Během studia využívají své znalosti v boji proti klimatické změně

Studují doktorát na Fakultě informatiky MU a ve volném čase se podílí na projektu, který pomáhá kvalitní diskuzi o klimatických změnách v České republice. Kristína Zákopčanová a Martin Ukrop v rozhovoru o projektu Fakta o klimatu vysvětlují, jak informatici mohou hrát klíčovou roli v řešení klimatické otázky ve společnosti.

Proč vznikl projekt Fakta o klimatu?

Martin: Všimli jsme si, že diskuze o klimatických změnách v České republice až příliš často diskutují názory a dojmy místo tvrdých dat. Přehledné, srozumitelné a důvěryhodné stránky prezentující současný stav poznání o klimatické krizi v češtině totiž prakticky neexistují! Když pak jednoho dne přišel náš přítel Ondráš Přibyla z Přírodovědecké fakulty MU s nápadem, jak takový zdroj vytvořit, řekli jsme si, že nám to dává smysl a půjdem do toho s ním.

Kristi: Je to tak (směje se). Ale Ondráš si původně myslel, že takový zdroj zvládneme vytvořit během jednodenního hackathonu. Ukázalo se, že zpracovat toto téma je mnohem komplexnější a na to, aby naše práce mohla mít reálný dopad, je třeba zpracovávat více témat a v různých podobách – nejen infografiky, ale i výtahy vědeckých studií, zpřístupňování dat, vysvětlování pojmů. A tak se z jednorázové akce stal dlouhodobě běžící projekt, na kterém teď pracujeme už skoro rok a půl a řešíme strategii na další roky.

Komu slouží vámi vytvořené materiály?

Kristi: Materiály mohou být užitečné pro kohokoli, kdo se o tématu klimatických změn chce dozvědět více. Cílíme však především na novináře, politiky a učitele, obecně profese, které typicky předávají informace větším skupinám lidí. Protože když novinář nebude znát základní souvislosti a fakta o klimatu, bude pak informovat pouze o tom, jestli Greta Thunberg jedla z plastové krabičky. To ale nijak nepomůže konstruktivní diskuzi o klimatu Země a jejímu řešení.

Martin: Je pro nás důležité, aby naše materiály prezentovaly spolehlivá a relevantní data. Lidé, kteří se chtějí bavit o klimatických změnách pak nemusí stavět svou argumentaci na dojmech či názorech, ale můžou se opřít o naše materiály. Snažíme se vlastně umožnit, aby diskuze na toto téma byla konstruktivnější.

Proč projekt vznikl zrovna mezi informatiky? Není to spíš téma pro environmentalisty a přírodovědce?

Kristi: Téma klimatické změny je sice odborným obsahem bližší environmentalistům a přírodovědcům, ale má dopady na celou společnost. Proto je důležité, aby se na jeho řešení podíleli třeba také ekonomové, sociologové či inženýři. Mám radost, že skrz náš projekt můžeme ukázat, že i zdánlivě nesouvisející profese mohou přiložit ruku k dílu. Informatikům je často blízká práce s daty, kterých je v oblasti klimatické změny spousta, ať už při vysvětlování jevů, chápání současného stavu společnosti, tak i při navrhování možných reakcí společnosti na změny klimatu, které jsou ale pro veřejnost příliš komplikované. A informatici právě tato data umí zpracovat do formy stravitelné pro ostatní.

Martin: V projektu samozřejmě nejsou jenom informatici – zapojují se přírodovědci, učitelé, ekonomové, lektoři komunikace i lidé jiných profesí. Jelikož jsme ale na začátku zvali hlavně své kamarády, celkem dost dobrovolníků byli právě studenti a absolventi FI MU. Konec konců, první pracovní hackathon se konal 31. května 2019 přímo na fakultě.

Jaká je vaše role v projektu, co vás osobně k projektu přitáhlo?

Kristi: K projektu mě přitáhla jednak touha pomáhat komunikovat poznatky a vysvětlovat komplexní jevy ve srozumitelné podobě pomocí vizualizace dat a současně pocit odpovědnosti – potřeby nějak přispívat k řešení klimatické krize. Na projektu se starám o tvorbu jednotlivých infografik. Je to proces, který obnáší hodně diskuzí s odborníky, protože prvně potřebuji pochopit dané téma a na základě toho navrhnout, jaké informace a s jakým kontextem je třeba předat čtenáři. Často je to o hledání rovnováhy mezi zjednodušováním informace tak, aby byla pochopitelná laiky, a zachováním takové míry detailu, aby informace nebyla zkreslená. To se potom snažím odrazit ve vizuální reprezentaci, kterou navrhuji tak, aby byla pro čtenáře snadno pochopitelná – využíváme k tomu poznatky z psychologie vnímání. Roli hraje samozřejmě i estetická stránka grafiky, která může výrazně pomoci zaujmout čtenáře k dalšímu prostudování.

Martin: Já jsem v projektu primárně jako vývojář a správce webu. Ale není to vůbec striktní rozdělení, všichni děláme tak nějak od všeho trochu. K projektu nás oba přitáhl pocit odpovědnosti pomáhat alespoň trochu aktuální klimatickou krizi řešit. Ani jeden z nás není typ na pouliční demonstrace nebo politickou agitaci, tak přispíváme tím, co umíme nejlépe: Kristi se věnuje vizualizaci a já správě IT systémů.

Souvisí tato práce nějak s vaším studiem?

Martin: Nemusí to tak vypadat, ale je to tak. Děláme vlastně velmi podobné věci jako na doktorátu – je potřeba se vyznat v datech, umět hledat důvěryhodné zdroje, kriticky číst odborné texty, či komunikovat poznatky dalším lidem. Zkušenosti týmové práce a spravování živého projektu se zase hodí zpátky ve výzkumné práci.

Kristi: Souhlasím s Martinem. Navíc v mém případě se v práci na tomto projektu i v doktorském studiu věnuji stejnému tématu, a to vizualizaci dat, jen na ně nahlížím z odlišné perspektivy. Zatímco doktorát je víc o výzkumu a studiu spíše obecných konceptů a poznání toho, jak člověk zpracovává nejen vizuální informace, na projektu mám možnost opakovaně aplikovat tyto koncepty v praxi. Mám pocit, že díky tomu dokážu dělat obě práce o něco líp.

Jaké máte plány do budoucna?

Kristi: Určitě chceme pokračovat ve vytváření, případně překládání, relevantních infografik a studií, protože se ukazuje, že je o ně zájem. Několik našich grafik se už objevilo v novinách i jiných médiích a ve spolupráci s výukovým střediskem Lipka teď připravujeme vydání Atlasu klimatické změny. Spolupracujeme s novináři, budeme zakládat neziskovku, několik našich grafik se asi na podzim objeví v Senátu. Je toho hodně.

Martin: Možností je víc, než sami zvládáme. Jsme otevřeni dalším lidem, hledáme informatiky, grafiky i lidi na zpracování dat. Má-li někdo chuť se přidat, stačí se ozvat na info@faktaoklimatu.cz. Rádi do projektu zapojíme další spolupracovníky.

Kristína Zákopčanová

Ve svém doktorském studiu se zabývá výzkumem a tvorbou vizualizací dat v laboratoři Visitlab. V rámci výuky se také věnuje kreativnímu programování a propojování technologií s uměním.

Martin Ukrop

Dělá výzkum na téma použitelné bezpečnosti v laboratoři CRoCS v rámci svého doktorského studia. Spoluzakládal fakultní Spolek přátel severské zvěře, dlouhodobě vede Teaching lab – iniciativu pro zlepšení výuky na MU.