Archiv zpráv a událostí

Hans Munthe-Kaas is professor of mathematics at the University of Bergen. His research is centred around foundational questions in computational mathematics and applications of Lie groups, symmetries and differential geometry in structure preserving discretisations of differential equations. Munthe-Kaas is chair of the Abel prize committee, managing editor of the journal “Foundations of Computational Mathematics”, President of the Norwegian Mathematical Society, and President of the scientific council of Centre International de Mathématiques Pures at Appliquées (CIMPA) in Nice. Abstract Symmetry is a topic which has inspired artists and mathematicians from ancient to modern times. A fundamental problem is the classification of discrete groups of isometries, such as the 17 planar wallpaper groups, which have been used in mosaics since medieval ages and were classified by Fedorov in 1891 in a complicated proof. Conway’s Magic Formula can be used to classify discrete symmetries for spherical, plane and hyperbolic surfaces and yields the 17 wallpaper groups, the 7 frieze patterns and all discrete spherical symmetries as special cases. The formula and its proof is so simple that it is accessible to advanced high school students. Recently, Munthe-Kaas was involved in the design of a mathematical maze in Bergen Botanical garden. Inspired by Conway, he ended up with a highly symmetric design. Under some reasonable assumptions, only one of the 17 wallpaper groups fulfils his original design criteria. The labyrinth, called `Archimedes’ labyrint` consists of 1234 yews (Taxus baccata, Tis červený) in 2m height and covers an area of about 800 m^2. It was presented in Science Magazine, October 2018. In the last part of this talk we move beyond Conway, and discuss the problem of multivariate polynomial interpolation. Based on kaleidoscopic symmetry groups (Coxeter groups), we find interpolation points with remarkable properties. We show that for any d and k, there exists a unisolvent set of interpolation points for d-variate polynomial interpolation of order k. These points have optimal Lebesque constants and allow fast computation by symmetric fast Fourier transforms. Coffee Break at 4.00 PM The lecture starts at 4.30 PM, however, you can arrive earlier at 4 PM to attend an informal coffee break, during which you can engage in a discussion with the speaker himself and get first-hand knowledge. Where? Mendel Museum's Augustinian Abbey Refectory at Mendel Square

Informatické kolokvium 3.3. 2019, 14:00 posluchárna D2 prof. RNDr. Jiří Zlatuška, CSc., FI MU Kurt Gödel as a Destruction & Revival Theme Abstrakt: Kurt Gödel's results can be viewed as a destruction of Formal Mathematics as a discipline dealing with mathematical truths, and at the same time as laying a foundation of subsequent revival of the field in the form of Informatics as a discipline dealing with the nature of computational side of the world (complementing the physical and consciousness sides dealt with in other branches of scientific disciplines). This talk is a slight extension of the talk given at the opening of the "Tribute to Kurt Gödel 2020" international conference which took place in Brno in January 2020.

Informatické kolokvium 25.2. 2019, 14:00 posluchárna D2 Ing. Vojtěch Mrázek, Ph.D., FIT VUT Energy-efficient neural networks for embedded systems Abstrakt: Artificial neural networks are optimized for high-performance computer systems. However, the inference path of the NNs is often executed in small embedded systems such as special ASIC or FPGA accelerators. Since these systems are typically battery-powered, the energy consumption becomes crucial. In this context, this talk deals with three topics. (i) Overview and challenges of hardware NN accelerators. (ii) Error resiliency of neural networks. (iii) Approximations of NN inference path for applications such as low power image classifiers.

