Návod k modulu xslt2

Na fakultě informatiky je možné použít modul xslt2

pokud chcete používat xslt2 na svém počítači, je možné si distribuci stáhnout 6 – „Download“.

Program xslt vypíše jako základní hlášení toto:

usage: xslt [options] inputfile

-h, --help      prints this help message
-v, --version   prints version info
-d, --debug     debud mode: no temporary files cleaning
-e, --silent    do not display any warnings
-m, --timing    display consumed time
-f, --config    set config file
-n, --nocatalog do not use catalog files
-y, --nolatex   do not make changes in LaTeX file
-x, --xinclude  xinclude support
-l, --latex     do some useful changes in LaTeX file
-s, --xsl       stylesheet
-o, --out       output file
-i, --in        input file
-r, --param     stylesheets parameters
-p, --processor xslt processor [xsltproc|saxon|saxon7|xalan|jd]
-t, --task      task {parse|jparse|valid|jvalid|
                       pdf|foppdf|xeppdf|ps|dvi|rtf|
                       win2utf|iso2utf|math|new|}

Význam jednotlivých voleb:

Detailnější informace o parametru: -t

Jako hodnotu tohoto parametru můžeme udat buď název procesoru, který bude použit pro transformaci. Neuvedeme li nic je použit implicitní binární procesor xsltproc. Nebo jeden u transformačních úkonů:

Za parametr -s můžeme uvést buď:

Programu xslt můžeme zadat vlastní hodnoty nastavení cest k programům které používá. Má to význam hlavně při lokálních instalacích, kdy chceme aby xslt používal konkrétní umístění jednotlivých programů. Stačí změnit údaje v konfiguračním souboru .xsltrc, který se standardně hledá v adresáři $HOME nebo lib u lokálních instalací či přímo lze udat jeho umístění přepínačem -f

Není nutné nastavovat vše, jen to co potřebujeme změnit, syntaxe je podobná perlovskému zápisu.

Editory napsané v Javě nám poběží na každé platformě, kde máme nainstalováno JDK popřípadě JRE.

I pro platformu Linux je několik obstojných editorů.

Pro platformu Windows existuje mnoho různých editorů, mezi ty nejlepší patří:

Každý XML dokument se musí skládat z jednoho kořenového elementu, ve kterém jsou všechny jiné elementy vnořeny. Jeho název musí být shodný z názvem použitého DTD!. Nejpoužívanějším kořenovým elementem pro DocBook je book, obsahuje též užitečný atribut lang ve kterém lze zkratkou specifikovat použitý jazyk.

V dokumentu můžeme v záhlaví uvést různé užitečné meta informace ať již o dokumentu tak i o autorovi. K tomu slouží bookinfo

<!DOCTYPE book PUBLIC "-//OASIS//DTD DocBook XML V4.4//EN" 
   "http://www.oasis-open.org/docbook/xml/4.4/docbookx.dtd">

<book lang="cs">

<bookinfo>
   <title>Název dokumentu</title>
   <subtitle>Bakalářská práce</subtitle>
   <author>
      <firstname>Jméno</firstname>  
      <surname>Příjmení</surname>
   </author>
   <pubdate>jaro 2003</pubdate>
   <abstract>
      <para>...</para>
   </abstract>
   <keywordset>
      <keyword>DocBook</keyword>
   </keywordset>
</bookinfo>

</book>

Rozsáhlé dokumenty lze členit na části part. U těch menších stačí dokument členit na kapitoly chapter pod části sect1..5. Jako samostatné kapitoly může do dokumentu vložit předmluvu preface, obsah toc, přílohy appendix, slovníček glossary, seznam literatury bibliography a rejstřík index. Každé části je dobré dát i atribut id pomocí kterého se může později v dokumentu na danou část odkazovat.

