Archiv zpráv a událostí

Vaše životní a pracovní cesta je spojena s FI MU od samotných počátků fakulty. Budeme rádi, když teď s námi zavzpomínáte na zajímavé milníky spojené s Vaší vědeckou kariérou a také milníky spojené přímo s fakultou. 

Co bylo hlavní motivací k založení Fakulty informatiky v roce 1994? 

To je spíš otázka na zakládajícího děkana. Pro založení hrály dva faktory: specifika informatiky jako samostatné disciplíny vedle matematiky a důležitost potřeby systematického rozvoje informatiky. Nepodařilo se to napoprvé, ale v Brně k tomu byly dobré podmínky mimo jiné proto, že zde vznikla tradice zimních škol SOFSEM, pořádaných v Československu již od roku 1975.

Jaký byl vývoj fakulty od roku 1994 a co byly podle Vás klíčové momenty jejího rozvoje a růstu?

U každé instituce jsou klíčoví lidé, sdílené hodnoty a procesní nastavení. Fakultní prostředí bylo zpočátku rodinné: od počátku byl kladen důraz na minimalizaci administrativy a digitalizaci fakultních činností a na maximalizaci a garance akademických svobod.

Brzy po založení fakulty byla vypsána soutěž na fakultní logo, kterou jsem s námětem Ligatury FI, inspirované Penroseho trojúhelníkem, vyhrál. 

Ligatura je symbolem kvality vizuální komunikace. V době po Gutenbergovi, který je extenzivně používal, v době digitální typografie je jejich použití vnímáno jako znak pozornosti k detailu, jako indikátor kvality a profesionality v grafickém designu. 

Jednotlivé části trojúhelníku jsou spojeny takovým způsobem, který je možný a uvěřitelný pouze z jednoho úhlu pohledu na dvourozměrné ploše obrazu, nikoli však v reálném trojrozměrném světě. Je to odkaz na důležitou specifickou vlastnost informatika, a to schopnosti přepínání různých úhlů pohledu na realitu řešeného problému, přepínání různých úrovní abstrakce a přeostřování mezi detailem a vysokoúrovňovou perspektivou. Na tuto nekonečnou perspektivu odkazuje i navržené a přijaté motto fakulty. Je jím citát Blaise Pascala  “Le silence eternel de ces espaces infinis m’effraie.” (Pensées, z roku 1670). 

Na fotografii z roku 1996 je vidět minimalistické personální obsazení fakulty, včetně prvního čestného doktora jmenovaného na návrh FI MU, profesora Donalda Knutha, vůdčí a respektované osobnosti informatiky. Na své inaugurační přednášce prof. Knuth vyjádřil svou radost z toho, že výstupy jeho programů TeX a METAFONT, které procesy černého řemesla přesunuly do digitálního světa nul a jedniček, jsou i Brně rozšířené. Kromě sazby výstupů tehdy fakultního informačního systému jako rozvrhy učeben, studijních katalogů se sylaby předmětů nebo telefonních seznamů totiž tabulky jízdních řádů sázené jeho písmem Computer Modern uviděl i na zastávkách městské hromadné dopravy. Podporu sázecího systému TeX jsem si na FI MU vzal za své a výuku pravidel typografie a přípravy dokumentů zde učím dodnes.

Životní příběh Donalda Knutha jako jednoho ze zakladatelů oboru jsem sledoval od svého prvního seznámení se systémem TeX. Po osobních setkáních na konferenci TUG 1995, a pak přímo na FI, se stal mým celoživotním vzorem.

V roce 1996 došlo k přestěhování fakulty na Botanickou ulici. Jak jste prožíval stěhování fakulty a jaké to mělo dopady? 

Na své začátky na ÚVT MU na Burešově vzpomínám s nostalgií. Na malých zelených terminálech v přízemí budovy připojených komutovanou telefonickou linkou do Vídně jsem poprvé použil elektronickou poštu a využil Internet. Stěhování do nového prostoru spolu s ÚVT MU umožnilo rychlý rozvoj fakulty a informačních technologií na MU.

