Negativní dopady a potíže s IT

Přímé negativní dopady

Materiálová náročnost výroby PC
Průměrná počítačová sestava (PC, monitor, myš, klávesnice) obsahuje asi 3 kg plastů, což při roční výrobě 25 mil. PC jen v USA představuje

142 mil. l ropy a
212 mil. m3 zemního plynu.

Pokud jde o kovy:

obecně je v deskách s elektronikou velké množství mědi (až 13 %), železa (4 %), dále bromu, olova, cínu, niklu, antimonu, zinku a dalších kovů,
další kovy (železo, zinek) obsahuje skříň PC.

Velmi nebezpečnými složkami prostředků IT jsou látky v akumulátorech (NiCd, NiMH, LiIon)

Spotřeba energie

Spotřební materiál

Široká dostupnost prostředků IT bohužel smazává pozitivní dopad nižší materiálové a energetické náročnosti výroby a provozu moderních zařízení IT. Typickým příkladem je např. stagnující nebo rostoucí spotřeba papíru v zemích s rozvinutou IT infrastrukturou - dostupnost možnosti kvalitního a rychlého tiskového výstupu spotřebu papíru zvyšuje.

Nakládání s dosloužilou výpočetní technikou ··· Recyklace
Počítačové komponenty jsou významným zdrojem nebezpečného odpadu:

V USA se uvádí, že až 50 % _těžkých kovů na skládkách_ je z počítačových komponent.
PC obsahují velké množství plastů, skla, kovů.

Jedná se přitom o značné objemy odpadů:

Ročně je jen v USA vyřazováno cca 63 mil. osobních počítačů.
Zatím pouze asi 9 % jde do recyklace, zbytek končí na skládkách nebo
dočasně uloženo ve skladech.

Východiska

Během 4 let bude třeba recyklovat až 150 mil. PC.
Dalším perspektivním řešením je repase a znovupoužití např. ve školách. Velmi populární např. v ČR.

Problémy recyklace PC

Značná pestrost materiálů v PC znamená obtíže při recyklaci a vysoké náklady.
Recyklační linky jsou nákladné a k dosažení efektivity musejí zpracovávat velké objemy - musí se svážet z velké vzdálenosti, čímž se pozitivní dopady recyklace oslabují.
Kvůli vysoké náročnosti na manuální práci se recyklace často realizuje v rozvojových zemích.
Recyklace vyžaduje vytvořit několikaúrovňový (typicky tříúrovňový) systém.

Nepřímé negativní důsledky

Nárůst celkové spotřeby

Opakuje se tak učebnicová situace po ropné krizi sedmdesátých let, kdy se výrobcům automobilů podařilo dosti výrazně snížit spotřebu každého jednoho vozu, ale díky jejich lepší dostupnosti (a nižší spotřebě) narostl celkový počet aut a tedy i jejich celková spotřeba. Zvýšení materiální a energetické efektivity výroby přináší při konstantní ceně vstupů snížení reálných produkčních cen a tím potenciální zvýšení spotřeby vyráběného statku. Tak se může stát, že celková spotřeba zdrojů místo poklesu spíše mírně naroste, zejména v rozvíjejících se ekonomikách.

předchozí - obsah části - obsah - další