Z hlediska sémantiky jsou mezi specifikačními jazyky dosti velké rozdíly. Některé specifikační jazyky, jako např. UML [], nabízejí širokou škálu metod popisu a specifikace, ale postrádají precizně matematicky definované formální sémantiky. Kontrola konzistence jednotlivých částí specifikace systému či jeho verifikace jsou prakticky nemožné.
Na druhé straně existují jazyky pro popis souběžných systémů s formální sémantikou, která je často definována pomocí přechodových systémů s návěštími. To umožňuje aplikaci široké škály známých verifikačních metod určených pro tuto sémantickou doménu. Příkladem takového jazyka je GCCS, kterým se v této práci zabýváme.
Sémantiky grafických specifikačních jazyků určených pro různé třídy systémů (reaktivní systémy, systémy reálného času, distribuované systémy) jsou přizpůsobeny specifickým požadavkům těchto systémů.