<!DOCTYPE book PUBLIC "-//OASIS//DTD DocBook XML V4.4//EN" 
   "http://www.oasis-open.org/docbook/xml/4.4/docbookx.dtd">

<book lang="cs">
<bookinfo>
   <title>Název dokumentu</title>
   <subtitle>Bakalářská práce</subtitle>
   <author>
      <firstname>Jméno</firstname>  
      <surname>Příjmení</surname>
   </author>
   <pubdate>jaro 2003</pubdate>
   <abstract>
      <para>...</para>
   </abstract>
   <keywordset>
      <keyword>DocBook</keyword>
   </keywordset>
</bookinfo>

<preface id="ch00">
<title>Pár slov úvodem</title>
<para>...<para>
</preface>

<part id="partI">
<title>Část první</title>
<para>...</para>

   <chapter id="ch01">
   <title>Začínáme</title>
   <para>...</para>

      <sect1 id="sec0101">
      <title>Tematická orientace</title><para>
      <para>...</para>

         <sect2 id="sec010101">
         <title>Horizontální portály</title><para>
         <para>...</para>
         </sect2>

      </sect1>
   </chapter>
</part>

</book>

Vytvoření v obsahu je opravdu jednoduché jediné co musí udělat je vložit do dokumentu element <toc/>. XSLT styly umí automaticky zjistit všechny části dokumentu a vygenerovat obsah sami.

...
</bookinfo>

<toc/>

<chapter id="ch01">
<title>Začínáme</title>
   <para>...</para>
...

Pro vytvoření rejstříku musíme v textu označit které výrazy mají být do rejstříku začleněny. Rejstřík může mít až tři úrovně odkazovaní, obvykle postačí pouze první úroveň. Na konec dokumentu vložíme element <index/>. XSLT styly opět automaticky zjistí všechny odkazy na rejstřík sami ho vygenerují.

...
<para>Nejvíce rozšířený jazyk HTML<indexterm><primary>HTML</primary></indexterm> se ukázal jako ...</para>
...

<index/>

</book>

Elementem citation označíme v textu místa, kde citujeme z cizí publikace. Na konci dokumentu (před rejstříkem) v sekci bibliography uvedeme informace o citovaných publikací. Jako identifikátor se obvykle používá pořadové číslo nebo zkratka daného autora popřípadě spojená s rokem vydaní publikace.

...
<para>... nalézt v knize: XML pro každého <citation>Kosek</citation> ...</para>
...
<bibliography>
   <biblioentry>
      <abbrev>Kosek</abbrev>
      <author>
         <firstname>Jiří</firstname>
         <surname>Kosek</surname>
      </author>
      <title>XML pro každého</title>
      <publisher>
         <publishername>Grada Publishing</publishername>
      </publisher>
      <pubdate>2000</pubdate>
      <isbn>80-7169-860-1</isbn>
      <releaseinfo>
         <ulink url="http://www.grada.cz">http://www.grada.cz</ulink>
      </releaseinfo>
   </biblioentry>
</bibliography>

<index/>
</book>

DocBook nám nabízí tři druhy odstavců: normální para, simpara ten obsahuje pouze text a inline elementy (to jsou ty které nám v textu nevytvoří další odstavce, začínají příponou inline) a formalpara což je odstavec s titulkem.

<para>běžný odstavec</para>
<simpara>jednoduchý odstavec</simpara>
<formalpara><title>Titulek odstavce</title>
<para>odstavec</para>
</formalpara>

výsledek:

běžný odstavec

jednoduchý odstavec

Titulek odstavce. odstavec

Na výběr máme z několika možností jak seznam utvořit.

SimpleList je nejednodušší variantou, pomocí atributů type a columns můžeme sdružovat sloupce dohromady.

ItemizedList seznam s odrážkou.

OrderedList číslovaný seznam, atributem: numeration může určit typ výsledného číslování

VariableList seznam kde je ke každé množině položek přidružená definice

SegmentedList seznam seskupený do sloupců podle jednotlivých množin údajů

CalloutList slouží k vytvoření očíslovaných odkazů do textu, použití je o trošku složitější viz referenční stránky: DocBook

<simplelist type="vert" columns="3">
   <member>A</member>
   <member>B</member>
   <member>C</member>
   <member>D</member>
   <member>E</member>
   <member>F</member>
   <member>G</member>
</simplelist>

výsledek:

<itemizedlist>
   <listitem><para>TeX and LaTeX</para></listitem>
   <listitem><para>XML</para></listitem>
   <listitem><simpara>HTML</simpara></listitem>
   <listitem><simpara>XHTML</simpara></listitem>
</itemizedlist>

výsledek:

