13. Environmentální vzdělávání

Cíl: Seznámíte se s významem a hlavními směry enviromnentálního vzdělávání ve světě a v ČR.

Cíl: Poznáte hlavní strategické dokumenty i konkrétní praktické kroky.

13.1. Evropská strategie environmentálního vzdělávání

• Cíl: adekvátní environmentální vzdělávání a výchova na všech typech škol je jednou z klíčových podmínek přechodu k trvale udržitelnému rozvoji.
• Tato strategie je reflektována v přípravě VŠ studentů všech zaměření.
• Dále viz závěry Panevropského setkání expertů v nizozemském Soesterbergu (1999) a
• Environmental Education and Training in Europe, Bruselu, 1999.
• Konference organizace Foundation for Environmental Education, Udine, 2000
• Konference Green Cross Europe, Moskva, 2000
• Emerging Issues in Environmental Education and Employment in Europe, Venice, 2001
• V ČR donedávna na nejvyšší úrovni podceňováno (viz předchozí Hodnotící zprávy EK).

13.2. Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice

13.2.1. Akční plán Státního programu

• 18. Začlenit cíle a úkoly environmentálního vzdělávání a výchovy do rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání.
• 19. Pro zajištění environmentálního vzdělávání a výchovy ve školách a školských zařízeních podporovat celostátní a regionální akce zaměřené na předávání zkušeností a využívání CEV/SEV, osvětových a kulturně vzdělávacích aj. zařízení.
• 20. Začleňovat aspekty environmentálního vzdělávání a výchovy ve smyslu (trvale) udržitelného rozvoje do všech nově vznikajících rámcových vzdělávacích programů.
• 21. Připravit návrh pro práci metodiků EVVO z řad stávajících

Potíže při praktickém zavádění do studijních programů na VŠ

• Podle zákona o vysokých školách nemůže MŠMT do samosprávné působnosti v oblasti tvorby studijních programů zasahovat.
• Jediný vztah MŠMT k vysokým školám v uvedených oblastech je možný formou grantové a osvětové politiky. MŠMT může rovněž při další aktualizaci Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol (Dlouhodobý záměr ministerstva) podpořit priority státního zájmu.

Co tedy MŠMT v oblasti VŠ udělá?

• 22. Doporučit příslušným odborným fakultám, aby v rámci doktorských programů byla zařazena témata vypracování minimálního všeobecného základu znalostí o životním prostředí a (trvale) udržitelném rozvoji pro všechny studenty vysokých škol.
• 23. Doporučit příslušným odborným fakultám, aby v rámci doktorských programů byla zpracována témata vedoucí k zajištění zvýšené úrovně environmentálního vzdělávání na vysokých školách.
• 24. V resortním programu MŠMT "Podpora rozvoje učitelských vzdělávacích programů a jiných vzdělávacích aktivit" vyhlásit tématické okruhy s cílem:
• - návrh obsahového celku, metod a forem EVVO v pregraduální přípravě učitelů všech aprobací a pregraduální přípravě dalších pedagogických pracovníků,
• - návrh obsahového celku, metod a forem EVVO postgraduálního vzdělávání učitelů a dalších pedagogických pracovníků.

13.3. Cíle environmentálního vzdělávání na vysokých školách

• Cituji z J. Dlouhá: Environmentální vzdělávání na VŠ v ČR, CŽP UK Praha:
• Ve své základní podobě by mělo být rozšířené (všeobecný základ TUR by měl být dostupný pro všechny studenty a doplněný o specifické znalosti k příslušnému oboru).
• Mělo by být schopno průběžně absorbovat aktuální informace přesahující rámec jednoho oboru (mezinárodní dokumenty a závěry konferencí).
• Osvětová činnost by měla být dostupná pro všechny zájemce (což vyžaduje zlepšení informačních toků mezi fakultami a školami).
• Systém by měl zahrnovat možnost odborného růstu v komplexním slova smyslu (tedy nejen v rámci oboru, ke kterému jsou environmentální aspekty "přidruženy").
• Je třeba se zaměřit na systém postgraduálního studia, jež umožní vychovat odborníky na nové okruhy problémů mezioborového charakteru.
• Informace a jiné zkušenosti by měly být vertikálně distribuovány mezi školami různých stupňů.

