Koncepce informační infrastruktury

Výzkumu a vývoje

(projekt LS013244)

Jana Kohoutková, Šárka Ocelková, Ivan Burian

Masarykova univerzita v Brně, Ústav výpočetní techniky

Vladimír Šmíd

Masarykova univerzita v Brně, Rektorát

Verze ze dne: 17.1.2002

1          Souvislosti a cíle projektu

Záměrem projektu je analyzovat stav informačních systémů a informačních portálů v celé oblasti výzkumu a vývoje v České republice, porovnat jej s vybranými zeměmi EU a navrhnout směry a priority dalšího rozvoje informační infrastruktury výzkumu a vývoje v ČR. Informační systémy VaV v ČR budou posuzovány jednak z hlediska charakteru obsažených informací, jejich využitelnosti, aktuálnosti a dostupnosti, jednak z hlediska nabídky služeb uživatelům a poskytovatelům dat.

Výstupem projektu je tato výzkumná zpráva obsahující srovnávací analýzu současného stavu v ČR a EU, specifikaci SWOT pro stav v ČR a doporučení variant dalšího vývoje pro ČR. Zpráva je bezprostředně využitelná pro směrování dalšího vývoje existujících národních databází výzkumu a vývoje zohledňujícího potřebu jejich integrace do provázaného a konzistentního celku jak na národní, tak na evropské úrovni. Má přímý vztah k aktualizaci a dopracování Národní vědní politiky (NVP) v části Infrastruktura výzkumu a vývoje pro oblast Informační infrastruktura výzkumu a vývoje. Může přispět i ke konkretizaci některých z principů vládního dokumentu Státní informační politika – cesta k informační společnosti za oblast výzkumu a vývoje, k formulaci koncepce rozvoje informační infrastruktury výzkumu a vývoje v ČR a k určení priorit a mantinelů veřejné podpory jejího budování v dalších letech.

2          Obsah analýzy

Výzkumná zpráva obsahuje:

        Charakteristiku a vzájemné porovnání informačního obsahu reprezentativních národních a evropských informačních systémů v oblasti VaV (datové modely, výměnné datové standardy, využitelnost a aktuálnost informací v informačních systémech CEP, CEZ, RIV, CEDR a EuroCRIS);

        Charakteristiku a vzájemné porovnání nabídky služeb těchto systémů uživatelům a poskytovatelům dat (mechanismy vstupu dat, nabídka výstupů, strukturovanost variant vstupů a výstupů podle typů uživatelů, rozšiřitelnost variant vstupů a výstupů v interakci s uživatelskými požadavky);

        Definice obecných požadavků na informační obsah a nabídku služeb informačních systémů VaV v ČR (požadavky vyplývající z předchozích bodů, kontext platných i připravovaných zákonů ČR, posouzení splnitelnosti s ohledem na základní ovlivňující faktory technické, personální, strukturální, organizační, finanční a legislativní, specifikace SWOT);

        Návrh variant dalšího rozvoje informační infrastruktury výzkumu a vývoje v ČR na několik nejbližších let.


Podrobný obsah

1        Souvislosti a cíle projektu...................................................................................................... 1

2        Obsah analýzy..................................................................................................................... 1

3        Charakteristika a vzájemné porovnání informačního obsahu reprezentativních národních a evropských informačních systémů v oblasti výzkumu a vývoje....................................................................................... 4

3.1     Informační systémy a informační portály VaV v zemích EU.......................................... 4

3.1.1  Aktivita EuroCRIS............................................................................................ 5

3.1.2  Evropský standard CERIF 2000......................................................................... 5

3.1.3  Právní rámec CERIF....................................................................................... 11

3.2     Národní informační systémy a informační portály V&V v ČR...................................... 22

3.2.1  Dosavadní právní prostředí pro výzkum a vývoj v české republice....................... 22

3.2.2  Centrální evidence projektů výzkumu a vývoje – CEP........................................ 37

3.2.3  Centrální databáze výzkumných záměrů – CEZ................................................. 43

3.2.4  Registr informací o výsledcích státem podporovaného výzkumu a vývoje – RIV.. 48

3.2.5  Centrální evidence veřejných soutěží – VES...................................................... 52

3.2.6  Centrální registr konečných příjemců státních dotací – CEDR............................. 56

4        Charakteristika a vzájemné porovnání nabídky služeb reprezentativních národních a evropských informačních systémů v oblasti výzkumu a vývoje uživatelům a poskytovatelům dat.................................................... 58

4.1     Nabídka služeb informačních systémů a informačních portálů VaV v zemích EU.......... 58

4.1.1  Určení CRISů   58

4.1.2  Uživatelské skupiny......................................................................................... 58

4.1.3  Vývoj uživatelských potřeb............................................................................... 63

4.1.4  Společné uživatelské požadavky........................................................................ 63

4.2     Nabídka služeb národních informačních systémů a informačních portálů VaV v ČR...... 64

4.2.1. CEP, CEZ a RIV............................................................................................ 64

4.3     Srovnávací nabídka služeb národního informačního systému SIMS ČR......................... 65

5        Definice obecných požadavků na informační obsah a nabídku služeb informačních systémů VaV v ČR      67

5.1     Právní rámec informačních  služeb VaV v ČR............................................................ 67

5.1.1  Rozhodnutí Rady č. 1999/171/ES ze dne 25. ledna 1999, kterým se přijímá zvláštní program nazvaný „Potvrzení mezinárodní úlohy výzkumu Společenství“ (1998 - 2002).................... 67

5.1.2  Evropská dohoda zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé (č. 7/1995 Sb.)...................................... 69

5.1.3  Vládní návrh zákona o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje)..................................................... 69

5.1.4  Návrh nařízení vlády o informačním systému výzkumu a vývoje.......................... 76

5.2     Požadavky na datový model....................................................................................... 82

5.3     Požadavky na uživatelské služby................................................................................ 82

6        Návrh variant dalšího rozvoje informační infrastruktury výzkumu a vývoje v ČR..................... 83

7        Literatura........................................................................................................................... 84

3          Charakteristika a vzájemné porovnání informačního obsahu reprezentativních národních a evropských informačních systémů v oblasti výzkumu a vývoje

3.1        Informační systémy a informační portály VaV v zemích EU

Cílem inovační politiky EU (viz také Green Paper on Public Sector Information) je přispívat k celkovému ekonomickému růstu v Evropě vytvářením a rozvíjením podmínek pro řešení vědeckovýzkumných projektů, využíváním jejich výsledků a transferem technologií. Důležitým požadavkem na cestě k tomuto cílí je zprostředkovávat (v celoevropském rozsahu) přístup k informacím o probíhajících výzkumných aktivitách financovaných z veřejných zdrojů; sdílení a vzájemné předávání těchto informací je vnímáno jako důležitý zdroj námětů pro další vědeckovýzkumný rozvoj. Je zřejmá celoevropská potřeba vhodného nástroje, který by sdružoval informace o současných i historických V&V aktivitách, přes jednotné uživatelské dotazovací rozhraní umožnil tématické nebo oborové vyhledávání a porovnávání, a podporoval tak vznik inovujících nebo nových řešení.

Informace o V&V jsou udržovány financujícími agenturami a dalšími poskytovateli informací po celé EU v heterogenních a nepropojených zdrojích, mezi nimiž hrají významnou roli systémy nazvané CRIS[1]. Většina členských zemí EU informace o V&V uložené v těchto zdrojích více či méně obsažně zveřejňuje na národní úrovni a jejich společnou politikou je úroveň těchto národních aktivit sjednotit. Společným požadavkem je, aby sjednocující evropské rozhraní pokrývalo jednak obsah informace (jaká data jsou předmětem sdílení a výměny), dále její formát (jak mají být data prezentována) a rovněž konzistentní klasifikaci (předmětové indexování a řízenou terminologii, mající týž význam ve všech jazycích). Společný jazyk, který byl v roce 1991 navržen na podporu procesu celoevropského sjednocování informací o V&V, dostal název CERIF[2].

První CERIF, publikovaný v roce 1991, sledoval cíl podpořit výměnu dat mezi CRISy; jeho identifikovanými uživateli byli tedy primárně producenti CRISů. CERIF 1991 obsahoval datový model popisující „výzkumné projekty“ a zahrnující:

·         seznam povinných datových prvků,

·         seznam volitelných datových prvků a

·         doporučení týkající se klasifikace výzkumných aktivit – CERIF CERC[3].

V dalších letech zazněly od poskytovatelů informací o V&V požadavky na revizi a rozšíření CERIFu 1991, zejména:

·         rozšířit datový model CERIFu o další informační typy v oblasti výzkumu (osoby; organizace; prototypy, produkty, patenty a  publikace a další „výsledky“ výzkumných projektů; expertizy; vybavení a zařízení);

·         rozšířit klasifikační schéma (tzv. research subject classification scheme) o další datové oblasti a rozpracovat stávající oblasti;

·         využitím nových technologií, zejména Internetu a WWW, změnit povahu základních aktivit CRISů a otevřít cesty, aby CRISy mohly sloužit různým uživatelským skupinám.

V roce 1997 byla práce na revizi CERIFu předána skupinou DG XII[4] skupině DG XIII-D[5], která se zaměřuje na rozšiřování vědeckých a technických znalostí. Na návrh výboru (Innovation Programme Management Committee) vznikla pracovní skupina CERIF RWG (CERIF Revision Working Group), tvořená odborníky z členských zemí EU a dalších evropských zemí, z jejíž revize CERIFu vzniklo – zatím poslední – doporučení CERIF 2000, které sleduje dva základní cíle:

a.       zformulovat pravidla výměny dat o výzkumu mezi CRISy, a tudíž sjednotit přístup k různým informačním zdrojům v rámci EU, a v podstatě v rámci celé globální výzkumné komunity;

b.       poskytnout příklad modelového Informačního systému V&V pro začátečníky i organizace, které chtějí své existující informační systémy o výzkumu rozšířit.

3.1.1        Aktivita EuroCRIS

Dohled nad vývojem evropského standardu CERIF 2000 (podrobněji viz dále 3.1.2) a prototypového systému EuroCRIS převzala v roce 2000 aktivita EuroCRIS, dokumentovaná na www stránkách www.eurocris.org, což je evropská platforma pro producenty bází dat o současném výzkumu.

Systém EuroCRIS sdružuje vybrané (reprezentativní) metadatové (tj. katalogové) záznamy o V&V projektech z řady evropských zemí; záznamy sdružené nyní v prototypu EuroCRIS sloužily dříve k testování architektury projektu ERGO – dnes již neudržovaného, viz www.cordis.lu/ergo. V aktivitě EuroCRIS má zastoupení převážná většina evropských zemí a dále USA, Kanada, Izrael, Japonsko; Česká republika a Slovenská republika, které nejsou zastoupeny, představují na evropské mapě CRISu výrazné bílé místo.

Evropská unie je v EuroCRISu zastoupena informační službou CORDIS[6] (viz www.cordis.lu), která zpřístupňuje rozsáhlé zdroje informací o podporovaném výzkumu a vývoji.

3.1.2        Evropský standard CERIF 2000

Standard (doporučení) CERIF vymezuje oblast dokumentace o výzkumu v členských zemích EU. Cílem aktivity CERIF, dokumentované na www stránkách www.cordis.lu/cerif, je podpořit

        vývoj nových CRISů, tj. nových ISVaV (standard definuje úplný datový model informací o výzkumu);

        rozšiřování existujících CRISů o další typy informací o výzkumu;

        zkvalitňování struktury a indexování dat v CRISech s cílem podpořit možnosti vzájemné výměny dat.

Poslední verzí standardu je datový model CERIF 2000 poskytující:

definici úplného datového modelu pro CRIS; model je navržen tak, aby pokrýval (v termínech entit, atributů a relací) databázové struktury většiny existujících CRISů (v Evropě i zámoří);

definici výměnného datového modelu pro CRIS, který vychází z definice sady datových modelů jako příkladů pro vzájemnou výměnu dat mezi CRISy (možných výměnných datových modelů mezi CRISy je nedefinovatelný počet); tyto příklady zároveň ilustrují, že není nutno implementovat úplný datový model CRISu, je-li požadován pouze jeho vlastní podmodel;

definici metadatového datového modelu pro CRIS, poskytujícího jednotný souborný pohled přes heterogenní informační zdroje.

Mezi těmito třemi úrovněmi platí vztahy podmodelů:

c.       vše, co je obsaženo v metadatovém modelu, je obsaženo i ve výměnném modelu a úplném modelu;

d.       vše, co je obsaženo ve výměnném modelu, je obsaženo i v úplném modelu;

e.             modely některých CRISů mohou být nadmodely úplného modelu (tj. i výměnného a metadatového modelu).

Defice obsahu a struktury datových polí určují konzistenci modelu a možnost interoperability mezi CRISy. Zejména je nutné definovat základní datové prvky a jejich jádro, tj. klíčová (povinná) pole, která slouží pro výměnu informací mezi CRISy. Pole, z nichž je tvořeno jádro, musí být velmi pečlivě uvážena, aby se předmětem výměny staly pouze podstatné informace. Dále je nutné uvážit, jak označit a zacházet s prázdnými povinnými/prioritními poli, není-li žádná informace k dispozici, a konečně je nutná definice pro doplňující informační položky.

3.1.2.1       CERIF: Úplný model CRISu

Základem úplného modelu CRISu je trojice hlavních entit: projekt (obsahuje titul a další informace o jednotlivém výzkumném projektu), osoba a organizační jednotka (obsahuje informace o instituci, jíž byly přiděleny finanční prostředky a která je „hostitelem“ projektu). Jsou ve vzájemných vztazích m : n (řízených rolemi a časovými intervaly) a rovněž mají své interní vztahy (vztahy mezi instancemi osob, vztahy mezi instancemi projektů, vztahy mezi instancemi organizačních jednotek – opět řízené rolemi a časovými intervaly).

Na podrobnější úrovni:

        ve vztahu k některé nebo ke všem třem hlavním entitám {Project, Person, OrgUnit} jsou entity popisující výsledky (výstupy výzkumného projektu), tj. publikace[7], patent a výsledek: {ResultPublication, ResultPatent, ResultProduct};

        ve vztahu k projektu nebo organizační jednotce (případně i k osobě, ve smyslu její funkce a zodpovědnosti) jsou entity popisující používané vybavení, tj. obecné vybavení (sestávající z jednotlivých částí – zařízení) a speciální zařízení (již dále nedělitelné): {GeneralFacility, ParticularEquipment};

        ve vztahu k organizační jednotce (případně i osobě, ve smyslu její funkce v organizační jednotce) je entita služba: {Service};

        ve vztahu k osobě jsou entity odborné zaměření (znalosti a dovednosti) a životopis: {Skills, CV};

        ve vztahu k některé nebo ke všem třem hlavním entitám je entita kontakt, obsahující podrobné kontaktní údaje:{Contact}.

Celý datový model je navržen důsledně vícejazyčně.

Datový model představuje šablonu, z níž si implementace CRISů mohou zvolit entity a atributy potřebné pro jejich účely. S vysokou pravděpodobností je libovolný CRIS podmodelem úplného modelu; pouze velmi specializované V&V databáze mohou vyžadovat další entity a atributy. Na model lze pohlížet na různých úrovních detailnosti (abstrakce):

        úroveň 1 obsahuje trojici primárních (klíčových) entit: Person, OrgUnit, Project;

        úroveň 2 obsahuje sekundární entity (tj. základní asociované entity k entitám první úrovně), jako jsou: Titles, Results, Classification, Contact, Event. Entita Classification je obecná entita podporující indexaci subjektů, založenou na řízených slovnících. Součástí standardu CERIF jsou i doporučené klasifikace (číselníky) pro vybrané subjekty;

        úroveň 3 obsahuje potřebné jazykové varianty pro entity úrovně 2 – např. pro PatentAbstract: PatentAbstractLanguage, PatentAbstractTranslationType, PatentAbstract; podobně pro atributy Name, Description entity Event aj.;          

        úroveň 4 obsahuje tzv. "look-up entities", tj. číselníky (některé jsou standardem CERIF přímo doporučeny) – např. pro AcademicTitle příslušnou tabulku obsahující definovanou sadu hodnot;

        úroveň 5 obsahuje vztahy typu many-to-many, tj. relační (vazebné) entity (s případnými atributy). Např. vztah mezi entitami Person a Project je relační entita, která může v atributech obsahovat typ role, jakou osoba v projektu hraje (vedoucí projektu apod.), časové období, v němž tuto roli hraje, atd. Relační entity je vhodné rozdělit do tří skupin – 1. primární vztahy jsou vzájemné vztahy mezi primárními entitami a rekurzivní vztahy uvnitř primárních entit; 2. charakteristiky jsou charakterizující vztahy mezi primárními a sekundárními entitami; 3. výsledky jsou vztahy související s výsledky projektu, službami, vybavením a zařízením a událostmi.

Obsahy jednotlivých úrovní úplného modelu CRISu jsou uvedeny v přílohách níže (ze 2.-5. úrovně jsou uvedeny pouze části související s primární entitou Person).

3.1.2.2       CERIF: Výměnný model CRISu 

Výměnných datových modelů mezi poskytovatelem CRISu a koncovým uživatelem může být celá řada, většina z nich však bude obsahovat společnou informační entitu Contact a pravděpodobně alespoň jednu z entit Project, Person, OrgUnit. Kromě toho bylo identifikováno několik seskupení entit a relací, typických pro výměnu informací. Jsou jimi:

1)      odbornost (Skills, CV);

2)      výsledek (Patents, Products, Publications);

3)      služba, vybavení a zařízení (Service, GeneralFacility, ParticularEquipment);

4)      financující zdroj (FundingProgramme).

