Naše fakulta má od 10. 11. nový web! Starý web bude prozatím pořád dostupný na oldwww.fi.muni.cz. Něco nefunguje? Nahlaste to prosím na webmaster@fi.muni.cz nebo použijte formulář.

Stratus.FI logo

Stratus.FI je privátní cloud pro uživatele z FI postavený na softwaru OpenNebula.

Primárním účelem je poskytnout uživatelům prostředí na experimentování a rychlé vyzkoušení nebo i produkční použití softwaru, který z různých důvodů nemůže být instalován přímo na serverech spravovaných CVT FI (například Anxur nebo Aisa).

Obsah


Přihlášení

Webové rozhraní cloudu Stratus.FI najdete na následujícím URL:

https://stratus.fi.muni.cz/

Do webového rozhraní se přihlaste fakultním loginem a fakultním heslem (více o fakultním účtu a změně hesla zde).


Konfigurace uživatelova kontextu

Předinstalované obrazy virtuálních strojů jsou nakonfigurované tak, aby přebíraly z nastavení uživatele některé informace (SSH klíč, heslo pro superuživatele, ...). Před vlastním vytvořením virtuálního stroje je tedy třeba tyto parametry nastavit. Přihlaste se do webového rozhraní, klikněte vpravo nahoře na jméno uživatele a z menu vyberete položku Settings:

ssh key

SSH klíč

Pokud ještě nemáte, vytvořte si SSH klíč například na Aise příkazem:

ssh-keygen -b 4096 -t rsa

Tajný klíč se vám uloží do souboru $HOME/.ssh/id_rsa a veřejný tamtéž do souboru id_rsa.pub. Při vytváření můžete zadat heslo (passphrase), které bude vyžadováno při každém použití SSH klíče.

Ve webovém rozhraní v nastavení uživatele klikněte na modrou ikonku vpravo od nápisu Public SSH Key a do okénka formuláře zkopírujte myší veřejný klíč – obsah souboru id_rsa.pub.

ssh-key

Zašifrované heslo

Vytvořte si zašifrovanou podobu hesla pro virtuální stroj, například příkazem openssl passwd -1 na Aise nebo jiném Linuxu:

xnekdo@aisa$ openssl passwd -1
Password: correct horse battery staple
Retype password: correct horse battery staple
$1$t2DaE4vm$i8A...630
xnekdo@aisa$

V nastavení uživatele ve webovém rozhraní Stratus.FI přidejte úplně dole v sekci Attributes nový atribut s názvem CRYPTED_PASSWORD, výše vytvořenou hodnotou (řetězec $1$...) a uložte kliknutím na [+].

Heslo pro Windows VM

Chcete-li použít virtuální stroj s Windows, je třeba do uživatelských atributů přidat dva další atributy: WIN_USERNAME s přihlašovacím jménem uživatele a WIN_PASSWORD obsahující nezašifrované heslo pro přihlášení. Zde doporučujeme volit jiné heslo, než používáte na fakultních systémech.

Celkově vypadají nastavené kontextové informace nějak takto:

kontext


Chci předinstalovaný virtuální stroj

Následující postup využijete, pokud potřebujete něco vyzkoušet na již hotovém nainstalovaném stroji (spustit/zkompilovat svoji verzi nějakého softwaru a podobně) a nechcete ztrácet čas instalací a konfigurací operačního systému.

Nakonfigurujte si uživatelský kontext, jak je popsáno v předchozí kapitole.

Otevřete si hlavní stránku Stratus.FI (z jiné stránky Stratus.FI klikněte nahoře na Dashboard).

V levé části stránky klikněte na zelené [+].

Vyberte si z nabídky předinstalovaných systémů (například CentOS 7) a klikněte na vybraný systém.

Tip: chcete-li si jen rychle vyzkoušet rozhraní Stratus.FI, použijte předinstalovaný systém minidistribuce ttylinux. Zde dokonce není potřeba konfigurovat kontext: heslo superuživatele je nastavené napevno a vypisuje se na konzolu systému.

V levé části stránky vyplňte název vytvářeného virtuálního stroje (například Test CentOS) a vpravo klikněte na zelené Create.

Počkejte, až bude u názvu právě vytvořeného virtuálního stroje zelený čtvereček místo oranžového (obnovit pohled lze ikonkou dvou šipek v kruhu zobrazenou vpravo nahoře).