<orderedlist numeration="lowerroman">
   <listitem><para>One</para></listitem>
   <listitem><para>Two</para></listitem>
   <listitem><simpara>Three</simpara></listitem>
   <listitem><simpara>Four</simpara></listitem>
</orderedlist>

výsledek:

<variablelist>
<title>Font Filename Extensions</title>
<varlistentry>
   <term><filename>TTF</filename></term>
   <listitem><para>TrueType fonts.</para></listitem>
</varlistentry>
<varlistentry>
   <term><filename>PFA</filename></term>
   <term><filename>PFB</filename></term>
<listitem><para>PostScript fonts. <filename>PFA</filename> coomon <acronym>UNIX</acronym>, <filename>PFB</filename> more common on Windows.</para>
</listitem>
</varlistentry>
</variablelist>

výsledek:

<segmentedlist><title>State Capitals</title>
<segtitle>State</segtitle><segtitle>Capital</segtitle>
   <seglistitem><seg>Alabama</seg><seg>Montgomery</seg></seglistitem>
   <seglistitem><seg>Alaska</seg><seg>Anchorage</seg></seglistitem>
   <seglistitem><seg>Arkansas</seg><seg>Little Rock</seg></seglistitem>
</segmentedlist>

výsledek:

Pro zápis tabulky existuje v DocBooku podobně bohatá syntaxe jako pro HTML, podrobněji opět viz originální reference DocBook

Můžeme si vybrat ze svou možností, buď klasickou tabulku uvozenou titulkem table nebo jako u jiných elementů použít prefix informal, kdy dostane tabulku bez titulku.

<table>
<title>Sample Table</title>
   <tgroup cols="2">
   <tbody>
      <row><entry>1</entry><entry>1</entry></row>
      <row><entry>2</entry><entry>4</entry></row>
      <row><entry>3</entry><entry>9</entry></row>
   </tbody>
   </tgroup>
</table>

výsledek:

<informaltable frame="none">
   <tgroup cols="2">
   <colspec align="center"/>
   <colspec align="center"/>
   <tbody>
      <row><entry>1</entry><entry>1</entry></row>
      <row><entry>2</entry><entry>4</entry></row>
      <row><entry>3</entry><entry>9</entry></row>
   </tbody>
   </tgroup>
</informaltable>

výsledek:

Různé příklady a ukázky v DocBooku se označují elementy: example nebo bez použití titulku : informalexample.

<example>
<title>Příklad s titulkem</title>
<para>ukázka kódu &hellip;</para>
</example>

výsledek:

<informalexample>
<para>ukázka kódu &hellip;</para>
</informalexample>

výsledek:

Slouží pro zápis programového kódu, obvykle je vhodné ho použít se sekcí CDATA. Zachovává řádkování.

sekce CDATA slouží pro vkládání kódu, u kterého nechceme aby se uplatňovali speciální znaky jako: <, > a &.

<ProgramListing><![CDATA[
for (Iterátore j = neighbors.iterator(); j.hasNext(); ) {
   Node neighbor = (Node)j.next();

   System.out.print(neighbor.getName());
   if (j.hasNext()) {
      System.out.print(", ");
   }
}
]]></programlisting>

výsledek:

for (Iterator j = neighbors.iterator(); j.hasNext(); ) {
   Node neighbor = (Node)j.next();

   System.out.print(neighbor.getName());
   if (j.hasNext()) {
      System.out.print(", ");
   }
}

K vytvoření uvozovek slouží element quote.

<quote>slovo</quote>

výsledek:

Předem doporučuji dvě věci:

Ze všeho nejlepší je, inspirovat se z již hotových prací (ale není zaručeno, že jsou napsané správně): 7 – „Hotové práce“

Zaručeně správnou syntaxi se můžete dozvědět z referenční příručky tvůrců docbooku: DocBook

Výborné jsou i testovací soubory pro docbook docbook-testdocs-1.1

Na škodu není přečíst si ani tutoriál Jiřího Koska: http://www.kosek.cz/xml/db

Úplně na začátek souboru vložíme element pro identifikaci verze XML a kódování dokumentu.