Implementace výměnného datového modelu CRISu si vyžaduje zvolit z úplného modelu CRISu příslušné entity, atributy a relace. Několik příkladů:

f.        Výměnný datový model pro odbornost: Zahrnuje entity Skills a CV, propojené s entitou Person. Datový model obsahuje pouze jednoznačnou referenci na entitu CV a předpokládá, že CV existuje a je udržována jinde. Entita Skills počítá s pojmenováním a popisem každého odborného zaměření v jednom nebo více zvolených jazycích.

g.       Výměnný datový model pro výsledky: Zahrnuje jako klíčové entity ResultPatent, ResultPublication a ResultProject. Implicitně se předpokládá, že existuje externí databáze s podrobnostmi o entitách Patent a Publication, event. Product.  U entity Publication poskytuje CERIF pouze reference (přes jednoznačný identifikátor) na příslušné záznamy v externí databázi, s minimem doplňujících atributů. U entity Patent se rovněž předpokládá externí databáze patentů, ale uvádějí se atributy Title, Abstract a jejich jazyky. Entita Product zahrnuje úplný popis produktu, aby koncový uživatel získal představu o jeho využitelnosti.

h.       Výměnný datový model pro služby, vybavení a zařízení: Zahrnuje technologickou a odbornou výbavu pro V&V. Některé organizace tyto tři entity nerozlišují, zatímco jiné organizace s nimi nutně potřebují různě zacházet, zpravidla z manažerských důvodů.

i.         Výměnný datový model pro financující zdroj: Zahrnuje pouze entitu FundingProgramme se vztahy na OrgUnit (financující organizaci) a Project. Má rovněž rekurzivní vztah, umožňující referencovat z programu jeho (případné) podprogramy.

3.1.2.3       CERIF: Metadatový model CRISu

Aby získal z úplného CRISu požadovaný výměnný datový model, musí koncový uživatel specifikovat, o jakou výměnu dat má zájem. V nejjednodušší podobě tato specifikace zahrnuje výběr potřebných entit, atributů a relací úplného CRISu a jejich instancí (záznamů). Podmínkou pro takový výběr je existence jednotné souborné reprezentace všech instancí (záznamů) úplného CRISu.  Formálně jsou touto reprezentací metadata pro asociativní popis obsahu CRISu; neformálně se jedná o analogii s knihovnickým štítkovým katalogem.

Metadata se používají, jako by byla katalogem pro výběr instancí (záznamů), o něž má uživatel zájem, přes násobné heterogenní distribuované CRISy. Každý CRIS poté exportuje ve formátu výměnného datového modelu požadovanou informaci, identifikovanou jedinečnou vazbou mezi instancí (záznamem) metadat a instancí (záznamem) databáze CRISu.

Entity, atributy atd. metadatového modelu CRISu jsou vlastní podmnožinou úplného datového modelu CRISu. Do metadatového modelu se zavádějí doplňující entity ProjectAdditional, OrgUnitAdditional a PersonAdditional, které informují o přítomnosti relací v případě výměny úplných CRIS modelů – a to tak, že mapují relace na atributy v doplňující entitě napojené na příslušnou primární entitu. Např. ProjectAdditional, což je doplňující entita napojená na entitu Project, obsahuje sadu jednoznakových příznaků s binárními hodnotami, jež indikují, zda určitý vztah vázaný k entitě Project je nebo není (odtud [Y | N]) instanciován ve výměnném nebo úplném datovém modelu CRISu. Předpokládejme např., že metadatové hodnoty pro určitý projekt v ProjectAdditional jsou: Result_Publication: Y, Result_Patent: N, Result_Product: N, Facility: Y, Equipment: Y, Service N. To znamená, že pro tento projekt je možné najít jednu nebo více instancí informací o publikaci v některém nebo v obou výměnných datových souborech (je-li výměna dat požadována) a rovněž v úplné CRIS databázi. Dále to znamená, že k uvažovanému projektu neexistuje žádná informace o patentech a produktech, existuje informace (jedna nebo více instancí) o vybavení a zařízení a neexistuje žádná informace o službách.

3.1.2.4       CERIF: Formální definice metadat CRISu

Použitá terminologie:

Entita:             označuje soubor atributů, např. Project.

Atribut:           popisuje položku dat, např. Project_Status.

Typ:    datový typ, např. date, char(32).

Podmínka:      logická podmínka, kterou musí určitý atribut v entitě splňovat.
Použité podmínky:        
                        m = mandatory           
                        o = optional    
                        pk = primary key        
                        fk = foreign key         
                        enumlist = enumerated list

Metadatový model CRISu je formálně definován takto:

j.         Primární vrstva obsahuje tři primární entity – Project, OrgUnit a Person. Kvůli požadavku vícejazyčnosti jsou textová pole vyčleněna do entit jazykové vrstvy. Atributy, typy a podmínky:

Project :    Project Id        char(32)           m, pk   

Start Date        date                 m

End Date         date                 o

Status              char(8)             m, enumlist       např. stalled, completed, …

Person :     Person Id        char(32)           m, pk   

Family Names  char(32)           m                     seznam s oddělovači

First Names     char(16)           o                      seznam s oddělovači

Other Names   char(32)           o                      seznam s oddělovači

OrgUnit :   OrgUnit Id      char(32)           m, pk

Acronym          char(16)           o         

Type                char(8)             m, enumlist       výčtový seznam s oddělovači

Name               char(512)                    

Sekundární vrstva obsahuje entity, jejichž atributy mají (skupinově) vztahy 1 : n nebo n : m s primárními entitami. V případě vztahu n : m jsou s primárními entitami svázány přes vazebné entity. Atributy, typy a podmínky:

ProjectAdditional :                       Project Id                    char(32)           m, pk

Result_Publication      char(1)             m, enumlist       [Y | N]

Result_Patent              char(1)             m, enumlist       [Y | N]

Result_Product                       char(1)             m, enumlist       [Y | N]

Facility                                   char(1)             m, enumlist       [Y | N]

Equipment                   char(1)             m, enumlist       [Y | N]

Service                                    char(1)             m, enumlist       [Y | N]

PersonAdditional :                        PersonId                     char(32)           m,pk

Expertise Skills                       char(1)             m, enumlist       [Y | N]

OrgUnitAdditional :          OrgUnitId                   char(32)           m, pk

Result_Publication      char(1)             m, enumlist       [Y | N]

Result_Patent              char(1)             m, enumlist       [Y | N]

Result_Product                       char(1)             m, enumlist       [Y | N]

Facility                                    char(1)             m, enumlist       [Y | N]

Equipment                   char(1)             m, enumlist       [Y | N]

Service                                   char(1)             m, enumlist       [Y | N]

Contact :                           ContactId                    char(32)           m, pk

Addrline1                    char(80)           o

Addrline2                    char(80)           o

Addrline3                    char(80)           o

Addrline4                    char(80)           o

Addrline5                    char(80)           o

City Town                   char(32)           m

State of Country         char(32)           o

Postcode                     char(16)           m

Country code              char(4)             m,enumlist

NUTS Code                 char(10)           m, enumlist      

kód lokátoru regionu Eurostat, povinný v EU

Telephone                   char(24)           o          seznam s oddělovači

Fax                             char(24)           o          seznam s oddělovači

Email                          char(32)           o         

URI                             char(128)         o          kontaktní URI

Jazyková vrstva obsahuje entity, jejichž jednotlivé atributy sice logicky patří k entitám primární vrstvy, ale kvůli opakujícím se jazykovým skupinám jsou vedeny jako samostatné entity v této vrstvě. Není třeba používat vazebné tabulky, protože vztahy jsou 1 : n, nikoli n : m. Atributy, typy a podmínky:

Project-Title :        Project Id                    char(32)           m, pk(part)

Language                   char(2)             m, pk(part)

Title                            char(1024)                  

Project-AbstractProject Id                    char(32)           m, pk(part)

Language                   char(2)             m, pk(part)

Abstract                      char(4096)                  

Project-Keywords :           Project Id                    char(32)           m, pk(part)

Language                   char(2)             m, pk(part)

Keywords                    char(1024)                  

pro věcné (předmětové) indexování jsou doporučeny

ORTELIUS, NACE a CPA

OrgUnit-Name :     OrgUnit Id                  char(32)           m, pk(part)

Language                   char(2)             m, pk(part)

Name                           char(512)                    

Vazebná vrstva obsahuje entity, které nesou informaci o propojení MVD (multi-valued dependency). Jedná se o případy, kdy relace mezi záznamy entity 1 a entity 2 je typu n : m nebo kdy je relace typu 1 : n typována sémantikou (např. rolí). Obvykle mají vazebné entity atributy popisující sémantiku (např. roli) v relaci.Atributy, typy a podmínky:

Project-Person :    Project Id                    char(32)           m, fk, pk(part)  

Person Id                    char(32)           m, fk, pk(part)  

Role                            char(16)           o, enumlist       

např. hlavní řešitel, výzkumník, účetní

Start Date                   date                 o         

End Date                    date                 o         

Project-OrgUnitProject Id                    char(32)           m, fk, pk(part)

OrgUnit Id                  char(32)           m, fk, pk(part)

Role                            char(16)           o, enumlist       

např. skupina, divize, oddělení, laboratoř, financující zdroj, …

Start Date                   date                 o         

End Date                    date                 o         

Person-OrgUnitPerson Id                    char(32)           m, fk, pk(part)

OrgUnit Id                  char(32)           m, fk, pk(part)

Role                            char(16)           o, enumlist       

např. vedoucí divize, skupiny, …

Start Date                   date                 o         

End Date                    date                 o         

Person-Contact :   Person Id                    char(32)           m, fk, pk(part)

Contact Id                   char(32)           m, fk, pk(part)

Role                            char(16)           o, enumlist       

např. obchodní, domácí, dočasný, …

Start Date                   date                 o         

End Date                    date                 o         

OrgUnit-Contact : OrgUnit Id                  char(32)           m, fk, pk(part)

Contact Id                   char(32)           m, fk, pk(part)

Role                            char(16)           o, enumlist       

např. distribuční centrum, ředitelství, …

Start Date                   date                 o         

End Date                    date                 o         

3.1.2.5       CERIF: Indexování a řízené slovníky

Ačkoli automatické indexování prodělalo v posledních několika letech velký vývoj, není dosud plnou náhradou za předmětové indexování a systematické používání jednotného a řízeného slovníku, pracuje-li se s multi-linguálními, násobnými datovými sadami z vícenásobných zdrojů[8].

Původní doporučení CERIF 1991 pokrývalo v oblasti předmětového indexování pouze oblasti výzkumu. CERIF 2000 rozšířil tento rozsah o výsledky, organizace a další oblasti a doporučil tři rozdílné typy předmětových indexovacích nástrojů (klasifikačních schémat neboli tezaurů):

·         pro indexovaní subjektů výzkumu: ORTELIUS2

·         pro indexování oblastí ekonomických aktivit: NACE3

·         pro indexování typů produktů: klasifikační schéma produktů CPA pro NACE

a rovněž zformuloval pravidla indexování pro řízené seznamy hodnot atributů pro některé datové prvky. Výhodami použití těchto pravidel jsou:

·         lepší funkčnost vyhledávání;

·         multijazyčná terminologie je vítanou pomocí pro uživatele v multijazyčném prostředí;

·         řízené termíny z různých terminologií lze použít nejen jako „přístupové body“ do databází, ale také jako metadata vztahující se k obsahu záznamů, aplikovaná na různých úrovních (datové sady „katalogového“ typu, webová rozhraní, …).

3.1.3        Právní rámec CERIF

CERIF jako pojem sám o sobě v právně závazných dokumentech Evropské unie, které upravují oblast výzkumu a vývoje, přímo zmíněn není. Jeho pozici a úlohu lze odvodit ze série právních norem EU, které aplikuje, resp. realizuje, z nichž jsou dále uvedena vybraná relevantní ustanovení.

3.1.3.1       Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství ze dne 25. března 1957 ve znění Smlouvy o Evropské unii ze dne 7. února 1992

Význam přikládaný této oblasti je vyjádřen i tím, že oddíl „Výzkum a vývoj technologií“ je součástí základního dokumentu EU. Je předmětem samostatné hlavy XV. v třetí části nazvané „Politiky Společenství“, která je rozdělena do 11 článků 130f. až 130p.

Ćlánek 130f.

(1) Společenství má za cíl posilovat vědecké a technologické základy evropského průmyslu a podporovat rozvoj jeho mezinárodní konkurenceschopnosti, jakož i podporovat všechny výzkumné činnosti, které jsou v jiných kapitolách považovány za nezbytné.

(2) Za tímto účelem Společenství podporuje podniky - včetně malých a středních - výzkumná střediska a univerzity v jejich úsilí v oblasti výzkumu a vývoje technologií vysoké úrovně, snahy o spolupráci, zejména tím, že umožňuje podnikům plně využívat potenciál vnitřního trhu Společenství, a to zvláště zpřístupněním veřejných zakázek v jednotlivých státech, stanovením společných norem a odstraněním právních a daňových překážek této spolupráce.

(3) O všech činnostech Společenství v oblasti výzkumu a vývoje technologií, včetně demonstračních projektů, se podle smlouvy rozhoduje v souladu s ustanoveními této hlavy.

 

Článek 130g.

K dosažení těchto cílů provádí Společenství následující činnosti, které doplňují činnosti členských států:

a.      realizuje výzkumné programy, programy vývoje technologií a demonstrační programy podporou spolupráce s a mezi podniky, výzkumnými středisky a univerzitami;

b.      podporuje spolupráci s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi v oblasti komunitárního výzkumu, vývoje technologií a demonstrace ukázek;

c.       šíří a zhodnocuje výsledky komunitárního výzkumu, vývoje technologií a demonstrace ukázek; 

d.      podporuje vzdělávání a mobilitu výzkumných pracovníků v rámci Společenství.

Článek 130h.

(1) Společenství a členské státy koordinují své činnosti ve výzkumu a vývoji technologií tak, aby zajišťovaly vzájemnou provázanost národních politik a politiky Společenství.

(2) V úzké spolupráci se členskými státy může Komise vyvinout jakoukoli užitečnou iniciativu na podporu koordinace uvedené v odstavci (1).

Článek 130i.

(1) Víceletý rámcový program, vymezující všechny činnosti Společenství, přijme Rada postupem podle článku 189b. po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem. Rada se při postupu podle článku 189b. usnáší jednomyslně.

Rámcový program stanoví vědecké a technologické cíle, kterých má být dosaženo činnostmi stanovenými v článku 130g, jakož i příslušné priority,  naznačí hlavní rysy těchto činností,  určí maximální celkovou částku a podrobnosti finanční účasti Společenství na rámcovém programu a odpovídající podíl na každé z vymezených činností,

(2) Rámcový program je přizpůsobován nebo doplňován podle vývoje situace.

(3) Rámcový program bude proveden zvláštními programy pro každou z činností. Každý zvláštní program vymezí podrobná pravidla svého provádění, dobu svého trvání a nezbytné prostředky. Úhrn částek, považovaných zvláštními programy za nezbytný, nesmí překročit celkovou maximální částku určenou pro rámcový program a každou z činností.

(4) Rada přijme zvláštní programy kvalifikovanou většinou na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a Hospodářským a sociálním výborem.

Článek 130j.

K provádění víceletého rámcového programu Rada stanoví:

·         pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a univerzit;

·         pravidla pro šíření výsledků výzkumu.

Článek 130k.

Při provádění víceletého rámcového programu lze rozhodnout o doplňkových programech, jichž se účastní jen některé členské státy, které je - s výhradou případného příspěvku Společenství - financují.

Rada přijme pravidla týkající se těchto doplňkových programů, zvláště pokud jde o šíření poznatků a přístupu jiných členských států k nim.

Článek 130l.

Při provádění víceletého rámcového programu může Společenství se souhlasem dotyčných členských států stanovit pravidla pro účast na výzkumných a vývojových programech prováděných několika členskými státy, včetně účasti ve strukturách vytvořených k provedení těchto programů.

 

Článek 130m.

Při provádění víceletých rámcových programů může Společenství stanovit pravidla pro spolupráci se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi v oblasti komunitárního výzkumu, vývoje technologií a demonstrace ukázek.

Podrobnosti této spolupráce mohou být předmětem mezinárodních smluv mezi Společenstvím a dotyčnými třetími stranami, které se sjednávají a uzavírají v souladu s článkem 228.

Článek 130n.

Společenství může zakládat společné podniky nebo jiné struktury potřebné k účinnému provádění komunitárních výzkumných programů, programů vývoje technologií a demonstrace ukázek.

Článek 130o.

Na návrh Komise, po konzultaci s Evropským parlamentem a hospodářským a sociálním výborem Rada jednomyslně přijme opatření uvedená v článku 130n.

Rada postupem podle článku 189c a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem přijme pravidla uvedená v článcích 130j až 130l. Přijetí doplňkových programů vyžaduje souhlas dotyčných členských států.

Článek 130p.

Na počátku každého roku zašle Komise zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Zpráva pojedná zejména o činnostech v oblasti výzkumu a vývoje technologií a v oblastí šíření výsledků za uplynulý rok a o pracovním programu pro běžný rok.

