Energie, její formy, produkce, distribuce a spotřeba

Pojem energie je základní vlastností hmoty. Celková energie skrytá v dané hmotnosti látky je vyjádřitelná známým vzorcem E = mc2. Z této celkové energie je však při však "rozumně" uskutečnitelných přeměnách získatelný zlomek procenta - a to ještě jen díky možnostem využití energie atomových jader. Energii lze z fyzikálního hlediska popsat jako schopnost konat práci . Může nabývat různých podob:

  • jaderná (energie slabé a silné jaderné interakce, využitelná jen jadernými reakcemi)

  • elektromagnetického pole

  • potenciální (energie daná polohou v potenciálovém poli, např. v gravitačním poli Země)

  • kinetická (pohybová)

  • tepelná

  • ...

Z hlediska praktické využitelnosti je podstatná právě vhodná forma energie, umožňující:

  1. snadné a levné získávání bez negativních vlivů na ŽP

  2. snadný a bezeztrátový přenos

  3. efektivní akumulaci (uchovávání)

  4. snadnou přeměnu na jinou formu energie

Z těchto hledisek se dosud jako nejvýhodnější jeví a používá energie elektrická, splňující kritérium relativně bezeztrátového přenosu a snadné přeměny . Nevyhovuje však hledisku šetrného získávání s minimálním vlivem na ŽP a nelze ji levně a s minimálními ztrátami akumulovat.