Jakmile bude virtuální stroj aktivní, můžete z vnitřní sítě FI zkusit například přihlášení přes SSH na IP adresu zobrazenou u vytvořeného virtuálního stroje. Na konzolu stroje se dostanete kliknutím na jeho titulek a pak vlevo dole na modrou ikonku terminálu. Můžete se přihlásit jako root s dříve zadaným heslem.

Nově vytvořené virtuální stroje mají přidělenou NATovanou privátní IPv4 a veřejnou IPv6 adresu. Pro přístup k veřejnému IPv4 internetu již není potřeba používat HTTP proxy cache. Viac o technickom riešení si môžete prečítať v našom blogovom príspevku v ISe.


Kvóty a pravidla použití

Naším cílem je umožnit uživatelům krátkodobě využívat i větší množství výpočetních prostředků (řádově 4 virtuální stroje). Uživatelé tak budou mít možnost vyzkoušet si například i distribuované aplikace. Kvóty na systémové zdroje jsou tedy nastaveny na tento způsob použití.

Prosíme o ohleduplnost k ostatním uživatelům: současný hardware nemá kapacitu na to, aby každý uživatel FI v jeden okamžik využíval trvale všechny prostředky až do velikosti své kvóty. Nastavené kvóty tedy neplatí pro trvale běžící virtuální stroje. Pokud detekujeme virtuální stroje běžící déle než den, nebo maximálně malé jednotky dní, budeme tyto stroje ukončovat a později rušit i jejich disky.

Budete-li potřebovat déle běžící testovací nebo i produkční virtuální stroj, případně krátkodobě nadlimitní množství výpočetních prostředků, kontaktujte správce systému na adrese unix@fi.muni.cz.

Při používání virtuálních strojů mějte na paměti, že i zde platí Provozní pravidla, zejména pak zákaz zprovozňování veřejně dostupných síťových služeb bez předchozího schválení vedoucím CVT FI.


Chci si nainstalovat svůj operační systém

Cloud versus User view

Webové rozhraní Stratus.FI je pro uživatele dostupné ve dvou verzích: jednodušší cloud view, které je nastaveno implicitně a které je popsáno v kapitole Chci si rychle vytvořit virtuální stroj, a složitější user view s menu vlevo a více ovládacími prvky. Přepínat se mezi nimi lze kliknutím na jméno uživatele a volbou poslední položky s názvem Views. Porovnejte - cloud view:

Cloud view

... a user view:

User view

V této kapitole budeme předpokládat, že uživatel má rozhraní přepnuto do User view.

Vytvoření disků

Pro svůj virtuální stroj budete potřebovat instalační médium (obraz CD-ROM), dále systémový disk a případně ještě volatile disk pro dočasná data, jako například odkládací prostor. Dostupné disky si zobrazíte kliknutím na StorageImages v levém menu.

Nenajdete-li mezi dostupnými disky instalační médium vámi zvoleného systému, můžete je vytvořit:

Nově vytvořený disk by se měl objevit v seznamu dostupných disků. Z důvodu úspory místa na disku nabídněte podle možností vámi zavedený ISO obraz i ostatním uživatelům: klikněte na příslušný řádek v seznamu disků a v přístupových právech v pravé části stránky přidejte právo Use i pro Group a Other.

Podobně vytvořte systémový disk. Na stránce StorageImages klikněte na zelené [+], vyplňte jméno disku (například MujTest), případně popis. Jako typ zvolte Generic storage datablock, úložiště ponechte cephds. Důležité: zaškrtněte checkbox This image is persistent. (Neperzistentní image: vytvořené instance používají copy-on-write kopii tohoto image. Při zrušení VM se provedené změny ztratí. Perzistentní image: může být používaný jen jedním VM, provedené změny jsou zachovány i po zrušení VM.) Dále vyberte jako zdroj Empty disk image a zadejte velikost. Akci dokončete kliknutím na zelené Create v horní části stránky. Po vytvoření disku lze ještě rozkliknout v seznamu disků jeho řádek a změnit typ disku z DATABLOCK na OS. Pro použití s Linuxem či Windows a rychlejšími ovladači virtio ještě nastavit atribut DEV_PREFIX na vd namísto původního hd (jinak bude hostovaný operační systém přistupovat k disku jako k ATA disku a virtualizační software bude zbytečně emulovat I/O instrukce, což je pomalejší než použití ovladačů virtio).