Na něj pak navazují další dokumenty nižší právní síly.

3.1.3.2       Nařízení Komise (ES) č. 289/95 ze dne 15. prosince 1995 o provádění pravidel uvedených v článku 1 rozhodnutí Rady 94/762/ES o pravidlech rozšiřování výsledků výzkumu ze specifických programů Evropského společenství v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a prezentace

Článek 10

(1) Komise publikuje informace všeobecného charakteru, zejména o cílech, rozpočtu celkových nákladů a finančním příspěvku Společenství, jakož i o délce prací ve výzkumu a technologickém rozvoji; k tomu přistupují informace všeobecného charakteru o až dosud dosažených pokroků a výsledcích z projektů jednotlivých programů. Dále se publikují oficiální označení institucí provádějících smluvní činnosti, jakož i jména zúčastněných laboratoří, ledaže by to partneři při podpisu smlouvy o dělbě nákladů z pádných provozních nebo hospodářských důvodů vyloučili.

Při publikacích tohoto charakteru zachovává Komise důvěrnost obchodně citlivých informací.

(2) Partneři projednávají s komisí konkrétní způsoby publikování znalostí a jiných informací, jejichž kvalita a význam všeobecné rozšiřování odůvodňuje, pokud proti publikování nestojí ani oprávněné hospodářské zájmy ani práva duševního vlastnictví a nejedná se o důvěrné znalosti a informace. Partneři dodávají Komisi informace určené k publikování, jejichž charakter je uveden v odstavci 1.

Článek 11

(1) Partneři informují Komisi o výsledcích prací ve výzkumu a technologickém rozvoji. Uvádějí, zda a do jaké míry by chtěli nechat chránit svá práva duševního vlastnictví k nim se vztahující a poté podávají zprávu o krocích, které v tomto směru učinili.

(2) Při ukončení smluvních prací ve výzkumu a technologickém rozvoji předávají partneři Komisi ve smluvně stanovené lhůtě plán, který obsahuje informaci o jejich záměrech s ohledem na rozšiřování a uplatňování výsledků; poté podávají zprávy o krocích v tomto směru podniknutých.

(3) Komise a příslušní partneři vypracují v rámci potřeb strategii pro omezené a důvěrné předávání zpráv o smluvně získaných znalostí vládám členských států; přitom se berou v úvahu jak hlavní obchodní zájmy uvedených partnerů, tak i zájmy Společenství.

(4) S výslovným souhlasem příslušných partnerů může Komise uvedené zprávy dále důvěrně předat třetím státům nebo mezinárodním organizacím, existuje-li mezi Společenstvím a tímto státem či touto organizací ujednání nebo dohoda o výměně informací.

Článek 12

(1) Partneři dodávají osobám a institucím se sídlem ve Společenství, které v souladu s principy tohoto nařízení mají legitimní zájem, na základě žádosti všechny vhodné informace o existenci znalostí a autorských práv k nim se vztahujících.

Komise může uvedené osoby a instituce informovat o existenci těchto znalostí a práv, pokud tyto znalosti a práva jsou výslovně zmíněny v informačním materiálu připraveném podle článku 10.

(2) Komise může zprávy uvedené v článku 11 odstavci 3 dále předat jiným institucím Společenství, a to v rámci jejich skutečné potřeby.

Článek 13

(1) Bez dotčení článku 10 a s výhradou podmínek, které je třeba stanovit ve smlouvě o dělbě nákladů, jsou Komise a partneři povinny udržovat v tajnosti skutečnosti, informace, znalosti, podklady a postupy, o nichž mají důvěrné znalosti, pokud by jejich odhalení účastníka poškodilo.

(2) Při otvírání důvěrných informací ve smyslu tohoto nařízení požaduje Komise a partneři na příjemci, aby zachovával důvěrnost informací a používal je jen k účelu, k němuž byly předány.

Článek 14

Během celé délky smlouvy o dělbě nákladů a dalších dvou let po jejím ukončení nebo výpovědi jsou partneři bez dotčení ustanovení článku 13 povinni, předávat užitečné informace nebo smluvně získané poznatky organizacím pro normalizaci, pokud to slouží vypracování evropských nebo mezinárodních norem. Komise informuje partnery v rámci možností o průběžných a plánovaných pracích na normalizaci.

Dokument je důležitý především z hlediska komparace vývoje právní úpravy rozšiřování výsledků a využívání znalostí v oblasti výzkumu a technologického rozvoje a demonstrací. Ve vybraných článcích 10-14 se zakotvují postupy a podmínky publikování znalostí a informací a vymezují práva a povinnosti Komise a smluvních partnerů týkající se důvěrnosti a tajnosti informací.

3.1.3.3       Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 182/1999/ES ze dne 22. prosince 1998 o Pátém rámcovém programu Evropského společenství v oblasti výzkumu, technického rozvoje a demonstrací (1998-2002)

DODATEK II

STRUKTURA OPATŘENÍ SPOLEČENSTVÍ, VĚDECKÉ A TECHNICKÉ CĹE, JAKOŽ I ODPOVÍDAJÍCÍ PRIORITY

I. TÉMATA A STRUKTURA

S ohledem na témata a strukturu Pátého rámcového programu je třeba upozornit na to, že Pátý rámcový program podle článku 130g Smlouvy ES obsahuje čtyři akční oblasti:

        První oblast se vztahuje na programy pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace.

        Druhá oblast se týká podpory spolupráce se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi v oblasti výzkumu, technického rozvoje a demonstrací.

        Třetí oblast se týká šíření a vyhodnocování výsledků činností v oblasti výzkumu, technického rozvoje a demonstrací.

        Čtvrtá oblast se zaměřuje na podporu vzdělávání a mobility vědeckých pracovníků.

I. OBSAH A STRUKTURA PRVNÍ AKČNÍ OBLASTI

Bude se usilovat o syntetizaci s ostatními příslušnými nástroji Společenství.

Podpora infrastruktur ve výzkumu

Protože výstavba a provoz infrastruktur ve výzkumu spadají do kompetence orgánů jednotlivých států, měla by podpora infrastruktur ve výzkumu ve shodě s cíli tématických programů přispívat ke splnění dvou základních požadavků na úrovni Společenství: 1. požadavek na optimální využití stávajících infrastruktur ve výzkumu; 2. nutnost přeshraniční spolupráce při racionální a efektivní výstavbě infrastruktur ve výzkumu.

Úkolem Společenství je dokázat následný užitek těchto akcí, kterými budou doplněny iniciativy jednotlivých států nebo takové iniciativy, které přesahují rámec jednotlivých zemí. Podporou ze strany Společenství se může zlepšit přístup k infrastrukturám; podpora bude poskytnuta zejména pro spojovací sítě výzkumných zařízení, které umožňují trvalé vzájemné doplňování, spojení nákladů a / nebo specializaci na evropské úrovni (včetně kompatibility databank).

II. VĚDECKÉ A TECHNICKÉ CÍLE

2. DRUHÁ AKČNÍ OBLAST

HORIZONTÁLNÍ TÉMA: ZAJIŠTĚNÍ MEZINÁRODNÍ POZICE VÝZKUMU SPOLEČENSTVÍ

Hlavními cíli opatření tohoto horizontálního tématu jsou podpora mezinárodní spolupráce v oblasti vědy a techniky, vybudování kapacit Společenství v oblasti vědy a techniky, všeobecná podpora dosahování špičkových vědeckých výkonů v širokém mezinárodním měřítku; tato opatření budou znamenat přínos pro uskutečňování zahraniční politiky Společenství, též s ohledem na přistoupení nových členů.

Všeobecné cíle mezinárodní vědecké spolupráce jsou definovány následovně:

        podpora vědecké a technické spolupráce mezi podniky, organizacemi a vědci ze třetích zemí a ze Společenství, pokud je spojena se značnými, vzájemnými a vyváženými výhodami, s ohledem na různé potřeby a podmínky jednotlivých skupin zemí a regionů, přičemž je současně třeba mít na zřeteli ochranu duševního vlastnictví;

        usnadnění přístupu výzkumných středisek a podniků Společenství k vědeckým a technologickým odborným poznatkům mimo území Společenství, pokud jsou tyto důležité pro zájmy Společenství;

        posílení pozice a vážnosti výzkumu Společenství na mezinárodní vědecké a technické úrovni a angažovanost za o evropskou vědeckou a technickou kulturu;

        příprava přistoupení nových členských států, např. prostřednictví podpory jejich plné účasti na rámcových programech; přispět ke stabilizaci VTR potenciálu středoevropských zemí (SEZ) všeobecně a ke stabilizaci tohoto potenciálu v nových nezávislých státech bývalého Sovětského svazu (NNS), podporovat partnerství mezi Evropou a středomořskými státy a přispět ke stálému hospodářskému, sociálnímu a vědeckému rozvoji rozvojových zemí;

        podpora aktérů evropských výzkumů při získávání informací a zkušeností o kapacitách, činnostech a těžištích výzkumu průmyslových třetích států a expandujích zemí, jejímž cílem je zvýšit konkurenceschopnost průmyslu Společenství a jeho prezentace na nových trzích.

Mezinárodní vědecká a technická spolupráce bude uskutečňována na základě dohod o kooperaci, pokud tyto existují, a na základě tohoto horizontálního kooperačního programu, jakož i na základě realizace činností, které probíhají v rámci ostatních programů tohoto rámcového programu.

1. Specifická opatření programu „Mezinárodní spolupráce“

Na základě politiky spolupráce ve specifických oblastech, kterou Společenství uplatňuje vůči svým různým potenciálním partnerům, se uskuteční tři hlavní kategorie opatření – se specifickými mezinárodními rozměry, která mají na zřeteli zvláštní problémy těchto zemí a která nejsou uskutečňována v rámci jiných oblastí rámcového programu. Tato opatření však budou financována na základě specifického programu „Mezinárodní spolupráce“.

Spolupráce s určitými kategoriemi třetích zemí

        státy, které se nacházejí v přípravné fázi: podpora jejich špičkových výzkumných pracovišť, doprovodná opatření k usnadnění účasti na jiných programech rámcového programu, též prostřednictvím kooperačních sítí;

        nezávislé státy bývalého Sovětského svazu (NNS) a středoevropských zemí (SEZ), které nejsou v přípravné fázi: podpora jejich výzkumného potenciálu a technického rozvoje (také na základě programu INTAS s ohledem na nové nezávislé státy bývalého Sovětského svazu, pokud dosáhnou členové nové úmluvy o pokračování programu INTAS), spolupráce v oblastech, které jsou předmětem oboustranného zájmu (sem patří použití satelitů a řešení regionálních problémů v souvislosti se životním prostředím a zdravím);

        středomořské partnerské země: zlepšení jejich kapacit VTR na základě společných činností a podpora inovací; spolupráce v oblastech, které jsou předmětem oboustranného zájmu, zvláště které se týkají regionálních aspektů středomořské oblasti, včetně ochrany životního prostředí, podpory sociálně ekonomického rozvoje s ohledem na městské dimenze, přechodu na informační společnost a zachování kulturního dědictví, doprovodná opatření k usnadnění účasti na programech tohoto rámcového programu, též kooperační sítě;

        rozvojové země: rozvoj politického dialogu se skupinami zemí a regionů o potřebách a prioritách VTR. Plánování kooperačních činností, zvláště v následujících oblastech: mechanismy a podmínky pro trvalý rozvoj přírodních zdrojů, hospodaření s nimi a jejich využití, do něhož se zapojí zemědělská výroba, jakož i aspekty ochrany životního prostředí a využití energií; zdraví, výživa a její zajištění;

        rozvíjející se a průmyslové státy: výměna vědců, pořádání předváděcích akcí; doprovodná opatření k podpoře partnerství a oboustranného přístupu k národním činnostem VTR, rovněž také dohody o vědecké a technické spolupráci.

2. Mezinárodní spolupráce v jiných akčních oblastech rámcového programu

Účast zařízení ze třetích zemí na specifických programech se uskuteční v podstatě ve dvou formách:

        účast na programech na základě neomezené účasti na rámcovém programu: účast zařízení ze třetích zemí za podobných podmínek jako pro zařízení členských států. Pokud je to možné usnadnění neomezené účasti států, které se nacházejí v přípravné fázi, na základě degresivních finančních mechanismů s využitím – pokud tak bude rozhodnuto – jiných příslušných ekonomických nástrojů Společenství (např. PHARE). U ostatních států, které se nacházejí v přípravné fázi a které sdělí, že se nemohou bez omezení účastnit na rámcovém programu, bude vzata v úvahu jejich omezená účast na jednom nebo na více kompletních specifických programech.

        účast na specifických programech na bázi projektu: pokud je v zájmu Společenství potřeba uzavřít bilaterální nebo multilaterální dohody o kooperaci, aby tím byl umožněn přístup k vysoce kvalitním programům třetích zemí a ke vhodným dohodám o ochraně duševního vlastnictví, bude účast na bázi projektu podmíněna uzavřením takového dohody. Zařízením ze třetích zemí, které se tohoto programu zúčastní, nebudou zásadně poskytnuty v rámci těchto programů žádné finanční prostředky, i kdyby jejich účast byla v zájmu Společenství.

        Podrobné podmínky účasti zařízení ze třetích zemí a mezinárodních organizací, které se podílejí na výzkumných činnostech, na rámcovém programu, včetně pravidel financování, stanoví v článku 130j Smlouvy.

Pátý rámcový program Společenství jako základní dokument pro činnost Evropského společenství v oblasti výzkumu a vývoje v daném období představuje nejdůležitější střednědobý politický program Společenství v této oblasti. Z našeho hlediska pak je východiskem pro ideové i legislativní sbližování ČR se Společenstvím v oblasti výzkumu a vývoje i pro rozvoj praktické spolupráce s ním.

3.1.3.4       Rozhodnutí Rady č. 1999/65/ES ze dne 22. prosince 1998 o pravidlech účasti podniků, výzkumných středisek a vysokých škol, jakož i rozšiřování výsledků výzkumu k realizaci Pátého rámcového programu Evropského společenství (1998-2002)

KAPITOLA III

PRAVIDLA ROZŠIŘOVÁNÍ A UŽÍVÁNÍ  VÝSLEDKU VÝZKUMU

Článek 14

Úprava pravidel rozšiřování a užívání výsledků výzkumu

Směrodatnou pro pravidla rozšiřování a užívání výsledků výzkumu v souvislosti se znalostmi získanými při nepřímé akci VTR je zpravidla výše finanční účasti Společenství, v níž se případně odráží různé dotyčné činnosti VTR a jejich blízkost trhu. .

Společenství rozšiřuje výsledky výzkumu nebo podporuje jejich užívání, pokud nepřímé akce VTR financuje.

Článek 15

Vlastnictví znalostí

(1) Znalosti získané při pracích v rámci přímé akce VTR jsou vlastnictvím Společenství.

(2) Znalosti získané při pracích v rámci nepřímé akce VTR, jejíž náklady plně hradilo Společenství, jsou zpravidla vlastnictvím Společenství.

Znalosti získané při pracích v rámci jiné nepřímé akce VTR, jejichž náklady plně hradilo Společenství, jsou zpravidla vlastnictvím smluvních partnerů , kteří práce prováděli a k nimž podle článku 7 patří případně Společenství.

Je záležitostí smluvních partnerů rozhodnout o pozdějším předání těchto práv duševního vlastnictví třetím osobám s tím, že třetím osobám bude smluvně uložen závazek k plnění příslušející povinnosti ve vztahu k rozšiřování a užívání práv, jakož i zejména zachovávat zájmy Společenství.

Článek 16

Ochrana znalostí

Znalosti, které je možno použít v průmyslu nebo obchodě, jsou s ohledem na zájmy Společenství a jeho smluvních partnerů, jakož i v souladu se smluvními ustanoveními a příslušnými použitelnými předpisy a dohodami v přiměřené formě a během příslušného období chráněny.

Článek 17

Užívání znalostí

(1) Společenství a smluvní partneři užívají své znalosti hodící se pro použití nebo pečují o to, aby byly efektivně využívány, při čemž jednají v souladu se zájmy Společenství.

(2) Komise zajišťuje, aby znalosti, které jsou vlastnictvím smluvních partnerů a které se hodí pro užívání, smluvní partneři efektivně užívali. Jinak smluvní partneři případně Komise rozšiřují znalosti po uplynutí stanovené lhůty sami.

 

Článek 19

Rozšiřování znalostí

(1) Komise provádí rozšiřování znalostí, které byly získány při pracích v rámci přímé akce VTR a hodí se k rozšiřování.

Zejména je třeba brát ohled na:

a)      nutnost ochrany práv duševního a průmyslového vlastnictví;

b)      důvěrnost;

c)      výhody rychlého rozšiřování, aby se například zabránilo duplicitní práci ve výzkumu.

(2) Komise zajišťuje, aby znalosti získané v rámci nepřímé akce VTR a hodící se k rozšiřování, rozšiřovali smluvní partneři nebo případně ona sama vhodnými kanály (např. vědeckými publikacemi).

U nepřímých akcí se kromě článku 1 písmena a), b) a c) bere ohled zejména na :

         oprávněné zájmy smluvních partnerů, včetně zájmů komerčních

         výši finanční účasti Společenství zásadně.