<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>

Pokud chceme XML soubor úspěšně validovat je třeba uvést gramatiku DTD podle, které se dokument zkontroluje, a odkaz na jeho umístění

Můžeme použít dva způsoby umístění DTD: PUBLIC tzn. uvedeme URL, kde je dané DTD veřejně dostupné z webu. Což je velice výhodné pro přenositelnost dokumentu a obecně doporučované. Pro praxi by ale stahování DTD z internetu značně zpomalovalo proces transformace a nebylo by možné přistupovat k DTD bez připojení na internet. Řešení je použití catalogů, soubor pomocí kterého se PUBLIC DTD přemapuje na lokální umístění DTD.

<!DOCTYPE book PUBLIC "-//OASIS//DTD DocBook XML V4.4//EN" 
   "http://www.oasis-open.org/docbook/xml/4.4/docbookx.dtd" [
<!ENTITY % fithesis SYSTEM "http://www.fi.muni.cz/~xpavlov/fithesis.mod">
   %fithesis;]>

Dále kořenový element book s identifikaci jazyka.

<book lang="cs">

Do záhlaví XML souboru je nutné dát povinné identifikační elementy.

Takhle může vypadat začátek vašeho XML dokumentu, doporučuji cut and paste okopírovat a pozměnit podle svých údajů.

<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>

<!DOCTYPE book PUBLIC "-//OASIS//DTD DocBook XML V4.4//EN" 
   "http://www.oasis-open.org/docbook/xml/4.4/docbookx.dtd" [
<!ENTITY % fithesis SYSTEM "http://www.fi.muni.cz/~xpavlov/fithesis.mod">
   %fithesis;]>

<book lang="cs">

<bookinfo>
   <title>Název práce</title>
   <subtitle>Bakalářská práce</subtitle>
   <author>
      <firstname>Jméno</firstname>  
      <surname>Příjmení</surname>
      <fi:woman>false</fi:woman>
      <fi:faculty>fi</fi:faculty>
      <fi:advisor>titul jméno příjmení</fi:advisor>
   </author>
   <pubdate>jaro 2003</pubdate>
   <abstract>
      <para>Psaní dokumentů ve formátu XML DocBook sebou přináší hned několik výhod ...</para>
   </abstract>
   <keywordset>
      <keyword>XHTML</keyword>
      <keyword>XML</keyword>
   </keywordset>
</bookinfo>
</book>

PDF můžeme z našeho souboru získat tím, že styly vygenerujeme LaTeXový zdrojový kód s již začleněnou podporou pro bakalářské a diplomové práce. Ten se pak pomoci LaTeXových transformací převede do PDF formátu.

Automaticky dojde k nahrazení nejpoužívanějších entit a slova LaTeX se změní na LaTeXové logo.

Pokud chceme soubor transformovat i do PS, je nutné mít všechny obrázky dostupné i ve formátu EPS (cslatex neumí jednoduše zpracovat jiný formát). V XML souboru uvádíme jména obrázku bez jejich přípony.

Před finální vysázením je dobré zkrotrolovat, zdali proběhl zlom bez problémů. K tomuto slouží LaTeXovým mód draft, kdy se nám na konci každého špatně zalomeného řádku zobrazí černý obdelníček. Nastavíme pomocí:

<xsl:param name="latex.documentclass.common" select="'draft'"/>

popřípadě:

Pro tisk je lepší verze dokumentu, kde nejsou použité žádné barvy v odkazech, potřebné monochromatické nastavení provádí šablona fithesis-print.

Pro vygenerování HTML nebo XHTML použijeme bud předefinované cesty ke stylům pro HTML:

pro xhtml:

nebo si můžeme přenastavit některé z parametrů ve svém vlastním stylu viz. „Modifikace stylů“

Dále budeme potřebovat logo ve formátu PNG a nějaký CSS styl.