Ještě před několika lety si myslel, že on a informatika v žádném případě. Chtěl se hlásit na Masarykovu univerzitu, ale v oborech jasno neměl. Jednu dobu hrál PC hru a současně sledoval její vývoj a psal vývojářům na diskuzním fóru. „Když vývoj té hry skončil, já byl naštvanej, začal jsem opravovat text, aby byl dobře, začal jsem pracovat s editorem hry, opravovat a zkoumat, jak to funguje. A jak jsem se do toho ponořil, zvítězila nakonec informatika. Podle mě člověka, který se hodí na informatiku, poznáš tak, že mu dáš matematický problém a on se do toho zažere. Musí tě to bavit a štvát zároveň.” Dnes je Michael už ve 4. semestru programu Aplikovaná informatika. Studium na Fakultě informatiky MU hodnotí jako náročné. „V prvních semestrech mi škola a pravidelná příprava do školy zabírala většinu času. Bez přípravy bych to asi nedal. Pokud chce někdo při studiu pracovat, doporučil bych mu nechat to až na pozdější semestry, kdy už se člověk ve škole rozkouká.” O svoje postřehy ze života studenta FI se dělí na blogu pod pseudonymem Antalymis. Chce tak pomoct ostatním s výběrem školy a podělit se s mladšími ročníky o zkušenosti s předmětů. „Bloggerů o FI existuje vícero. Já se snažím psát co nejvíc objektivně a informativně,” upřesňuje Michael. Sám rozhodně není člověkem, který byl žil jen za počítačem. „Hrozně mě baví ESNko (Erasmus Student Network), což je síť, která se stará o mezinárodní studenty, kteří do Česka přijedou studovat. Zaujalo mě to už na jarmarku spolků v prváku, zaregistroval se doma do systému, no a na druhý semestr už jsem si vybíral Erasmáky a Erasmačky, jejichž buddym se stanu. V praxi to znamená s nimi komunikovat ještě než přijedou, vyzvednout je a doprovodit tam, kde bydlí, pomoct jim prvních pár dní a vysvětlit, jak to u nás funguje, prostě stát se jejich místním kamarádem. Před prvním setkáním se vždycky trochu bojím, jestli se budeme mít o čem bavit a tak. Ale většinou to nakonec klapne. Líbí se mi na tom, že si člověk může udělat spousta mezinárodních přátel.” Ačkoli o studiu informatiky původně moc neuvažoval, nakonec se v tom našel. Na svém blogu píše: „Ani po třetím semestru překvapivě nemám pocit, že bych nějak výrazně ztrácel motivaci (...) to jsem při výběru vysoké úplně nečekal.” A kam hodlá směřovat dál? „V budoucnu bych si rád vyzkoušel dělat cvičícího nějakého předmětu na FI, i když úplně ještě nevím jakého. Učit lidi mě vždycky bavilo.”

První herní festival v České republice, co si rád hraje a myslí to vážně! Místo konání: Impact Hub Brno Více na: https://www.gamerpie.wtf/

Oddělení zahraničních záležitostí vyhlašuje výběrové řízení na evropské studijní pobyty v rámci programu Erasmus+ pro akademický rok 2020/21. Přihlášky do výběrového řízení Erasmus podávají studenti elektronicky prostřednictvím systému ISOIS. Přihláška FI bude otevřena 10. února - 1. března 2020. Všichni studenti, kteří se chtějí výběrového řízení zúčastnit dokládají znalost anglického jazyka na úrovni min. B2 (kopií certifikátu, dokladu o absolvovaní kurzu, absolvování zkoušky VB001 apod.). Studenti, kteří nemají doklad o znalosti této úrovně absolvují test z angličtiny na FI, na který se nahlasí na OZZ do 27. 2. 2020.

