Obhajoby tezí disertační práce v roce 2010

RNDr. Tomáš Ludík

Záměr disertační práce:

Cieľom dizertačnej práce je zaviesť princípy procesného riadenia do problematiky krízového riadenia. Poukázať na celkové výhody získané prepojením týchto prístupov. Vytvoriť Workflow referenčný model pre procesy krízového manažmentu v Českej republike. Táto idea je založená na základe analýzy súčasného stavu, kde pre krízové riadenie nie je používaný jednotný procesný pohľad, ale procesný prístup je používaný individuálne podľa potrieb riešiteľských tímov. Následne si práca kladie za cieľ podrobne popísať jednotlivé prvky Workflow referenčného modelu z pohľadu Build Time and Run Time a zdôrazniť ich význam a špecifiká pre zvládanie krízových situácii. Pri budovaní tejto architektúry je tiež kladený dôraz na používané štandardy. Ďalším dôležitým cieľom práce je overiť použiteľnosť vytvorenej procesnej metodiky (Build Time) a taktiež procesnej architektúry (Run Time) pre krízové riadenie v Českej republike. Z tohto dôvodu bude súčasťou práce prototyp popisujúci využitie procesnej metodiky pre vytvorenie procesných diagramov založených na reálnych krízových scenároch v Českej republike. Tieto procesy budú nasadené na celkovej procesnej architektúre, pričom nebude chýbať popis jednotlivých komponent, rozhraní ako aj ďalších stavebných prvkov a nástrojov.
Teze disertační práce byly obhájeny.

Mgr. Michal Procházka

Záměr disertační práce:

Teze disertační práce se věnují problematice federací identit. Federace identit představují nový přístup v předávání autentizačních a autorizačních informací uživatelů ke službám. Federace se skládají z poskytovatelů služeb a poskytovatelů identit, kteří si navzájem věří. Poskytovatele služeb vyžadují identifikace uživatele, zatím co poskytovatelé identit jsou schopni své uživatele ověřit a navíc poskytnout o uživateli doplňkové údaje. Součástí procedury přihlášení uživatele k poskytovateli služeb je ověření u poskytovatele identit, proto uživatel není nucen udržovat seznam přihlašovacích údajů ke každé službě zvlášť, ale využívá existující přihlašovací údaje, které má ustaveny s informačním systémem své domácí organizace (poskytovatel identit). Poskytovatel identit k potvrzení o úspěšném ověření uživatele může přidat doplňující informace o něm, např. jméno a email, tyto údaje pak poskytovatel služeb využívá k autorizačnímu rozhodnutí. Současné implementace využívají různý přístup ke konceptu federací. V práci popisuji nejvýznamnější z nich a identifikuji jejich problémy. Mezi nejvýznamnější problémy patří minimální schopnost uživatele ovlivňovat data, která o něm poskytovatel identity vydává poskytovateli služby, dále nemožnost kombinovat data od různých poskytovatelů identit, poslední problém spočívá v omezené škálovatelnosti současných řešení. Abychom mohli tyto problémy vyřešit a zároveň zachovat původní vlastnosti konceptu federací je nutné tento koncept upravit. V tezích navrhuji model uživatelem řízené federace identit. Na základě navrženého modelu v práci popisuji systém, který řeší výše zmíněné problémy a přidává další funkcionalitu. Nezbytnou součástí navrženého systému je také síť důvěry, která poskytuje všem entitám v uživatelem řízené federaci možnost získat informace o ostatních entitách a na základě těchto informací vyhodnotit úroveň důvěry entity. Cílem práce je formálně specifikovat a verifikovat navržený model uživatelem řízené federace identit. Dále přesně specifikovat navržený systém, dle modelu a vytvořit jeho prototyp. Podcílem práce bude vytvoření prototypu sítě důvěry a návrh algoritmu pro výpočet reputace využívaný k výpočtu úrovně důvěry.
Teze disertační práce byly obhájeny.

