Jupiter (28.12.2012)

Snimek v plnem rozliseni

Objekt: Jupiter
Expozice: 1080(from 1800) x 1/125 sec , raw snimek
Ohniskova vzdalenost: 4000mm (1000mm x 2.5x Barlow x 1.6 crop factor)
Clona: f/20 (f/8.3 * 2.5 Barlow)
ISO: 3200
Fotoaparat: Canon 500D (nemodifikovany)
Optika: Skywatcher 120/1000mm
Filtr: bez filtru
Pointace: Vixen GP-2 Photoguider
Misto: Krtiny
Datum: 28.12.2012

Popis: Po dlouhe dobe, chvili po Jupiterove nejvetsim priblizeni a s dalekohledem vhodnejsim na planetarni pozorovani (Skywatcher 120/1000mm) jsem se znovu vrhnul na Jupiter, jeho mesice i oblacne pasy. Ve vecernich hodinach je hodne vysoko, coz je dobre z hlediska snizeneho vlivu turbulenci v atmosfere na vysledny snimek. Chvili jsem zvazoval, zda jit vubec fotit, protoze se zacinala nasouvat vysoka oblacnost, ale astrozvedavost mi nakonec nedala a zkusil jsem to. Vysledek rozhodne stoji zato, seeing byl priznivy a vysledny snimek zdaleka nejlepsi, co jsem pro Jupiter zatim poridil. Pomoci programu EOS Camera Movie Record a postupu popsaneho zde jsem poridil nekolik minutovych videii, slozil a doostril je v Registaxu a nakonec doopravil v PS. Uz na raw snimku jsou jasne patrne tri hlavni pasy oblacnosti kolem stredove oblasti a oblacnost kolem obou polu. Na doostrene slozenine vystoupi dalsi pas primo na rovniku a dokonce naznaky turbulenci u hlavniho pasu (detailne viditelne napr. zde). Hlavni snimek jsem porizoval s ohniskem 4000mm (vyuzil jsem Barlow cocky), okolni mesice pak na 1600mm (i presto se mi tam Callisto nevesel). Velke priblizeni, neprilis kvalitni Barlow a vysoke ISO 3200 se podepsalo na vybledlejsich barvach, proto jsem pro snimek s mesici pouzil jen zeleny kanal. Ve vyrezu je 2x zvetseny barevny snimek. Pas oblacnosti, ktery docasne zmizel v roce 2010 je uz v plne parade zpet.

Zpet, Zpet na Galerii

Jupiter bez tmaveho oblacneho pasu (3.7.2010)


Objekt:Jupiter bez tmaveho oblacneho pasu
Expozice: 158 x 1/60 sec, raw snimek
Ohniskova vzdalenost: 2400mm (500mm x 3x barlow x 1.6 crop factor)
Clona: f/6.25
ISO: 100
Fotoaparat: Canon 500D (nemodifikovany)
Optika: Equinox 80EDP 500mm/f6.25
Filtr: bez filtru
Pointace: Vixen GP-2 Photoguider
Misto: Krtiny
Datum: 3.7.2010

Popis: Pote co se Jupiter vratil na ranni nocni oblohu, cekalo na pozorovatele prekvapeni - jeden ze dvou vyraznych pasu oblacnosti vybledl a prestal byt viditelny. Proto jsem po konci foceni emisni mlhoviny v Cepheovi jeste poridil par snimku Jupiteru behem svitani, prestoze seeing nebyl prilis privetivy. Snimek je tak snahou o zachyceni teto anomalie spise nez o ziskani co nejvice detailu. Ke zmizeni pasu oblacnosti uz v minulosti doslo a oblacnost pravdepodobne ve skutecnosti nezmizela, pouze byla docasne prekryta svetlejsi vrstvou mraku a mela by se vratit po nejake dobe do puvodniho stavu. Velka cervena skvrna zustala viditelna, v dobe foceni vsak byla na odvracene strane planety. Zpracovani probehlo standardne pomoci Registaxu v5, Jupiterovi mesice jsou ale pridany umele - ranni obloha uz byla prilis svetla na jejich foceni.

