Etický kodex cvičících

Neznevažuji své kolegy nevhodnými poznámkami o smysluplnosti řešených úloh nebo jejich výukových metodách. Pokud s něčím nesouhlasím, snažím se problémy řešit interně. Vůči studujícím je třeba mluvit jednotným jazykem.

Je důležité, aby vyučující předmětu vystupovali jednotně a konzistentně. Není možné, aby jeden vyučující toleroval věci, které jiní zakazují či trestají. Neférový přístup demotivuje všechny - ty, které znevýhodňujeme, ale i ty, které zvýhodňujeme. Na nutnost konzistentního přístupu je možné se odkázat, když studujícím v něčem nevyhovíme.

Pokud připravuji domácí úkoly nebo zkoušky, mám lepší informace než ostatní cvičící. Případný únik těchto informací do mých skupin by zvýhodnil mé studující oproti ostatním. To platí i pro nepřímou pomoc svým studujícím, např. zadáním příkladu, který je hodně podobný tomu, o kterém vím, že bude na zkoušce.

Chápu, že jako cvičící jsem tu pro všechny studující bez ohledu na jejich znalosti nebo mé osobní sympatie.

Střet zájmů je situace, kdy je díky osobním vazbám na studující (ať již pozitivním nebo negativním) ohrožena moje objektivita. Střetu zájmů se snažím aktivně předcházet. Pokud se do střetu zájmů dostanu, jasně jej deklaruji. Pokud vím, že některé studující nemohu objektivně hodnotit, požádám o jejich hodnocení kolegu. Pokud to není možné, nechám kolegu alespoň zkontrolovat, že je mé hodnocení v pořádku.

Dbám na maximální profesionalitu svojí práce. Na cvičení chodím včas a efektivně využívám čas cvičení. Plně se soustředím na výuku, snažím se učit co nejlépe a dbám na maximální naplnění cílů hodiny.

Aktivně se snažím přicházet s náměty na zlepšení studijních materiálů. Pokud se mi něco osvědčí, podělím se s ostatními vyučujícími. Nebojím se garanta předmětu upozornit na věci, které nefungují.

Studující, kteří včas odevzdali svůj úkol, by měli dostat včas i zpětnou vazbu. Snažím se předem posoudit své časové možnosti a předcházet situacím, kdy by studující museli dlouho čekat na mé hodnocení. Pokud vím, že nějaký úkol nestihnu splnit, zavčas upozorním garanta předmětu, aby bylo možné problém vyřešit bez negativních dopadů na studující.

Žádný učený z nebe nespadl a nikdo o sobě nemůže tvrdit, že ví všechno. Tím méně v informatice. Pokud na cvičení nastane situace, že neznám odpověď na dotazy studujících, nesnažím se předstírat, že odpověď znám a neriskuji mystifikaci studujících. Buďto nalezneme správnou odpověď spolu se studujícími, anebo svoji neznalost přiznám a příště se k problému vrátíme.

Naším společným cílem je co nejkvalitnější výuka na FI. Tomu pomáhá zpětná vazba - od studujících v rámci předmětové ankety, anebo od kolegů po hospitaci. Umím odlišit kritiku svojí práce od kritiky svojí osoby. Neberu konstruktivní kritiku jako osobní útok, ale jako příležitost ke zlepšení.

Snažím se zdůrazňovat, proč je důležité se dané věci učit a kde se to bude studujícím hodit. Vnitřní motivaci podporuje, pokud jsou vyučující sami nadšení. Výzkumy také ukazují, že nadšení vyučujících vede k menšímu podvádění.

Snažím se vyvážit kamarádský vztah a podporu studujících se zdravým odstupem, který mi umožní dávat studujícím i negativní hodnocení. Chápu, že úspěšné ukončení předmětu záleží především na píli studujících. Vím, že nedokážu zachránit všechny a dbám o své duševní zdraví.

Je přirozené, že studující učivo na začátku cvičení neovládají. Role cvičícího je pomoci jim, aby si požadované znalosti vytvořili – trpělivě a bez ponižování. Studující musí vyučujícím důvěřovat, že když se na něco zeptají, tak je vyučující nezesměšní, ale vysvětlí jim to. Pokud tuto důvěru nemají, ptát se nebudou. Studující nezesměšňuji ani v jejich nepřítomnosti.

Nemusí být vždy zřejmé, proč konkrétní studující neplní svoje povinnosti, a nemusí to být jenom lenost – je možné že prožívá komplikované období (vážná nemoc v rodině, psychické problémy). O konkrétních situacích je možné se poradit s garantem předmětu nebo se střediskem Teiresiás.

Jako vyučující mám důvěru univerzity, čemuž odpovídají i práva v ISu. Nezneužívám tato práva k vyhledávání informací, které nepotřebuji k výuce. Velmi pečlivě zvažuji, jaké informace mohu sdělit studujícím ve svých skupinách nebo kamarádům. Obecně platí, že informace, ke kterým se nedostanu jako studující (ne-vyučující), jsou interní a nikomu je sdělovat nesmím. To je obzvláště důležité u osobních údajů studujících, například o jejich specifických potřebách.

Jsem-li svědkem nepoctivého jednání, snažím se situaci v rámci svých možností a kompetencí řešit. Nepoctivé jednání studujících hlásím garantovi předmětu. Rovněž vhodným a přiměřeným způsobem řeším podezření na neetické jednání jiných vyučujících. Nejprve se snažím situaci řešit přímo s dotyčnou osobou, pokud to není možné, tak s garantem předmětu, případně s vedoucím katedry nebo s příslušným proděkanem.