Ukázka scénáře: Dialog

Muž 1: Vržou mi kolena.
Muž 2: Dyť už seš taky starej dědek...
Muž 1: Ty máš co kecat, ty zrovna, plešoune jeden!
Muž 2: (lísavě): Víťo, já jsem to přece nemyslel zle, já občas
       jen tak popíchnu, však mě znáš...
Muž 1: Právě, že tě znám. Až moc dobře! Stačí, aby si člověk
       postěžoval, že ho zlobí zdraví a hned z něj uděláš hromadu 
       starýho šrotu. To seš celej ty Jarouši... Celej ty...
Muž 2: (zvedající se z pod stolu): Z těch vašich keců je mi
       pěkně blbě, kdybyste raději drželi zobáky. (mává k výčepu): 
       Tři hořký Lojzíku!

Ukázka scénáře: Popis situace

Postával před klubem plným hluku, hudby a krásných
dívek. Nenápadný. Naprosto všední typ.
Neurčitého věku s prokvetlými skráněmi.
Bál se jít dovnitř. Co tam zažije? Jeho život byl doposud
prázdný, nudný, žádné emoce, žádné city, jen opatrné reakce na
vnější podněty. Klid harmonie. Tam, kde byl doma pracoval jako
úředník, znal tam každý patník, dveře nebo divokou skládku. Na
všechno v životě si již zvykl.
Odchod do práce, chůze, večerní nuda u modré obrazovky. Spánek.
Nyní cítil, že tam za dveřmi je to jiné.
Rozhlédl se. Město zahalila tma prozářená miliony
pestrobarevných světel...

Ukázka scénáře: Dramatická zápletka

Student(ka) si přinese anekdotu či minipovídku
(ne nutně vlastní) jako ukázku toho, co by nejraději
v semestru natočil(a). Rozsah 1 strana.

PV113 home