Ve dvě Základy programování a ve čtyři budování technologického startupu. I takhle vypadá pro některé studenty začátek studia na FI MUNI. Jak se dá rozjet podnikání už během studia a co je nejlepším základem pro úspěch startupu? O odpovědi se s Vámi podělí zakladatel startupu Scale Intelligence. Můžete se na začátek našim čtenářům představit? Ahoj, volám sa Martin Petrovaj a som zakladateľom Scale Intelligence – startupu, ktorý chce iným spoločnostiam pomôcť rýchlejšie rásť, automatizovať nudnú prácu a obmedziť plytvanie zdrojmi. Už pár rokov pracujem ako webový vývojár na voľnej nohe, trochu kratšie ako IT náborár, „brainhunter,“ a na Fakulte informatiky študujem odbor Programování a vývoj aplikací. Jak Vám během studia napadlo založit si vlastní startup? Jakou roli v tom hrála Fakulta informatiky? V prvom rade chcem vyvrátiť zažitý dojem, že startup sa dá založiť len so svetovo jedinečným geniálnym nápadom, ktorý nikto pred vami nemal. Oveľa účinnejší recept na úspech než hľadanie šialených nápadov je hľadanie problémov. Nie tých, ktoré vás pri podnikaní určite stretnú, ale tých problémov, ktoré trápia vašich potenciálnych zákazníkov a ktoré môžete novým spôsobom vyriešiť. Až nájdete takýto problém, univerzita je skvelé miesto, kde naň môžete nájsť riešenie. Študuje a učí tu množstvo talentovaných, inšpiratívnych ľudí, a na FI sa môžete veľa naučiť aj o nových technológiách, ktoré vám s riešením toho problému pomôžu. Tak vznikol aj Scale Intelligence – nápad na riešenie častého business problému nám poskytol seminár, ktorý zorganizovalo laboratórium Lasaris. Každý rok prídu s novou témou či technológiou, o ktorej sa môžu študenti dozvedieť viac a prakticky si vyskúšať jej implementáciu. Tento semester to bol process mining, ktorý je dôležitou súčasťou nášho softvéru. Ako zakladateľ oceňujem aj to, že na fakulte máme nielen technické, ale aj viac „soft“ predmety, zamerané napr. na business, komunikáciu, leadership. Veľmi zaujímavý bol v tomto smere predmet Managing in reality, ktorý bol vedený v angličtine manažérmi z IBM. Aj na ňom vykryštalizovala vízia našej spoločnosti a získal som užitočné tipy ohľadom vedenia teamu. V čem Vašim zákazníkům pomůžete? Spoločnosti dnes produkujú obrovské množstvo dát o svojej činnosti, typicky v podobe logov. Každá aktivita, činnosť, úkon, zmena stavu sa niekam zaznamená. Väčšina spoločností však s týmito údajmi aktívne nepracuje, maximálne ich využijú pre odhalenie a riešenie porúch či výpadkov systému. My im chceme pomôcť dostať z týchto dát väčšiu hodnotu. Dokážeme na ich základe spätne zrekonštruovať a namodelovať procesy danej firmy, celé jej každodenné fungovanie. Takýto model sa dá využiť na množstvo účelov, napr. na hľadanie miest, kde procesy viaznu a kde nastáva zdržanie; na automatickú kontrolu toho, či všetci zamestnanci postupujú podľa predpisov; na nájdenie príležitostí na automatizáciu alebo aspoň zjednodušenie procesov… Možností využitia je veľa. Veľké korporácie vďaka nim ušetria obrovské peniaze, stredne veľkým firmám či dospievajúcim startupom to môže pomôcť fungovať efektívnejšie a lepšie škálovať. S kým nyní spolupracujete? Máte mentora? Zo začiatku nám pomohlo Jihomoravské inovační centrum, ktoré jednak organizuje rôzne akcie, prednášky a workshopy o podnikaní pre verejnosť, ale tiež dokáže poskytnúť konzultácie ľuďom, ktorí o podnikaní práve uvažujú. Ak práve rozmýšľate, či je pre vás podnikanie možnou alternatívou k zamestnaniu, určite sa oplatí prísť na niektorú akciu JICu. Asi najviac nám ale pomohli konzultácie s pánom Igorom Pauerom, bývalým e-commerce riaditeľom Alzy, zakladateľom a ex-CEO viacerých spoločností a poradcom pre mnoho ďalších. Vďaka radám od takto skúseného človeka dokáže startup od začiatku vyraziť správnym smerom a vyhnúť sa najbežnejším „školáckym“ chybám. Cez mentora startup získava aj prístup k jeho sieti kontaktov, ktoré sú v každej fáze spoločnosti kľúčové. Pri tvorbe vízie produktu a validácii nápadu boli neoceniteľné stretnutia s manažérmi z firiem, ktoré spadajú do našej cieľovej skupiny (v našom prípade šlo o veľkú českú banku a o poisťovňu). Vďaka nim sme zistili, že naozaj stojí za to tento business problém riešiť a podelili sa s nami aj o informácie o tom, ako ho svojpomocne riešia dnes. V jaké fázi teď jste, kam směřujete? Dnes vyvíjame prvú verziu nášho produktu. Na backende pracujú bakalárski študenti z FI (vrátane mňa), dizajn a frontend nám dodáva externá agentúra. Náš spoluzakladateľ sa v Prahe venuje získavaniu kontaktov, partnerov, prvých klientov a budovaniu vzťahov s budúcimi investormi. Už teraz máme prvých záujemcov o technologické partnerstvá, napr. z radov poskytovateľov existujúcich ERP systémov. Už za mesiac existencie sme vyrástli na 5-členný team a neustále hľadáme ďalších ľudí. Ak všetko pôjde dobre, v lete radi prijmeme do našich radov aj stážistov z fakulty, prípadne môžeme nájsť tému na diplomku. (úsměv) Momentálne je pre nás najdôležitejšie dokončiť produkt a dostať ho na trh, tiež vytvoriť povedomie o firme, napr. cez účasť na eventoch, konferenciách a podobne. Určite neplánujeme ostať len v Česku – akonáhle overíme a doladíme náš business model na domácom trhu, tak budeme pripravení na expanziu ďalej. Prvé kroky a jednania týmto smerom prebiehajú už dnes, okrem Európy vkladáme nádeje aj do našich kontaktov v JAR či v Ázii. Dovtedy je pred nami ešte dlhá cesta, ale práve to je na startupe to vzrušujúce.

InterSoB je zábavná a poučná jednodenní soutěž středoškolských studentů, při které máte možnost podívat se netradičním způsobem do zákulisí Masarykovy univerzity, vyzkoušet si své schopnosti v mnoha různých oblastech, udělat si s kamarády zajímavý výlet po Brně a v neposlední řadě také poměřit svoje síly s dalšími týmy.