(3) S výhradou podmínek podle odstavců 1 a 2 obdrží členské a přidružené státy z důvodů veřejného pořádku a ve zvláštních případech na žádost bez zbytečného odkladu přístup ke znalostem významným pro politická rozhodnutí. Všeobecné požadavky pro to jsou stanoveny v příslušných výzvách k podání návrhů a úprav; výjimky z této zásady se ujednávají pro jednotlivé projekty smluvně.

Jedná se o prováděcí předpis k realizaci Pátého rámcového programu, který stanoví zejména kriteria zájmů Společenství a metodická pravidla pro uskutečňování přímých i nepřímých akcí VTR a speciálních programů. Mezi nejdůležitější ustanovení náleží:

·         rozdílnost opatření podle speciální povahy výzkumu, technického rozvoje a demonstrací i podle právní formy účastníků,

·         zásada vzájemnosti a zachování duševního a průmyslového vlastnictví - proto i právnické osoby Společenství musí mít reálný přístup k výzkumným programům třetí země,  dodržování etických zásad při realizaci výzkumu a vývoje,

·         respektování zájmů Společenství i legitimních zájmů vybraných smluvních partnerů,

·         záruka ochrany práv spojených se získáním a užíváním znalostí,

·         primární odpovědnost smluvních stran za užívání nebo rozšiřování výzkumných výsledků,

·         podpora předávání neuplatněných výsledků i s cílem zabránit duplicitní práci ve výzkumu,

·         zásada řádného finančního řízení výzkumných a vývojových akcí.

Pravidla o vlastnictví, rozšiřování a využívání výsledků výzkumu (v článcích 14 až 19) vycházejí z mezinárodních dohod a z plného respektování již existujícího know-how a příslušných vlastnických práv. Pro legislativu ČR jsou významná ustanovení o vlastnictví výsledků výzkumu a vývoje a jejich ochraně a užívání (články 15 a 16). Platí zde, že výsledky akcí VTR v rámci přímých akcí jsou vlastnictvím Společenství a výsledky nepřímých akcí, jejíž náklady plně hradilo, jsou též zpravidla vlastnictvím Společenství. U nepřímé akce VTR jsou výsledky zpravidla vlastnictvím smluvních partnerů, kteří práce prováděli.

3.1.3.5       Rozhodnutí Rady č. 1999/173/ES ze dne 25. ledna 1999, o přijetí zvláštního programu pro výzkum, technologický rozvoj a převádění pro zlepšení lidského výzkumného potenciálu a základu společenskoekonomického vědění (1998-2002)

PŘÍLOHA II

OBECNÝ PŘEHLED, VĚDECKÉ A TECHNOLOGICKÉ CÍLE A PRIORITY

ÚVOD

Svět je stále větší míře založen na znalostech. Hlavní devisou Společenství v této oblasti je kvalita jejích výzkumníků, inženýrů a techniků. Jeho cílem je zachovat a rozvíjet tento znalostní potenciál pomocí větší podpory školení a mobility výzkumníků a pomocí zlepšováním přístupu k výzkumné infrastruktuře.

Společenství má také pevnou tradici výzkumu sociálních a ekonomických věd a a klasických humanitních věd kterou je zapotřebí mobilizovat k určení současných i budoucích ekonomických a společenských trendů a požadavků, aby tím přispěly ke konkurenceschopnosti Společenství a kvalitě života jeho obyvatel

OBECNÉ CÍLE

Obecné cíle tohoto programu, které mají být realizovány v harmonii s jinými souvisejícími činnostmi, které probíhají pod rámcovým projektem, jsou zaměřeny na dvě hlavní oblasti činnosti, a to zlepšení lidského výzkumného potenciálu a posílení základu společenskoekonomického vědění. Ke splnění těchto cílů budou prováděny následující činnosti:

        rozvíjet lidský výzkumný potenciál Společenství, přičemž bude vynakládáno zvláštní úsilí, aby byla zajištěna rovnost přístupu a vyváženější rovnováha mezi muži a ženami, zejména prostřednictvím školení a mobility výzkumníků s cílem přispět, mimo jiné, k vytváření nových pracovních míst,

        zlepšit přístup k výzkumným infrastrukturám

        pomáhat vytvořit ze Společenství atraktivní oblast pro výzkumníky, propagovat Evropský výzkum v mezinárodní sféře a propagovat Evropskou vědeckou a technologickou kulturu,

        prostřednictvím zvláštních klíčových aktivit posílit základ společenskoekonomického vědění za účelem lepšího porozumění klíčovým problémům, kterým musí čelit Evropská společnost,

        pomoci rozvíjet vědecké, technologické a jiné politiky Společenství.

1. ČINNOSTI SPECIFICKÉ PRO TENTO PROGRAM

Zlepšování lidského výzkumného potenciálu

Zlepšování přístupu k výzkumným infrastrukturám

Přístup k hlavním výzkumným infrastrukturám je pro výzkumníky pracující v čelních vědeckých oborech stále stoupající nezbytností. Schopnost evropských výzkumných týmů zůstat konkurenceschopnými ve srovnání a týmy pocházejícími z jiných oblastí světa závisí na jejich podpoře ze strany nejmodernějších a v současné době nejlepších infrastruktur..

Termín „výzkumné infrastruktury“ se vztahuje na zařízení a vybavení a podniky, které poskytují základní služby společenství výzkumníků. Spadají pod něj například výjimečné výzkumné objekty velkého rozsahu, sbírky, zvláštní místa výskytu, knihovny, databáze, propojené soubory malých výzkumných objektů stejně jako centra infrastruktury, která poskytují služby pro širší výzkumnou komunitu, a která jsou založena na shromáždění techniky a know-how.

Vzhledem tomu, že většina hlavních výzkumných infrastruktur v Evropě je řízena národními orgány zejména ve prospěch jejich národních výzkumníků, je přístup k těmto infrastrukturám často z většiny nebo úplně omezen na národní výzkumné týmy.

Následkem výše uvedeného nemají výzkumníci vždy přístup k infrastruktuře, která je v Evropě nejvhodnější pro jejich práci. Navíc některá vzácná a v současné době nejlepší zařízení, která jsou vlastněna průmyslovými společnosti, mají tendenci uzavírat se výzkumníkům pracujícím mimo společnost.

Dalším znakem evropských výzkumných infrastruktur je relativně nízká úroveň nadnárodní spolupráce, která existuje mezi provozovateli(operátory) infrastruktur v mnoha oblastech. Pokud by mohla být vytvořena stejná kultura spolupráce mezi provozovateli(operátory) infrastruktur jako již existuje mezi evropskými výzkumníky, vznikla by Společenství značná přidaná hodnota.

V kontextu, že vytváření a provoz infrastruktur je úkolem národních orgánů, má „Zlepšení přístupu k výzkumným infrastrukturám“ následující obecné cíle:

        sponzorovat nové možnosti nadnárodního přístupu k hlavním výzkumným infrastrukturám, které jsou předmětem zájmu celého Společenství,

        stimulovat uživatele a provozovatele infrastruktur ke společné aktivitě za účelem efektivnějšího využití výzkumné infrastruktury a následného zlepšení služeb poskytovaných vědeckému společenství,

        zajistit koordinaci, podporovat a vzájemně propojovat akce, které zajišťují nerozpornost s akcemi, které jsou prováděny v rámci jiných zvláštních programů.

„Zlepšení přístupu k výzkumným infrastrukturám“ bude otevřeno pro všechny oblasti vědeckého výzkumu, které přispívají k cílům Společenství ve výzkumu, technologickému rozvoji a předvádění za podmínky, že tato opatření nejsou podnikána pod jinými aktivitami rámcového programu. Výše uvedený program bude realizován převážně prostřednictvím aktivit pro pomoc výzkumníkům s nadnárodním přístupem k hlavním výzkumným infrastrukturám. Doplňkově budou zavedeny dvě přídavné aktivity: sítě infrastrukturní spolupráce a projekty výzkumné infrastruktury VTRP.

Nadnárodní přístup k hlavním výzkumným infrastrukturám

 Cílem je sponzorovat nové příležitosti pro výzkumné týmy (včetně individuálních výzkumníků) k získání přístupu k hlavním výzkumným infrastrukturám, které jsou nejvhodnější pro jejich práci, a to bez ohledu na skutečnost, ve kterém členském či přidruženém státě se infrastruktura nachází.

Pro možnost získání podpory Společenství, musí infrastruktura poskytovat služby na světové úrovni, jež jsou nezbytné pro provoz výzkumu vrcholné kvality, musí být v Evropě vzácná, její investiční nebo provozní náklady musí být relativně vysoké ve srovnání s náklady v příslušném odvětví a musí poskytovat odpovídající vědeckou, technickou a logistickou podporu pro externí uživatele,a to zejména pro prvouživatele.

Podpora Společenství bude poskytnuta vybraným provozovatelům(operátorům) infrastruktury za účelem poskytnutí bezplatného přístupu nadnárodnímu uživateli do jejich zařízení. Každý vybraný provozovatel(operátor) musí v širokém měřítku zveřejňovat nabízené možnosti a zařídit rovné posuzování předložených návrhů podle vědecké hodnoty, při kterém bude dodatečně dána přednost prvouživatelům a uživatelům pocházejícím ze států, kde obdobné zařízení neexistuje.

Obecným pravidlem je, že se v rámci této aktivity neposkytuje podpora uživatelům provádějícím patentový průzkum. Nicméně může být učiněna výjimka pro malé a střední podniky, které chtějí poprvé použít konkrétní infrastrukturu.

Sítě infrastrukturní spolupráce

Cílem je urychlit samo-koordinaci a rozdělení zdrojů mezi provozovatele(operátory) infrastruktury za účelem povzbuzení kultury jejich vzájemné spolupráce, za účelem vytvoření kritické masy pro výzkum technik s vyšším výkonem, vybavení nástroji a technologií, za účelem šíření dobrých praktických dovedností, za účelem podporovat jednotné formáty a interoperabilitu a za účelem stimulace vytvoření „rozptýlených“ a „virtuálních“ velkých zařízení.

Podpora Společenství bude udělena pro pomoc koordinaci těch společných aktivit, které mohou vést k efektivnějšímu použití a využití současných a budoucích infrastruktur významných pro síť. Účastníky těchto sítí budou provozovatelé(operátoři) výzkumných infrastruktur, výzkumné týmy na universitách, ve výzkumných střediscích a v průmyslu, zástupci uživatelů infrastruktur a výrobci vybavení. Každá síť se bude věnovat odlišnému aspektu evropských výzkumných infrastruktur.

 Projekty výzkumné infrastruktury VTRP

Cílem je podpora snah o spolupráci ve výzkumu, které by mohly mít dalekosáhlý význam na úrovni Společenství pro zlepšení přístupu a pro zlepšení služeb poskytovaných infrastrukturami v určité oblasti. Zejména jsou podporovány VTRP projekty,které jsou podloženy aktivitou sítě infrastrukturní spolupráce z tohoto programu nebo předchozí konkrétní činností v rámci dřívějšího programu výcviku a mobility výzkumníků.

PŘÍLOHA III

ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO PROVÁDĚNÍ PROGRAMU

Tento zvláštní program bude prováděn prostřednictvím nepřímých VTRP akcí, které jsou upraveny v přílohách II a IV pátého rámcového programu. Dále se použijí následující zvláštní pravidla k tomuto programu:

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY

Zlepšování přístupu k výzkumné infrastruktuře

Nadnárodní přístup k výzkumné infrastruktuře

Účastníky tohoto plánu budou právní subjekty, které provozují hlavní výzkumnou infrastrukturu. Mezinárodní organizace provozující hlavní výzkumné infrastruktury v členských a přidružených státech se mohou výjimečně účastnit na financování z programu pod podmínkou, že přístup financovaný programem je jak doplňkový k poslání příslušné organizace, tak zároveň není způsobilý pro podporu z vlastních zdrojů organizace.

Financování Společenstvím je zamýšleno pro pokrytí 100% cestovních nákladů a diet návštěvám infrastruktur týmy výzkumníků, kteří pracují v členských nebo přidružených státech odlišných od státu, ve kterém má sídlo vlastník a provozovatel zařízení. Financování Společenstvím pokryje také až 100% dodatečných uznaných nákladů, vzniklých poskytnutím přístupu k infrastruktuře výzkumníkům; tyto náklady budou vypočteny buď na základě jednotky poplatku uživatele, která bude vyjednána s každým provozovatelem infrastruktury a bude odvozena od jeho přímých provozních nákladů, nebo budou náklady vypočteny na základě aktuálních dodatečných nákladů spojených s zpřístupněním zařízení pro návštěvy týmů výzkumníků. Ze přiznaných nákladů jsou vyloučeny všechny příspěvky ke kapitálovým nákladům.

Sítě infrastrukturní spolupráce

Sítě infrastrukturní spolupráce budou prováděny jako tématické sítě. Každá sít bude obsahovat minimálně tři vzájemně nezávislé právní subjekty, které provozují výzkumné infrastruktury, z nejméně tří různých zemí z členských a přidružených států, a zároveň bude síť koordinována právní subjektem provozujícím výzkumnou infrastrukturu.

Projekty výzkumné infrastruktury VRP

VTRP projekty budou obsahovat minimálně dva vzájemně nezávislé právní subjekty, které provozují výzkumné infrastruktury minimálně ve dvou zemích členských států a přidružených států. Projekt bude koordinován právním subjektem, který provozuje výzkumnou infrastrukturu.

Společné akce

Komise může iniciovat, společně s právními subjekty, které provozují výzkumnou infrastrukturu a jsou kontraktory v rámci tohoto programu (nebo v rámci dřívějšího programu výcviku a mobility výzkumníků) společné akce, aby podpořila výměnu informací mezi provozovateli infrastruktur a výzkumníky ze členských nebo přidružených států v oblastech společného zájmu, a tak doplňovali národní a mezinárodní úsilí.

3.2        Národní informační systémy a informační portály V&V v ČR

3.2.1        Dosavadní právní prostředí pro výzkum a vývoj v české republice

3.2.1.1       Zákon České národní rady ze dne 4. května 1992 č. 300/1992 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje,  ve znění zákona č. 1/1995 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb.

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Tento zákon upravuje systém státní podpory výzkumu a vývoje, s tím souvisejících práv a  povinností právnických a fyzických osob, zabývajících se výzkumem a vývojem, a státních orgánů, zajišťujících jejich podporu.

§ 2

(1) Výzkumem se pro účely tohoto zákona rozumí systematická a tvůrčí práce rozšiřující poznání přírody, člověka, společnosti, myšlení, kultury a techniky. Pro další účely tohoto zákona se rozlišuje:

k.      badatelský výzkum, kterým je tvůrčí práce rozvíjející hranice poznání, zahrnující získávání a ověřování nových poznatků a vytváření nových hypotéz a teorií;

l.        cílený výzkum, kterým je tvůrčí práce zaměřená na získání poznatků v jistém oboru, formulovaném podle aktuálních nebo předpokládaných vědeckých, společenských a ekonomických zájmů, která vytváří nezbytný základ pro další výzkum nebo pro navazující vývoj výrobků a technologií včetně systémů řízení a léčebných postupů.

(2) Vývojem se pro účely tohoto zákona rozumí využití poznatků výzkumu nebo realizace nových myšlenek a technologií včetně jejich přenesení na úroveň poloprovozních nebo ověřovacích zařízení pro získání nových nebo podstatně zlepšených výrobků a technologií.

ČÁST DRUHÁ

FINANCOVÁNÍ VÝZKUMU A VÝVOJE ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

§ 3

(1) Financování výzkumu a vývoje z rozpočtových prostředků České republiky se provádí formou:

a.      účelových dotací a návratných finančních výpomocí na řešení projektů výzkumu a vývoje  fyzickým a právnickým osobám s výjimkou příspěvkových a rozpočtových organizací a  financováním činnosti příspěvkových a rozpočtových organizací při řešení projektů výzkumu  a  vývoje (dále jen "účelové financování"),

b.      financování jiné činnosti příspěvkových a rozpočtových organizací v oblasti výzkumu a vývoje než je uvedeno v písmenu a), (dále jen "institucionální financování").

(2) Fyzické a právnické osoby, které obdržely v oblasti výzkumu a vývoje prostředky státního rozpočtu, jsou povinny:

a.      poskytnout veřejnosti informaci o prováděném výzkumu a vývoji, zajistit přístup veřejnosti k výsledkům této činnosti a umožnit využití získaných výsledků podle podmínek stanovených při poskytnutí rozpočtových prostředků, pokud zvláštní předpisy[9] nestanoví jinak,

b.      dbát na efektivní využívání rozpočtových prostředků.

§ 4

Institucionální financování rozpočtových a příspěvkových organizací zabývajících se výzkumem a vývojem v České republice se provádí z rozpočtových kapitol příslušných ústředních orgánů (zřizovatelů) na základě hodnocení výsledků jejich činnosti ve výzkumu a vývoji, prováděného zřizovatelem a Radou vlády pro výzkum a vývoj.

§ 5

(1) Účelové financování výzkumu a vývoje se provádí:

a.      ze samostatné kapitoly státního rozpočtu České republiky, zřízené pro Grantovou agenturu  České republiky (dále jen "Grantová agentura"). Tato kapitola je členěna na část pro podporu  projektů výzkumu a vývoje, navržených fyzickými nebo právnickými osobami a na část pro  podporu vybraných projektů, naplňujících programy, vycházející ze zásad vlády pro České  republiky v souladu se zásadami vlády pro oblast výzkumu a vývoje,

b.      z rozpočtových kapitol jednotlivých ústředních orgánů státní správy České republiky v souladu  se zásadami vlády pro oblast výzkumu a vývoje.

