Silniční doprava

Nákladní doprava V ČR je asi 55 tis km silnic, dálnice a rychlostní komunikace tvoří asi 770 km (údaje z roku 1997). Pokud jde o množství přepraveného nákladu:

  1. do roku 1989 výkon silniční nákladní dopravy narůstal

  2. od 1989 do 1994 výkon poklesl (vlivem útlumu v průmyslu, zejména těžkém),

  3. nyní výkon opět narůstá.

Vzrůstá podíl drobných přepravců. Z hlediska environmentální zátěže jde zejména při dopravě na větší vzdálenosti o neefektivní druh dopravy (ve srovnání s železnicí či lodní dopravou), má však řadu praktických výhod, díky nimž je stále častěji preferována:

  • pohotovost, pružnost (doprava snadno "od domu k domu")

  • silná konkurence stlačila ceny dolů (dopravci z EU požadují, aby jejich čeští konkurenti nesměli po jistou dobu po vstupu ČR do EU v EU podnikat)

  • zejména na kratší vzdálenosti je citelně rychlejší než železniční doprava

  • konkuruje ve velkém i tradiční námořní a zejména říční lodní dopravě (což např. přístav Hamburg pociťuje velmi silně)

Osobní doprava Trendy jsou obdobné jako ve vyspělých zemích:

  1. nárůst individuální dopravy (i ve městech, kritická je situace v Praze)

  2. pokles počtu přepravených osob v MHD

  3. Vzniká začarovaný kruh: pokles počtu přepravených osob - rušení spojů - další pokles počtu přepravených osob ...

  4. Stát podporuje tzv. základní dopravní obslužnost ("2 spoje v pracovní den") dotacemi autobusových dopravců a ČD

Kromě toho typické pro ČR (i v jiných postkomunistických zemích):

  1. rapidní nárůst počtu osobních automobilů na počet obyvatel

  2. nedostatečná silniční dopravní infrastruktura (řídká síť dálnic a rychlostních komunikací),

  3. zanedbaná silniční dopravní infrastruktura (špatný stav silnic a dalších dopravních staveb, nedostatek prostředků na údržbu a opravy)

  4. nedostatečné napojení na mezinárodní silniční síť

  5. malé využívání kombinované přepravy (železnice-silnice)