The Dean of the Faculty of Informatics, Masaryk University invites applications for positions: - Assistant Professor in Cybersecurity, with the Department of Computer Systems and Communications, - two two-year Postdoc positions in Computer Science.  Find out more at Open Positions Brochure pdf

V uplynulých dnech vydala Masarykova univerzita tiskovou zprávu o titulu, který prestižní Americká matematická společnost udělila informatikovi Danieli Kráľovi jako teprve druhému vědci působícímu v Česku. V nejnovějším vydání se úspěchu profesora Kráľe věnuje také časopis Respekt ve článku Král diskrétních čísel. Kromě zmiňovaného ocenění se článek věnuje také působení Daniela Krále a jeho týmu na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity a významu, který pro tuto středoevropskou univerzitu mají "přilákaní" vědci světového formátu.

Odborníci z katedry počítačových systémů a komunikací Fakulty informatiky Masarykovy univerzity uspěli ve 2. výzvě evropského grantového programu OuantERA ERA-NET Cofund in Quantum Technologies. Přihlášeno bylo celkem 85 projektů připravených mezinárodními vědeckými konsorcii. Grantovou podporu získalo celkem 12 projektů. Jedním z nich je projekt eDICT, koordinovaný doc. Janem Boudou z KPSK FI MU. Kromě týmu doc. Boudy jsou součástí projektu další čtyři partnerské týmy vedené Prof. Rupertem Ursinem z Rakouské akademie věd, Prof. Renato Rennerem z ETH Zurych, Prof. Marcinem Pawlowským z Univezity Gdaňsk a dr. Tamášem Vertéšim z Institutu pro jaderný výzkum v Debrecenu. Projekt eDICT (experimentally-oriented device independent cryptography) si klade za cíl vyvinout prakticky implementovatelné zařízení pro device-independent kvantovou distribuci kryptografického klíče. DI (device-independent) zařízení umožňuje uživateli ověřit si, že fungování zařízení je opravdu bezpečné. Díky tomu jsou DI zařízení nejen odolná vůči kvantovému hackingu, ale i proti případnému záměrnému odposlechu ze strany výrobce zařízení. Takovéto zařízení vyrobené například v Číně by bylo plně důvěryhodné pro použití v Evropě. Naopak zařízení tohoto typu vyrobené v Evropě by bylo přijatelné i pro nejcitlivější komunikaci cizích států. DI zařízení mají být v budou páteří Evropské QCI - quantum communication infrastructure. Jedná se o nedávno zahájený projekt vybudování absolutně bezpečné kvantového sítě spojující klíčové Evropské vládní a vojenské instituce. QCI má být protiváhou existujících kvantových sítí jiných států. QuantERA: ERA-NET Cofund in Quantum Technologies je síť 32 agentur z 26 zemí koordinovaná polským Národním vědeckým centrem, jejímž cílem je podporovat evropská výzkumná konsorcia zapojená do dlouhodobého výzkumu v oblasti kvantové technologie v rámci systému Evropské unie ERA-NET Cofund, rozvíjet spolehlivé technologie, identifikovat nové příležitosti a zaměřit se na různorodé výzkumné subjekty, které budou schopny řešit ty nejnáročnější a nové směry výzkumu. Podrobné informace najdete na stránkách MŠMT a QuantERA.

Baví ji spolupráce s výzkumnými týmy po celém světě, propojování univerzity s předními IT firmami, organizování zahraničních konferencí a cestování (nejen na ně), ale potkáte ji i v učebnách FI a Czechitas, kde učí programovat děti, středoškoláky i dospělé. O kom je řeč? Barbora Bühnová sama říká, že se na Fakultě informatiky, kde nyní působí, ocitla prakticky náhodou, „byla to ale hodně šťastná náhoda“, dodává s úsměvem. Od jejího prvního školního dne na FI uplynulo již 20 let. Za tu dobu stihla působení na univerzitě a ve výzkumném centru v Německu a poté v Austrálii. „Než jsem poprvé vycestovala na studijní stáž, tehdy během doktorského studia, byla jsem přesvědčená, že uspět v zahraničí je jen pro pár vyvolených. Ale není to tak. Prostředí na univerzitách všude na světě je neskutečně přátelské. Za chvíli se cítíte jako doma a nic vám nebrání se tam poměrně rychle prosadit. Navíc FI je výborná škola, připraví vás na to.“ Dnes na FI vede několik výzkumných týmů s orientací na oblast softwarových architektur a kritických infrastruktur (kterými jsou například chytré energetické sítě či dopravní systémy). „Univerzita je pro mě naprosto perfektní prostředí, které vám dá prostor pro kreativitu, inovace, spolupráci s předními IT firmami i zapojení do světových výzkumných týmů.“ Právě spolupráce s průmyslovými partnery FI je oblast, kterou plánuje dále rozvíjet v rámci své role proděkanky pro průmyslové partnery, kterou od září letošního roku zastává. „Spolupráci s průmyslovými partnery se věnuji už od roku 2012, kdy jsem se stala v rámci Sdružení průmyslových partnerů (SPP) na FI kontaktní osobou pro společnost Honeywell.“ Od loňského roku SPP vede. „Věřím, že v propojení univerzity s předním IT průmyslem je velký potenciál v přípravě studentů na jejich budoucí působení v praxi. I firmy souhlasí, že cílem spolupráce by mělo být (vedle společného výzkumu) kvalitnější vzdělávání budoucích absolventů a investují do toho nemalé úsilí. Experty z praxe tak potkáte ve výuce řady předmětů na FI a v ročním počtu úspěšně obhájených bakalářských a diplomových prací na FI najdete více než čtvrtinu prací, které vznikly v rámci spolupráce FI s průmyslovými partnery.“ V rámci své role proděkanky chce přispívat i ke zvyšování zájmu o studium na FI. „Ráda jsem v kontaktu se středoškoláky, což je důvod, proč jsem na FI začala v roce 2016 kroužek Androidu pro středoškoláky, ke kterému se krátce poté přidaly kroužky na Python a Embedded systems.“ Popularizaci IT mezi širokou veřejností se věnuje i v rámci neziskové organizace Czechitas, kde působí prakticky od založení.