(2) Účelovým financováním vývoje ze státního rozpočtu se pouze výběrovým způsobem doplňuje financování vývoje z vlastních zdrojů, a to především na základě principu návratnosti rozpočtových prostředků.

§ 6

(1) Účelové financování výzkumu a vývoje provádějí ústřední orgány státní správy na základě výsledků veřejné soutěže, podle podmínek stanovených při poskytnutí rozpočtových prostředků, pokud zvláštní předpis[10] nestanoví jinak.Podmínkou poskytnutí prostředků je předání údajů do centrální evidence projektů financovaných ze státního rozpočtu. Na poskytnutí prostředků není právní nárok.

(2) Konkrétní podmínky účelového financování výzkumu a vývoje a předání údajů do centrální evidence projektů financovaných ze státního rozpočtu stanoví vláda nařízením.

3.2.1.2       Usnesení vlády č. 27 ze dne 3. ledna 1996, ve znění usnesení vlády ze dne 21. srpna 1996 č. 429, usnesení vlády ze dne 18. září 2000 č. 930  a usnesení vlády ze dne 31. ledna 2001 č. 87
„Pravidla pro poskytování účelových finančních prostředků ze státního rozpočtu na  podporu projektů výzkumu a vývoje“

Způsob účelového financování výzkumu a vývoje vychází ze zákona č.1/1995 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje (dále jen "zákon"), kterým se mění a doplňuje zákon č.300/1992 Sb. (úplné znění bylo vyhlášeno pod č.2/1995 Sb.).

II.

Podmínky účelového financování výzkumu a vývoje

C. Centrální evidence projektů

V souladu se zákonem vede Rada centrální evidenci všech projektů výzkumu a vývoje účelově financovaných ze státního rozpočtu.

Zadavatel, před poskytnutím finančních prostředků, předává Radě do centrální evidence projektů následující údaje:

·         název projektu v českém a anglickém jazyce a jeho identifikační číslo,

·         název, identifikační číslo a typ organizace nositele, je-li nositelem právnická osoba nebo jméno nositele a identifikační číslo, pokud ho má přiděleno, je-li nositelem fyzická osoba,

·         jméno, příjmení, tituly a rodné číslo řešitele a spoluřešitelů a identifikační číslo a typ organizací, ve kterých se projekt řeší,

·         dobu řešení projektu,

·         předmět řešení projektu, tj. anotace a obor projektu,

·         celkové náklady projektu, z toho objem prostředků ze státního rozpočtu a jejich specifikace,

·         stupeň důvěrnosti údajů,

·         případně další vzájemně dohodnuté náležitosti.

Z centrální evidence projektů poskytuje Rada na základě žádosti zadavatelům veškeré údaje o  projektech podporovaných z jejich rozpočtové kapitoly a o projektech příspěvkových a rozpočtových organizací v jejich působnosti.

3.2.1.3       Příloha k usnesení vlády ze dne 22. dubna 1998 č. 281 „Pravidla hodnocení výzkumných záměrů a výsledků organizací pro poskytování institucionální podpory výzkumu a vývoje”

II.

Výzkumný záměr organizace a výsledky činnosti organizace

1. Výzkumný záměr organizace (dále jen "výzkumný záměr") obsahuje vymezení předmětu výzkumné činnosti organizace podporované z institucionálních prostředků na výzkum a vývoj v dalších pěti letech. Výzkumný záměr vychází z platné státní politiky výzkumu a vývoje, resp. zásad vlády pro tuto oblast, formuluje cíle, strategii jejich dosažení a předpokládané výsledky záměru. Výzkumný záměr obsahuje soupis nákladů na jeho zabezpečení podle účetní osnovy.

2. Organizace formuluje svůj výzkumný záměr nebo záměry tak, aby odpovídaly vymezení předmětu výzkumné činnosti ve statutu organizace nebo v její zakládací listině nebo v dokumentu, kterým je stanoven předmět její činnosti. U vysokých škol, pokud jsou členěny na fakulty, jsou výzkumné záměry formulovány na úrovni jednotlivých fakult a poskytovateli předkládány za celou vysokou školu.

3. Výzkumný záměr musí být formulován tak, aby prokázal odlišnost výzkumného záměru od projektů výzkumu a vývoje dané organizace (nebo jejích pracovníků), účelově podporovaných ze státního rozpočtu.

4. Za výsledky organizace ve výzkumu a vývoji se považují výsledky pracovníků, kteří v uplynulém období byli v hlavním pracovním poměru.

III.

Podklady pro hodnocení a průběh hodnocení

1. Organizace zpracuje pro hodnocení podklady podle struktury, kterou hodnotící komise stanoví nejméně tři měsíce před termínem odevzdání podkladů. Hodnotící komise bude s přihlédnutím k zaměření organizace vycházet z doporučené struktury uvedené v příloze č. 1 těchto Pravidel. Část I. a II. struktury uvedené v příloze č. 1 těchto Pravidel jsou povinné. Hodnotící komise rovněž stanoví, která část podkladů pro oponenty podle bodu IV/12 musí být zpracována i v anglickém jazyce. V podkladech organizace podrobně popíše svůj výzkumný záměr a výsledky dosavadní činnosti. Dále v podkladech pro hodnocení charakterizuje celkové zaměření své výzkumné činnosti včetně oblastí pokrývaných dalšími výzkumnými záměry a oblastí zajišťovaných účelovými prostředky. Organizace zaměřené na badatelský a nespecifikovaný výzkum na vysokých školách uvedou i oblasti související se širším zázemím svého výzkumu.

Podklady pro hodnocení jsou zpracovávány v pětiletém cyklu stanoveném pro jednotlivé organizace poskytovatelem, v prvním cyklu hodnocení podle bodu V/2.

2. Součástí podkladů pro hodnocení jsou i podklady, využívané i pro přípravu návrhu státního rozpočtu, které jsou aktualizovány každoročně a shromažďovány v registru informací o výsledcích výzkumných organizací (RIV) - digitální údaje o výsledcích v oblasti výzkumu a vývoje za uplynulých pět let podle přílohy č. 2 těchto Pravidel,

a.      centrální evidenci výzkumných záměrů (CEZ) - základní údaje o výzkumném záměru ve standardizované digitalizované podobě podle přílohy č. 3 těchto Pravidel které obě spravuje jako veřejně dostupné databáze a každoročně hodnotí Rada vlády pro výzkum a vývoj (dále jen "Rada")[11].

3.2.1.4       Příloha k usnesení vlády ze dne 22. dubna 1998 č. 281
„Pravidla hodnocení výzkumných záměrů a výsledků organizací pro poskytování institucionální podpory výzkumu a vývoje”

Příloha č. 1 Pravidel

Struktura písemných podkladů pro hodnocení

I.

Výzkumný záměr organizace

Podrobný výzkumný záměr organizace rozčleněný na jednotlivé věcné i časové etapy, koncipovaný jako návrh

a.      pro dlouhodobý rozvoj vybraných oborů v dané organizaci,

b.      poskytující širší zázemí, zahrnující i nezbytný a věcně související rozvoj infrastruktury,  "sledovatelský" výzkum, výchovu vědeckých pracovníků apod.,

c.       dávající potřebnou stabilitu výzkumným pracovníkům tam, kde je to možné a účelné,

d.      pro financování činnosti velkých experimentálních zařízení.

II.

Výsledky organizace vztahující se k výzkumnému záměru

Přehled a anotace dosažených výsledků vztahujících se k předkládanému záměru za posledních pět let (výpis z databáze podle přílohy č. 2 těchto Pravidel) a pět publikací či jiných výsledků, které považuje organizace ve vztahu k předloženému záměru za uplynulých pět let za nejvýznamnější.

III.

Základní informace o organizaci

1. Statut, zakládací listina nebo jiný dokument, kterým je stanoven předmět činnosti.

2. Organizační schéma organizace s počty pracovníků (stálá místa, místa financovaná z projektů, studenti postgraduálního studia), struktura pracovníků (beze jmen) podle věku a vzdělání a jmenný seznam pracovníků.

3. Jmenovité složení jejích orgánů.

4. Rozpočet organizace v uplynulých pěti letech ve struktuře

a.      institucionální financování výzkumných záměrů,

b.      účelové financování projektů výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu,

c.       další zdroje financování výzkumu a vývoje (s uvedením zdroje).

Podrobné členění prostředků pro jednotlivé typy organizací stanovují právní předpisy.

5. Výroční zprávy za posledních pět let, pokud existují.

6. Přehled celkových aktivit ve výzkumné a vývojové oblasti t.j.

a.      přehled všech dosažených výsledků ve výzkumu a vývoji v posledních pěti letech včetně patentů, průmyslových vzorů, výsledků zavedených do výroby či užívání (výpis z databáze podle přílohy č. 2 těchto Pravidel),

b.      anotace výzkumných projektů účelově podporovaných ze státního rozpočtu v posledních pěti letech (výpis z databáze CEP),

c.       anotace výzkumných projektů podporovaných z nestátních zdrojů v posled-ních pěti letech.

7. Přehled aktivit ve vzdělávací oblasti (seznam disertačních a habilitačních prací pracovníků organizace v posledních pěti letech, přehled přednášek na vysokých školách v posledních pěti letech s uvedením názvu vysoké školy a počtu hodin za semestr).

8. Přehled zahraničních aktivit t.j.

a.      členství v mezinárodních organizacích, kolektivní i individuální, zastávané funkce,

b.      smlouvy o spolupráci s obdobnými organizacemi v zahraničí,

c.       přehled pracovních pobytů cizích pracovníků výzkumu a vývoje na pracovišti (v organizaci) (jméno, doba pobytu, mateřská instituce),

d.      přehled organizovaných národních a mezinárodních vědeckých akcí (název, zaměření, délka trvání, počet účastníků),

e.       přehled pobytů vlastních tvůrčích pracovníků na jiných pracovištích zejména zahraničních (název instituce, doba trvání).

9. Přehled smluv s podniky (stručná charakteristika obsahu a rozsahu včetně finančních prostředků).

10. Výsledek hodnocení předkládaného výzkumného záměru na úrovni organizace a stanoviska vědecké event. dozorčí rady k němu.

Organizace může sama předložit další podklady, které by mohly dokumentovat její výkony a kvalitu.

Příloha č. 2 Pravidel

Struktura digiálních údajů o výsledcích výzkumu a vývoje

1. Registr informací o výsledcích státem podporovaného výzkumu a vývoje (dále jen "registr informací o výsledcích") je databáze pro účely hodnocení výsledků účelově i institucionálně podporovaného výzkumu a vývoje a pro informování vědecké a ostatní veřejnosti o těchto výsledcích.

2. Za registr informací o výsledcích odpovídá a spravuje ho Rada.

3. Registr informací o výsledcích obsahuje

a.      název projektu výzkumu a vývoje nebo výzkumného záměru, jehož řešením výsledek vznikl, v českém a anglickém jazyce a jeho identifikační číslo,

b.      název, identifikační číslo a typ organizace nositele nebo příjemce, která výsledku dosáhla,

c.       jméno, příjmení, tituly a rodné číslo autorů výstupu a jejich vztah k nositeli nebo příjemci,

d.      druh výstupu, t.j. publikace, patent, monografie, zpráva, průmyslový vzor, prototyp, poloprovoz, ověřená technologie,

e.       název výstupu,

f.        údaje jednoznačně identifikující daný výstup,

g.      stupeň důvěrnosti údajů.

4. Strukturu jednotlivých položek a další technické náležitosti nezbytné pro zpracování údajů stanoví po dohodě s poskytovateli Rada.

5. Rada poskytuje údaje z registru informací o výsledcích

a.      veřejnosti všechny údaje o výsledcích, na něž se nevztahují zvláštní předpisy, prostřednictvím veřejné informační sítě,

b.      pouze zadavateli údaje o výsledcích, na něž se vztahují zvláštní předpisy.

Příloha č. 3 Pravidel

Struktura výzkumného záměru v digitalizované podobě pro centrální evidenci výzkumných záměrů

1. Centrální evidence výzkumných záměrů institucí financovaných ze státního rozpočtu (dále jen "centrální evidence výzkumných záměrů") je databáze pro účely kontroly institucionálního financování a zamezení dvojího financování projektů a výzkumných záměrů, pro přípravu návrhu státního rozpočtu a pro informování vědecké a ostatní veřejnosti o státem podporovaných výzkumných záměrech institucí.

2. Za centrální evidenci výzkumných záměrů odpovídá a spravuje ji Rada.

3. Centrální evidence výzkumných záměrů obsahuje

a.      název výzkumného záměru v českém a anglickém jazyce a jeho identifikační číslo,

b.      název, identifikační číslo a typ organizace příjemce,

c.       jméno, příjmení, tituly a rodné číslo pracovníka, který odpovídá příjemci za odbornou stránku výzkumného záměru (řešitele),

d.      dobu řešení výzkumného záměru,

e.       předmět řešení výzkumného záměru, t.j. anotace a obor výzkumného záměru,

f.        náklady výzkumného záměru a jejich specifikace v souladu s obecně závaznými předpisy,

g.      stupeň důvěrnosti údajů.

4. Strukturu jednotlivých položek a další technické náležitosti nezbytné pro zpracování údajů stanoví po dohodě s poskytovateli Rada.

5. Rada poskytuje údaje z centrální evidence projektů

a.      veřejnosti všechny údaje o výzkumných záměrech, na něž se nevztahují zvláštní předpisy, prostřednictvím veřejné informační sítě,

b.      pouze zadavateli údaje o výzkumných záměrech, na něž se vztahují zvláštní předpisy.

3.2.1.5       Dohoda o vymezení působností v oblasti výzkumu a  vývoje  mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy  a Radou vlády ČR pro výzkum a vývoj (ve znění dodatku, který vstoupil v platnost 1.května 2000).

1.Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je podle zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění  pozdějších předpisů, ústředním orgánem státní správy mj. pro vědní politiku, výzkum a vývoj  včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy  dále odpovídá za plnění úkolů v oblasti výzkumu a vývoje, vyplývajících z obecně závazných  právních předpisů, pokud daný předpis explicitně nestanoví konkrétní odpovědnost a plní  úkoly uložené vládou

2.Rada vlády ČR pro výzkum a vývoj má podle zákona č. 300/1992 Sb., o státní podpoře  vědecké činnosti a vývoje technologií, ve znění zákona č. 1/1995 Sb., explicitně stanoveny  úkoly a odpovědnost v oblasti výzkumu a vývoje a dále plní úkoly uložené jí vládou.

II. Vymezení působností obou orgánů

1.Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy:

a.      připravuje koncepční materiály za oblast výzkumu a vývoje určené pro vládu, při  současném zajištění harmonizace s obdobnými dokumenty EU;

b.      připravuje koncepční materiály při tvorbě informačního systému a informační  infrastruktury výzkumu a vývoje;

c.       zpracovává analýzy a hodnocení oblasti výzkumu a vývoje v ČR;

d.      vytváří koncepci primární a sekundární normotvorby na úseku legislativní a právní činnosti  v oblasti výzkumu a vývoje v součinnosti s dalšími ústředními orgány státní správy;

e.       připravuje metodické postupy pro poskytování prostředků státního rozpočtu na výzkum a vývoj;

f.        podílí se na přípravě kritérií a norem pro statistické a účetní výkaznictví za oblast výzkumu a vývoje;

g.      připravuje, sjednává a koordinuje plnění smluv a závazků v rámci mnohostranné mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji a zajišťuje účast zástupců ČR v mezinárodních vládních organizacích a jejich orgánech v této oblasti;

h.      plní úkoly vyplývající pro ČR z článku 76 Asociační dohody s EU - spolupráce ve vědě a  technice, a to zejména s ohledem na harmonizaci předpisů a legislativy ČR v této oblasti s EU;

i.        připravuje, sjednává a koordinuje plnění závazků z dvoustranných mezinárodních vládních  dohod o spolupráci ve výzkumu a vývoji;

j.        připravuje, vyhlašuje a smluvně zajišťuje realizaci programů podpory účasti výzkumných  týmů z ČR v projektech mnohostranné a dvoustranné mezinárodní spolupráce a  odpovídá za využívání prostředků státního rozpočtu v této oblasti;

k.      plní úkoly vyplývající ze součinnosti s Ministerstvem zahraničních věcí v oblasti  mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji.

2.Rada vlády ČR pro výzkum a vývoj:

a.      vypracovává pro vládu návrh rozdělení účelových finančních prostředků ze státního rozpočtu na podporu výzkumu a vývoje;

b.      posuzuje programy výzkumu a vývoje, které navrhují a vyhlašují jednotlivé ústřední orgány státní správy;

c.       odpovídá za centrální evidenci všech projektů výzkumu a vývoje účelově financovaných ze státního rozpočtu (CEP) a za využití údajů z CEP pro státní podporu výzkumu a vývoje;

d.      navrhuje výši institucionálních prostředků vynakládaných ústředními orgány na činnost jimi  zřízených organizací v oblasti výzkumu a vývoje a sděluje svá stanoviska těmto orgánům a vládě; u organizací zřízených Ministerstvem obrany se přihlédne k jejich rozdílnému charakteru činnosti;

e.       provádí hodnocení výsledků činnosti ve výzkumu a vývoji u rozpočtových a příspěvkových organizací[12] pro účely jejich institucionálního financování;

f.        vyjadřuje se k návrhům legislativních podkladů, vztahujících se k výzkumu a vývoji, které jsou předkládány vládě;

g.      posuzuje materiály o stavu výzkumu a vývoje, předkládané ústředními orgány, Grantovou agenturou i dalšími subjekty před jejich projednáním ve vládě;

h.      posuzuje návrh rozpočtu a programy Grantové agentury a předkládá návrhy na jmenování a odvolání členů předsednictva Grantové agentury;

i.        na společném zasedání s předsednictvem Grantové agentury ČR volí a odvolává členy a náhradníky oborových komisí Grantové agentury.