Mgr. Jaroslav Škrabálek

Záměr disertační práce:

Teze dizertační práce sumarizují mé vědecké výsledky v oblasti moderních webových služeb, známých jako Web 2.0., a v oblasti managementu IT projektů. V práci dále reflektuji mé zkušenosti z výuky transverzálních a manažerských kompetencí spolu s jejich dopadem na IT projektový management. identifikuji rozdíly mezi tvorbou software z klasického desktopového prostředí a webového prostředí. Dále pojednávám o vlastnostech úspěšné webové aplikace jakými jsou efektivita, výkon, a také často opomíjen obchodní model, který obzvláště v prostředí Internetu musí být velmi sofistikovaný. Mnoho perspektivních softwarových produktů neuspělo právě kvůli nedostatečnému zvládnutí této důležité části softwarového vývoje. Proto tedy ve své práci chci vytyčit nezbytné aplikační sféry, které musí být při vývoji zvažovány - od klasických případů, jako jsou technologie, bezpečnost, architektura, analýza a design, atd., také specifické případy poplatné Webu 2.0 - pro jaký segment trhu budu nabízet webovou službu, kteří uživatelé budou ochotni platit za používání služby a proč, monetizace, možné zdroje příjmů, síťové efekty, nebo "Long tail". Zaměřuji se na moderní výukové metody a prezentuji současný výzkum v Person-Centered Learning (PCL) vyplývající z Person-Centered Approach (PCA). Mé zapojení do několika projektů národního i Evropského charakteru je v práci také zmíněno.
Teze disertační práce byly obhájeny.

Mgr. Jiří Kůr

Záměr disertační práce:

Bezdrátová senzorová síť je heterogenní síť tvořená mnoha malými a levnými zařízeními, která nazýváme uzly, a jedním či několika málo víceúčelovými výpočetními stroji označovanými jako základní stanice. Uzly jsou vybaveny komunikační jednotkou, procesorem, bateriemi a senzory. Mají omezený výpočetní výkon i dostupnou energii. Oproti tomu základní stanice je svým výkonem srovnatelná s notebooky a má téměř neomezenou zásobu energie. Bezdrátové senzorové sítě jsou jednou z všudypřítomných technologií, která nám v blízké budoucnosti umožní snadné a levné monitorování míst, objektů či lidí. Jedno z temných stránek bezdrátových senzorových sítí je bezesporu fakt, že jejich nevhodné použití může snadno vyústit až v narušení soukromí jednotlivých osob. Bezdrátové senzorové sítě totiž často zpracovávají velmi citlivá data. Jedním z příkladů takové sítě může být síť monitorující pohyb osob v budově nebo síť zaznamenávající stav dopravy ve městě. Takováto síť může být použita například k určení přesné polohy osob či automobilů. Pokud se však k informacím o poloze dostane nepovolaná osoba, můžou být informace pramenící ze sítě zneužity například k vydírání nebo k určení a zaměření cíle plánovaného teroristického útoku. Dosavadní vývoj bezpečnosti v bezdrátových senzorových sítí se zabýval především tradičními bezpečnostními otázkami, zejména důvěrností a dostupností. Méně pozornosti bylo věnováno problémům spjatým s ochranou soukromí. Proto bychom se ve své budoucí práci rádi zaměřili právě na otázku ochrany soukromí v bezdrátových senzorových sítích. Jelikož se jedná o velmi širokou oblast, navrhnuli jsme čtyři scénáře, které blíže vymezují řešený problém a mohou být současně využity k ohodnocení kvality navržených řešení. Ve všech těchto scénářích je patrné nebezpečí narušení soukromí. Ve scénářích uvažujeme situace, kdy síť změní svou činnost na základě nějaké události. Touto událostí může být například detekce útočníka, časový údaj nebo třeba příkaz operátora sítě. Sítě tedy mohou průběžně měnit svou činnost a mohou se tak ocitnout v několika různých módech činnosti. Každý tento mód je určen k jinému účelu a alespoň v jednom z těchto módů je chráněno soukromí monitorovaných entit. Bezpečnostní problém vzniká při přechodu z jednoho módu činnosti do jiného. Útočník může zneužít informací nabytých v jistém módu, aby zaútočil na tutéž síť pracující v módu pro ochranu soukromí a pokusil se tak soukromí monitorovaných entit narušit. Našim cílem je tedy prozkoumat současné protokoly pro ochranu soukromí v bezdrátových senzorových sítích ve světle navržených scénářů a s využitím těchto znalostí navrhnout nové protokoly, které by byly pro tyto scénáře vhodné.
Teze disertační práce byly obhájeny.

