Vysvětlivky a skoro definice

Interpretace 
je přiřazení pravdivostní hodnoty výrokové proměnné

je pravdivostní hodnota složené formule vyhodnocené podle pravidel pro logické spojky a hodnoty výrokových proměnných.
Model  je taková sada interpretací všech ve formuli či množině formulí zúčastněných výrokových proměnných, při které je ona formule respective množina formulí pravdivá.
Tautologie  je formule, která je pro všechny interpretace všech výrokových proměnných z nichž je složená, pravdivá.
Kontradikce  je formule, která je pro všechny interpretace všech výrokových. proměnných z nichž je složená, nepravdivá. (Opak tautologie.)
Splnitelnost 
Formule je splnitelná, existuje-li alespoň jedna interpretace jejích výrokových proměnných, při níž je pravdivá.

Množina formulí je splnitelná, existuje-li alespoň jedna interpretace jejích výrokových proměnných, při nichž jsou všechny její formule pravdivé.
Vyplývání 
|= 
„A1, A2, ... , An |= C” je ekvivalentní výrazu „[(A1 ∧ A2 ∧ ... ∧ An) ⇒ C] ⇔ 1 (pravda)”, kde Ak jsou formule.
Normální disjunktivní forma (NDF)  formule tvaru (a1,1 ∧ a1,2 ∧ ... ∧ a1,n) ∨ (a2,1 ∧ a2,2 ∧ ... ∧ a2,n) ∨ ... ∨ (am,1 ∧ am,2 ∧ ... ∧ am,n), kde aj,k jsou výrokové proměnné pk prosté či negované, tak, jak to přísluší j-tému řádku.
Úplná normální disjunktivní forma (ÚNDF)  formule tvaru (a1,1 ∧ a1,2 ∧ ... ∧ a1,n) ∨ (a2,1 ∧ a2,2 ∧ ... ∧ a2,n) ∨ ... ∨ (am,1 ∧ am,2 ∧ ... ∧ am,n), kde aj,k jsou výrokové proměnné pk prosté či negované, tak, jak to přísluší j-tému řádku, přičemž v každém členu disjunkce - konjunkci se vyskytují právě jednou všechny relevantní výrokové proměnné - buď s negací nebo bez ní.
Normální konjunktivní forma (NKF) formule tvaru (a1,1 ∨ a1,2 ∨ ... ∨ a1,n) ∧ (a2,1 ∨ a2,2 ∨ ... ∨ a2,n) ∧ ... ∧ (am,1 ∨ am,2 ∨ ... ∨ am,n), kde aj,k jsou výrokové proměnné pk prosté či negované, tak, jak to přísluší j-tému řádku.
Úplná normální konjunktivní forma (ÚNKF) formule tvaru (a1,1 ∨ a1,2 ∨ ... ∨ a1,n) ∧ (a2,1 ∨ a2,2 ∨ ... ∨ a2,n) ∧ ... ∧ (am,1 ∨ am,2 ∨ ... ∨ am,n), kde aj,k jsou výrokové proměnné pk prosté či negované, tak, jak to přísluší j-tému řádku, přičemž v každém členu konjunkce - disjunkci se vyskytují právě jednou všechny relevantní výrokové proměnné - buď s negací nebo bez ní.