Z práce komise NFS FI MU pro uvádění pohádek na správnou míru:
...potom se slavila hlučná svatba a princezna s Honzou žili spolu štastně až do smrti...
V dětství nám tento konec pohádky zavíral víčka. Dnes bychom po tak šokujícím sdělení jen těžko usínali. Hlučnou svatbu si představíme poměrně snadno: víme, co dokáže udělat z lidí alkohol! Ovšem problematické tvrzení žili spolu štastně až do smrti považujeme za neomluvitelné a nezodpovědné balamucení začínajících čtenářů. Zaostřeme na lidský a společenský profil autora pohádky:
První možnost: za tučný honorář vyrobil reklamu sňatkové kanceláři.
Druhá možnost: sám nebyl nikdy ženat a složité manželské vztahy vidí v oparu optimistické hysterie předmanželských brožurek.
Konečně třetí a nejpravděpodobnější možnost: autor ženat byl a odreagoval se na pohádce zlomyslným koncem!
Jak k němu došlo. Honza protahuje bezstarostné dětsví k neúnosné hranici dvaceti let. Na výtku rodičů reaguje s typickou podrážděností pubertálního floutka a v prudkém afektu opouští rodný interiér. V lesním porostu potkává dobrodružnou babičku, která ho za makovou buchtu zcela vyvrátí z kořenů a pošle do boje s drakem. Honza vítězí a na pozadí široké publicity uzavírá sňatek s atraktivní princeznou.
Potlačme shovívý úsměv a přiznejme autorovi jednu nespornou pravdu: manželstvím skutečně pohádka končí! Flám mileneckých srdcí střídá kocovina manželských žaludků. Princezna vidí vedle sebe neotesaného venkovana s obhroublými výrazy jářku a namoutěkutě, který smrká do rukávu a tančit umí pouze třasáka, při němž padají v zámku lustry. Honzovo rozčarování je nemenší, neboť princezna odmítá považovat pec v zámecké kuchyni za manželské lože. Naopak mušelínová postel princeznina připadá Honzovi jako houpací síť. Dostává závratě a stěhuje se do kuchyně. A to znamená, že pedály základního manželského tandemu rozkmitány nebyly. V princeznině posteli lze vídat tanečního mistra, který závratěmi netrpí, zatímco kuchařka Barča posiluje řady malých kuchtíčků, přičemž na stařičkém šéfkuchaři nelpí ani stín podezření. Manželství princezny s Honzou je tedy tam, kam dospěje každý sňatek mentálně i sociálně nevyrovnaných partnerů - k rozvodu!
Citlivým seskupením argumentů jsme dokázali neživotnost tohoto sňatku. Jak asi by na něj reagovali malí čtenáři?
Mezi jejich rodiči občas dochází k rétorickým přestřelkám, při nichž detonují těžké kalibry typu maminka mi říkala, abych si tě nebrala a že já jsem se vůbec ženil. Vnímavé duši malého čtenáře se tudíž sňatek nejeví jako odměna, nýbrž jako nespravedlivý trest! To si přece Honza nezasloužil! Jaký bude důsledek? Naprostý rozvrat v dětské stupnici hodnot. Pro malé dívenky navíc ztratí ženatý Honza na přitažlivosti. Autor pohádky by si měl uvědomit, že v zájmu zdravého vývoje malých čtenářů musí Honza a národní umělec Karel Gott zůstat svobodní a patřit nám všem!
Zápis projevu předsedy NFS FI MU z ustavující schůze
Vážení přátelé, v tak turbulentní době, jako je nejen ta naše, ale i vaše a kteréhokoliv z nás, je evidentně zapotřebí se náležitě vymezit. A my tak činíme emfaticky, jsouce si však vědomi osobní odpovědnosti z tak příkrého počinu. Sundejme růžové brýle z očí a pohleďme pravdě přímo do očí. Co kolem sebe vidíme? Nedomrlost, nesmělost, nedůslednost, polovičatost a v neposlední řadě i, dnes už to můžeme říci, zbabělost. (předseda se významně rozhlédl)
V čem je jádro problému? Laciná zástěrka frází, plejáda otřelých klišé a sbírka konvenčních, leckdy lživých, eventuálně nepravdivých tvrzení, nemohou být dnes a denně, jako jsme tomu začasto svědky, skutečně hodnotnými reakcemi a reflexemi tak bohatě strukturované problematiky, jako je ta naše. Že? (vzrušený šepot mezi posluchači)
Avšak projev jakési zpupné, solitérské ignorace bez respektování zákonitostí světa, který byl generacemi našich všemi zajisté vážených a obdivovaných předků po dlouhá léta vlastníma rukama utvářen, je nám zásadně cizí. Ať už v šestém smyslu toho či onoho slova spatřujeme ono či to, je bezpochyby čirou intelektuální zhovadilostí ignorovat takové slovo jako je ... (vzhledem k ruchu nebylo možno toto slovo stenografovat)
Dovolte mi proto, při dnešní slavnostní příležitosti, zmínit jednu lehčí, možná až vtipnou historku, která nám výmluvně pravý a nefalšovaný obsah tohoto slova, jež je opěrným pilířem našeho perspektivního sdružení, ilustruje: Mluvil jsem onehdá s jedním dávným přítelem, takový šťoural to býval, a zeptal jsem se ho tak, jak mě tady slyšíte, co si o tom upřímně myslí. A víte co mi odpověděl? Mávl rukou. Takový je tedy spatný postoj široké veřejnosti. Proto volíme, ba musíme volit osvětu. (souhlasné pohledy přítomných)
Ovšem, a to si přiznejme, nelze činit osvětu bez propagace, propagaci pro propagaci, osvětu pro propagaci, propagaci bez osvěty. A tak dále, a tak dále. Mluvit bychom mohli takto ještě kdovíjak dlouho. Proto dost bylo polovičatosti, buďme totálně absolutní. (vzrušené pohledy přítomných)
A vůbec. A potažmo také dnes, rozhodně je zapotřebí, aniž bychom však chtěli jakkoli s kýmkoliv manipulovat za jakýchkoliv okolností. KATEGORICKY! (předseda si otřel čelo) Řekněme si otevřeně, tváří v tvář všem skeptikům a pochybovačům, že v žádném případě nelze jako dosud. Musíme jinak! (bouřlivé standing ovations) Ať žije naše sdružení!!!
( z tříhodinového projevu kráceno pro publikační účely)
Poté místopředseda krátce pohovořil o významu týmové práce a seznámil ostatní s volebním systémem. Funkce byly spravedlivě a zodpovědně rozděleny mezi jednotlivé členy, výjimkou je funkce psovoda, která pro neexistenci vhodného kandidáta zůstává prozatím neobsazena. Resort dočasně spravuje psovod pomocný.
Ustavující schůze: 17. listopadu 1999