Where there’s a will there's a way: Blind software programmer Vojtěch Polášek graduated with honors and kick-started his full-time career in Red Hat Vojta was born visually impaired. At the age of 11 he had an accident and through following several years lost his sight almost completely. Against all odds, he graduated with honours at the Faculty of Informatics, Masaryk University, got the Dean's award for his Bachelor and Diploma theses. His diploma thesis has even been nominated by the faculty to prestigious Czech and Slovak IT SPY competition evaluating IT diploma theses and was currently selected among 8 best finalists. Recently, Vojta has joined Red Hat and kick-started his career in the Security Compliance team. He's basically living the same kind of life as everyone else. All thanks to his positivity, courage, and enthusiasm. He tries not to ever look back on his blindness and show society and other disabled people that being blind doesn't have to be an obstacle.  In collaboration with Red Hat we had the opportunity to interview him to learn more. Let's start with a warm-up question: When you were a child, what did you want to be when you grow up? [Vojta]: An astronaut, of course! (chuckles). Once upon a time, when I was about 5 years old, my father brought home our first computer and from that moment I knew that I'll devote my career to computers and I haven't stopped hanging around them ever since. Besides, I have  been playing the piano for a long time. During my studies in high school I was also bouncing around ideas to study psychology but eventually computers won. However, I wasn't sure which specific area  I want to focus on so I started experimenting with hacking and that was the moment I decided to go down the ‘security road’. So how did you actually get to the programming? [Vojta]: The first thing I did was my own website. There wasn't such a thing as Wordpress or other content management systems available back then so I started with HTML. The problem is that creating a website goes hand in hand with web design, which was obviously something I was not able to deal with so I started with programming from simple Timer to games for visually impaired people. https://github.com/vojtapolasek/united_guards. When I started university, there wasn't much time left for my own initiatives and experiments as I had to devote most of the time to various projects which were part of my studies. How did your student life differ from other students? [Vojta]: I studied at the Faculty of Informatics, Masaryk University https://www.fi.muni.cz/. As far as my disability is concerned, Masaryk University belongs to the absolute top for students with special needs, especially thanks to the Teiresias support center, https://www.teiresias.muni.cz/ : Their goal is to provide maximum accessibility to all accredited degree programs at the university for students with various types of disabilities. Thanks to them I could study the same program as other ‘normal’ students which is amazing. Teiresias has its own building and classrooms with their own equipment. My studies were different primarily due to length. A good example was math: known as one of the most difficult subjects at FI and it usually consists of seminars and lectures including writing on the whiteboard which is obviously something I am not able to do. So I got an individual study plan, individual lector, modified materials in electronic form and extra lessons. Consequently, what takes ‘normal students’ one semester, I studied for two but in the end, I was able to pass the  exam like anyone else. Was there any subject which you simply couldn't study? [Vojta]: Not really, but if I chose for instance graphic design that would be obviously... nonsense. Anyway, most of the time it‘s more about the will, attitude, and negotiation.  A great example is the Cisco networking course I applied for. The course is optional, but very interesting and not many students apply for it. I was told this course is not really suitable for me but I didn't get discouraged easily: I asked for reasons why not. And then? We found a way eventually! However, the only serious problem I experienced was the lack of lecturers for individual studies. That's amazing! Let‘s stick with your student life for a while: We heard that you received Dean‘s award for both the bachelor degree and also for a diploma thesis. That's pretty impressive! Can you briefly introduce us to the topic of your diploma thesis? [Vojta]: The Deans award? To be honest, that was a surprise even for me. My advisor Milan Brož proposed a nomination for the Dean's award during the defense of the diploma thesis. In simple words, I was dealing with key derivation functions that transform a password into a cryptographic key because ordinary passwords are not always suitable for encryption software. I was analyzing a relatively new function called Argon2 which was designed to make to the process of cracking harder and slower because password cracking has evolved and gotten way faster thanks to the usage of graphic cards and specialized HW. Simply put, this function should force hackers to be able to crack passwords only as fast as common users so they don't have any ‘advantage’ over them. My job was basically to simulate an attack and compare Argon2 with PBKDF2. The attack was devised through CPUs and GPUs using high-performance hardware provided by MetaCentrum VO and I was testing how long  it takes to crack the function. The result of this test was a price model for an attacker using either physical hardware or on-demand allocation of computing resources in the cloud. It turned out that it can easily reach millions or even billions of dollars. What was the most interesting finding from your thesis? [Vojta]: Well, it was quite intriguing that from a long-term perspective it does not really pay to rent space in the cloud in comparison with buying computers directly for hackers. You have also mentioned your advisor Milan Brož who is working for Red Hat and is a kind of ambassador for MUNI. Can you tell us about him in the role of adviser? How was it? [Vojta]: Milan's approach was fantastic. He was absolutely honest with me. He was like: ‘It's your thesis, not mine.’ or ‘It's you who will defend it, not me.’ In my opinion, an advisor should be someone who is providing guidance and advice rather than pushing and urging students. Cooperation with him was based on reciprocity: as long as I was proactive Milan behave the same way and he was very open to my ideas and initiatives. I am aware that a large part of the success of the thesis belongs to him. It was honestly pleasure being led by Milan. What are you currently doing in Red Hat? What is your role? [Vojta]: Roles in our team are not fixed so it‘s hard to predict my future role. Currently I am part of Security compliance team working on OpenSCAP which is upstream tool for maintaining security compliance  for enterprise systems and I'm responsible for creating content for this tool. This role involves an interesting mix between programming and scripting and also a little bit of system administration which I really enjoy. Was there any obstacle you had to face at work? [Vojta]: Coffee machines are tricky! These modern devices have touch screens but that‘s not that big deal indeed. It‘s not that hard to find the way in a building. One just has to learn where meeting rooms are and then it's easy. There are only tiny obstacles like technical issues for example with some software, like Jira. I have mentioned already during my interview that problems like this might occur. It‘s a problem though but luckily I don't need to use it that much. So overall it‘s good. And what about your plans for the future? Do you have any? [Vojta]: One thing is for sure: I would like to stay in the IT field. Ideally in Security and hopefully in Red Hat. And outside of my career life, I would like to start a family at some point, but it's all in the stars.