Mgr. Jan Vykopal

Záměr disertační práce:

Běžně používané systémy síťové detekce průniků hledají v obsahu paketů známé řetězce a vzory (signatury). To s sebou přináší několik nevýhod: (i) hledání signatur je ve vysokorychlostních sítích výpočetně náročná úloha, (ii) systémy generují vysoké množství falešných poplachů a (iii) vyhodnocení šifrovaného provozu je velmi omezené. Jiný přístup představuje detekce průniků využívající statistické informace o IP tocích (NetFlow data). Tento typ detekce využívá agregovaný pohled na síťový provoz, který snižuje množství zpracovávaných dat. Dále typicky nepracuje s obsahem paketů, ale pouze s daty, které se vyskytují v hlavičkách protokolů. Sběr a ukládání informací o síťových tocích jsou již uspokojivě zvládnuté oblasti celého systému detekce průniků na základě toků. Analýza těchto dat je však stále v začátcích. Proto je tato práce zaměřena návrh a implementaci nových detekčních metod, zejména na detekci slovníkových útoků ve velkých a vysokorychlostních sítích. Slovníkové útoky jsou dnes jedním z nejčastějších typů útoků na síťové služby, jejichž cílem je prolomit autentizaci na základě hesla postupným zkoušením dvojic uživatelských jmen a hesel. Útočník vychází z předpokladu, že uživatelé často volí hesla jako snadno zapamatovatelná slova. Nejčastěji se pro detekci a prevenci těchto útoků používají aplikace, které provádějí analýzu žurnálů (logů) s cílem najít opakované pokusy o přihlášení. V posledních letech pozorujeme přibývající počet distribuovaných útoků, které však tyto aplikace dokáží detekovat jen stěží. Hlavním cílem práce je vytvořit metodu síťové detekce slovníkových útoků včetně rozpoznání úspěšnosti útoku. V současností nám není známo, že by taková metoda existovala. Přitom výhodou síťové detekce je dobrá škálovatelnost a transparentnost pro uživatele (na rozdíl od detekce na úrovni hostitele). Navíc v rozsáhlých sítích bez přímého přístupu k jednotlivým strojům to je jediný způsob detekce průniků. Dalším cílem je adaptace již existujících metod síťové detekce tak, aby zpracovávaly síťové toky a tedy byly funkční i ve vysokorychlostních sítích. V neposlední řadě bude taktéž studována korelace výstupu detekčních metod a dalších zdrojů o probíhajících útocích s cílem snížit počet falešných poplachů.
Teze disertační práce byly obhájeny.

Mgr. Petra Budíková

Záměr disertační práce:

Content based information retrieval (CBIR) je nový a velmi rychle se rozvíjející přístup k vyhledávání ve složitých datových typech, jako jsou např. obrázky, zvuk nebo videozáznamy. Zejména vyhledávání v obrázcích je aktuálním tématem v mnoha aplikačních oblastech. Obraz je popsán pomocí základních vizuálních vlastností (deskriptorů), jako jsou barvy, tvary a podobně. Na základě těchto vlastností je možné vyhodnotit podobnost dvou obrázků. Cílem podobnostního vyhledávání je najít k danému vzoru nejpodobnější objekty. Obecně známým slabým místem podobnostního vyhledávání je skutečnost, že v některých případech podobnost vyhodnocená na základě extrahovaných vizuálních deskriptorů neodpovídá lidskému vnímání podobnosti, které je ovlivněno významem obrazové informace. Bylo navrženo mnoho metod, jak tento problém vyřešit, velká část z nich je však založena na strojovém učení a kategorizaci, což jsou metody použitelné jen pro malé, specializované domény (např. lékařské snímky). V tezích popisujeme přístupy, které jsou použitelné pro vyhledávání ve velkých obecných kolekcích, jako jsou například internetové fotogalerie. Tyto techniky jsou založeny na interaktivní komunikaci s uživatelem a postupném zpřesňování dotazu. Aby uživatelé mohli přesněji specifikovat svůj dotaz, je třeba rozšířit základní dotazovací schéma, které vyžaduje pouze zadání jednoho vzorového objektu. Ze studia současného stavu vyplývá, že je třeba navrhnout algoritmy, které umožní rychlé vyhodnocování složitějších typů dotazů, jako jsou dotazy s více vzory, vyhledávání pomocí uživatelem zadané definice podobnosti, následné zpracování výsledků dotazu a další. Abychom zajistili škálovatelnost našeho řešení, navrhli jsme algoritmy, které využívají paralelní zpracování dotazu v distribuovaném prostředí. Také uvažujeme možnost využití aproximace při vyhodnocování dotazů. Abychom uživatelům umožnili snazší práci s rozšířenými možnostmi hledání, pracujeme na návrhu dotazovacího jazyka pro podobnostní vyhledávání.
Teze disertační práce byly obhájeny.