Zpet, Zpet na Galerii

Jupiter a jeho mesice (17.7.2009)


Objekt: Jupiter a jeho mesice
Expozice: 55 x 1/20 sec, raw snimek
Ohniskova vzdalenost: 2400mm (500mm x 3 barlow x 1.6 crop factor)
Clona: f/6.25
ISO: 100
Fotoaparat: Canon 400D (nemodifikovany)
Optika: Equinox 80EDP 500mm/f6.25
Filtr: bez filtru
Pointace: Vixen GP-2 Photoguider
Misto: Krtiny
Datum: 17.07.2009

Popis: Serie snimku, ze kterych byl v Registaxu slozen vysledny obrazek, vznikla po dokonceni bezneho foceni nad ranem, kdy mi zapadl za stromy puvodne fotografovany objekt. Testovaci snimek ukazal, ze jsou velmi dobre podminky s malym seeingem (pohyb atmosfery zpusobujici rozmazani pozorovanych objektu). Namontoval jsem cocku Barlow ztrojnasobujici ohniskovou vzdalenost (a tedy priblizeni objektu). Udelal jsem zhruba dve ste snimku a z nich vybral rucne 55 nejostrejsich, ty slozil v Registaxu a pomoci waveletu vytahl detaily. Jedna se o muj zatim zdaleka nejpodarenejsi snimek Jupiteru - krome pekne viditelnych stredovych tmavsich pasu oblacnosti je dokonce viditelna i Velka cervena skrvrna - obrovska boure, ktera na Jupiteru zuri uz nekolik stoleti. Skvrna je viditelna jako kulate preruseni dolniho pruhu oblacnosti na levem okraji.
Shodou okolnosti jsem snimek poridil necele dva dny pred tim, nez se objevila zprava o zasazeni Jupiteru zbytkem komety nebo mensiho telesa. Na snimku byl ale byl samotny zasah viditelny jen obtizne - i kdyz vylouceno to neni.

Zpet, Zpet na Galerii

Jupiter a jeho mesice (15.11.2008)


Objekt: Jupiter a jeho mesice
Expozice: 1/200 Jupiter, 1/10 mesice
Clona: f/6.25
ISO: 100 Jupiter, 400 mesice
Fotoaparat: Canon 400D
Optika: Equinox 80EDP 500mm/f6.25
Pointace: fixni stativ
Misto: Drazdany
Datum: 15. 11. 2008

Popis: V ramci testovani 500mm refraktoru jsem tesne po zapadu slunce zameril na Jupiter a jeho mesice. V tyto dny je uz pri setmeni nizko nad obzorem a rychle zapada. Navic vyhled kazila oblacnost ve vyssich vrstvach atmosfery. Presto jsem poridil nekolik snimku, z nich vybral ty nejmene rozmazane vlivem seeingu a ty slozil v Registaxu. Pote jsem pouzil delsi expozici pro ziskani Jupiterovych mesicu, z nich vybral tu nejpovedenejsi (zde skladani z vice snimku nemelo vzhledem k velikosti mesicu cenu) a slozil dohromady v Photoshopu. Mesice zleva jsou: Io, Europa (ten neni videt, protoze zrovna prechazi pred Jupiterem), Ganymede (pri velkem zvetseni jsou dokonce videt i nejake barvy docervena v jeho atmosfere) a Callisto. Pro zvyrazneni pasu v Jupiterove atmosfere byla pouzita neostra maska.


Zpet, Zpet na Galerii

Jupiter a jeho mesice objektivem 300mm



Objekt: Jupiter a jeho mesice objektivem 300mm
Expozice: 0.5 sec. a 1/100 sec.
Clona: f/5.6
Fotoaparat: Canon 400D
Optika:70-300mm/f4.0-5.6 Sigma
Pointace: fixni stativ
ISO: 1600 a 400
Misto: Krtiny
Datum: 28. 6. 2008

Popis: Cilem teto fotky bylo overit hranice objektivu Sigma 70-300mm pro foceni planet. Prvni fotografie byla porizena na vysoke ISO 1600, tak aby vynikly i ctyri Jupiterovi mesice a zaroven pri expozici 0.5 sekundy nedoslo k prilisnemu posunu planety. Druha fotka na ISO 400 a relativne kratkou expozici 1/100 sekundy se snazila zachytit Jupiteruv povrch. Pri vyvolavani z rawu bylo ve vyrezu zvoleno maximalni rozliseni (20mpix).

Zpet, Zpet na Galerii