Do Korespondenčního semináře z informatiky (KSI) se zapojil už ve druháku na střední. Díky němu se nadchnul do informatiky, dostal se na Fakultu informatiky MU (FI) bez přijímaček, seznámil se se staršími studenty a později KSI 3 roky vedl. Proč KSI? Zeptali jsme se Honzy Horáčka. KSI není kurz programování. Nutí k přemýšlení a řešení problémů. KSI, neboli Korespondenční seminář z informatiky, je celoroční soutěž organizovaná studenty Fakulty informatiky Masarykovy univerzity. Seznamuje se zajímavými oblastmi informatiky a umožňuje procvičit si programátorské, matematické a logické myšlení. „Na spoustě středních škol se učí v informatice opravdu jen základy. Pokud chceš zjistit o informatice víc, rád řešíš problémy nebo si chceš vyzkoušet, jestli je pro tebe informatika na FI to pravé, KSI je ideální příležitost. Pokud už se o informatiku nějakou dobu zajímáš, můžeš si prohloubit znalosti,” říká Honza. Sám se ke KSI dostal jako student gymnázia s posílenou výukou informatiky. Není to ale kurz programování. Těch je na internetu spousta. Základní povědomí o programování se ti ale pro řešení KSI bude hodit. S KSI na FI bez přijímaček – chyť tu správnou vlnu a začni řešit! Úlohy se zveřejňují po jednotlivých vlnách s termínem odevzdání. Je tedy důležité chytit první vlny. „Po termínu dané vlny úloh se úlohy uzamknou, my tvoje řešení opravíme, přidělíme ti za něj body, poskytneme ti k němu zpětnou vazbu a zveřejníme vzorové řešení úlohy. Soutěžní úlohy jsou pak různého charakteru, a zatímco nejjednodušší úlohy by po projití úvodních úloh měl zvládnout každý, nad tou nejtěžší se může zapotit i ostřílený řešitel programátorských soutěží. Aktuálně již běží 2. vlna s termínem do 22. 12. 2019. Získáš-li dostatečný počet bodů, můžeš si požádat o přijetí bez přijímacích zkoušek. K přijetí stačí 60 % bodů, což obvykle splní tak 40 lidí ze 400 řešitelů. Toho je možné dosáhnout, pokud se do KSI zapojíš už v prvních vlnách, “ zdůrazňuje Honza. Vyzkoušej si některé předměty na FI nanečisto. Každá úloha nejprve přehledně vysvětluje danou látku. Vyzkoušíš si tak nanečisto látku z předmětů vyučovaných na FI jako Úvod do programování, Matematické základy informatiky nebo třeba Algoritmy I a Automaty, se kterými se na střední podle Honzy často nepotkáš. Vzorovou úlohu najdeš na https://ksi.fi.muni.cz/ulohy/195 Možnost zapojit se do komunity aktivních lidí a Poznej FI Jako řešitel KSI máš možnost se dvakrát ročně vypravit na tzv. KSÍlety, výlety do přírody, kde se můžeš potkat s ostatními řešiteli, studenty a cvičícími z FI. Úspěšní řešitelé KSI mají navíc možnost se v září vydat na soustředění v přírodě (K-SCUK). „Je to vlastně něco jako kombinace skautského tábora a odborné složky zajištěné lidmi z FI. Účast skýtá možnost proniknout do komunity nadšených lidí na FI. Organizátory si následně můžete vybrat jako svoje cvičící v předmětech,” říká Honza. Odměnou řešitelům je speciální akce Poznej FI – možnost poznat FI ze zákulisí a hravou formou. „Kvůli KSI jsem se rozhodl studovat FI a ne FIT. Nadchla mě ta komunita lidí, co dělá ztřeštěnosti a různé akce pro středoškoláky. Díky