Energetika

Energie, její formy, produkce, distribuce a spotřeba

Pojem energie je základní vlastností hmoty. Celková energie skrytá v dané hmotnosti látky je vyjádřitelná známým vzorcem E = mc2. Z této celkové energie je však při však "rozumně" uskutečnitelných přeměnách získatelný zlomek procenta - a to ještě jen díky možnostem využití energie atomových jader. Energii lze z fyzikálního hlediska popsat jako schopnost konat práci. Může nabývat různých podob:

jaderná (energie slabé a silné jaderné interakce, využitelná jen jadernými reakcemi)
elektromagnetického pole
potenciální (energie daná polohou v potenciálovém poli, např. v gravitačním poli Země)
kinetická (pohybová)
tepelná
...

Z hlediska praktické využitelnosti je podstatná právě vhodná forma energie, umožňující:

snadné a levné získávání bez negativních vlivů na ŽP
snadný a bezeztrátový přenos
efektivní akumulaci (uchovávání)
snadnou přeměnu na jinou formu energie

Z těchto hledisek se dosud jako nejvýhodnější jeví a používá energie elektrická, splňující kritérium relativně bezeztrátového přenosu a snadné přeměny. Nevyhovuje však hledisku šetrného získávání s minimálním vlivem na ŽP a nelze ji levně a s minimálními ztrátami akumulovat.

Neobnovitelné zdroje energie

Fosilní paliva

uhlí
ropa
hořlavé břidlice a písky
rašelina
zemní plyn

Jaderné palivo

uran 238, 235

Jaderná energetika

Temelín ··· Důsledky spuštění

Jaderná elektrárna Temelín byla projektována původně pro jmenovitý výkon 4 GW ve čtyřech reaktorových blocích.
Později byl projekt redukován na dva bloky s celkových výkonem 2 GW.
Generálním dodavatelem je Škoda Praha, a.s., projektantem Energoprojekt, a.s.
Subdodavatelem technologické části je společnost Westinghouse.

Provoz Temelína

Elektrárna za provozu uspoří asi 11 mil. tun uhlí (což je 21 % těžby),
tím přijde v severočeském hnědouhelném revíru o práci cca 5000 lidí přímo a 12500 lidí celkem (i v návazných oborech).
Spuštění elektrárny uspoří ČEZ ročně cca 15.6 mld Kč především za nákup uhlí.
Elektrárna přitom spotřebuje cca 42 tun jaderného paliva ročně.

Vliv energetiky na ŽP

Nejpodstatnějšími vlivy energetiky na životní prostředí jsou:

spotřeba neobnovitelných zdrojů (nejen paliva, ale i např. vápenec pro odsiřování)
znečišťování ŽP, zejména ovzduší (ale i vody, např. odpadním teplem z elektráren)
změna tvářnosti krajiny (při povrchové těžbě paliv - uhlí)
změna klimatu (lokální i globální)

Vliv na znečištění ovzduší:
Tvorba SO2 ročně (při stejném výkonu 2 GW):

v tepelných elektrárnách cca 21000 tun
v plynových elektrárnách cca 1000 tun
u spalování biomasy, bioplynu cca 3000 tun
u jádra: 6000 tun

Vliv na globální změnu klimatu:
Kolik CO2 se uvolní při výrobě 1 GWh elektřiny?

v tepelných elektrárnách cca 900 tun
v plynových elektrárnách cca 500 tun
v jaderných elektrárnách cca 9 tun
u obnovitelných zdrojů cca 5 tun

Shrnutí
Negativní vlivy na ŽP (externality) lze shrnout pod jediný ukazatel, vyjádřený v korunách. Výrobě 1 MWh elektrické energie odpovídají tyto externality (údaje z r. 1999):

uhelné elektrárny s odsířením: 1250,- Kč
kogenerace elektřina+teplo: 720,- Kč
plynové elektrárny: 350,- Kč
jaderná elektrárna: 540,- Kč
obnovitelné zdroje: 94,- Kč

Alternativní zdroje

Vodní energie

Energie větru

Geotermální energie

Tepelná čerpadla

Energie biomasy, bioplyn

Obnovitelné zdroje paliv

Možnosti energetických úspor

Zlepšování technologií a technologických postupů

Snižování tepelných ztrát izolací budov

Snižování energetické náročnosti dopravy

předchozí - obsah části - obsah - další