Mgr. Daniel Kouřil

Záměr disertační práce:

Lidé zpravidla dosáhnou svých cílů rychleji, pokud navzájem spolupracují s ostatními. Klíčovým problémem takové spolupráce je vytvoření virtuální skupiny spolupracovníků a jejich následná komunikace. Součásný výzkum také často vyžaduje přístup ke komplexním zařízením a je náročný na výpočetní, či úločnou kapacitu. Poskytovatelé těchto prostředků nechtějí poskytovat přístup libovolnému uživateli, ale vyžadují kontrolu nad poskytnutými účty. Projekty a skupiny uživatelů také často vyžadují zabezpečení své vnitřní komunikace tak, aby nedocházelo k úniku citlivých dat nebo jejich poškození.
Dosažení požadované úrovně zabezpečení je relativně snadné v uzavřeném prostředí, které spojuje pouze několik málo uživatelů, kteří se už navíc navzájem znají. Nicméně pokud se zaměříme na vyšší úrovně, je zřejmé, že zajištění bezpečnostních požadavků je obtížnější v prostředí, do kterého jsou zapojeny stovky či tisíce uživatelů pocházejích z rozdílných institucí i států.
Řešení autentizace v takto rozsáhlém prostředí může nabídnout infrastrukura veřejných klíčů (PKI). Nicméně PKI není obecně dobře akceptována uživateli a je obtížně ji provozovat opravdu bezpečným způsobem. Ve svých tezích uvádím několik příkladů o nasazení PKI i tom, kde selhala. Na základě svých předchozích výsledků shrnuji problémy současné PKI a přístupy, které vedou k řešení těchto problémů. Cílem mé práce je přispět k zvýšení bezpečnosti systémů založených na PKI.
Teze disertační práce byly obhájeny.

Mgr. Jiří Slabý

Záměr disertační práce:

Záměr disertační práce spočívá ve výzkumu možností statické analýzy prováděné na jádře Linuxu s cílem hledat chyby. S přihlédnutím k tomu, že bude práce prováděna v rámci nově zaváděného doktorského programu Počítačové systémy a technologie, bude výstup práce ucelený nástroj, který bude plně automatický a bude obsahovat části na zpracování zdrojového kódu, nalézání chybových vzorů, následně pak algoritmy pro statickou analýzu a výpis chyb a v neposlední řadě techniky umožňující rozpoznávání falešných hlášení. Práce vezme v úvahu zejména symbolické vykonávání kódu jakožto nástroje zpřesňující analýzu. Symbolická exekuce spolu s dalšími technikami, kupříkladu porovnání 2 výsledků po sobě vykonaných analýz (na 2 různých verzích), může být využita k markantnímu snížení počtu falešných hlášení. Výsledek práce, tedy samotný nástroj, musí být použitelný běžnými programátory (tj. nejen vývojáři jádra) a musí umožnit plně automatickou kontrolu jejich kódu, a to i před tím, než je jimi vyvíjený produkt nasazen. Nástroj bude kompletní, odhlédneme-li od samotného jádra, ve smyslu předdefinovaných doprovodných nastavení, aby jej bylo možné demonstrovat. Také bude k dispozici seznam chyb nalezených v již nasazených programových celcích. Vzhledem k šířce tématu, bude práce vytvářena ve spolupráci s ostatními studenty. Explicitně, Marek Trtík zkoumá možnosti rychlejšího symbolického vzkonávání. Stejně tak se mohou zapojit bakalářští či magisterští studenti, například aby zjistili, zda nelze použít strojového učení ke snížení falešných hlášení. Taktéž by byla vhodná a výhodná spolupráce s vývojáři jádra, kteří mohou práci svými návrhy vylepšit. Zejména pak, budou-li z komerční sféry, nasazující jádro do produkčního prostředí.
Teze disertační práce byly obhájeny.