Na své akademické cestě jste si prošel mnoha rolemi. Jakými konkrétními rolemi jste si na této cestě prošel a která z těchto rolí Vám činila největší radost? Jaké byly klíčové momenty ve Vaší akademické cestě na fakultě? 

Od odborného pracovníka zodpovědného za podporu TeXu jsem postupně postupoval přes doktorát a habilitaci k nedávno předané osmileté službě v roli proděkana pro vnější vztahy, zahraničí a kvalitu. Mám radost, když vidím zejména konkrétní výsledky práce své a svých studentů. Pocit, že jsem aspoň malým dílkem přispěl k růstu počtu studujících nebo dosud neartikulované skutečnosti je motivující a povznášející. Radost, když v laboratoři či seminářích vidím, jak studenti poznávají a rozvíjejí své talenty, mě naplňuje. 

K práci v akademické oblasti neodmyslitelně patří vědecká činnost. Jaké jsou Vaše největší úspěchy ve výzkumu a jaký vliv měly na vývoj Vašeho oboru? Můžete se podělit o některé z Vašich publikací, které považujete za klíčové? A můžete uvést příklad, kdy byl Váš výzkum úspěšně aplikován v praxi?

Přes pět tisíc citací a dokladované použití v tisícovkách projektů má publikace o softwarové knihovně gensim mého prvního doktoranda Radima Řehůřka. Vznik knihovny počítající sémantickou podobnost dokumentů byl motivován projektem Digitální matematické knihovny DML.CZ, která je po téměř dvou dekádách stále v provozu a slouží spolu s navazujícím projektem Evropské digitální matematické knihovny EUDML.ORG akademické obci. V EuDML jsme s dalším doktorandy Martinem Líškou, Michalem Růžičkou a Vítem Starým Novotným 😃 vyvinuli první rutinně nasazený podobnostní vyhledávač matematických formulí.  A opět si ho můžete na webu projektu vyzkoušet i dnes, a to po více než deseti letech od ukončení tohoto mezinárodního evropského projektu.

Měřeno citačními metrikami méně důležitý, ale snad ještě s větším dopadem, je můj výzkum v oblasti generování soutěživých vzorů. Nastartovalo ho udělení ceny za článek o generování vzorů českého dělení slov, který jsem prezentoval na konferenci TUG v roce 1995, kde v publiku v první řadě seděl a o ceně spolurozhodoval prof. Knuth. Neustálé zlepšování metody, která efektivně  řeší zdánlivě triviální slovníkový problém, provází celou moji kariéru. V praktické rovině zkvalitněním algoritmu dělení slov a nalezením více možností rozdělení slov patrně přispěla k úspoře papíru a řešení klimatické krize 😉 . 

V teoretické rovině mi nedává spát možnost soutěživými vzory popsat do slovníkového problému redukovaný některý z NP-úplných problémů, a porozumět možnostem a rozsahu polynomiálního řešení této třídy problémů. Možné téma pro plánovaný sabbatical 😇, tak držte palce prosím.

Držíme palce a jsme zvědaví na průběh tohoto řešení. Jaké byly nejvýznamnější lekce, ať již vědecké a nebo životní, kterými jste prošel a co jste se z nich naučil? Co je to nejdůležitější, co byste rád předal studentům?

Neustále se snažím učit a získávat zpětnou vazbu. Nejefektivnějším mentorem a učitelem jsou chyby, které jsem udělal. Takže jsem se naučil být pokorným, za poznané chyby děkuji a z jejich identifikace a artikulace se snažím radovat a růst. Připomínám si často citát Pieta Heina, který si Don Knuth dal na vstupní dveře svého domu, aby si jej připomínal: “The road to wisdom? Well, it's plain. And simple to express: Err and err and err again, but less and less and less.”

Velkými životními lekcemi byly mé poměrně nedávné zdravotní příhody, oboustranná plicní embolie patrně způsobená dlouhatánským letem na konferenci ACL do Vancouveru a nedávný infarkt, způsobený patrně nevyváženou “work-life balance” a nezdravým životním stylem s nedostatkem pohybu. Obojí jsem o fous přežil, asi tu na světě mám ještě nějaké nedodělky 🙂.

