INTERPRETACE TEXTŮ

2.  Souvislosti literárního textu

Zajímavé je již dříve zmíněné uvažování o literárním textu na základě rodu. Koncept vepsaného či interpelovaného čtenáře lze použít k analýze obrazu komunity čtenářů, kteří vyhledávají určité literární dílo z hlediska třídy, vzdělání, profese, kulturního vkusu, věku nebo životního stylu. Je nasnadě, že některá literární díla jsou zaměřena také na jedno či druhé pohlaví – mají zabudovanou dispozici k vycházení vstříc předpokládané charakteristice jednoho nebo druhého pohlaví – pravděpodobně kvůli oslovení vybrané čtenářské obce nebo prostě proto, že mnoho jazykových kódů je přirozeně formováno aspektem rodu (Smetanová, Hrabal, Foglar). Jistě by stálo za úvahu pojednat o významných rozdílech v obsahu a formě literárních textů vytvořených ženami a muži. Ženy spisovatelky možná méně tíhnou k agresi, prezentují ženské postavy ve výrazně aktivnějších rolích, méně předvídatelnými způsoby vytvářejí charakteristické situace, odlišně od mužů umísťují ženský subjekt do struktury textu a ve spolupráci se čtenářem tak přispívají k definici feminity. Snad by šlo hovořit i o jakési specificky „ženské estetice“.

Aleš Haman v souvislosti s procesem kulturní komunikace na sociologické bázi rozlišuje ve struktuře autorské osobnosti dvě základní složky: složku individuální a složku sociální, tedy roli, kterou umělec hraje v dané společenské situaci. Rozeznává role vrozené (věk, pohlaví, rasa) a role získané, které zase dělí na různé podskupiny: rozlišuje např. role vztažné a role nevztažné. Vztažné role jsou podle něj charakterizovány tím, že vznikají ve vzájemném vztahu rovnoprávných individuí (např. v partnerství) nebo v uspořádání hierarchickém (role vedoucího a podřízeného). =8= Jak inspirující i toto dělení může být pro naše interpretace!

Vnímání literárního textu na základě popsané události generuje událost novou, podobně jako každá další interpretace hudební partitury. Imaginární svět prozaického díla nemůžeme nikdy pojmout naráz v jeho celistvosti, nýbrž se jej zmocňujeme postupně z různých perspektiv. Interpretací detailů poznáváme celek a začleňujeme jej do všemožných nám známých souvislostí literárních i mimoliterárních, aktualizujeme jeho druhotné významy, empatií se přenášíme do psychického života postav, přeskupujeme stereoskopickou strukturu textu v potenciální horizonty jeho nových významů. Nehledíme vzad, nýbrž dopředu.

Kontrolní otázky k 2. kapitole