Archiv zpráv a událostí

Mezinárodní žebříček CSRankings potvrdil excelentní úroveň výzkumu na Fakultě informatiky MU. V oblasti Logic & verification se Masarykova univerzita umístila na 7. místě ve světě, a to díky publikacím předních vědců naší fakulty. Co toto umístění znamená a jaké výzvy obor přináší? O tom jsme hovořili s prof. Antonínem Kučerou, vedoucím Institutu teoretické informatiky FI MU a jedním z hlavních přispěvatelů v rámci hodnocených publikací.

Vysvětlete, prosím, jak takové hodnocení vzniká?

Portál Computer Science Rankings porovnává výzkumné instituce podle množství výsledků publikovaných na nejlepších světových konferencích v informatice. Informatický výzkum dělí do čtyř hlavních oblastí: AI, Systems, Theory a Interdisciplinary Areas a celkem 27 podoblastí. Pro každou podoblast stanovuje seznam nejvýznamnějších konferencí a následně počítá články, které autoři z dané instituce na těchto konferencích publikují.

Každá publikace se započítává jen jednou, bez ohledu na počet autorů. Vstupní údaje se získávají z databáze DBLP a jsou pravidelně aktualizovány. Pořadník je možné sestavit pro zvolený region (např. Evropu, Českou republiku, nebo celý svět) a zvolené podoblasti informatiky.

Jak toto hodnocení odráží kvalitu výzkumných institucí?

Zjevnou výhodou tohoto způsobu porovnání je jeho objektivita a transparentnost. Je založen na jednoduchých, ověřitelných a těžko zmanipulovatelných datech. Jiné relevantní indikátory, např. impaktní faktory časopisů, sebehodnotící zprávy nebo objem získaných grantových prostředků, jsou z tohoto pohledu problematičtější. Navíc v informatice je hlavním měřítkem kvality nových výsledků právě kvalita konferencí, na které jsou přijaty. Na rozdíl od jiných přírodních věd se v časopisech typicky zveřejňují revidované a doplněné verze konferenčních článků, často s odstupem několika let. Vypovídací hodnota údajů získaných z Computer Science Rankings je tedy poměrně vysoká, i když ji samozřejmě nemá smysl přeceňovat. Pořád jsou to jen indikátory.

Top 10 institucí v oblasti Informatiky: podoblast Logic & verification, srovnání: svět, období: 2014-2024. Zdroj: CSRangikgs.org (Count = geometrický průměr počtu publikovaných článků ve všech oblastech; Faculty = počet pracovníků fakulty, kteří publikovali v těchto oblastech)

Co spadá do podoblasti Logic & verification, ve které se MU umístila v top 10?

Tato podoblast zahrnuje aplikace logiky v informatice, kde slovo „logika“ je třeba chápat v širším smyslu. V centru pozornosti jsou metody pro dokazování správnosti a bezpečnosti programů, analýza dlouhodobého chování a spolehlivosti počítačových systémů nebo tvorba SW splňujícího daná bezpečnostní kritéria. Důležitou novou výzvou je bezpečnost a spolehlivost AI, kde se dají poznatky a postupy známé z oblasti formální verifikace dobře využít a dále rozvíjet.

V čem vidíte, že naše fakulta konkrétně vyniká?

Na fakultě máme silný tým, který se dlouhodobě věnuje principům a implementaci nástrojů pro analýzu a verifikaci programů. Takřka každoročně získávají první místa v různých kategoriích celosvětové soutěže SV-COMP – International Competition on Software Verification, kde se poměřují schopnosti nástrojů pro formální verifikaci na sadě testovacích programů obsahujících specifické chyby. Vyhrává nástroj, který odhalí nejvíce chyb. Máme také dlouhodobě skvělé výsledky v oblasti analýzy a syntézy pravděpodobnostních systémů, v poslední době s výrazným přesahem do AI. Získané poznatky se daří publikovat na nejlepších AI konferencích a v důsledku toho začínáme být více vidět i v podoblasti Artificial Intelligence. Tam jsme ovšem v celosvětovém srovnání až na děleném 243. místě z 524 institucí, které produkují výsledky na této kvalitativní úrovni. To není úplně špatné, ale také nijak „oslnivé“. V první stovce není bohužel žádná česká instituce.

Kde vidíte, že by naše fakulta mohla v budoucnu posílit?

