BOLEST ŠIKANOVÁNÍ



  OBSAH

Kapitola  1
Kapitola  2
Kapitola  3
Kapitola  4
Kapitola  5
Kapitola  6
Kapitola  7
Kapitola  8

   Otázky
  Dodatky

 Literatura

 Nápověda

1.  Co je a co není šikanování

Na počátku si objasníme, co to vlastně šikanování je. Opravdová pomoc vyžaduje, abychom viděli každý konkrétní případ zvenčí i zevnitř a postihli ho ze tří praktických hledisek. Rovněž bude užitečné, když si osvětlíme vztah šikanování k některým typům agrese, rozlišíme šikanování a příbuzné fenomény a odhalíme svéráz šikany u dětí a mládeže.

1.1 Trojrozměrný praktický pohled na šikanování

Nejdříve se podíváme na šikanování jako na nemocné čili patologické chování. Zaměříme se na nejnápadnější projevy, které porušují školní pravidla nebo dokonce naplňují skutkovou podstatu trestných činů. Tento pohled je v praxi nejběžnější a většinou také jediný. Pro první orientační posouzení situace je zcela nezbytný a nezastupitelný.

Šikanování jako nemocné chování

Jak tedy vypadá chování označované jako šikanování? Hlavní vnější rysy lze popsat následovně: Jeden nebo více žáků úmyslně, většinou opakovaně týrá a zotročuje spolužáka či spolužáky a používá k  tomu agresi a manipulaci. Suchá definice samozřejmě nemůže vyjádřit to, co se ve skutečnosti skrývá za obecnými pojmy agrese a manipulace. Proto uvedu reprezentativní přehled konkrétních typů a forem agresí a manipulací, které jsem zaznamenal při šetření a nápravě učňovských šikan ve své poradenské praxi. Mohl bych ovšem uvést rozsáhlý přehled příkladů šikanování ze základních a zvláštních škol, z ústavní a náhradní rodinné péče apod. Situace na našich učilištích rozhodně není idylická. Ani na jiných typech škol i ve školských zařízeních není stav výrazně lepší, někde je dokonce i horší (připomeňte si výsledky průzkumu výskytu šikanování). Brutální způsoby šikanování se jistě bolestivě dotknou každého a nikdo nebude mít problém s jejich označením. Potíž však je v tom, že nejsou vidět, protože se dějí v nepřítomnosti pedagoga. Větší naději pro rozpoznání, že není něco v pořádku, nám dávají tzv. nepřímé varovné signály; zahrnuji do nich subtilnější částečně tolerované násilí a skryté volání oběti o pomoc. (Podrobnější přehled těchto signálů naleznete v podkapitole Jaké jsou pádné důvody k vyšetřování?) Z výše uvedeného seznamu sem patří například „znehybňování“, třepotání prsty před obličejem a čechrání lasů, „přátelské“ vtipy a kanadské žertíky na úkor spolužáka, tlačení namalovaného auta na tabuli, odstranění náplně z tužky před diktátem, ponižující přezdívka, smích při neúspěchu, osamocenost žáka a jeho chození vždy jako posledního. Tyto méně nápadné signály bychom neměli podceňovat a vždy bychom je měli prověřit. Velmi důležitým kritériem je, jak podezřelé chování prožívá žák, kterému je „legrácka“ určena. Zpravidla to není možné zjistit přímo, prostým dotázáním toho kterého žáka. Nezřídka je potřebná odborná diagnostika, ale je nutné si najít čas alespoň na přátelský a povzbuzující rozhovor. Pro rozpoznání šikanování je potřebné umět odlišit jiné typy agresí. Je to důležité pro první orientaci a především pro nápravu. Jestliže se například poperou dva přibližně stejně silní žáci kvůli dívce jejich srdce, nejde samozřejmě o šikanování, protože tu chybí nepoměr sil, kdy oběť se neumí nebo z různých příčin nemůže bránit. V tomto případě rovněž chybí další významný rys šikanování, jímž jé samoúčelnost převahy agresora nad obětí. Chlapec, který zde chce odstranit soka v lásce, by nepoužil agresi, kdyby konkurent „neopruzoval“ a dívka s ním nekoketovala. Souhrnně můžeme říci, že jiné běžné agrese ve školním prostředí jsou zaměřeny k dosažení nějakého cíle. Rozhodně není cílem agrese sama o sobě a lze předpokládat, že agresor by použil i jiný způsob, pokud by jím svého cíle dosáhl.

