Program kolokvií s abstrakty pro semestr Jaro 2002

5. 3. 2002
Doc Ivan Kopecek, FI MU, Brno
Inside is out and outside is in (konecnestavova analyza dialogu)
Abstract:Centralnim motivem prednasky je problem odvozeni relevantnich principu chovani objektu (uzivatele nebo dialogoveho systemu reprezentovaneho CARODEJEM) z odpovidajiciho korpusu dialogu pomoci konecnestavove analyzy a souvisejici problemy. Zminime se rovnez o zaujimavych souvislostech s teorii her (posluchac se napr. dozvi proc socialni strategie Tit for Tat - t.j. oko za oko, zub za zub, vypadla s top twenty, jake strategie su lepsi a proc.) Uvedeme souvislosti konecnestavove analyzy se standartnim VoiceXML. na prednasce budu take presentovany a demonstrovany nektere souvisejici vysledky a projekty laboratore reci a dialogu FI za posledni obdobi.
26. 3. 2002
Ing. Miroslav Bartosek CSc, UVT Brno
Digitalni knihovna
Abstract: Po uvodnim vymezeni pojmu "Digitalni knihovny" (Digital Libraries, DL) se prednaska zameri na prehled zakladnich oblasti vyzkumu na poli DL, jako jsou obecna architektura, identifikacni infrastruktura, metadata, interoperabilita, globalni vyhledavani zdroju, a uvede priklady aktualnich praktickych reseni v jednotlivych oblastech.
2. 4. 2002
Yorick Wilks, University of Sheffield and James Pustejovsky, Brandeis University
Current issues in natural language processing
9. 4. 2002
Doc. Milan Konecny CSc, MU Brno
Geoinformacne infrastruktury
Abstract: Geoinformacne infrastruktury: uloha pri reseni problemu soucasneho sveta (lokalni, regionalni a globalni uroven). Geoinformatika a geomatika. Geograficke data a informace: organizace (policy), architektura a standardy, legislativni a eticke aspekty, hledani metod ke stanoveni ceny. Prostorove datove projekty EU a INSPIRE (Infrastructure for Spatial Information in Europe).
Aktualni vedecka agenda kartografie: zmena paradigmatu, vedeckovyzkumni trendy.
Statni informacni politika CR a otazky budovani Narodni geoinformacni infrastruktury (??ZK, CAGI, NEMOFORUM, uloha univerzit).
Geoinformatika a kartografie: uloha pri reseni komplexnich problemu trvale udrzitelneho rozvoje (ekonomickych, ekologickych, kulturnich a technologickych) v podminkach informacni spolecnosti. Prostorove "digital divide"?
Globalni prostorove datove projekty: GSDI (Globalni prostorove datove infrastruktury), Global Map (Globalni mapa), Digital Earth (Digitalni planeta Zeme), U.N. GDB (Geograficke databaze OSN), aj.: soucasni stav, problemy, mozne reseni.
Sesty ramcovy program EU: moznosti a uloha geograficke informace.
16. 4. 2002
Prof. Jozef Kelemen, CSc, Ustav informatiky, Univerzita v Opave
Artificial life
Abstract: Prednaska poskytne strucny a vseobecny uvod do problematiky studia zivota z informatickych pozicii, teda o problematike tzv. umeleho zivota a zakladnu informaciu o jednom teoretickom pristupe ku studiu niektorych aspektov zivosti budovanom na baze formalnych gramatik a gramatickych systemov.
23. 4. 2002
Ing. Jan Gruntorad CSc, reditel CESNETu, Praha
Nove smery v optickych sitich pro vedu a vzdelavani
Abstract:Na počítačové sítě pro podporu vědy a vzdělávání jsou kladeny specifické nároky. V posledních několika letech, předevąím v souvislosti s aplikacemi typu GRID, vzniká potřeba sluľeb "pásma na vyľádání" (Bandwidth on Demand). V přednáące budou prezentovány aktivity nejprogresivnějąích sítí národního výzkumu a vzdělávání (National Research and Educational Networks) v této oblasti - CANARIE, SURFnet, atd. Dále budou předneseny plány sdruľení CESNET zapojit se do projektů, které budou ověřovat tyto nové sluľby, např. projekt ASTON (A Step Towards Optical Networking), který připravuje sdruľení TERENA a FLAG Telecom.
30. 4. 2002
Prof. Ivo Vondrak, CSc, Fakulta eleketrotechniky a informatiky, VSB-TU Ostrava
Modelovani a analyza organizacnich struktur
Abstract:Modelování aplikačních procesů a doménová analýza tvoří úvodní fázi vývoje informačního systému. K těmto účelům existuje celá řada méně či více formálních nástrojů počínaje jazyky typu UML (Unified Modeling Language) a teorií zabývající se konkurentními systémy konče. Definování a případná analýza organizační struktury je vąak spíąe otázkou zkuąeností a intuice vąech zúčastněných (analytici, konzultanti, management apod.). Náplní této přednáąky je poukázat na moľnosti formálních přístupů k této problematice a postavit tak specifikaci a analýzu organizačních struktur na exaktních základech tzv. konceptuálních svazů.
7. 5. 2002
RNDr. Pavel Pudlak DrSc, MU CAV Praha
O disjunktnich NP mnozinach.
Abstract:Dvojice disjunktnich NP mnozin na prvni pohled vypadaji jako trivialni zobecneni teorie NP-uplnosti. Ve skutecnosti se da o tomto pojmu dokazat mnohem mene. Je to tim, ze souvisi s hlubokymi problemy v kryptografii a logice. Na prednasce ukazeme nektere z techto souvislosti a zminime otevrene problemy.
14. 5. 2002
PhDr Petr Penaz, MU Brno
Informaticke aspekty uspokojovani specifickych lidskych naroku
Abstract:Prednaska shrne hlavni vysledky 3lete existence strediska pro pomoc nevidomym na Fakulte informatiky MU:
a) vztah clovek-pocitac v pripade zrakoveho postizeni
- hra s pocitacem a pocitacova hra
- sklon k realizaci virtuality a boj proti ni: substituce virtuality realitou
b) klicove typy informace a bezne technologie jejich zpracovani pro zrakove postizeni
- zvuk prirozeny a synteticky - zvukovy text a grafika, hmatovy text a grafika
- zvukova a hmatova navigace horizontalni a vertikalni segmentace textu
- hybridne kodovany text
- SMS nevidomych
- GIS pro nevidome
c) logistika informaci pro osoby se specifickymi naroky na vysokych skolach
- informacne systemy v praxi a aplikace prava na specificnost
- univerzitni publikace pro nevidome
- knihovni a webove sluzby pro zrakove postizene studenty
21. 5. 2002
RNDR Vaclav Matyas PhD, FI MUNI, Brno
K biometrickym autentizacnim systemum
Abstract:Prednaska prezentuje nektere zajimave vysledky analyzy pouzitelnosti biometrickych autentizacnich systemu, prace je provadene spolecne se Zdenkem Rihou, FI MU. Mimo sirsiho prehledu pouzitelnosti biometrickych systemu pro autentizaci, prip. identifikaci, se zamerime predevsim na dve zajimave veci. Zaprve, vztah biometrickych dat a prace s kryptografickymi klici, predevsim pak nektere pokusy o generovani kryptografickych klicu z biometrickych dat. Zadruhe, moznosti srovnavani biometrickych systemu, predevsim z hlediska jejich bezpecnosti.