Dostupné CSS styly (časem přibudou další):

a pak ještě logo fakulty ve formátu PNG:

docbook-xsl styly umožňují jistou škálu konfigurovatelnosti nastavováním různých parametrů, což lze provést v iniciálním XSL souboru transformace. V něm nastavíme potřebné parametry a importujeme originální iniciální XSL soubor docbook.xsl

Originální soubor spouštějící samostatnou je transformaci je v /packages/share/xslt2-2.6.5/xsl/{typtrasformace}/docbook.xsl

Pokud chceme změnit nějaké parametry lze spustit překlad pomocí vlastního XSL souboru, ve kterém je nutno importovat originální dockbook.xsl

Vytvoříme si vlastní XSL soubor pro transformaci do HTML, ve kterém změníme jméno CSS souboru a nastavíme potřebné parametry pro použití matematiky.

<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?> 
<xsl:stylesheet xmlns:xsl="http://www.w3.org/1999/XSL/Transform" version='1.0'>

<xsl:import href="/packages/share/xslt2-2.6.5/xsl/html/docbook.xsl"/>

<xsl:param name="html.stylesheet" select="'docbook2.css'"/>
<xsl:param name="tex.math.file" select="'tex-math-equations.tex'"/>
<xsl:param name="tex.math.in.alt" select="'latex'"/>

</xsl:stylesheet>

Transformaci pak spustíme takto:

Referenční popis parametrů: reference HTML parametrů

XInclude je standard pro vkládání textu do XML souborů, nabízí mnohem elegantnější a silnější prostředek než je vkládání pomocí entit:

<!ENTITY intro "intro.xml"/>

Při vkládání dokumentů jako entity jsme nemohli uvádět DOCTYPE a XML soubory nebyly tak plnohodnotné a nešly validovat. S XInclude tento problém odpadá. Navíc můžeme pomocí Xpointer odkazu stanovit, kterou část dokumentu vložit, vybrat si zdali dokument vložit jako text nebo jako XML kód a ošetřovat případy, kdy se vložení nepodařilo.

Elementy použité pro XInclude patří do vlastního jmenného prostotu, který musí být všude v dokumentu stejný.

<xi:include xmlns:xi="http://www.w3.org/2003/XInclude" 
   href="intro.xml"/>

Dokument nemusíme vkládat celý, ale třeba jen danou kapitolu, nejednodušší způsob je použít ID dané kapitoly.

<xi:include xmlns:xi="http://www.w3.org/2003/XInclude" 
   href="intro.xml#Installing"/>

Mnohem více lze docílit, pokud použijeme xpointer ukazatel na požadovanou část dokumentu, pomocí Xpath syntaxe.

<xi:include xmlns:xi="http://www.w3.org/2003/XInclude" 
   href="intro.xml" xpointer="(/sect1/section[1]/*)"/>

XInclude můžeme použít i ke vkládání prostého textu. Atribut parse="text" sdělí procesoru, aby daný obsah namísto XML zobrazil jako prostý text. Tím jsou speciální XML znaky převedeny na odpovídající entity:

& na &
< na &lt;
> na &gt;
" na &quot;

<programlisting>
<xi:include xmlns:xi="http://www.w3.org/2003/XInclude" 
   href="code.c" parse="text"/>
</programlisting>

Na fakultě informatiky vznikl projekt xincluder-fi.jar, který rozšiřuje originální xincluder.jar o možnost vložit pouze specifikované řádky z vkládaného souboru.

Při vkládání prostého textu můžeme využít rozšířené interpretace URL vkládaného souboru. V URL textového souboru nemají standardně znaky za # žádný speciální význam – např. code.c#1 je běžně interpretováno stejně jako code.c. Prostor za # proto využijeme ke specifikaci, které řádky ze vstupního souboru vložit, např.:

Pokud vložení neproběhne správně, ať už z důvodu, že daný soubor neexistuje nebo jej nelze stáhnout, lze namísto prázdného xi:include elementu vložit na dané místo vlastní chybové hlášení.

<xi:include xmlns:xi="http://www.w3.org/2003/XInclude" href="intro.xml">
  <xi:fallback>
    <para><emphasis>CHYBA: XINCLUDE</emphasis></para>
  </xi:fallback>
</xi:include>

Ve skutečnosti může xi:fallback obsahovat další xi:include element, který se procesor pokusí vyhodnotit v případě neúspěchu. Nesmíme však zapomenout, že pokud uvedeme xi:fallback, tak se transformace dokumentu v případě chyby nezastaví. Pokud je nezbytné, aby vložení souboru proběhlo, je lepší xi:fallback element nepoužívat a nechat proces skončit s chybou.