V současné době se nám již daří přenášet nové technologie do praxe. Někteří z průmyslových partnerů fakulty aktivně používají nástroje pro analýzu programů, které vznikly v přímé spolupráci s námi. Na konci loňského roku jsme také navázali spolupráci a Krajským vojenským velitelstvím v Brně a snažíme se aplikovat naše AI technologie za účelem zvýšení efektivity ochrany kritických infrastruktur. Nicméně z hlediska celkového objemu technologického transferu máme pořád velké rezervy. Tady je co zlepšovat. 

Prof. RNDr. Antonín Kučera, Ph.D., FI MU

Čím konkrétně se zabýváte ve svém výzkumu vy?

Dlouhodobě se věnuji analýze pravděpodobnostních systémů, automatické syntéze strategií ve stochastických hrách a také analýze nekonečně-stavových programů. Z pohledu svého osobního příspěvku ke skvělému rankingu fakulty v oblasti Logic & verification považuji za svůj největší úspěch to, že na něm mají lví podíl moji bývalí doktorandi. Z toho mám opravdu radost.

Jedním z Vašich bývalých doktorandů je i prof. Jan Křetínský, který se nedávno vrátil na FI díky grantu MUNI Award in Science and Humanities (MASH) a zabývá se oblastí verifikace a bezpečnosti AI. Jeho publikace přispívají významnou měrou k úspěchu fakulty ve světovém srovnání. Jaký význam má podle Vás výsledek CSRankings v rámci vědecké komunity?

Popularita rankingu v rámci komunity roste. Na některých institucích se dokonce při výběrových řízeních přihlíží k tomu, jak ten či onen kandidát přispěje k posunu instituce v rámci tohoto žebříčku. Osobně si myslím, že časem si CSRankings získají podobnou popularitu jako australská databáze CORE, která provádí ranking informatických konferencí.

Umístění v první celosvětové desítce v jakékoliv podoblasti CSRankings je jasnou známkou vědecké excelence. V rámci České republiky j de o výsledek zcela ojedinělý. Abychom si ale zase tak moc „nefandili“, na 2. pozici se v podoblasti Logic & verification umístila Varšavská univerzita, hned za Oxfordem. Varšavská univerzita si vede skvěle i v řadě dalších oblastí informatiky a je dnes nepřehlédnutelným výzkumným centrem. To lze doložit nejen umístěním v CSRankings, ale i velkým počtem získaných ERC grantů. Přitom je pravda, že jejich a naše výchozí pozice byly podobné. Tady si neodpustím konstatování, že svůj podíl na tom má i nastavení celého systému a způsob řízení, jak na státní, tak univerzitní úrovni. Dlouhodobě se ty rozdíly nutně projeví a pomyslné nůžky se nadále rozevírají, což není dobrá zpráva. Naštěstí máme pořád výborné studenty, a tedy i důvody k optimismu.

Co by podle vás pomohlo?

Informatika nepotřebuje drahé přístrojové vybavení jako jiné přírodní vědy, možná s výjimkou GPU výpočetní kapacity pro umělou inteligenci. Kvalita výzkumu je tedy přímým odrazem odborné úrovně vědců, kteří ho provádějí. Abychom měli špičkový výzkum v informatice, musíme ho také umět rozeznat a efektivně zaplatit. Tady je velký dluh na straně státu. 

V Polsku používají pro hodnocení informatiky indikátory založené na rankingu konferencí. Články na nejlepších konferencích se považují za stejně hodnotné, jako jsou v jiných přírodních vědách časopisecké publikace s impaktním faktorem v prvním decilu. Tohle opatření má přímý vliv na tok peněz a vytváří tak silný motivační faktor k produkci špičkových publikací. Dalším rozdílem je to, že v Polsku je dlouhodobě aplikován kariérní systém podobný americkému „tenure track“ a na pozice profesorů jsou přijímáni jen skutečně etablovaní vědci, od kterých se očekává odpovídající výkon. Ale abych jen nekritizoval: granty MASH udělované na naší univerzitě jsou skvělým nástrojem pro posilování její odborné úrovně, který může být velmi užitečný, je-li využíván řádně.   

Děkujeme a přejeme vám úspěch v další vědecké práci.

Autorka: Marta Vrlová, Oddělení vnějších vztahů a spolupráce s partnery FI MU