Mgr. Marek Trtík

Záměr disertační práce:

Disertace studuje problematiku automatického hledání chyb v sekvenčních programech. Předně bude řešen problém exploze cest. Disertace se bude snažit odpovědět na otázku, jak efektivně nalézt reálné cesty v modelu programu, které vedou do jistého předem daného místa programu (jako je např. assertion). Tento přístup tak studuje chování programu výhradně ve vztahu k danému cílovému místu, kdy zbytek programu je zanedbán. V tomto přístupu je třeba vyřešit následující podproblémy. (a) Odebrání těch cest modelu programu (reálných i nereálných), které nevedou do daného místa v programu. (b) Ze zbylých cest (tj. těch, které vedou do daného místa) dále odstranit co nejvíce nereálných cest. Obzvláště cykly a rekurze jsou obtížné zdroje těchto cest. (c) Vybírat ty reálné cesty vedoucí do daného místa, které jsou co možná nejkratší. Disertace má přinést konkrétní algoritmy pro řešení zmíněného problému. Tyto algoritmy budou dále naimplementovány a experimentálně odzkoušeny na zátěžových programech a vybraných částech programů používaných v dnešní praxi. Výsledky z těchto experimentů budou dalším výstupem z práce. Disertace bude dále řešit praktické problémy symbolického vykonání programu. Předně to bude problém symbolického adresování paměti, problém prostředí programu, a také obcházením omezených možností SMT solverů. Konkrétní algoritmy pro tyto problémy a experimentální výsledky z jejich implementace budou další výstupy z disertace.
Teze disertační práce byly obhájeny.

Mgr. Jana Tůmová

Záměr disertační práce:

Ověřování modelu je pokročilá technika, která nám pomáhá zaručit, že systém splňuje dané požadavky. Obecně jsou jejím základem tři kroky: vytvoření modelu systému, formální vyjádření požadavků a ověření, zda model splňuje dané požadavky prozkoumáním všech možných chování modelu. V mnoha případech jsou nedílnou součástí specifikace systému i kvantitativní vlastnosti. Disertační práce bude zaměřena na kvantitativní ověřování modelu systémů s degradací, tj. s vnitřní vlastností systému, která v čase degraduje. Pokud je nám známo, doposud nebyl vyvinut vhodný formalismus k modelování takových systémů ani ke specifikaci jejich vlastností. Naším cílem je navrhnout tyto formalismy, vyvinout algoritmy ověřování modelu a implementovat celé řešení ve veřejně dostupném prototypovém nástroji. Součástí práce bude i studium použití navržených technik a nástroje v pravděpodobnostním kontextu. Abychom rozšířili použitelnost výše zmíněných technik a nástroje v oblasti návrhu systémů, budeme studovat také problém syntézy řídící strategie. Taková strategie ovlivňuje daný model systému s degradací tak, aby splňoval požadovanou kvantitativní vlastnost.
Teze disertační práce byly obhájeny.