III. Oblasti vzájemné spolupráce

3.Úkoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy lze shrnout do 6 hlavních oblastí[13]:

a.      vědní politika (standardní, periodicky zpracovávaný, dokument zásadního významu, jemuž se v současné době částečně blíží Zásady vlády pro oblast výzkumu a vývoje),

b.      legislativa a metodika pro oblast výzkumu a vývoje, včetně jejího sladění s EU,

c.       materiály o stavu výzkumu a vývoje v ČR,

d.      informační infrastruktura pro výzkum a vývoj,

e.       statistické a účetní výkaznictví v oblasti výzkumu a vývoje,

f.        mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji.

4.Úkoly Rady lze shrnout do tří hlavních oblastí:

a.      návrh státního rozpočtu za oblast výzkumu a vývoje včetně informací s ním souvisejících,

b.      hodnocení materiálů o výzkumu a vývoji včetně legislativy zpracované ústředními orgány,

c.       zajišťování úkolů ve vztahu ke Grantové agentuře ČR.

5.Oba orgány budou společně připravovat koncepční materiály za oblast výzkumu a vývoje.

6.Oba orgány budou od nabytí účinnosti tohoto dodatku společně zabezpečovat poskytování informací o výzkumu a vývoji prostřednictvím www stránky státní správy výzkumu a vývoje  České republiky "www.vyzkum.cz":

a.      Společná www stránka Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen  "ministerstvo") a Rady vlády České republiky pro výzkum a vývoj (dále jen "Rada")  "www.vyzkum.cz" bude sloužit výlučně k poskytování informací státní správy o výzkumu a vývoji v České republice jako celku, spadajícím podle zvláštních předpisů do působnosti obou orgánů.

b.      Ministerstvo bude od nabytí účinnosti tohoto dodatku zabezpečovat provoz domény "www.vyzkum.cz" jak po technické, tak po organizační a personální stránce, včetně příslušných koncesních poplatků. Tato doména je ve fyzickém vlastnictvím ministerstva, které za ni plně právně odpovídá s výjimkou odpovědnosti za informace poskytované Radou podle odst. d).

c.       Ministerstvo umožní od nabytí účinnosti tohoto dodatku rutinní dálkovou správu této  domény ze strany Rady v rozsahu vymezeném odst. d). Tuto činnost budou provádět výlučně pověření pracovníci sekretariátu Rady.

d.      Rada zajistí, včetně finančních závazků z toho vyplývajících, zejména:

1.      Po vzájemné dohodě s ministerstvem zpracování a aktualizaci www stránky jako celku.

2.      Po vzájemné dohodě s ministerstvem zpracování a aktualizaci částí, týkajících se poskytování informací o:

·         Národní politice výzkumu a vývoje České republiky;

·         legislativě, předpisech a dalších dokumentech výzkumu a vývoje;

·         aktualitách z oblasti výzkumu a vývoje.

3.      Poskytování informací z Národních databází výzkumu a vývoje České republiky a údajů s nimi souvisejících, tj. z:

·         Centrální evidence projektů výzkumu a vývoje účelově financovaných ze státního rozpočtu;

·         Centrální evidence výzkumných záměrů institucí financovaných ze státního rozpočtu;

·         Registru informací o výsledcích státem podporovaného výzkumu a vývoje;

·         Centrální evidence veřejných soutěží a veřejných zakázek výzkumu a  vývoje.

4.      Zpracování a aktualizaci informací o složení a úkolech Rady a o její činnosti.

e.       Ministerstvo zajistí, včetně finančních závazků z toho vyplývajících, zejména:

1.      Zpracování a aktualizaci informací o 5. Rámcovém programu Evropské unie a souvisejících aktivitách.

2.      Zpracování a aktualizaci informací o mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji.

3.      Zpracování a aktualizaci informací o Národním programu orientovaného výzkumu a vývoje.

4.      Zpracování a aktualizaci informací o úkolech ministerstva a jeho činnosti, které se týkají jeho odpovědnosti za výzkum a vývoj v České republice.

7.U materiálů Akademie věd ČR, které mají být předloženy vládě, bude v každém případě předem mezi ministry dohodnuto, který z ministrů (popřípadě oba) materiál předloží a bude za něj odpovídat. Před rozesláním materiálů do připomínkového řízení si vyžádá předkládající ministr vždy stanovisko druhého z ministrů a společně se svým stanoviskem jej projedná se zpracovatelem - Akademií věd ČR. Pokud budou stanoviska rozporná, dohodnou ministři další postup.

IV. Způsob vzájemné spolupráce

1.U materiálů, za které jeden z orgánů odpovídá a druhý s ním spolupracuje podle bodu III.4.,  bude spolupráce probíhat stejným způsobem, jako spolupráce s ostatními orgány státní  správy. Spolupráce a jednání budou probíhat:

a.      na úrovni ministrů,

b.      na úrovni náměstka ministra pro vědu a vysoké školství a věcně odpovědných  místopředsedů Rady,

c.       na úrovni věcně odpovědného ředitele odboru a sekretáře Rady.

2.U společně připravovaných materiálů podle bodu III.3. bude spolupráce a jednání probíhat:

a.      na úrovni ministrů po vzájemné dohodě,

b.      na úrovni náměstka ministra pro vědu a vysoké školy a věcně odpovědných místopředsedů Rady, návazně na dohodu ministrů ad a),

c.       na úrovni společné pracovní skupiny ministerstva a Rady, o jejímž koordinátorovi pro daný úkol se obě strany před zahájením prací shodnou.

3.Působnosti a odpovědnost zúčastněných jsou vymezeny v organizačních řádech obou orgánů.

3.2.1.6       Nařízení vlády č. 88/2001 Sb. ze dne 31. ledna 2001 o podmínkách účelového financování výzkumu a vývoje a předání údajů do centrální evidence projektů financovaných ze státního rozpočtu

ČÁST PRVNÍ

PODMÍNKY ÚČELOVÉHO FINANCOVÁNÍ VÝZKUMU A VÝVOJE

§ 2

Podmínky účelového financování výzkumu a vývoje

(1) Základní podmínky účelového financování výzkumu a vývoje jsou

e.       předání údajů do centrální evidence projektů financovaných ze státního rozpočtu podle § 22 odst. 1,

i.        i.předání údajů do centrální evidence projektů financovaných ze státního rozpočtu podle § 22 odst. 2 a 3.

(2) Podmínky podle odstavce 1 písm. g), h) a i) se vztahují na poskytnutí účelových finančních prostředků v průběhu projektu.

§ 4

Posouzení programu vyhlašovaného ve veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji

(1) Poskytovatel před vyhlášením veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji

a.      předloží k posouzení Radě údaje o vyhlašovaném programu a podmínkách veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji,

b.      požádá o povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory podle zvláštního právního předpisu.[14]

(2) V případě opakované veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji vyhlašované na programy, které byly schváleny Radou a k nimž byla povolena výjimka ze zákazu veřejné podpory podle zvláštního právního předpisu14, se tyto programy k posouzení Radě v dalších letech nepředkládají a nežádá se znovu o povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory.

(3) Údaje o programech a údaje o podmínkách veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, předkládané poskytovatelem k posouzení Radě, zahrnují zejména

a.      údaje o poskytovateli a základní identifikační údaje o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji,

b.      podmínky veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji podle § 5 odst. 2,

c.       výši účelových prostředků ze státního rozpočtu vyčleněných na program nebo na podporu grantových projektů,

d.      stupeň důvěrnosti[15] údajů,

e.       údaje jednoznačně identifikující předaná data.

(4) Struktura a způsob předání a poskytnutí údajů a další náležitosti jsou stanovovány Radou po projednání s příslušnými správci kapitol státního rozpočtu.

§ 5

Vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji

(1) Veřejnou soutěž ve výzkumu a vývoji a její podmínky, popřípadě její odvolání musí vyhlásit poskytovatel v Obchodním věstníku a může ji zároveň zveřejnit jiným způsobem. Zároveň poskytovatel předá platné údaje o vyhlašovaném programu a veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji Radě podle § 4 odst. 3 a 4 ve znění shodném jako zveřejňuje v Obchodním věstníku. Rada nezveřejní tyto údaje prostřednictvím veřejné informační sítě dříve než poskytovatel.

(2) Podmínky veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji musí obsahovat zejména

a.      předmět veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji a předpokládaný termín zahájení a ukončení řešení projektů,

b.      formu poskytnutí účelových finančních prostředků,

c.       požadavek na kvalifikační předpoklady k řešení projektů,

d.      kritéria hodnocení návrhů projektů, včetně požadavků na splnění podmínek pro přijetí návrhu projektu do veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji,

e.       soutěžní lhůtu podle § 7,

f.        hodnotící lhůtu podle § 7, datum, místo a způsob vyhlášení výsledků,

g.      místo a dobu převzetí zadávací dokumentace, formu, způsob, místo a dobu pro podávání návrhů projektů,

h.      název, sídlo, telefon, elektronickou adresu (e-mail) a fax poskytovatele.

 (3) Poskytovatel může vymezit i další podmínky veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, které zveřejní jako zadávací dokumentaci současně s podmínkami veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji uvedenými v odstavci 2. Poskytovatel může pro podávání návrhů projektů stanovit jak písemnou formu, tak formu elektronickou.

(4) Pro účely veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji a splnění dalších povinností poskytovatele je povolena jak písemná, tak elektronická forma shromažďování údajů o návrzích projektů a uchazečích. Při shromažďování, zpracovávání a zveřejňování těchto údajů se poskytovatel řídí zvláštními právními předpisy.[16] Rozsah údajů o návrzích projektů a uchazečích, který je v návaznosti na § 3 odst. 2 písm. a) zákona určený ke zveřejnění, musí poskytovatel vymezit v zadávací dokumentaci v souladu se zvláštními právními předpisy.

(5) Osoba, která organizačně zajišťuje veřejnou soutěž ve výzkumu a vývoji, je vyloučena z účasti v této soutěži, nesmí se podílet na řešení projektu, nesmí mít prokazatelný osobní zájem na výsledku hodnocení návrhu projektu, nesmí mít k uchazeči pracovní ani jiný obdobný vztah nebo, je-li fyzickou osobou, nesmí být osobou blízkou podle zvláštního právního předpisu[17]

§ 17

Využití dosažených výsledků výzkumu a vývoje

(1) Jde-li o výzkum a vývoj pro potřeby státu a výsledek nelze chránit podle zvláštních právních předpisů[18], podléhá zveřejnění a využití výsledku souhlasu poskytovatele.

(2) V případě, že stát není jediným uživatelem výsledků, platí, že

a.      v případě výsledků výzkumu a vývoje financovaného z veřejných zdrojů ve výši přesahující 50 % celkových uznaných nákladů příjemce zpřístupní výsledky za stejných podmínek všem zájemcům o jejich využití,

b.      v případě výsledků výzkumu a vývoje podílově financovaného z veřejných zdrojů ve výši dosahující 50 % a méně celkových uznaných nákladů musí být součástí smlouvy o využití výsledků dohoda o způsobu a termínech využití výsledků, nebo

c.       v případě nevyužití výsledků výzkumu a vývoje podílově financovaného z veřejných a z jiných zdrojů v době stanovené ve smlouvě o využití výsledků mají příjemci povinnost poskytnout dosažené výsledky k využití za běžných nediskriminujících podmínek dalším zájemcům.

ČÁST DRUHÁ

PŘEDÁNÍ ÚDAJŮ DO CENTRÁLNÍ EVIDENCE PROJEKTŮ FINACOVANÝCH ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU

§ 20

Předání údajů do centrální evidence projektů financovaných ze státního rozpočtu

(1) Předáním údajů do centrální evidence projektů financovaných ze státního rozpočtu, která je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního právního předpisu[19], (dále jen "centrální evidence projektů") a jejich zveřejněním je realizována povinnost příjemce a poskytovatele poskytovat veřejnosti informace o výzkumu a vývoji financovaném ze státního rozpočtu a zajistit přístup veřejnosti k výsledkům této činnosti daná zákonem; povinnosti správce centrální evidence projektů stanovené zvláštním právním předpisem[20] plní Rada (dále jen "správce").

(2) Účelem centrální evidence projektů je

a.      informování vědecké a ostatní veřejnosti o projektech financovaných ze státního rozpočtu,

b.      kontrola účelového financování ze státního rozpočtu a zamezení vícenásobného financování projektů,

c.       příprava návrhu státního rozpočtu a zajištění dalších zákonem stanovených činností organizačních složek státu,

d.      hodnocení výsledků výzkumu a vývoje účelově financovaného ze státního rozpočtu a poskytování informací vládě a veřejnosti.

(3) Podmínkou předání údajů do centrální evidence projektů a návazného poskytnutí účelových finančních prostředků je

a.      poskytnutí údajů do centrální evidence projektů uvedených v § 21,

b.      zajištění povinností poskytovatele při předání údajů do centrální evidence projektů podle § 22,

c.       zajištění povinností uchazeče a příjemce při předání údajů do centrální evidence projektů podle § 23,

d.      zajištění povinností při přijetí a poskytnutí údajů předaných do centrální evidence projektů podle § 24 .

§ 21

Údaje centrální evidence projektů

(1) Součástí centrální evidence projektů jsou údaje o projektech a údaje o výsledcích těchto projektů. Výběr technických a programových prostředků a dalších produktů pro provoz centrální evidence projektů, číselníky a datové prvky navrhuje po projednání s příslušnými správci kapitol státního rozpočtu provozovatel centrální evidence projektů podle zvláštního právního předpisu20 (dále jen "provozovatel") a odsouhlasuje správce.

(2) Údaje centrální evidence projektů zahrnují

a.      název projektu v českém a anglickém jazyce a jeho identifikační kód zahrnující údaje o programu, o poskytovateli a o roku zahájení a pořadovém čísle,

b.      základní údaje o příjemci a o právnické nebo fyzické osobě, s níž příjemce uzavřel smlouvu o řešení části projektu (spolupříjemci), kterými jsou

1.      obchodní firma nebo název, identifikační číslo organizace, sídlo a právní forma právnické osoby, a pokud existuje, kód a název její organizační jednotky, která řešení projektu zajišťuje; u právnické osoby, která nemůže mít identifikační číslo organizace, se místo něj uvádí stát, ve kterém je zaregistrována,

2.      jméno, příjmení, tituly, rodné číslo a místo pobytu fyzické osoby, která nemá identifikační číslo organizace, a není-li příjemce státním občanem České republiky, pak jeho jméno, příjmení, datum narození, státní příslušnost a místo rodného čísla identifikační kód podle standardu informačních systémů veřejné správy,

c.       základní údaje o osobě odpovědné příjemci nebo spolupříjemci za řešení projektu (řešiteli nebo spoluřešiteli), kterými jsou jméno, příjmení, tituly a rodné číslo, a spojení na řešitele nebo spoluřešitele; není-li tato osoba státním občanem České republiky, pak jeho státní příslušnost a místo rodného čísla identifikační kód podle standardu informačních systémů veřejné správy,

d.      termín zahájení a ukončení projektu (zahájení a ukončení poskytování účelových finančních prostředků) a stav průběhu řešení projektu,

e.       předmět řešení projektu (anotace a obor projektu v českém a anglickém jazyce),

f.        celkové uznané náklady projektu, výše účelových finančních prostředků a jejich členění v souladu s právními předpisy,

g.      jiné projekty a výzkumné záměry příjemce, na jejichž řešení se příjemce podílí, které jsou uvedené v centrální evidenci výzkumných záměrů a řeší obdobnou problematiku,

h.      po ukončení řešení projektu jeho stručné zhodnocení poskytovatelem,

i.        identifikační kód výsledku zahrnující údaje o poskytovateli, identifikačním čísle organizace příjemce, jeho organizační jednotce, roku uplatnění výsledku a pořadové číslo výsledku; nemůže-li mít příjemce identifikační číslo organizace, zahrnuje údaje obdobné písmenu b) bodům 1 a 2 a identifikační kód projektu, jehož řešením výsledek vznikl, uvedený podle písmene a),

j.        základní údaje podle písmene b) o příjemci, který výsledek dosáhl,

k.      celkový počet autorů výsledku a počet autorů, kteří jsou zaměstnanci příjemce,

l.        jména, příjmení, tituly a rodná čísla autorů výsledku, kteří jsou zaměstnanci příjemce, a nejsou-li státními občany České republiky, pak místo rodného čísla jejich státní příslušnost a identifikační kód podle standardu informačních systémů veřejné správy,

m.     druh výsledku (publikace, monografie, výsledky chráněné na základě zvláštního právního předpisu[21] nebo výsledky uplatněné na trhu); v případě výsledků s utajovanými skutečnostmi podle zvláštního právního předpisu[22]  je za druh výsledku považována i výzkumná zpráva,

n.      název výsledku a jeho anotaci v původním jazyce a v anglickém jazyce, pokud není původním jazykem,

o.      údaje jednoznačně určující daný výsledek (citace výsledku a u výsledků uplatněných na trhu název místa uplatnění, technické a ekonomické parametry výsledku a údaje o vlastníkovi výsledku uvedené podle písmene b) bodu 1,

p.      obor výzkumu a vývoje výsledku,

q.      rok uplatnění výsledku,

r.       stupeň důvěrnosti[23] poskytovaných údajů,

s.       údaje jednoznačně určující poskytovatele, termín a způsob předání dat podle § 22 odst. 1 až 3 a zaměstnance poskytovatele odpovědného za předání dat,

t.        další údaje vztahující se k financování výzkumu a vývoje stanovené zvláštními právními předpisy[24] nebo mezinárodními závazky České republiky.

