Zde uvádíme ilustrační příklad databáze vytvořené jednak podle objektových zásad, jednak také klasickým relačním způsobem -- pro srovnání obou přístupů. Jedná se o databázi, která uchovává informace o osobách, jejich vzájemných příbuzenských vztazích, místech jejich bydliště a dále některé charakteristiky obcí sloužící v našem příkladě k výpočtu dostupnosti dané obce z Brna.
Nejdříve nadefinujeme nové objektové typy. Význam většiny atributů je zřejmý z jejich názvů.
CREATE TYPE obec AS OBJECT (
id INT,
nazev VARCHAR(15),
psc VARCHAR(6),
vzdalenost INT,
doprava INT,
MAP MEMBER FUNCTION dostupnost RETURN INT
);
CREATE TYPE adresa AS OBJECT (
id INT,
mesto REF obec,
ulice VARCHAR(15),
cislo INT,
MEMBER PROCEDURE pridej
(i_id INT, id_mesta INT, i_ulice VARCHAR, i_cislo INT)
);
CREATE TYPE clovek AS OBJECT (
id INT,
jmeno VARCHAR(22),
bydliste REF adresa,
otec REF clovek,
matka REF clovek,
MEMBER PROCEDURE pridej
(i_id INT, i_jmeno VARCHAR, id_bydliste INT, id_otce INT, id_matky INT)
);
|
A nyní naimplementujeme výše deklarované metody našich objektů.
Nejdříve funkci dostupnost, která u objektu obec počítá ze vzdálenosti a dopravy (úrovně dopravních prostředků) určitý koeficient dostupnosti dané obce. Tato funkce je označena jako MAP -- tzn. bude používána k porovnávání objektů typu obec -- např. při třídění.
CREATE OR REPLACE TYPE BODY obec AS
MAP MEMBER FUNCTION dostupnost RETURN INT AS
BEGIN
RETURN (vzdalenost * doprava);
END dostupnost;
END;
|
Funkce pridej u zbývajících objektů se starají o správné nastavení referencí při vkládání nových objektů do databáze.
CREATE OR REPLACE TYPE BODY adresa AS
MEMBER PROCEDURE pridej
(i_id INT, id_mesta INT, i_ulice VARCHAR, i_cislo INT) AS
BEGIN
id := i_id;
ulice := i_ulice;
cislo := i_cislo;
SELECT REF(o) INTO mesto
FROM obce o
WHERE o.id = id_mesta;
INSERT INTO adresy values(SELF);
END pridej;
END;
CREATE OR REPLACE TYPE BODY clovek AS
MEMBER PROCEDURE pridej
(i_id int, i_jmeno varchar, id_bydliste int, id_otce int, id_matky int) AS
BEGIN
id := i_id;
jmeno := i_jmeno;
SELECT REF(a) INTO bydliste
FROM adresy a
WHERE a.id = id_bydliste;
SELECT REF(l) INTO otec
FROM lidi l
WHERE l.id = id_otce;
SELECT REF(l) INTO matka
FROM lidi l
WHERE l.id = id_matky;
INSERT INTO lidi values(SELF);
END pridej;
END;
|
Nyní, když máme objektové typy nadefinovány, můžeme už velice jednoduchým způsobem vytvořit odpovídající objektové tabulky.
CREATE TABLE obce OF obec; CREATE TABLE adresy OF adresa; CREATE TABLE lidi OF clovek; |
Pro relační případ musíme vše nadefinovat "znovu".
CREATE TABLE r_obce (
id INT,
nazev VARCHAR(15),
psc VARCHAR(6),
vzdalenost INT,
doprava INT
);
CREATE TABLE r_adresy (
id INT,
mesto INT,
ulice VARCHAR(15),
cislo INT
);
CREATE TABLE r_lidi (
id INT,
jmeno VARCHAR(22),
bydliste INT,
otec INT,
matka INT
);
|
Vkládání dat se provádí i u objektových tabulek standardním způsobem. Rovněž je možno využít implicitního konstruktoru, jak je uvedeno níže.