Jaký má význam vnější pohled pro praxi?

Vnější pohled na šikanování nám slouží při zachycení alarmujících nebo nepřímo varujících signálů k rychlému orientačnímu posouzení situace. Na počátku se opřeme o nejnápadnější zřetelné projevy násilí a posoudíme, zda jsou přítomny významné znaky šikanování: záměrnost, opakování (není podmínkou), nepoměr sil a samoúčelnost agrese. Pro účinnou pomoc však tento vnější pohled nestačí. Vyšetření i náprava vyžadují znalosti vnitřního rozměru šikanování. Jestliže mu porozumíme, můžeme kromě jiného získat vnímavost k varujícím signálům, protože nám začnou zapadat do vzorce šikanování jako závislého chování i do obrazu vnitřních stadií onemocnění skupiny.

Naší schopnosti uvidět varující signály napomůže rovněž dobrá „mapa“ vnějších projevů šikanování. V tomto smyslu nám poslouží přehled konkrétních typů agresí a manipulací, které jsou rozděleny do pěti skupin. Za nejpraktičtější považuji tzv. trojdimensonální „mapa“, podle které lze projevy šikanování členit na:

1. přímé a nepřímé,
2. fyzické a verbální,
3. aktivní a pasivní.

Kombinacemi těchto tří dimenzí vznikne osm druhů šikanování. Díky této citlivé klasifikaci lze dobře postihnout odlišnosti u různých typů šikanování, například mezi dívkami a mezi chlapci.

Šikonování jako závislost

Další rozměr šikanování, důležitý pro praxi, je již vnějšímu pohledu nepřístupný. Jde o vzájemnou vazbu mezi agresorem a obětí. Terén tohoto nesvobodného, nesymetrického vztahu je určen převažující lidskou strategií: skrýt vlastní strach a zároveň využít strachu druhého. Tento princip diktuje rozdělení žáků ve většině skupin na „silné“ a „slabé“, tedy na jedny, kteří reagují silně a svůj strach skryjí tím, že ho vyvolají v těch druhých. Jinak řečeno, předvedou své přednosti, jimiž zakryjí své slabosti. A na ty slabé, kteří jsou strachem tak ochromeni, že ukážou všechny slabosti, které chtěli zakrýt. Od počáteční diferenciace na „silné“ a „slabé“ vzniká mezi těmito skupinami žáků oboustranná a překvapivě trvalá vazba. Navzájem se potřebují. Je-li vůdce, který vládne, ze školy vyloučen nebo odejde, potom je často „slabými“ okamžitě podbízivě a1ternován do jeho role jiný představitel „silných“. Při pokročilých stadiích šikanování se „běžné“ hraní a experimentování se strachem zvrtne v závislost mezi agresorem a obětí. Pro agresora se stane „pilulkou“ proti strachu ovládání, znásilňování a lámání vůle oběti. Přináší mu to pocit nadřazenosti a absolutní moci, připadá si jako „king“. Z této pozice nadčlověka vychutnává strach oběti jako ve „virtuální realitě“; tuto slast často nedokáže ani pojmenovat, nicméně ona ho čím dál víc ovládá. Je nutkán ke zdokonalování a stupňování utrpení oběti, stále více oběť potřebuje, je na ní závislý. Někdy se mu to „vymkne“ z rukou a krajně brutální násilí se provalí.