Mgr. Jan Kasprzak

Záměr disertační práce:

S širší dostupností elektronických textů v poslední době se také stalo jednodušším používat práci jiných bez korektní citace. Naštěstí nedávný vývoj v oblasti detekce překryvu dokumentů (a obecně v oblasti objevování podobných dokumentů) může usnadnit také objevení plagiátů. Algoritmy pro nalezení podobných dokumentů mají také další způsoby užití, zejména v oblasti fulltextových vyhledávačů: jednak pro odstranění úplných duplikátů, a jednak pro zabránění několika důležitým ale podobným dokumentům v tom, aby zabraly pro sebe celou první stranu vyhledaných výsledků. Navrhovaná disertační práce vyhodnotí přístupy k objevování podobných dokumentů, zejména pomocí detekce překryvu dokumentů, a ověří, které z nich jsou vhodné pro velké množiny dokumentů. Také se zaměří na praktické aspekty implementace na clusteru samostatných počítačů, a na použití v produkčním prostředí Informačního systému Masarykovy univerzity.
Teze disertační práce byly obhájeny.

Mgr. Zdeněk Vrbka

Záměr disertační práce:

V současné době existuje celá řada standardů, metodik a organizací a jejich doporučení v oblasti zajišťování kvality a testování (například RUP, ISO nebo ISTQB), ale přesto se neustále objevují závažná selhání nebo problémy. Mnoho selhání softwaru je způsobeno nesystematickým přístupem k zajišťování kvality software. Nicméně, velké množství selhání a problémů není v dnešní době způsobeno chybami v software, ale jeho nesprávným použitím. Programový kód je sice více méně bezchybný, ale sehlání procesů, které daný software podporuje, způsobují ostatní externí faktory jako jsou uživatelé, nebo prostředí. Takový druh nevhodného použití kvalitního software může mít stejné, nebo ještě horší dopady, než správné použití méně kvalitního software. Snahy o spoluvytváření hodnoty (služby) ve velkém měřítku mohou skončit katastroficky z mnoha důvodů. Tím jak se lidé, organizace a celé světové národy stávají více globálně propojené a závislé, prostředí interagujících servisních systémů a sítí se stává stále složitější a náročnější k řízení. Z těchto důvodů se domníváme, že cíl ICT se mění. V současnosti již nebude ICT sloužit pouze jako podpora business procesů, ale také jako prostředek verifikace komplexních servisních systémů a konstantního monitorování jejich kvality. Cílem tezí je navrhnout proces testování komplexních servisních systémů. Tento proces testování rozšíří současné testovací přístupy a techniky, které se soustředí především na softwarový produkt nebo jednotlivé služby (tak jak je definuje SOA), změnou rozsahu testování na celý servisní systém a prací s value-proposition, která je klíčem každé služby. V tezích také srovnáme navržený testovací proces s tradičními přístupy k testování a navrhneme integraci současných testovacích nástrojů do procesu testování servisních systémů. Dále doporučíme zapojení pokročilých ICT technologií nabízejících vhled do sítí reprezentujících komplexní servisní systém do procesu testování servisních systémů. Jednou z takových technologií je například technologie Znalostních a Informačních robotů. K dosažení těchto cílů využijeme výsledky výzkumu v oblasti service science, které přinášejí nové paradigma pro porozumění toho, jak spolu různé strany spolupracují za účelem vytvoření hodnoty. Těmito stranami mohou být organizační části, lidé, informace, nebo software. Dále navrhneme proces testování servisních systémů v souladu s vývojem architektury software od strukturovaného a objektově-orientovaného designu k servisně orientované architektuře (SOA) a na základě zkušeností s aplikací tradičních testovacích přístupů, které jsou postaveny především na vývojovém modelu pro softwarové systémy, tzv. V-modelu. Využijeme i aktuální výsledky výzkumu v oblasti řízení kvality servisních systémů, který se soustředí především na tzv. „gap“ mezi tím, co poskytovatelé služeb plánují doručit a tím, co očekávají zákazníci, že obdrží. Záměrem tezí je nabídnout inovovaný proces testování, který umožní manažerům kvality a členům testovacích týmů lépe ohodnotit kvalitu komplexních servisních systémů a tím zajistit jejich vyšší kvalitu. Domníváme se, že tím zároveň zvýšíme důvěru zákazníků ve verifikované servisní systémy a umžníme rozvoj v oblastech jako je outsourcing nebo cloud computing, kde je důvěra zákazníků v servisní systém kritická.
Teze disertační práce byly obhájeny.