Tak to nás moc mrzí. Doufáme, že se již cítíte fit a přejeme Vám hlavně pevné zdraví. A teď zpátky k rozhovoru: Existují změny ve výuce informatiky na fakultě, které podle Vás zásadně ovlivnily pohled na studium informatiky? A které změny pokládáte Vy za nejdůležitější historický milník? 

Výběrem studijních programů a jejich obsahu přispěla FI MU jako první čistě informatická fakulta ke konstituování informatického vzdělávání v Česku. Neustálé změny a reakce na vývoj jsou nezbytné, jsou kontinuální, a potřeba těchto změn se urychluje. Důraz na výuku nadčasových informatických témat a teoretického fundamentu a na kvalitu a náročnost výuky jsou podle mě správné. Vybírat jen jeden milník si však netroufám.

Během svého působení na FI jste také založil multimediální laboratoř a Filmový festival. Co Vás inspirovalo k založení laboratoře LEMMA a Filmového festivalu na fakultě, který letos oslavil již 23 let? Jaký má festival význam pro akademickou komunitu? Existuje něco, co pro Vás bylo v LEMMA opravdovou výzvou? 

V předmětu, kde jsem se studenty vytvářel fakultní archivní CD Všech pět pohromadě, o principech vytváření dokumentů jsem si uvědomil to,  že tak jako příprava dokumentů se přesunula na stůl autora (Desktop Publishing), tak stejný přesun bude následovat s multimediální produkcí. V roce 2000 si předmět s novou náplní zapsalo třináct studentů. Vzniklo 13 krátkometrážních filmů. Filmy byly v zápočtovém týdnu promítány jako přehlídka studentských zápočtových filmů – a festival byl na světě. A od té doby se dodnes podařilo tuto festivalovou tradici udržet, včetně roků s covidem a nemalými omezeními na filmovou produkci. V předmětu vzniklo v roce 2004 DVD 10@FI. Předměty, kde filmy vznikají, jsou náročným kurzem soft skills, které na FI MU občas chybí. Produkční týmy se musí naučit komunikovat a dohodnout na výsledku filmového projektu, což rozhodně není triviální. 24. ročník plánujeme na 17. 5. 2024, jste srdečně zváni!

Děkujeme za pozvání na Filmový festival, těšíme se a za marketing  rádi s čímkoliv pomůžeme. Můžete teď popsat nějaký zvlášť památný moment ve Vaší výuce nebo při práci se studenty?

Například v roce 2009 si festivalový předmět zapsal Andrej Pančík a vytvořil film Sám, kde předjímal epidemii podobnou covidu. Byl tak hyperaktivní a sršel nápady, že jsem ho musel krotit a “stavět do kouta”, jak vyrušoval na seminářích. Při výročí 100 let MU, kde přebíral medaili MU, jsme se tomu zasmáli, přičemž hned navrhoval realizovat mobilní absolventskou aplikaci, se kterou má jako student Oxfordské univerzity zkušenosti a získal tak partnery pro své četné podnikatelské projekty. 

Jakou roli hrají odborná společenství, jako je Československé sdružení uživatelů TeXu, ve Vaší akademické cestě?

Významnou, je to moje srdeční záležitost. Jako předseda této neziskovky se snažím s kolegy na fotce včetně Donalda Knutha přispět k rozvoji těchto kvalitních a otevřených technologií digitální typografie.

Jaké osobnosti nebo události nejvíce ovlivnily Vaši akademickou dráhu či směřování Vašeho výzkumu? Setkal jste se s některou z těchto osobností osobně, pokud ano, jaké setkání bylo?

Velkými vzory mi byli a jsou Don Knuth a docent Jiří Hořejš, školitel při mém doktorandském snažení minulého tisíciletí. A mnoho kolegů z fakulty, ale nějakým způsobem mě ovlivňují a inspirují skoro všichni, tak nechci v dlouhém výčtu nikoho opomenout.