KSI jsem se seznámil se spoustou lidí z fakulty a zjistil jaká FI je. To pro mě bylo velké plus i v prváku, protože tady nejsou studijní kruhy,” dodává. Nejčastější dotazy: Co je potřeba udělat, aby mi byly prominuté přijímačky? Pokud se chceš dostat na FI skrz KSI, je třeba stát se Úspěšným řešitelem a podat fakultě žádost o prominutí přijímací zkoušky. Úspěšným řešitelem KSI se stanou ti řešitelé, kteří získají v rámci daného ročníku alespoň 60 % všech bodů. Úspěšným řešitelem musíš být max dva roky zpátky od podání žádosti o prominutí a prominutí se nevztahuje na dvouoborová studia. Když jsem ve třeťáku a stanu se úspěšným řešitelem KSI už teď, budou mi prominuty přijímačky? Pokud fakulta nezmění podmínky, tak ano. Žádný signál, že by se k něčemu takovém chystali, nemáme. Jak složité je stát se úspěšným řešitelem? To je dost individuální. Pokud už máš zkušenosti s programováním nebo třeba s logickými či šifrovacími soutěžemi, půjde ti to líp. V každém případě to stojí za to zkusit, velmi podobné věci tě pak budou čekat tady na fakultě. Když bych nedělal první vlnu mám ještě stále šanci stát se úspěšným řešitelem? Máš, ale musíš máknout. Potřebuješ 60 % bodů a zhruba 20 % už nebudeš moct získat, jelikož velké úlohy první vlny už budou uzavřené. Když bych nedělal první ani druhou vlnu mám ještě stále šanci stát se úspěšným řešitelem? Teoreticky ano, ale už bys nemohl ztratit skoro žádném body. Zhruba 35 % bodů bude v již uzavřených úlohách, celkově potřebuješ získat 60 % bodů. Jak to myslíte že učíte informatiku, nejen programování. Není to to stejné? Není. Informatika je třeba taky algoritmizace – neboli jak převést problém na přesný postup, jak ho vyřešit. Třeba tím, že ho rozdělíš na menší části. A ty pak na menší části. A ty už jsou tak jednoduché, že je bez problémů vyřešíš. Nebo třeba proč může být šifrování velké části webu založené na tom, že rozklad na prvočísla je hodně pomalý. A taky například principy fungování sítí, ať už třeba fakultní, nebo klidně internetu. V jakém jazyku programujete? Většina programovacích úloh je v Pythonu 3, část úloh je v pseudokódu. Zhruba třetina úloh, je teoretická a vůbec se v nich neprogramuje. Jak často jsou Ksílety? Ksílety – jednodenní výlety do přírody v okolí Brna - jsou obvykle dva ročně, jeden na jaře, jeden na podzim. Je to skvělá příležitost poznat se s organizátory, dalšími řešiteli a zeptat se na cokoliv ohledně studia na FI či informatiky. Sleduj FB KSI pokud nechceš, aby ti utekl. Vadí že som Slovák? Vůbec. Víc než půlka lidí na FI jsou Slováci a mezi organizátory to není jinak. Během prvních pár úloh určitě narazíš na nějaké to zadání slovensky. Kolik času je potřeba strávit na KSI, aby mi pomocí něj byly prominuty přijímačky? To se liší dle toho, zda už jsi někdy programoval, nebo se třeba účastnil šifrovacích soutěží. Pokud ano a šlo ti to, 20 hodin by ti mohlo snažit. Obecně bychom to ale spíš viděli k 40-80 hodinám v průběhu roku. Rozhodně je to ale dobře využitý čas – co se naučíš ve KSI už se nebudeš muset znova učit v prváckých předmětech a budeš si místo toho moct třeba zajít ven s přáteli.

