Ve vyspělých zemích
v rozvinutých zemích stále klesá podíl zemědělství v HDP (a tím pádem i jeho politický vliv: srv. situaci v ČSR před druhou světovou válkou: 35 % produktivní populace zemědelci, nejsilnější politickou silou strana agrární)
a na zaměstnanosti (strukturální nezaměstnanost zemědělců není (v ČR) politickým problémem - na rozdíl např. od hornictví)
v ČR
nízký podíl na zaměstnanosti (kolem 4 %) a HDP (pod 2 %)
značný vnitřní dluh rezortu
snižuje se zornění půdy (přeměna na pastviny, louky, rybníky, lesní plochy)
trvá problém dotací (ne tak závažný jako v EU)
v rozvojových zemích
zpravidla velmi neefektivní,
chybí technika, vysoký podíl ruční práce (často v těžkých podmínkách),
nevyužívají se hnojiva, pesticidy,
často jsou velmi těžké přírodní podmínky (např. sucho, záplavy)