Mapy pro NASA i do letadel vznikají díky české firmě s kořeny na FI MU

Petr Přidal

„Za mapami se skrývá hrozně moc zajímavé matematiky. Lidé mají dojem, že konkrétní místo na Zemi se dá jednoduše definovat za pomoci zeměpisné délky a šířky, ale kvůli neustálému posunu kontinentů to není tak úplně pravda.“

Absolvent Fakulty informatiky MU Petr Přidal založil společnost, která dodává mapové podklady a aplikace do celého světa.

Zápal pro obor a chuť pustit se do nových věcí. To je kombinace, která vás může dovést pěkně daleko. Absolventa Fakulty informatiky MU Petra Přidala dostala až k tomu, že má vlastní firmu, která dodává mapové podklady a aplikace třeba pro NASA, Siemens nebo Amazon.

Že bude informatik, věděl už někdy na střední škole. Tehdy programoval a díky tomu, co se naučil na škole, mohl pokračovat ještě hlouběji. „Pamatuju si, jak jsem jezdil v noci rozjezdem. Lidi kolem mě jeli z nějaké party a já jsem si tam četl manuál na operační systém Solaris,“ povídá Přidal.

Na informatice se mu vždycky líbilo, jak je multioborová a že se díky ní člověk dostane k různým problémům a může se přesunovat od jednoho k druhému. Svoje malé zákazníky měl Přidal už na střední škole, a když už byl na vysoké, pomáhal chvilku třeba brněnské hvězdárně s počítačovým programem, který natáčel objektivy ke hvězdám. Zlomem pro jeho budoucí kariéru byl ale projekt v Moravské zemské knihovně, kde při škole pracoval jako správce sítě.

Trocha štěstí na projekt

Projekt se zaměřoval na mapy a měl řešit jeden velký problém: Všude po knihovnách ležela a leží spousta starých dokumentů, které zobrazují, jak svět vypadal před několika lety, ale i před staletími. Jenže v době, kdy jsme všichni zvyklí najít informaci v textu formou Ctrl+f za pár vteřin, se v nich skoro nikomu dny a hodiny nechce prohrabávat. Přidal měl proto vymyslet systém, jak se dá v digitalizovaných listinách najít to, co je potřeba, a třeba také to, kde je konkrétní mapa k dispozici.

„Nezdá se to, ale za mapami se skrývá hrozně moc zajímavé matematiky. Lidé mají dojem, že konkrétní místo na Zemi se dá jednoduše definovat za pomoci zeměpisné délky a šířky, ale není to tak úplně pravda. Například Amerika se od Evropy každý rok vzdaluje o 2,5 centimetru, takže za pár desítek let jsme o metry jinde. To všechno musíme do digitálních map dostat,“ líčí jeden ze zádrhelů.

Z jeho práce pro knihovnu vzešel projekt staremapy.cz a také diplomka, která v něm ještě víc podnítila zájem o kartografii. Už jako doktorand pak cestoval po světě, kde si ho na konferenci v Bernu vyhlédli Švýcaři, kteří měli dojem, že tím, co vymyslel v Česku, by mohl vyřešit také jejich problém se starými mapami. A také že ano. Přidal se sice musel dostat přes nedůvěřivou komisi na slavné univerzitě ETH Curych, ale zakázku dostal a tím pádem i definitivní potvrzení toho, že na tom, co vymyslel, se dá vydělávat.

Vlastní úspěšná firma

Jeho dnešní produkt, který spolu s více než dvěma desítkami kolegů z Česka, Slovenska a dalších zemí vytváří pod značkou MapTiler, využívá geografické podklady z nejrůznějších volných zdrojů. Jsou to data ze satelitů i letadel nebo mapové podklady, které si pro svoji potřebu vytváří státy a města, ale i jednotlivci. Výsledkem je produkt, který konkuruje Google mapám, protože na rozdíl od nich funguje i v offline režimu a neukládá přitom data o uživatelích, kteří ho používají.

Od firmy si ho díky tomu koupila americká kosmická agentura NASA, giganti Siemens či Amazon a třeba německý deník Berliner Morgenpost díky němu monitoroval výskyt koronaviru v zemi, na což se chodilo dívat jen v této jedné aplikaci přes šest milionů uživatelů denně.

„Naše mapy dnes vidí odhadem 250 milionů lidí měsíčně, to je 25krát víc než žije v České republice. Pořád mi přijde neuvěřitelné, že jsme vybudovali globální byznys,“ kroutí hlavou Přidal, jemuž se zákazníci schází z Japonska, Spojených států i afrických zemí.

Na jeho produkt se díváte třeba na dlouhých cestách letadlem, když kontrolujete, kde že to zrovna jste. A například už zmiňovaná NASA ho používá jako jednu část svých pokročilých map, kam pak dodává třeba údaje o zemském magnetismu a další naměřená zjištění.

Všechno to naplňuje, proč se rodilý Brňan před lety do podnikání pustil. „Osobně to mám tak, a máme to i jako vizi firmy, že chceme pomáhat lidem řešit jejich problémy. Informatika k tomu dává strašně moc nástrojů. Měřítkem úspěchu pak pro mě není, kolik peněz jsem vydělal, ale kolika lidem jsme pomohli,“ líčí zapáleně.

A další lidé ho prý můžou napodobit. I když se zdá, že současný technologický boom, který generuje pořád nová a nová technická řešení a zlepšováky se jednou musí zastavit, Přidal to tak úplně nevidí. Příležitosti budou pořád, jen bude třeba se po nich umět dívat.

Galerie absolventů