(3) Pokud se rozhodnutí o poskytnutí účelových finančních prostředků vztahuje k více příjemcům, údaje se uvádějí o každém z nich.

(4) Údaje předané do centrální evidence projektů jsou považovány za předané pouze v případě, že správce potvrdí jejich zařazení do centrální evidence projektů na základě kontroly úplnosti údajů a vazeb mezi nimi. Kontroly úplnosti údajů a vazeb mezi nimi jsou stanoveny postupem uvedeným v odstavci 1.

§ 22

Postup poskytovatele při předání údajů do centrální evidence projektů

(1) Údaje o nově zahajovaných projektech uvedené v § 21 odst. 2 písm. a) až g) a písm. s) až u) poskytovatel předá prostřednictvím elektronických médií do centrální evidence projektů po vydání rozhodnutí o poskytnutí účelových finančních prostředků nebo uzavření smlouvy o poskytnutí účelových finančních prostředků, nejpozději však před poskytnutím účelových finančních prostředků.

(2) Platné údaje o řešených projektech uvedené v § 21 odst. 2 písm. a) až g) a písm. s) až u) poskytovatel předá prostřednictvím elektronických médií do centrální evidence projektů do 2 měsíců od začátku kalendářního roku, vždy před zahájením poskytnutí těchto prostředků v daném kalendářním roce. Pokud dojde v průběhu roku ke změně údajů předaných do konce února, poskytovatel je správci předá před poskytnutím účelových finančních prostředků na změněný projekt, nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy vydal rozhodnutí o poskytnutí účelových finančních prostředků, jímž změnu provedl, nebo kdy mu byla změna oznámena, pokud nevyžadovala vydání dodatku k rozhodnutí o poskytnutí účelových finančních prostředků nebo uzavření dodatku ke smlouvě o poskytnutí účelových finančních prostředků.

(3) Údaje o výsledcích uvedené v § 21 odst. 2 písm. h) až u) poskytovatel předá prostřednictvím elektronických médií nejpozději do šesti měsíců od ukončení poskytnutí účelových finančních prostředků. V případě, že v této lhůtě nebyly výsledky zveřejněny, poskytovatel předá tyto údaje do 6 měsíců po jejich zveřejnění. Za zveřejněné výsledky se považují i žádosti nebo přihlášky na jakákoliv práva vyplývající z duševní činnosti při řešení projektů podle zvláštních právních předpisů[25] a výsledky uplatněné na trhu.

(4) Jsou-li údaje předané poskytovatelem do centrální evidence projektů předmětem obchodního nebo jiného tajemství nebo státem uznané povinnosti mlčenlivosti (dále jen "obchodní tajemství")[26], poskytovatel předá tyto údaje v takové podobě, aby byly zveřejnitelné[27]; úplné musí být všechny údaje o poskytovaných účelových finančních prostředcích, a pokud zvláštní právní předpisy[28] nestanoví jinak, i údaje o příjemci a spolupříjemci. Za zveřejnitelné údaje se pro účely tohoto nařízení považují údaje, které nejsou osobními údaji, utajovanými skutečnostmi nebo předmětem obchodního tajemství a lze je v souladu se zvláštními právními předpisy[29] poskytnout do veřejně přístupných informačních systémů, včetně mezinárodních (dále jen "zveřejnitelné údaje"). Současně předá poskytovatel správci samostatně v elektronické podobě údaje, které jsou předmětem obchodního tajemství, společně s identifikačním kódem projektu nebo výsledku.

(5) Jsou-li údaje předané poskytovatelem do centrální evidence projektů předmětem utajovaných skutečností podle zvláštního právního předpisu28, předá je poskytovatel správci ve zveřejnitelné podobě. Úplné údaje, které jsou předmětem utajovaných skutečností, předá poskytovatel správci samostatně postupem stanoveným zvláštním právním předpisem28 v elektronické nebo písemné podobě.

(6) Poskytovatel vždy před předáním údajů správci provede kontroly podle § 21 odst. 4.

§ 23

Postup uchazeče a příjemce při předání údajů pro centrální evidenci projektů

 (1) Uchazeč předá poskytovateli pravdivé údaje o návrzích projektů nezbytné pro posouzení ve veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji a pro centrální evidenci projektů společně s návrhem projektu.

(2) Údaje o projektech a dosažených výsledcích příjemce předá poskytovateli ve formě a v termínech stanovených poskytovatelem v souladu s tímto nařízením a v souladu se zvláštními právními předpisy[30].

§ 24

Postup při přijetí a poskytnutí údajů předaných do centrální evidence projektů

(1) Provozovatel zařadí do centrální evidence projektů ty údaje předložené poskytovatelem, které splňují stanovené náležitosti, a oznámí písemně tuto skutečnost poskytovateli ve lhůtě

1.      do 10 kalendářních dnů ode dne doručení údajů o projektech provozovateli,

2.      do 60 kalendářních dnů ode dne doručení údajů o výsledcích provozovateli.

(2) Provozovatel poskytuje z centrální evidence projektů

a.      veřejnosti všechny platné údaje, které nejsou chráněny podle zvláštních právních předpisů[31], v přehledné formě dálkovým přístupem prostřednictvím referenčního rozhraní podle zvláštního právního předpisu[32],

b.      poskytovateli na základě písemné žádosti všechny platné údaje, které poskytl nebo které se týkají organizací v jeho působnosti, prostřednictvím referenčního rozhraní podle zvláštního právního předpisu32,

c.       příjemci na základě písemné žádosti všechny platné údaje o jeho projektech a jím dosažených výsledcích,

d.      u projektů výzkumu a vývoje jejich příjemci na základě písemné žádosti potvrzené poskytovatelem ty platné údaje, jejichž dodání je součástí schváleného projektu a na jejichž ochranu se nevztahují zvláštní právní předpisy31,

e.       řešiteli na základě písemné žádosti v souladu se zvláštním právním předpisem[33] platné osobní údaje o něm zpracovávané,

f.        dalším subjektům stanoveným zvláštními právními předpisy[34]  nebo mezinárodními smlouvami a akty mezinárodních orgánů a organizací, jimiž je Česká republika vázána, údaje, které nejsou chráněny podle zvláštních předpisů31.

3.2.2        Centrální evidence projektů výzkumu a vývoje – CEP

3.2.2.1       Obecně o CEPu

CEP (Centrální evidence projektů výzkumu a vývoje) je databáze projektů výzkumu a vývoje, které jsou účelově financovány ze státního rozpočtu České republiky prostřednictvím jednotlivých ústředních orgánů (Grantovou agenturou ČR, AV ČR, jednotlivými resorty a jejich vnitřními grantovými agenturami).

Součástí CEP jsou všechny projekty VaV financované přímo z rozpočtových kapitol (zadavatelem je ústřední orgán bez ohledu na formu poskytování prostředků) a to i v případě, že takto je financována pouze dílčí část projektu. Naproti tomu se za projekt pro účely CEP nepovažuje interní rozdělování prostředků v rámci jedné organizace. Databáze neobsahuje také ty projekty, které jsou financovány pouze z jiných zdrojů, než je státní rozpočet ČR.

Databáze CEP je provozována Úřadem vlády od roku 1993, veřejně přístupné údaje jsou aktualizovány čtvrtletně. Přímé vyhledávání v databázi CEP je umožněno pomocí uživatelské www aplikace na stránkách Výzkumu a vývoje v ČR (http://www.vyzkum.cz/).

Veřejně jsou zobrazovány pouze ty záznamy databáze CEP, které mají stupeň důvěrnosti údajů označený dodavatelem dat jako „veřejný“.

3.2.2.2       Údaje evidované o projektech

a.       Hlavní údaje o projektu

·         identifikační kód

·         kód programu resp. typu grantu dle číselníku

·         český a anglický název (angličtina až od roku 1998)

·         rok zahájení a ukončení

·         hlavní obor předmětu řešení dle číselníku

·         anotace

·         anglickaá anotace (pro data od roku 1999)

·         zadavatel projektu

b.      Údaje o nositeli projektu

·         IČO nositele resp. příjemce

·         název a sídlo nositele resp. příjemce

c.       Údaje o spolunositeli projektu (od roku 1999 nepovinný údaj)

·         IČO spolunositele

·         název a sídlo spolunositele

d.      Údaje o řešiteli projektu

·         tituly, příjmení a jméno řešitele projektu

·         IČO, název a sídlo organizace řešitele projektu

e.      Údaje o spoluřešiteli projektu (roku 1999 nepovinny údaj)

·         tituly, příjmení a jméno spoluřešitele projektu

·         IČO, název a sídlo organizace spoluřešitele projektu

f.        Finanční údaje o projektu

·         předpokládané celkové náklady na projekt za celou dobu řešení projektu

·         předpokládané celkové náklady na projekt z účelových prostředku zadavatele za celou dobu řešení projektu

3.2.2.3       Předávání dat

Předání údajů do centrální evidence projektů VaV (CEP) financovaných ze státního rozpočtu ČR je podmínkou pro poskytnutí prostředků ze státního rozpočtu (podle § 6 odst. 1 zákona č. 300/1992 Sb. o státní podpoře výzkumu a vývoje, ve znění zákona č. 1/1995 Sb., a podle § 2 a 15 nařízení vlády č. 88/2001 Sb., o podmínkách účelového financování výzkumu a vývoje a předání údajů do centrální evidence projektů financovaných ze státního rozpočtu) a porušení tohoto ustanovení je porušením rozpočtové kázně (§ 30 zákona č. 576/1990 Sb. a § 1 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb. ve znění zákona č. 255/1994 Sb.).

Každý poskytovatel předává do CEP platné údaje o všech projektech výzkumu a vývoje financovaných z jeho rozpočtové kapitoly, tj. údaje o řešených a nově zahájených projektech a stanovené údaje o ukončených projektech. Platné údaje o řešených a nově zahájených projektech je poskytovatel povinen předat do CEP před poskytnutím účelových finančních prostředků příjemci.

3.2.2.4       Formát předávání dat

Struktura CEP02 je koncipována tak, aby vyhovovala širokému spektru všech projektů podporovaných ze státního rozpočtu. Kromě položek, které musí byt bezpodmínečně vyplněny (název projektu, kód aktivity, atd.) jsou ve struktuře dat CEP02 i položky, jejichž povinnost vyplnění je podmíněna existencí hodnoty (např. tituly před jménem a za jménem) nebo závisí na hodnotě jiného údaje. V I. tabulce jsou to např. položky, které se vyplňují pouze v případě ukončeného nebo zastaveného projektu. Ve II. tabulce se vyplňuje forma poskytnuti finančních prostředků pouze u financování projektu z účelových finančních prostředků poskytovatele na celou dobu řešení. Ve III. tabulce se vyplňuje pouze ta sada údajů, která přísluší konkrétnímu subjektu (např. je-li příjemcem fyzická osoba, vyplní se sada údajů týkajících se fyzické osoby, údaje o organizační jednotce se vyplní v případě, že existuje organizační jednotka se vztahem k projektu a pod.). Spojení na fyzickou osobu se vyplňuje jen v případě řešitele a v případě spolupříjemce – fyzické osoby. Speciálními položkami, které by se daly označit jako nepovinné, jsou položky pro pokračování anotace. Jedna se o „rezervní pole“ pro případy delších textů anotace. Tyto položky se vyplní v případě, že text anotace přesáhne délku příslušné položky.

Struktura dat CEP02 neobsahuje žádné takové nepovinné položky, kde je na rozhodnutí poskytovatele, zda tyto položky vyplní či nikoliv i když hodnota položky existuje a je známa (ve III. tabulce struktury CEP01 položky G10, G11), ze IV. tabulky byly vyřazeny všechny položky, které v případě dodávky dat do CEP zůstávají nevyplněny (položky D06 až D12).

Údaje, týkající se jednoho projektu, jsou obsazeny jednak v hlavní tabulce, jednak v závislých (detailních) tabulkách II. a III., které jsou svázány s hlavní tabulkou pomocí identifikačního kódu projektu.

Struktura III. tabulky (tabulka účastníků ve struktuře CEP01) umožňuje správný a jednoznačný zápis všech případů, které v současnosti (případně i v budoucnosti) mohou nastat. Zavedení číselníku typu „role v projektu“ a zavedení dvoustranných vztahů prostřednictvím těchto číselníků vyplývá i z potřeby zajistit postupně návaznost na informační systémy Evropské unie (výměnný formát CERIF/2000).

Struktura III. tabulky umožňuje uvést kromě povinných údajů o řešiteli resp. spoluřešiteli libovolný počet dalších osob – dalších řešitelů resp. spoluřešitelů příslušného projektu.

3.2.2.5       Struktura dat

Skutečně používaný datový model nebylo možné zjistit. Ze známého formátu předávání dat CEP02 lze pouze odhadnout přibližnou strukturu dat, vhodnou pro uložení do databáze. Použité podmínky jsou:

m  = povinný (mandatory)

o   = nepovinný (optional)

pk = primární klíč (primary key)

fk = cizí klíč (foreign key)

a.       Základní informace  – Projekt

Atribut

Datový typ

Podmínka

Poznámka

Kód

char(13)

m, pk

 

Název česky

char(255)

m

 

Název anglicky

char(255)

m

 

Rok zahájení

int

m

 

Měsíc zahájení

int

m, {1,...,12}

 

Rok ukončení

int

m

 

Měsíc ukončení

int

m, {1,...,12}

 

Financující program

char(5)

m, fk

číselník programů

Stupeň důvěrnosti

char(1)

m, fk

číselník důvěrností

Anotace česky

char(1020)

o

 

Anotace anglicky

char(1020)

m

 

Klíčová slova česky

char(255)

o

 

Klíčová slova anglicky

char(255)

m

 

Stav průběhu řešení

char(1)

m, fk

číselník stavů projektů

Změna smlouvy

char(1)

m, fk

číselník změn smlouvy

Hodnocení ukončeného nebo zastaveného projektu

char(1)

o, fk

číselník hodnocení ukončeného nebo zastaveného projektu

Zhodnocení výsledku

char(255)

o

 

Druh soutěže

char(1)

m, fk

číselník druhů soutěže

Kód soutěže

char(13)

o

 

b.      Řešitelé, spoluřešitelé

Atribut

Datový typ

Podmínka

Poznámka

Kód projektu

char(13)

m, fk

do tabulky projektů

Role fyzické osoby

char(2)

m,

číselník rolí fyz. osoby

Druh osoby podle státní příslušnosti

char(3)

m, fk

číselník druhů fyzické osoby

Rodné číslo

char(10)

m

 

Státní příslušnost

char(2)

o

číselník států

Příjmení

char(35)

m

 

Jméno

char(24)

m

 

Titul před jménem

char(35)

o

 

Titul za jménem

char(10)

o

 

Subjekt nebo organizační jednotka subjektu)

char(3)

o

číselník subjektů

Název pracoviště

char(255)

o

 

Ulice a číslo pracoviště

char(48)

o

 

PSČ pracoviště

char(20)

o

 

Místo pracoviště

char(48)

o

 

Stát pracoviště

char(2)

o, fk

číselník států

Telefon

char(33)

o

 

Fax

char(33)

o

 

E-mail

char(50)

o

 

c.       Financování

Atribut

Datový typ

Podmínka

Poznámka

Kód projektu

char(13)

m, fk

do tabulky projektů

Rok

int

m

 

Typ zdroje

char(3)

m, fk

číselník zdrojů financí

Forma fin. prostředků

char(1)

o, fk

číselník forem fin. pros.

Typ členění nákladů

char(3)

m, fk

číselník členění nákl.

Částka

numeric(7)

m

 

d.      Číselníky

Výše uvedené tabulky používají řadu číselníků. Jejich databázová struktura je až na číselník subjektů totožná, proto si uveďme pouze výčet číselníků a příklad jedné struktury.