Stupňování brutality agresora vede u oběti nezřídka k prolomení křehké obrany vůči tělesné a psychické bolesti. Zpravidla to v oběti rozpoutá sebezničující síly, které jdou na ruku mučiteli. Následkem může být až extrémní forma závislosti identifikace s agresorem: oběť považuje agresora za kamaráda a obdivuje ho. Poslouchá ho na slovo a odezírá, co má udělat. Vztah agresora a jeho oběti je podobný obrazu dvou boxerů v ringu, kde jeden má výraznou převahu: ten slabší, kterému docházejí síly, se pokouší zaklesnout do agresivnějšího soka, obejmout ho, být mu co nejblíže, protože tak mu nehrozí, že jej agresor přímým úderem srazí k zemi. Pedagogové se nesmějÍ nechat zmást a přijmout vnější zdání, že si oběť za všechno může sama. To, že je někdo „slabý“, není žádná vina. Rozhodně nikdo nemá právo fyzicky ani psychicky týrat druhého člověka! Uvádíme případ 5, který se skutečně udál a ilustruje práci se strachem. (Anglický spisovatel w. Golding, který řadu let pracoval jako pedagog v internátních školách, ve svém románu Pán much popisuje nápadně podobný příběh.) Hra se strachem je zde primitivní a doslova „fyzicky hmatatelná“. U dívčích šikan, šikanování tělesně postižených zdravými jedinci, nebo u mobbingu bývá zpravidla velmi rafinovaná.

K čemu je nám dobrý tento pohled?

Porozumět šikanování jako závislosti je důležité pro vedení a interpretaci výsledků vyšetřování. vyplývá z toho mimo jiné kategorický požadavek, abychom nekonfrontovali oběť s agresorem. Musíme počítat s tím, že mezi nimi existuje nesvobodný vztah, jakýsi skrytý scénář spolupráce. Oběť se chová často bizarním a sebezničujícím způsobem. Může to vypadat, jako by byla s trýzniteli nejlepší kamarád, někdy za nimi běhá jako poslušný pejsek. Jejich příkazy - třeba aby něco ukradla, vykonává jako loutka. To je věc, která řadu laiků i odborníků mate. Domnívají se, že když má člověk svobodnou vůli, nemůže ho nikdo donutit, aby dělal něco proti svému přesvědčení. Znám však mnoho případů, kdy byla oběť zlomena a agresoři si s ní dělali, co chtěli. Bezmocnost oběti dokumentuje případ 24 - Nedokonaná poprava, kde byl chlapec věšen na lustr do ztráty vědomí a strangulační rýhy na krku. On však přišel druhý den poslušně do školy. Zhroutil se až následující den. Obhájci agresorů toho však zneužili a tvrdili, že to ukazuje na jeho lhaní a simulaci. Pro získání představy o tomto mechanismu a pro obezřetnost v posuzování doporučuji popisy případů 32 - Dobrovolný fackovací panák, 39 - Falešné obvinění z vykrádaček, a 28 - Nájemný vrah za 200 Kč. Tento vnitřní pohled je významný nejenom pro diagnostiku, ale i pro léčbu. Způsob užití metod nápravy souvisí se stupněm závislosti mezi protagonisty šikanování. Problém závislosti musí být v centru zájmu rovněž při celkové léčbě skupiny a při individuální psychoterapii oběti nebo agresora.

Šikanování jako porucha vztahů ve skupině

Posledním pohledem na tento fenomén je jeho pochopení jako onemocnění celé skupiny. Šikanování není nikdy pouze záležitostí agresora a oběti. Neděje se ve vzduchoprázdnu, ale v kontextu vztahů nějaké konkrétní skupiny. V tomto smyslu je šikanování vždy těžkou poruchou vztahů skupinového organismu, který podlehl infekci. Vztahy při šikaně mají svoji vnitřní dynamiku a svůj zákonitý vývoj. Směřují od zárodečné podoby tzv. ostrakismu k nejvyššímu, pátému stupni systémového ničení pozitivních vztahů mezi členy skupiny. Kdo neporozumí mechanismu proměny zdravé skupiny v nemocnou, ten nemůže šikanování léčit. Proto se dále pokusíme objasnit zákonitosti nákazy a vnitřního vývoje onemocnění skupiny „virem“ šikanování (Kolář, 1996, 1997,2000).




Strana 1
Strana 2

Nápověda Obsah     Nahoru Úvodní strana     Navazující text  Valid XHTML 1.0! Valid CSS!