13.3.1. Vývoj environmentálního vzdělávání v ČR

• http://www.czp.cuni.cz/knihovna/Publikace/JnD_Envvzdel.htm
• http://www.czp.cuni.cz/knihovna/Publikace/JnD_Dejiny_EV.htm

13.3.2. Horizontální integrace environmentálního vzdělávání mezi VŠ

• Pražská univerzita životního prostředí
• Spolupráce brněnských VŠ: MU, MZLU, VUT

13.4. Cíle environmentálního vzdělávání na FI a školách srovnatelného typu

• Východiska: FI je fakulta na Masarykově univerzitě, tj.VŠ "univerzitního" typu
• Oborově zasahuje od přírodovědného po technické zaměření.
• Univerzitní charakter ale přináší i další pohledy: právní, sociální, ekonomický, politický, atd.
• Různé cíle: Připravuje jak odborníky v oblasti IT, tak budoucí učitele.
• Řada kurzů je dostupná na ostatních fakultách MU...
• Jak začlenit environmentální vzdělávání.u

13.4.1. Náplň předmětů

Environmentalistika

1. Životní prostředí a jeho ochrana (základní pojmy)
2. Složky životního prostředí: voda, ovzduší, půda, příroda a krajina, nerostné suroviny, odpady.
3. Globální environmentální problémy (klimatické změny, populační exploze, ochuzování genofondu),
4. Trvale udržitelný rozvoj, Agenda 21.
5. Úlohy veřejných a soukromých subjektů v ochraně ŽP.
6. Ekonomické aspekty ochrany ŽP, globalizace světové ekonomiky a ochrana ŽP.
7. Makro- a mikroekonomie životního prostředí, ekonomické stimuly tvorby ŽP, systémy environmentálního managementu podle ISO 14000, environmentální účetnictví a daně.
8. Mikroenvironmentalistika -- ekologie domácností a pracovišť, dohody o dobrém sousedství.
9. Environmentální informace, právo na přístup k environmentálním informacím ve světě a v ČR, právo rozhodovat ve věcech ŽP.
10. Environmentální vzdělávání
11. Vliv informačních technologií na utváření ŽP

Informační systémy v ekologii

1. Environmentální informace a její specifikace.
2. Právo na informace o životním prostředí v ČR a ve světě.
3. Metadata a metainformační systémy.
4. Zásady výstavby environmentálních informačních systémů ve státní správě ČR a územní samosprávě.
5. Struktura a funkce informačních systémů pro vedení evidence a monitoringu v odpadovém a vodním hospodářství a ochraně ovzduší, horizontální a vertikální přenos informací.
6. Metody realizace environmentálních informačních systémů pro státní správu v životním prostředí a příklady této realizace.
7. Informační systémy o životním prostředí a jeho monitoringu řízené MŽP ČR a provozované centrálními institucemi (ČHMÚ, VÚV, ČEÚ, ČIŽP), příklady a rozbor těchto systémů.
8. Informační systém o odpadovém hospodářství ČR a SR (struktura databází, funkce, programová realizace, aktualizace, interpretace a presentace údajů).
9. Závěrečný projekt analýzy a návrhu environmentálního IS na Internetu.

Systémy integrovaného managementu

1. Úvod do systému managementu organizace a jejich členění. Integrovaný management.
2. Systémy environmentálního managementu (EMS -- Environmental Management Systems a EMAS -- Environmental Management and Audit Schemes) a jejich terminologie.
3. Environmentální politika, cíle, cílové hodnoty, program, plán a audit a zpřesnění programu.
4. Vyhodnocování environmentálního profilu a metodika stanovení environmentálních ukazatelů.
5. Mezinárodní standardy environmentálního managementu.
6. Souvislost mezi systémy environmentálního managementu a systémy řízení jakosti QMS (Quality Management Systems) podle norem řady ISO 9000.
7. Systémy řízení ochrany zdraví OHSM (Occupational Health and Safety Management) a jejich mezinárodní standardy.
8. Systémy integrovaného managementu -- sjednocení EMS, TQM a OHSM.
9. Metodika implementace informačního systému environmentálního managementu podniku.