INSERT INTO obce VALUES(1, 'Ostrava', '700 00', 160, 2); INSERT INTO obce VALUES(2, 'Praha', '111 50', 200, 1); INSERT INTO obce VALUES(3, 'Brno', '602 00', 0, 1); INSERT INTO obce VALUES(4, 'Dolni Lhota', '602 00', 200, 5); |
INSERT INTO obce VALUES (obec(1, 'Ostrava', '700 00', 160, 2)); INSERT INTO obce VALUES (obec(2, 'Praha', '111 50', 200, 1)); INSERT INTO obce VALUES (obec(3, 'Brno', '602 00', 0, 1)); INSERT INTO obce VALUES (obec(4, 'Dolni Lhota', '602 00', 200, 5)); |
Nyní ještě vložíme několik ilustrativních dat do tabulek adresy a lidi. Protože tyto objekty používají reference, použijeme při vkládání dat metody pridej, které se postarají o to, aby se referenece správně nastavily. (Objekty s otazníkem slouží k zaznamenání toho, že rodiče jsou neznámí.)
INSERT INTO lidi VALUES (0, '?', NULL, NULL, NULL);
DECLARE
adr adresa;
cl clovek;
BEGIN
adr := adresa(0, NULL, 'prazdna', 0);
cl := clovek(0, '?', NULL, NULL, NULL);
adr.pridej(1, 1, 'Muchova', 14);
adr.pridej(2, 2, 'Lapkova', 11);
adr.pridej(3, 3, 'Dourova', 50);
adr.pridej(4, 4, 'Stara', 10);
adr.pridej(5, 4, 'Nova', 5);
cl.pridej(1, 'Horymir Krehula', 4, 0, 0);
cl.pridej(2, 'Horymira Krehulova', 4, 0, 0);
cl.pridej(3, 'Jeronym Doura', 3, 0, 0);
cl.pridej(4, 'Jeronyma Dourova', 3, 0, 0);
cl.pridej(5, 'Otakar Muchanek', 1, 1, 2);
cl.pridej(6, 'Otakarka Muchankova', 1, 3, 4);
cl.pridej(7, 'Bedrich Mucholapka', 2, 3, 4);
cl.pridej(8, 'Bedriska Mucholapkova', 2, 1, 2);
cl.pridej(9, 'Jan Krehula', 5, 5, 6);
cl.pridej(10,'Jana Krehulova', 5, 7, 8);
END;
|
V relačním případě vkládáme data standardním způsobem.
INSERT INTO r_lidi VALUES (0, '?', NULL, NULL, NULL); INSERT INTO r_adresy VALUES (1, 1, 'Muchova', 14); INSERT INTO r_adresy VALUES (2, 2, 'Lapkova', 11); INSERT INTO r_adresy VALUES (3, 3, 'Dourova', 50); INSERT INTO r_adresy VALUES (4, 4, 'Stara', 10); INSERT INTO r_adresy VALUES (5, 4, 'Nova', 5); INSERT INTO r_lidi VALUES (1, 'Horymir Krehula', 4, 0, 0); INSERT INTO r_lidi VALUES (2, 'Horymira Krehulova', 4, 0, 0); INSERT INTO r_lidi VALUES (3, 'Jeronym Doura', 3, 0, 0); INSERT INTO r_lidi VALUES (4, 'Jeronyma Dourova', 3, 0, 0); INSERT INTO r_lidi VALUES (5, 'Otakar Muchanek', 1, 1, 2); INSERT INTO r_lidi VALUES (6, 'Otakarka Muchankova', 1, 3, 4); INSERT INTO r_lidi VALUES (7, 'Bedrich Mucholapka', 2, 3, 4); INSERT INTO r_lidi VALUES (8, 'Bedriska Mucholapkova', 2, 1, 2); INSERT INTO r_lidi VALUES (9, 'Jan Krehula', 5, 5, 6); INSERT INTO r_lidi VALUES (10,'Jana Krehulova', 5, 7, 8); |
Následující jednoduchý select ukazuje možnost použití metod objektů v SQL dotazu. Dá se očekávat (a je to velmi pravděpodobné), že taková funkce bude mnohem složitější -- a takto se nám podaří dotaz mnohem zpřehlednit. Navíc se tato funkce může chovat zapouzdřeně -- můžeme měnit její vnitřní výpočet, aniž by o tom někdo věděl a aniž by se musel SQL dotaz jakkoli upravovat.
SELECT o.id, o.nazev, o.dostupnost() AS dost
FROM obce o;
|
Takto by stejný dotaz vypadat v relační variantě:
SELECT o.id, o.nazev, o.vzdalenost * o.doprava AS dost
FROM r_obce o;
|
Jako výsledek, získáme na našem malém příkladě následující data:
ID NAZEV DOST
---------- --------------- ----------
1 Ostrava 320
2 Praha 200
3 Brno 0
4 Dolni Lhota 1000
|
Tento příklad prezentuje schopnost objektových databází porovnávat celé objeky mezi sebou -- opět aniž bychom museli do dotazu vkládat implementační "detaily".