Tvář Magdalény můžete znát z letošní brožury pro uchazeče Studuj na Fakultě informatiky.  A tak jsme se ji rozhodli vyzpovídat. Od malička ji zajímalo umění a kreslení, ale také věděla, že chce dělat něco technického, proto jí jako jasná volba přišla architektura. Měla však pochybnosti, jestli se zvládne živit na volné noze, prezentovat a prodávat svoje návrhy na trhu a začala se poohlížet po dalších možnostech. Od sestry zjistila, že na Fakultě informatiky MU se dá studovat počítačová grafika i grafický design. „Bála jsem se jestli budu zvládat informatiku. Ale nakonec to bylo v pohodě, hlavně díky tomu, že se šlo na fakultě úplně od začátku. Studium mi první měsíce hodně ulehčovaly základy, které jsem měla ze střední školy. V matematice jsme také asi polovinu látky prvního semestru dělali už na gymnáziu,” říká Magdaléna alias Megi. „Určitě bych všem vzkázala nebojte se informatiky, i když jste jí na střední moc neměli.” Věděla také, že na Masarykově univerzitě, a speciálně na Fakultě informatiky, je celkem velká volnost rozvrhu. „Můžete si zapsat předmětů víc nebo míň, něco předběhnout, podle toho, jak se vám to zrovna hodí, jestli plánujete Erasmus nebo nějakou pracovní stáž. A to se mi líbilo.” Podala si nakonec jen 1 přihlášku – hezky online „Nakonec jsem se našla ve specializaci počítačová grafika a podala si pouze jednu jedinou přihlášku na vysokou školu. Bylo moc fajn, že to bylo všechno elektronické. Nebylo třeba nic posílat poštou a podobně, a to se mi líbilo. Mohla jsem se taky proklikat studijním katalogem až na úroveň popisků jednotlivých předmětů.” Dnes jsem za toto rozhodnutí moc ráda. Baví mě kombinace programování a práce s grafikou. Původní ostýchavost prezentovat už jsem na FI dávno překonala. „Informatické vzdělání mi dává záruku skvělého pracovního uplatnění a zároveň možnost tvořit.” Na první týdny na fakultě vzpomíná Megi s úsměvem. „Byla jsem vystrašená, bylo tu hodně lidí, všichni nás strašili, že máme úkoly dělat průběžně, jinak se z toho zblázníme, musela jsem se zorientovat v informačním systému a občas jsem se ztratila ve škole. Nicméně s tím vším mi byly moc nápomocné Prvákoviny. I proto jsem dnes ráda jednou z jejich lektorek. Co bylo pro tebe výzvou? „Ze začátku jsem byla vystrašená ze zkoušek. Brala jsem je hodně vážně. Nicméně časem jsem zjistila, že vyučující na FI jsou velmi přátelští a člověk se tu cítí rovnocenně, ne jen jako nějaké číslo v databázi. Taky se mi moc líbí, že se tu dává šance mladým lidem učit semináře. Učí je potom lidi, kteří jsou nadšení do toho učit, rádi se na to připravují. A my jim rozumíme lépe, protože mluví našim jazykem a pamatují si, jak s tím před pár lety taky zápolili. Nebojíme se jich na nic zeptat.“ (pozn. red.: viz Teaching Lab) A jaké máš plány teď? „V létě jsem dokončila bakaláře a teď jsem nastoupila do navazujícího magisterského programu Vizuální informatika. Současně k tomu pracuji ve firmě Daite, kde se zabývám návrhem systému. Firma je členem Sdružení průmyslových partnerů Fakulty informatiky a má kancelář u nás v budově. Můžu si tak odběhnout do práce mezi přednáškami.”