S profesorem Knuthem jsem se setkával opakovaně, dokonce mě vezl svým Priusem z konference TUG 2019 domů, kde nám hrál na své domácí varhany, které si navrhl, ukázal nám svou knihovnu a pracovnu. Při jeho druhé návštěvě FI jsem zorganizoval premiérové provedení jeho varhanního oratoria Fantasia Apocalyptica, které můžete najít na YouTube kanálu FI MU.

Můžete s námi sdílet na čem a s kým teď na fakultě pracujete/spolupracujete?

Pokud zdraví dovolí, věnuji se svým oblíbeným tématům v počítačové lingvistice, soutěživým vzorům, sémantické reprezentaci jazyka, způsobům měření podobnosti dokumentů. Například pomocí “myšlenkových vláčků", jak reprezentaci dokumentů pracovně nazýváme.

Protože máte hodně zkušeností, tak by bylo zajímavé, kdybyste se s námi podělil s Vaší vizí, kam se vyvíjí obor informatika v následujících letech? Jaké vidíte hlavní trendy a výzvy v informatice?

Revolucí dneška jsou jazykové modely využívající generativní umělou inteligenci (Gemini, ChatGPT). Tu iniciovali a posouvají počítačoví lingvisté. Jako každá jiná technologie, je to dobrý sluha, ale zlý pán, a lze je zneužít, například k ovlivňování veřejného mínění a voleb. Další výzvou je kvantové počítání, jehož nasazení ohrozí nyní rozšířenou bezpečnostní infrastrukturu (PKI). A na vyřešení stále čekají otevřené problémy efektivního počítání a vyčíslitelnosti jako problém P=NP. 

Příští rok oslaví Fakulta informatiky 30 let své existence. Co byste jí popřál do dalších let? 

Shodu na společném úsilí a směrování pro dobro jednotlivců i společnosti a naplňování Ideje univerzity (J. H. Newman).

Kdybyste nebyl na FI MU a nezvolil jste pracovní cestu v akademickém prostředí, co jiného byste dělal?

Těžko říct, asi bych se věnoval efektivnímu počítání či databázovému publikování (TeXem samozřejmě ☺️) v komerční sféře. Baví mě, když se podaří naučit stroj dělat rutinní a spočitatelné věci efektivně.  

Jak hodnotíte akademickou práci a vysoké školství ve srovnání, když jste začínal a dnes? Pokud se to dá vůbec shrnout do krátkého textu. :) 

To je těžko srovnatelné. Například možnosti a rychlost vědecké komunikace v osmdesátých letech a dnes: dnes reprint najdu pomocí ChatGPT nebo vyhledávačů do minuty, před 40 lety jsem dostal párkrát do roka vytištěné abstrakty článků obsahující mnou definovaná klíčová slova, a pak jsem s TeXem sázel korespondenční lístky autorům s prosbou o zaslání tištěných preprintů poštou… Na druhou stranu bylo snazší se soustředit a praktikovat hluboké uvažování.

V tom máte pravdu, dnes je umění dokázat se soustředit v obrovském množství informací a rychlosti, kterou je dnešní doba charakteristická. Řekněte nám, jak se Vám daří vyvažovat práci s rodinným životem, tzv. work-life balance, dnes moderní pojem. Jak trávíte svůj volný čas, pokud nějaký máte?

Vyvažovat se mi daří těžko, workoholismus a perfekcionismus jsou mé poznané chyby, a pokouším se je napravovat a chybovat v nich méně a méně, vědom si dočasnosti a nahraditelnosti svých kroků. Volný čas se snažím vyplnit cestováním a pohybem v přírodě (na elektrokole a lyžích), v poslední době se pomalu vracím k oblíbeným činnostem svého mládí a studentského života (šachy a sborový zpěv). 

Nedávno jste oslavil životní jubileum, 60 let, moc gratulujeme a přejeme hodně zdraví, lásky a radostí jak s Vaší rodinou, tak i ve spojení s FI. Jak Vás známe, tak máte plno sil a budeme se i nadále potkávat na chodbách naší fakulty. Velmi děkujeme za Váš čas a Vaše cenné odpovědi.

Díky moc za přání toho podstatného v životě a za možnost sdílení myšlenek rozhovorem.