Mgr. Marek Winkler

Záměr disertační práce:

Často skloňovaným termínem současnosti jsou služby. Výzkumné i průmyslové projekty hledají efektivnější způsoby návrhu, modelování a implementace systémů orientovaných na služby. Propracované přístupy k návrhu takovýchto systémů již existují (např. oblast SOA, metodika SOMA od IBM, projekt SENSORIA). Každý z nich však nahlíží na tuto problematiku z jiného úhlu pohledu, více či méně vhodným pro různé aspekty vývoje tohoto druhu systémů. Navrhovaná práce propojí nedávno vzniklou oblast vědy o službách (service science) s již zavedeným světem SOA a dalších metod vývoje systémů orientovaných na služby. Věda o službách bude rozšířena o metody a nástroje inspirované SOA, na druhou stranu softwarové inženýrství získá nové pojmy a modelovací perspektivu (např. value proposition, service-breakdown structure a sémanticky zaměřenou algebru kompozice služeb (service composition algebra)). Očekávané výsledky zahrnují rozšíření existujících modelovacích metod o (teoretické i praktické) využití nového druhu modelovací perspektivy -- konceptuální perspektivy -- pro konceptuální anotaci navrhovaného servisního systému. Anotace dodá modelovaným službám a servisním systémům sémantické informace využitelné např. při hledání vhodné služby v algoritmech zprostředkování služeb (service brokering). Navrhovaná práce prozkoumá proveditelnost konstrukce výše zmíněné sémanticky orientované algebry kompozice služeb, případně dodá vhodný příklad takové algebry. Použití této algebry při zprostředkování služeb pravděpodobně díky vyšší informační schopnosti překoná možnosti přístupů orientovaných čistě na využití ontologií. Navržené metody a techniky budou ověřeny na vybraném systému z praxe.
Teze disertační práce byly obhájeny.

Mgr. Milan Češka

Záměr disertační práce:

V posledních letech se formální verifikace a validace stávají důležitou součástí procesu návrhu počítačových systémů. Bohužel, rozdíl mezi složitostí systémů budovaných v praxi a složitostí systémů, se kterými jsou současné verifikační nástroje schopné pracovat, je stále obrovský. Proto jsou jakékoliv techniky dovolující akceleraci verifikačního procesu velmi žádoucí. Jednou z možností, jak zkrátit proces formální verifikace, je akcelerace výpočtu verifikačních nástrojů použitím současných masivně paralelních architektur. Cílem disertační práce je navrhnout a implementovat nové metody, které dovolí plné využití moderních masivně paralelní grafických karet k akceleraci procesu ověřování modelů a pomohou tak začlenit proces formální verifikace do vývoje počítačových systému v praxi. Práce konkrétně zahrnuje návrh nových a adaptaci existující paralelních algoritmů pro generování stavového prostoru, detekci akceptujících cyklů a rozklad grafu na silně souvislé komponenty, a vývoj datových struktur vhodných pro paralelní zpracování. Další výzkum bude věnován nalezení nových metod řešící problém stavové exploze využitím masivního paralelismu. Navržené metody budou implementovány a experimentálně vyhodnoceny. Dosažené výsledky budou aplikovány v rámci prostředí \divine pro ověřování modelů.
Teze disertační práce byly obhájeny.

Mgr. Robert Ganian

Záměr disertační práce:

Vývoj grafových algoritmů je důležitou součástí informatiky z praktických i teoretických důvodů. Bohužel je většina zajímavých grafových problémů NP-üplná. Jedním ze způsobů jak lze tuto překážku obejít je návrh parametrizovaných algoritmů využívajících určitých strukturálních vlastností grafů. Výzkum v tomto odvětví začal zavedením stromové šířky jakožto parametru pro vývoj efektivních algoritmů na řešení mnoho NP-těžkých problémů. Bohužel je stromová šířka také relativně omezující a v poslední době se výzkum zaměřuje na vývoj algoritmů na obecnějších grafových parametrech. Cílem dizertační práce je výzkum strukturálních parametrů grafů a parametrizovaných algoritmů využívajících tyto parametry.
Teze disertační práce byly obhájeny.