SELECT o.id, o.nazev, o.dostupnost() AS dost
FROM obce o
ORDER BY VALUE(o);
|
a opět relační varianta:
SELECT o.id, o.nazev, o.vzdalenost * o.doprava AS dost
FROM r_obce o
ORDER BY dost;
|
Oproti předcházejícímu dotazu získáme jako výsledek seznam obcí setříděný podle jejich dostupnosti.
ID NAZEV DOST
---------- --------------- ----------
3 Brno 0
2 Praha 200
1 Ostrava 320
4 Dolni Lhota 1000
|
Následující dotaz ukazuje, jak je možné využít objektových referencí k získání dat, na která se objekty odkazují.
SELECT l.jmeno, l.otec.jmeno as otec, l.matka.jmeno as matka
FROM lidi l;
|
V relační verzi musíme použít operaci JOIN a propojit tabulky na základě odpovídajících si identifikátorů.
SELECT a.jmeno, b.jmeno as otec, c.jmeno as matka
FROM r_lidi a, r_lidi b, r_lidi c
WHERE (a.otec = b.id) AND (a.matka = c.id);
|
Dotaz vrátí seznam všech osob -- ke každé z nich její rodiče.
JMENO OTEC MATKA ---------------------- ---------------------- ---------------------- Horymir Krehula ? ? Horymira Krehulova ? ? Jeronym Doura ? ? Jeronyma Dourova ? ? Otakar Muchanek Horymir Krehula Horymira Krehulova Otakarka Muchankova Jeronym Doura Jeronyma Dourova Bedrich Mucholapka Jeronym Doura Jeronyma Dourova Bedriska Mucholapkova Horymir Krehula Horymira Krehulova Jan Krehula Otakar Muchanek Otakarka Muchankova Jana Krehulova Bedrich Mucholapka Bedriska Mucholapkova |
Další dotaz ukazuje, jak se v objektových databázích můžeme díky referencím vyhnout komplikovaným propojováním tabulek.
SELECT l.jmeno
FROM lidi l
WHERE
l.matka.jmeno = 'Horymira Krehulova' OR
l.matka.matka.jmeno = 'Horymira Krehulova' OR
l.otec.matka.jmeno = 'Horymira Krehulova';
|
V relační databázi bychom to museli opět složitě spojovat z jednotlivých tabulek a identifikátorů.
SELECT DISTINCT a.jmeno
FROM r_lidi a, r_lidi b, r_lidi c
WHERE
(a.matka = b.id AND b.jmeno = 'Horymira Krehulova') OR
(a.matka = b.id AND b.matka = c.id AND c.jmeno = 'Horymira Krehulova') OR
(a.otec = b.id AND b.matka = c.id AND c.jmeno = 'Horymira Krehulova');
|
Jako výsledek dává dotaz seznam všech dětí a vnoučat paní Horymíry Křehulové.
JMENO ---------------------- Otakar Muchanek Bedriska Mucholapkova Jan Krehula Jana Krehulova |
Poslední dotaz kombinuje několik předchozích technik.
SELECT
l.jmeno,
l.bydliste.mesto.nazev AS mesto,
l.bydliste.mesto.vzdalenost AS km,
l.bydliste.mesto.doprava AS doprava,
l.bydliste.mesto.dostupnost() AS dost
FROM lidi l
ORDER BY dost;
|
v relační verzi:
SELECT
l.jmeno,
o.nazev AS mesto,
o.vzdalenost AS km,
o.doprava AS doprava,
o.doprava * o.vzdalenost as dost
FROM r_lidi l, r_adresy a, r_obce o
WHERE
l.bydliste = a.id AND a.mesto = o.id
ORDER BY
dost;
|
Výstupem jsou informace týkající se dostupnosti jednotlivých osob (např. k posouzení přidělení kolejí).
JMENO MESTO KM DOPRAVA DOST ---------------------- --------------- ---------- ---------- ---------- Jeronym Doura Brno 0 1 0 Jeronyma Dourova Brno 0 1 0 Bedrich Mucholapka Praha 200 1 200 Bedriska Mucholapkova Praha 200 1 200 Otakar Muchanek Ostrava 160 2 320 Otakarka Muchankova Ostrava 160 2 320 Horymir Krehula Dolni Lhota 200 5 1000 Horymira Krehulova Dolni Lhota 200 5 1000 Jan Krehula Dolni Lhota 200 5 1000 Jana Krehulova Dolni Lhota 200 5 1000 |