Přichází Dagor, Neldor a knihovník s tím, že již mají vše potřebné pro spuštění amuletu. Musí se tedy nyní rozhodnout, zda to králi dají či nedají. Ti tři jim odpovídají na různé otázky, případně podávají argumenty na tu či onu stranu, tak aby to vyznělo co nejvyrovnaněji. Ovšem do rozhodnutí nezasahují, to je na dětech (oni mají Ansuz v držení, tedy zodpovědnost, co se s ním stane je na nich).
Komentář: Diskuze byla dobrá, docela dlouhá, zapojila se většina děcek. Nakonec to dopadlo tak, že asi 70% bylo pro odevzdání a zbytek proti. Z těch co byli proti nakonec část souhlasila s tím, že to také odevzdají, část si to nechala.
(Tom:) K regulaci vyrovnanosti jsme měli připraven v záloze ještě jeden svitek od nějakého šlechetného Númenorce, který popisuje, jak lidé amulet z Ansusu zneužívají k ovládání jiných lidí a že je ho potřeba zničit. Tak ho všechen skoupí a rozmístí po celé Středozemi. To by pak i vysvětlovalo proč oni ho nacházejí po malých částech všude možně. Nakonec se nám zdálo "protikrálovské" hnutí tak velké, že jsme ho nepoužili. Ale překvapivě podle mě v nich převážil pocit, že "to tak má být" a "vedoucí ten konec tak plánujou " a místo, aby raději riskovali co se stane, když mu ho nedají se spokojili s odevzdáním. Nutno podotknout, že jsme se snažili, aby nebylo jasné, který že ten konec je "správný", počítali jsme rovnocenně s oběma.
A ještě poznámka bokem: nevím, co si z toho odnesli děti, ale já jsem si "po zpětném rozboru" odnesl následující. Během té diskuze argumentovali někteří zastánci odevzdání větou Když už nás to stálo tolik úsilí to získat, tak to přece nezahodíme a použijeme to. Na to jsme my reagovali s tím, že v této chvíli rozhodují o osudech spousty lidí a brát ohledy na nějakou jejich námahu naprosto není na místě a je to sobecké ...a až později jsem si uvědomil, že bych byl velmi rád, kdybych toto uměl aplikovat na své vlastní chování ... umět se rozhodovat "objektivně" a nebrat při rozhodování ohledy na vlastní vynaloženou námahu. Tak asi tak nějak.