Šablona virtuálního stroje

Stratus.FI (OpenNebula) používá šablony (templates) pro popis toho, jak má virtuální stroj vypadat. Primárně jsou šablony určeny k tomu, když potřebujete efektivně vytvářet větší množství identických virtuálních strojů například pro rozložení zátěže. Šablonu ale musí mít každý virtuální stroj, i když předem víme, že poběží vždy pouze v jedné instanci.

V levém menu vyberte TemplatesVMs, čímž si zobrazíte seznam dostupných šablon (všech svých a veřejných cizích). Kliknutím na zelené [+] vytvoříte novou šablonu. Na záložce General vyplňte jméno šablony, implicitní velikost paměti a informace o procesorech: položka CPU určuje náročnost tohoto virtuálního stroje pro účely výběru fyzického uzlu, kde stroj poběží. Protože stroj pravděpodobně nezabere celý procesor po 100 % času, nastavte hodnotu okolo 0.2. Položka VCPU říká, kolik operační systém virtuálního stroje uvidí procesorů. Nastavte hodnotu 1.

Dále klikněte na záložku Storage v horní části stránky (vedle záložky General). Jako Disk 0 zvolte (ponechte) typ Image a ze seznamu vyberte výše vytvořený disk. Další disk přidáte modrým (+). Jako Disk 1 vyberte instalační CD-ROM. Analogicky můžete přidat Volatile disc, například typu swap. Tento disk není samostatný image, vytváří se vždy znovu při instanciaci šablony. Jedním z vhodných typů využití je právě odkládací prostor.

Na třetí záložce Network nastavujete síťová rozhraní virtuálního stroje. Síťovou kartu NIC 0 zapojte do sítě 503-usrpriv.

Čtvrtá záložka OS Booting řídí pořadí disků při zavádění systému. Pro instalaci operačního systému z CD-ROM image vyberte tento image jako první (zaškrtněte bootování z Disk 1 a šipkami přesuňte tento disk výše).

Na dalších záložkách v této fázi nemusíte nastavovat nic dalšího, klikněte jen na zelené Create v horní části stránky.

Start virtuálního stroje

Na základě vytvořené šablony můžeme vytvořit (instanciovat) virtuální stroj. Vyberte příslušnou šablonu ze seznamu kliknutím na její řádek, a z detailní stránky o dané šabloně klikněte nahoře na modré Instantiate. Zde je ještě možno měnit některé parametry pro konkrétní instanci, to se využije hlavně při přizpůsobování hotových předinstalovaných obrazů a šablon. Klikněte jen na zelené Instantiate v horní části stránky.

Nově vytvořený virtuální stroj je viditelný v seznamu virtuálních strojů: InstancesVMs z levého menu. Jsou tady vidět i přidělené síťové adresy. Při instalaci nového systému nastavte síť staticky; tyto údaje opište do instalátoru. Pro produkční virtuální stroje je lepší použít kontextualizační balíčky, které systém nastaví samy, například addon-context-linux, addon-context-windows.

Na konzolu virtuálního stroje se dostanete pomocí ikonky terminálu vpravo v seznamu virtuálních strojů, případně pomocí ikonky terminálu s nápisem VNC ze stránky s podrobnostmi jednoho virtuálního stroje. Zde můžete pokračovat v instalaci systému.

Po instalaci

Po ukončení instalace je třeba jen zapnout bootování z disku. Vypněte nainstalovaný virtuální stroj (vypínací tlačítko v horní části stránky s podrobnostmi o tomto virtuálním stroji, a pak Undeploy). Poté vyberte záložku Conf úplně vpravo, klikněte na zelené Update Configuration a změňte pořadí bootování. Změny uložte kliknutím na zelené Update v horní části stránky. Poté můžete virtuální stroj spustit tlačítkem s trojúhelníkem doprava ("Play", ). Alternativně lze podobného efektu dosáhnout úplným zrušením virtuálního stroje (perzistentní disk zůstává), úpravou šablony a novou instanciací.

Užitečná konfigurace

Na závěr doporučujeme zkontrolovat seznam tipů při instalaci stroje na FI. Obsahuje užitečné rady jak obecného rázu, tak rady jak využít některé služby specifické pro fakultní síť.


Odkazy