-
Mýtus č. 1 - JavaScript je "Java Lite"
- Objektová orientovanost, původ v C++;
- Jednoduchost (oproti C++), zamítnutí "nepříjemné" vícenásobné dědičnosti;
- Primární zaměření na globální prostředí Inetu (např. adresace tříd);
- Bezpečnost kódu ošetřena přímo v jazyce;
- "Totální" přenositelnost a platformová nezávislost (může být omezena);
- JavaScript (JS) je oproti Javě daleko jednodušší, avšak stále objektově orientovaný programovací jazyk.
- Je to jazyk skriptovací, tzn. kód je dodáván až na místo spuštění ve zdrojovém tvaru, zpravidla zapsaný přímo v HTML stránce.
- Skript je interpretován přímo prohlížečem (browserem) WWW a může manipulovat pouze s objekty prohlížeče (tzn. i aktuálního HTML dokumentu). Vyjímečně existují i WWW servery (fy. Netscape), které umí interpretovat JS samy.
- Je tedy relativně bezpečný - nemůže uškodit (např. přístupem na disk) hostitelskému stroji. To je výhoda oproti Java-appletům. Naproti tomu tím, že program je ve zdrojovém tvaru dostupný a přímo čitelný jeho uživateli, hrozí riziko neoprávněného použití know-how ze skriptu (je-li tam nějaké :-)).
- Pochází od firmy Netscape Corp. http://home.netscape.com, ale dnes ho podporuje i Microsoft ve svém MS Internet Exploreru.
- Kompatibilita obou typů interpreterů JS (v NS Navigatoru a MSIE) není dokonalá. Oba prohlížeče mají vlastní, vzájemně částečně odlišný tzv. objektový model dokumentu (DOM), na kterém je téměř každý program v JS podstatně závislý. Samotná syntaxe JS se v zásadě (až na jisté "detaily") neliší, přesto musí velká část skriptů testovat prostředí, ve kterém běží a podle toho se přizpůsobit.
Lze říci, že Microsoft od jisté doby JavaScript ve svých originálních specifikacích k prohlížečům téměř ignoruje, přestože MSIE mu "rozumí".
Není to pravda. JavaScript a Java jsou dva odlišné jazyky, které mají společné snad jen tři věci - syntaxe vychází z jazyka C(++), mají podobný název a oba se hodně používají na Internetu. Ostatní prvky se liší.
Zatímco JavaScript je (většinou, neplatí to pro nejnovější webservery fy Netscape) omezen na běh na klientské straně - přímo ve WWW prohlížeči --, Java je univerzálním programovacím jazykem s mnoha progresivními rysy.
Proč a jak vznikla Java
Vývojovým pozadím a hlavními rysy Javy jsou:
V prostředí WWW serverů a prohlížečů se setkáváme s tzv. Java-servlety (na straně WWW serveru) a známějšími Java-applety (na straně klienta). Oboje jsou produkty překladu zdrojového kódu v Javě do tzv. byte-kódu, který je hostitelským prostředím v tzv. Java Virtual Machine interpretován.
Z toho plyne pomalost ve srovnání s např. kompilovaným C/C++, ale lepší výkon oproti "zcela" interpretovaným skriptovacím jazykům (Perl, Tcl, Python - na straně serveru, JavaScript na straně klienta). Java je produktem firmy SUN Microsystems, Inc. http://www.sun.com. Specifikace jazyka je dostupná na http://java.sun.com/docs/white/index.html, laický úvod do Javy na http://java.sun.com/nav/whatis. V současnosti všichni významní výrobci vývojových prostředí dodávají překladače i kompletní vývojová prostředí pro Javu, např.: Borland, Microsoft (Visual J++), Sun, IBM (Visual Age for Java). Za pozornost stojí český výrobce vývojových nástrojů pro Javu, fa. NetBeans - http://www.netbeans.com, která úspěšně dodává poměrně kvalitní prostředí i na světový trh. Sympatickým rysem Javy je dostupnost slušných překladačů a vývojových prostředí zdarma nebo za vcelku symbolické ceny - a to nejen z typických free software-zdrojů (GNU), ale i od Microsoftu, Borlandu, Sunu. My se podrobněji Javou zabývat nebudeme, pro zájemce doporučuji např. originální tutoriál firmy Sun na http://java.sun.com/docs/books/tutorial/index.html.
JavaScript
Hlavní rysy:
Proč vznikl JavaScript?
Cílem vývoje JS nebylo vyvinout nový univerzální programovací jazyk, jakési "nové C++" jako v případě Javy, ale poskytnout tvůrcům HTML stránek a především rozbíhajících se informačních systémů s WWW rozhraním prostředek, který by urychlil (a zpohodlnil) práci těchto uživatelských rozhraní.
Oblasti použití JS
JavaScript se typicky používá například při předběžné kontrole dat vkládaných do formulářů na HTML stránkách ještě předtím, než jsou vyplněné údaje odeslány na server. Základní kontrolu údajů tedy nemusí provádět až server. Výsledkem je rychlejší odezva a menší zatížení sítě. HTML stránka s JS může reagovat na různé události vyvolané uživatelem a například obsluhovat rámce v dokumentu, doplňovat pole do formulářů nebo vyvolat otevření nového okna prohlížeče. Tyto možnosti pak dále rozšířil nový koncept dynamického HTML.
K JavaScriptu existuje bohatá dokumentace i literatura v češtině. Nejnovější českou publikací je patrně překlad obsažné publikace (pův. vydáno O'Reilly) s názvem JavaScript vydaný vydavatelstvím Computer Press na podzim roku 1998. Reference na originální dokumentaci je , dalším velmi obsažným zdrojem je "neoficiální" stránka na http://www.eecs.umich.edu/~bartlett/javascript.html. Přestože JS má mnoho (silných) nepřátel (např. Microsoft se svým client-side řešením VBScript), je budoucnost JS podpořena přijetí specifikace odvozeného jazyka ECMA-262 výborem ISO/IEC JTC 1.
Aktuální verze JS
Momentálně (říjen 98) je poslední verzí JS (používaná v Netscape Communicatoru 4.06 a 4.5) verze 1.3, jinak se používá specifikace 1.2. Prohlížeče jsou vždy zdola kompatibilní (podporují i nižší verze). Microsoft ve svých MSIE JavaScript podporuje, říká mu však JScript a kde je to možné, preferuje svůj VBScript. Ten však, pochopitelně, neběží ne jiných strojích než s MS Windows.