<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>

<!DOCTYPE book PUBLIC "-//OASIS//DTD DocBook XML V4.4//EN" 
	"http://www.oasis-open.org/docbook/xml/4.4/docbookx.dtd" [
<!ENTITY % fithesis SYSTEM "http://www.fi.muni.cz/~xpavlov/fithesis.mod">
	%fithesis; ]>

<book lang="cs">

<xi:include href="preface.xml" xpointer="(/book/*)" />
<xi:include href="intro.xml" xpointer="(/book/*)" />

</book>

Při překladu je potřeba použít parametr -x.

V současné době je možné v XML souboru použít LaTeXovou notaci pro zápis matematiky, ta se pak po transformaci zobrazí jak ve výsledném PDF (PS) tak i HTML (XHTML). LaTeXový procesor si ji sám nativně přeloží a v HTML souboru je zobrazena jako obrázek. Do našeho XSL souboru viz. „Modifikace stylů“ pro HTML nastavíme:

   <xsl:param name="tex.math.file" select="'tex-math-equations.tex'"/>
   <xsl:param name="tex.math.in.alt" select="'latex'"/>

Styly zapíší matematické výrazy do souboru tex-math-equations.tex z něho lze pomocí

získat obrázky matematiky, na které se HTML dokument odkazuje.

Pro zápis matematických výrazů v textu se používá element inlineequation. Pokud chceme zobrazit matematiku jako samostatnou rovnici, používá se element quation v XML notaci uvedeme:

<para>test matematiky
<inlineequation>
   <alt role="tex">a^2+b^2=c^2</alt>
   <graphic fileref="math1.png"/>
</inlineequation>
</para>

<equation>
   <title>Vztah mezi hmotou a energií.</title>
   <mediaobject>
      <imageobject>
         <imagedata fileref="math2.png"/>
      </imageobject>
      <textobject role="tex">
         <phrase>E=mc^2</phrase>
      </textobject>
   </mediaobject>
</equation>

Dojde k vytvoření dvou obrázků math1.png, math2.png a HTML kódu:

<p>test matematiky</p>
<div>
   <img src="math1.png" />
</div>

<div class="equation">
   <a id="id535184"></a>
   <p class="title">
      <b>Rovnice 3.1. Vztah mezi hmotou a energií.</b>
   </p>
   <div class="mediaobject">
      <img src="math2.png" />
   </div>
</div>

Celý výsledek vypadá takto:

test matematiky

Rovnice 5.1. Vztah mezi hmotou a energií.

Do LaTeXového souboru je vložen kód:

test matematiky	$a^2+b^2=c^2$

\begin{dbequation}
\begin{center}
$$E=mc^2$$
\caption{Vztah mezi hmotou a energií.}
\label{id465441}\hypertarget{id465441}{}%
\end{center}
\end{dbequation}

Ne všechny znaky jsme schopni napsat na klávesnici, třeba dlouhá pomlčka: — na klávesnici prostě není. Do XML ji dostaneme tak, že ji zapíšeme pomocí entity: —. Stějně tak všechna řecká písmenka atd.

Nicméně do LaTeXové zdrojového kódu se nám vygeruje entita v číselné podobě, pro mdash je to &#8212. Nic takového běžný LaTeXový procesor nezná, musíme proto nahradit všechny takovéto výskyty XML entit na patřičné LaTeXové zápisy, pro mdash je to: ---.

Nahrazování entit se z důvodu rychlosti provádí regulárním výrazem v perlu. Náhrazovaní se zapína přepínačem -l. Tato volba umožní náhradu všech běžných entit všetně řeckých písmenek. (implicitní při volbě -t pdf)

Pokud bychom chtěli nahrazovat entitu, která není standardně zahrnuta v reguláních výrazech programu xslt můžeme includovat v náší XSLT šabloně soubor $XSLT_HOME/xsl/latex/format.xsl pomocí následující direktivy:

<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?> 
<xsl:stylesheet xmlns:xsl="http://www.w3.org/1999/XSL/Transform" version='1.0'>

<xsl:import href="/packages/share/xslt2-2.6.5/xsl/latex/fithesis.xsl"/>
<xsl:include href="/packages/share/xslt2-2.6.5/xsl/latex/format.xsl"/>
<xsl:param name="latex.texmap.xml" select="document('/packages/share/xslt2-2.6.5/xsl/latex/texmap.xml')"/>

</xsl:stylesheet>

Do proměnné latex.texmap.xml můžeme vložit jméno našeho souboru s definicemi náhrat entit, čím méně položek soubor bude mít, tím rychlejší bude transfomace

Styly pro transformace nejsou omezeny jen na použití pod Masarykovou Univerzitou. Stačí do XML souboru vložit dodatečné informace o jménu fakulty, univerzity a loga.

Do XML souboru přidáme následující elementy:

Hlavička takového souboru může vypadat například takto:

<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>

<!DOCTYPE book PUBLIC "-//OASIS//DTD DocBook XML V4.4//EN" 
   "http://www.oasis-open.org/docbook/xml/4.4/docbookx.dtd" [
<!ENTITY % fithesis SYSTEM "http://www.fi.muni.cz/~xpavlov/fithesis.mod">
   %fithesis;]>

<book lang="cs">

<bookinfo>
   <title>Název práce</title>
   <subtitle>Bakalářská práce</subtitle>
   <author>
      <firstname>Jméno</firstname>  
      <surname>Příjmení</surname>
      <fi:woman>false</fi:woman>
      <fi:faculty>Fakulta uměleckého kovářství</fi:faculty>
      <fi:university>Metalurgická univerzita</fi:university>
      <fi:logo>mojelogo</fi:logo>
      <fi:advisor>titul jméno příjmení</fi:advisor>
   </author>
   <pubdate>Praha, jaro 2003</pubdate>
   <abstract>
      <para>...</para>
   </abstract>
   <keywordset>
      <keyword>Meče</keyword>
      <keyword>Sváření</keyword>
   </keywordset>
</bookinfo>
...
</book>

Dále je vhodné upravit i místo, kde byla práce publikována. Stačí předefinovat hodnotu paramentru fithesis.pub.place viz. „Modifikace stylů“.

<xsl:param name="fithesis.pub.place" select="'Hradec Králové, '"/>

Svou práci můžeme pohodlně plát i v jiných jazycích. V současné době systém xslt2 podporuje následující jazyky: čeština, slovenština a angličtina (cz, sk, en).

Jediné co je potřeba změnit, je atlibut lang v elementu book

<book lang="sk">

binary:

source:

Systém je možné používat i off-line lokálně na systémech Linux, Windows, MacOS X, Solaris, FreeBSD a IRIX (na ostatních nebylo vyzkoušeno).

xslt je napsán v jazyce Perl binární distribuci Perlu lze získat z www.perl.com nebo přímo binární verze (Windows, Linux) z http://www.activestate.com

Pro instalaci a práci s javovými procesory je nutné i JRE nebo JDK http://java.sun.com/j2se.

A pro tvorbu PDF a PS potřebujeme nějakou distribuci LaTeXu nejlépe TeXLive nebo tetex.

Instalaci spustíme pomocí příkazu:

Pokud chceme použít vlastní softwarové řešení a nemáme přístupové cesty zavedeny do systémových proměnných je nutné změnit cesty v souboru:

lib/.xsltrc

Tak a to by mělo být všechno, nejlépe bude si zkusit přeložit nějakou už hotovou práci, zdali všechno funguje 7 – „Hotové práce“

Transformace se spouští příkazem xslt, v UNIXových systémech stačí přidat cestu k němu do proměnně PATH. Pod Windows stačí nakopírovat soubor xslt.bat někam, kde máme nastavenou cestu nebo jí k němu nastavit.

Tato distribuce obsahuje následující verze programů:

Pokud jste svou práci také napsali v XML DocBooku a chcete ji poskytnout k inspiraci pro další studenty zašlete ji prosím na <pavlovic@fi.muni.cz>.