Potřebné číselníky:

·         Identifikace programů VaV

·         Kód důvěrnosti údajů dodaných do CEP

·         Stav průběhu řešení projektu

·         Změna smlouvy nebo rozhodnutí

·         Hodnocení ukončeného nebo zastaveného projektu

·         Druh soutěže, ke které se projekt vztahuje

·         Rolí fyzické osoby na projektu

·         Druh fyzické osoby podle státní příslušnosti

·         Číselník států

·         Typ zdroje financování projektu

·         Forma poskytnutí finančních prostředků na projekt

·         Členění celkových uznaných nákladů na projekt

·         Seznam subjektů evidovaných pro účely CEP, CEZ a RIV

·         Zařazení subjektu podle právní formy

·         Role subjektu na projektu

·         Klasifikace oborů

Struktura číselníků (kromě číselníku subjektů):

Atribut

Datový typ

Podmínka

Kód položky

char(<závisí na číselníku>)

m, pk

Název položky česky

char(255)

m

Název položky anglicky

char(255)

o

Číselník subjektů (a organizačních jednotek subjektů):

Atribut

Datový typ

Podmínka

Kód

char(5)

m, pk

IČO

char(8)

o

Název česky

char(255)

m

Název anglicky

char(255)

m

Právní zařazení

char(3)

o, fk

Stát

char(3)

m, fk

e.      Vazebné tabulky

Vztahy typu m : n je třeba reprezentovat vazebnými tabulkami. V případě projektů se jedná o tři vazebné tabulky:

Projekt – Obor

Atribut

Datový typ

Podmínka

Poznámka

Kód projektu

char(13)

m, fk

do tabulky projektů

Kód oboru

char(2)

m, fk

číselník vědních oborů

Pořadí

int

m

 

Projekt – Související projekt

Atribut

Datový typ

Podmínka

Poznámka

Kód projektu

char(13)

m, fk

do tabulky projektů

Kód souvisejícího projektu

char(13)

m

 

Projekt – Příjemce, spolupříjemce

Atribut

Datový typ

Podmínka

Poznámka

Kód projektu

char(13)

m, fk

do tabulky projektů

Kód subjektu

char(5)

m, fk

číselník subjektů

Role subjektu

char(2)

m, fk

číselník rolí subjektů

3.2.2.6       Porovnání jednotlivých struktur dat o projektech

V následující tabulce je seznam všech možných položek evidovaných k projektu a porovnání, zda se položka vyskytuje či nevyskytuje ve struktuře CEP 2000, CEP 2002, v návrhu Zákona o podpoře VaV z veřejných prostředků (963/0) a v zahraničí – struktura CERIF.

Evidovaná položka

Struktura CEP 2000

Struktura CEP 2002

Návrh zákona1)

Struktura CERIF

Identifikační kód

+

+

+

 

Financující program

+

+

-

 

Název projektu česky

+

+

+

 

Název projektu anglicky

+

+

+

 

Trvání projektu

+

+

+

 

Důvěrnost údajů

+

+

+

 

Předpokládané celkové náklady

+

-

-

 

Předpokládané celkové náklady z prostředků zadavatele

+

-

-

 

Obor(y) projektu

+

+

+

 

Anotace česky

+

+

+

 

Anotace anglicky

+

+

+

 

Klíčová slova česky

-

-

-

 

Klíčová slova anglicky

+

+

-

 

Poznámka k projektu

+

-

-

 

Změna smlouvy

+

+

-

 

Kódy souvisejících projektů

+

+

+

 

Stav průběhu řešení

+

+

+

 

Hodnocení ukončeného projektu

+

+

-

 

Zhodnocení výsledku

+

+

+

 

Druh veřejné soutěže

-

+

-

 

Kód veřejné soutěže

-

+

+

 

 

 

 

 

 

Období financování

-

+

-

 

Zahájení a ukončení poskytování financí

-

-

+

 

Typ zdroje financí

+

+

-

 

Název zdroje financí

+

-

-

 

IČO zdroje financí

+

-

-

 

Stát zdroje financí

+

-

-

 

Forma poskytnutí financí

+

+

-

 

Typ členění nákladů na projekt

+

+

+

 

Částka v minulém roce

+

-

-

 

Částka

+

+

+

 

Částka v následujícím roce (plánovaná)

+

-

-

 

Typ členění podpory

-

-

+

 

Výše podpory

-

-

+

 

 

 

 

 

 

Role subjektu na projektu

+

+

-

 

Role subjektu na projektu v minulém roce

+

-

-

 

Zařazení subjektu podle právní formy

+

+

+

 

IČO subjektu

+

+

+

 

Kód subjektu

-

+

+

 

Obchodní firma nebo název subjektu

+

+

+

 

Adresa subjektu

-

-

+

 

Stát subjektu

+

+

+

 

Specifikace subjektu

+

-

-

 

Kontakty subjektu

 

-

+

 

Role subjektu jednotky

 

+

-

 

Kód organizační jednotky

+

+

-

 

Název organizační jednotky

+

+

-

 

Spotřebovaná část dotace

+

-

-

 

Pracovní kapacita v hodinách v minulé roce

+

-

-

 

Role fyzické osoby

-

+

-

 

Druh fyzické osoby

-

+

-

 

Rodné číslo nebo identifikač. kód

+

+

+

 

Státní příslušnost fyzické osoby

+

+

+

 

Příjmení a jméno fyzické osoby

+

+

+

 

Tituly fyzické osoby

+

+

+

 

Název pracoviště fyzické osoby

+

+

+

 

Adresa pracoviště fyzické osoby

+

+

+

 

Stát pracoviště fyzické osoby

+

+

+

 

Kontakty na fyzickou osobu

+

+

+

 

1) Návrh zákona o podpoře VaV z veřejných prostředků, 963/0

     návrh zákona obsahuje obecné specifikace, co musí struktura obsahovat

     obecná specifikace návrhu se nedá přesně porovnávat se stávající strukturou

3.2.3        Centrální databáze výzkumných záměrů – CEZ

3.2.3.1       Obecně o CEZu

CEZ je centrální databáze výzkumných záměrů institucí financovaných ze státního rozpočtu České republiky.

Součástí CEZ jsou  všechny výzkumné záměry institucí financované ze státního rozpočtu ČR a to i v případě, že takto je financovaná pouze dílčí část záměru. Naproti tomu se v CEZ neevidují ty výzkumné záměry, které jsou plně financovány z jiných prostředků než je statni rozpočet ČR.

Databáze CEZ je provozována Úřadem vlády od října roku 1998, veřejně přístupné údaje jsou aktualizovány čtvrtletně. Přímé vyhledávání v databázi CEP je umožněno pomocí uživatelské www aplikace na stránkách Výzkumu a vývoje v ČR (http://www.vyzkum.cz/).

Veřejně jsou zobrazovány pouze ty záznamy databáze CEZ, které mají stupeň důvěrnosti údajů označený dodavatelem dat jako „veřejný“.

3.2.3.2       Údaje evidované o záměrech

a.         Hlavní údaje o záměru

·         identifikační kód

·         český a anglický název (angličtina až od roku 1998)

·         rok zahájení a ukončení

·         hlavní obor předmětu řešení dle číselníku

·         anotace

·         anglická anotace (pro data od roku 1999)

·         zadavatel záměru

b.        Údaje o příjemci záměru:

·         IČO příjemce

·         název a sídlo příjemce

c.         Údaje o řešiteli záměru:

·         tituly, příjmení a jméno řešitele záměru

·         IČO, název a sídlo organizace řešitele záměru

d.        Finanční údaje záměru:

·         předpokládané celkové náklady na záměr za celou dobu řešení záměru

·         předpokládané celkové náklady na záměr z účelových prostředků zadavatele za celou dobu řešení záměru

3.2.3.3       Předávání dat

Předání údajů do centrální evidence výzkumných záměrů VaV (CEZ) financovaných ze státního rozpočtu ČR je plněna povinnost poskytnout veřejnosti informaci o prováděném výzkumu a vývoji podle § 3 odst. 2 zákona č. 300/1992 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje, ve znění zákona č. 1/1995 Sb., a povinnost podle usnesení vlády ze dne 22. dubna 1998 č. 281 (Pravidla hodnocení výzkumných záměrů a výsledků organizací pro poskytování institucionální podpory výzkumu a vývoje), části III, odst. 2 a 3.

Do požadovaných podkladů musí být zahrnuty všechny výzkumné záměry financované ze státního rozpočtu, tj. pokračující i nově zahájené.

3.2.3.4       Formát předávání dat

Ve struktuře dat CEZ02 jsou zařazeny pouze údaje stanovené nařízením vlády č. 88/2001 Sb. a na odůvodněnou žádost některých resortů položka „klíčová slova“, struktura dat CEZ02 neobsahuje žádné takové nepovinné položky, kde je na rozhodnutí poskytovatele, zda tyto položky vyplní či nikoliv i když hodnota položky existuje a je známa.

Struktura CEZ02 je koncipována tak, aby vyhovovala širokému spektru všech výzkumných záměrů. Kromě položek, které musí být bezpodmínečně vyplněny (název výzkumného záměru, stav průběhu řešení výzkumného záměru atd.), jsou ve struktuře dat CEZ02 i položky, jejichž povinnost vyplnění je podmíněna existencí hodnoty (např. tituly před jménem a za jménem) nebo závisí na hodnotě jiného údaje.

V I. tabulce jsou to např. položky, které se vyplňují pouze v případě ukončeného nebo zastaveného výzkumného záměru. Ve III. tabulce se vyplňuje pouze ta sada údajů, která přísluší konkrétnímu subjektu (např. údaje o organizační jednotce se vyplní v případě, že existuje organizační jednotka se vztahem k výzkumnému záměru, statní příslušnost se vyplní v případě fyzické osoby – cizince a pod.). Spojení na fyzickou osobu se vyplňuje jen v případe, že příslušná osoba je řešitelem, u dalšího řešitele se nevyplňuje. Speciálními položkami, které by se daly označit jako nepovinné, jsou položky pro pokračovaní anotace (Z22 až Z24 a Z26 až Z28). Jedná se o „rezervní pole“ pro případy delších textů anotace. Tyto položky se vyplní v případě, že text anotace přesáhne délku příslušné položky.

3.2.3.5       Struktura dat

Skutečně používaný datový model nebylo možné zjistit. Ze známého formátu předávání dat CEZ02 lze pouze odhadnout přibližnou strukturu dat, vhodnou pro uložení do databáze. Použité podmínky:

m=povinný (mandatory)

o=nepovinný (optional)

pk=primární klíč (primary key)

fk=cizí klíč (foreign key)

a.       Základní informace  – Záměr

Atribut

Datový typ

Podmínka

Poznámka

Kód

char(13)

m, pk

 

Název česky

char(255)

m

 

Název anglicky

char(255)

m

 

Rok zahájení

int

m

 

Rok ukončení

int

m

 

Stupeň důvěrnosti

char(1)

m, fk

číselník důvěrností

Anotace česky

char(1020)

o

 

Anotace anglicky

char(1020)

m

 

Klíčová slova česky

char(255)

o

 

Klíčová slova anglicky

char(255)

m

 

Hodnocení záměru

char(1)

m, fk

číselník hodnocení

Důvod přerušení

char(255)

o

 

Stav průběhu řešení

char(1)

m, fk

číselník stavů záměrů

Hodnocení ukončeného nebo zastaveného záměru

char(1)

o, fk

číselník hodnocení ukončeného nebo zastaveného záměru

Zhodnocení výsledku

char(255)

o

 

b.       Řešitelé

Atribut

Datový typ

Podmínka

Poznámka

Kód záměru

char(13)

m, fk

do tabulky záměrů

Role fyzické osoby

char(2)

m,

číselník rolí fyz. osoby

Druh osoby podle státní příslušnosti

char(3)

m, fk

číselník druhů fyzické osoby

Rodné číslo

char(10)

m

 

Státní příslušnost

char(2)

o

číselník států

Příjmení

char(35)

m

 

Jméno

char(24)

m

 

Titul před jménem

char(35)

o

 

Titul za jménem

char(10)

o

 

Subjekt nebo organizační jednotka

char(3)

o

číselník subjetů

Název pracoviště

char(255)

o

 

Ulice a číslo pracoviště

char(48)

o

 

PSČ pracoviště

char(20)

o

 

Místo pracoviště

char(48)

o

 

Stát pracoviště

char(2)

o, fk

číselník států

Telefon

char(33)

o

 

Fax

char(33)

o

 

E-mail

char(50)

o

 

c.       Financování

Atribut

Datový typ

Podmínka

Poznámka

Kód záměru

char(13)

m, fk

do tabulky záměrů

Rok

int

m

 

Typ zdroje

char(3)

m, fk

číselník zdrojů financí

Typ členění nákladů

char(3)

m, fk

číselník členění nákl.

Částka

numeric(7)

M

 

d.       Číselníky

Výše uvedené tabulky používají řadu číselníků. Jejich databázová struktura je až na číselník subjektů totožná, proto si uveďme pouze výčet číselníků a příklad jedné struktury.

Číselníky:

·         Kód důvěrnosti údajů dodaných do CEZ

·         Stav hodnocení výzkumného záměru

·         Stav průběhu řešení záměru

·         Hodnocení ukončeného nebo zastaveného záměru

·         Role fyzické osoby na záměru

·         Druh fyzické osoby podle státní příslušnosti

·         Číselník států

·         Typ zdroje financování záměru

·         Členění celkových uznaných nákladů na záměr

·         Seznam subjektů evidovaných pro účely CEP, CEZ a RIV

·         Zařazení subjektu podle právní formy

·         Role subjektu na záměru

·         Klasifikace oborů

Struktura číselníků (kromě číselníku subjektů):

Atribut

Datový typ

Podmínka

Kód položky

char(<závisí na číselníku>)

m, pk

Název položky česky

char(255)

m

Název položky anglicky

char(255)

o

Číselník subjektů (a organizačních jednotek subjektů):

Atribut

Datový typ

Podmínka

Kód

char(5)

m, pk

IČO

char(8)

o

Název česky

char(255)

m

Název anglicky

char(255)

m

Právní zařazení

char(3)

o, fk

Stát

char(3)

m, fk

e.       Vazebné tabulky

Vztahy typu m : n je třeba reprezentovat vazebnými tabulkami. V případě záměrů se jedná o dvě vazebné tabulky:

Záměr – Obor

Atribut

Datový typ

Podmínka

Poznámka

Kód projektu

char(13)

m, fk

do tabulky projektů

Kód oboru

char(2)

m, fk

číselník vědních oborů

Pořadí

int

m

 

Záměr – Příjemce

Atribut

Datový typ

Podmínka

Poznámka

Kód projektu

char(13)

m, fk

do tabulky projektů

Kód subjektu

char(5)

m, fk

číselník subjektů

Role subjektu

char(2)

m, fk

číselník rolí subjektu

3.2.3.6       Porovnání jednotlivých struktur dat o záměrech

V následující tabulce je seznam všech možných položek evidovaných k záměru a porovnání, zda se položka vyskytuje či nevyskytuje ve struktuře CEZ 2000, CEZ 2002, v návrhu Zákona o podpoře VaV z veřejných prostředků (963/0) a v zahraničí – struktura CERIF.

Evidovaná položka

Struktura CEZ 2000

Struktura CEZ 2002

Návrh zákona1)

Struktura CERIF

Identifikační kód

+

+

+

 

Název záměru česky

+

+

+

 

Název záměru anglicky

+

+

+

 

IČO příjemce

+

-

-

 

Název příjemce

+

-

-

 

Specifikace vykonavatele záměru

+

-

-

 

Kód organizační jednotky subjektu vykonavatele

+

-

-

 

Název organizační jednotky subjektu vykonavatele

+

-

-

 

Trvání záměru

+

+

+

 

Důvěrnost údajů

+

+

+

 

Obor(y) záměru

+

+

+

 

Anotace česky

+

+

+

 

Anotace anglicky

+

+

+

 

Klíčová slova česky

-

-

-

 

Klíčová slova anglicky

+

+

-

 

Předpokládané celkové náklady

+

-

-

 

Předpokládané celkové náklady z prostředků zadavatele

+

-

-

 

Změna smlouvy

+

-

-

 

Stav průběhu řešení

+

+

+

 

Důvod k přerušení

-

+

-

 

Kód hodnocení záměru

+

-

-

 

Hodnocení ukončeného záměru

+

+

-

 

Zhodnocení výsledku

+

+

+

 

 

 

 

 

 

Finance v daném roce celkem

+

-

-

 

Finance institucionální ze SR v daném roce celkem

+

-

-

 

Finance institucionální ze SR v daném roce – investiční

+

-

-

 

Finance institucionální ze SR v daném roce – neinvestiční

+

-

-

 

Finance institucionální ze SR v daném roce – mzdové

+

-

-

 

Finance institucionální ze SR v daném roce – neinv. režijní

+

-

-

 

Finance účelové ze SR v daném roce – celkem

+

-

-

 

Finance ze zahraničních zdrojů – celkem

+

-

-

 

Finance z ostatních zdrojů – celkem

+

-

-

 

Kód souvisejícího projektu

+

-

-

 

Finance účelové souvisejícího projektu v minulém roce

+

-

-

 

Finance účelové souvisejícího projektu v aktuálním roce

+

-

-

 

Finance účelové souvisejícího projektu v příštím roce

+

-

-

 

Období financování

-

+

-

 

Zahájení a ukončení poskytování financí

-

-

+

 

Typ zdroje financí

-

+

-

 

Typ členění nákladů na projekt

-

+

+

 

Částka

-

+

+

 

 

 

 

 

 

Role subjektu na záměru

-

+

-

 

Zařazení subjektu podle právní formy

-

+

+

 

IČO subjektu

-

+

+

 

Kód subjektu

-

+

+

 

Obchodní firma nebo název

-

+

+

 

Role organizační jednotky

-

+

-

 

Role fyzické osoby

-

+

-

 

Rodné číslo nebo identifikač. kód

+

+

+

 

Státní příslušnost fyzické osoby

-

+

+

 

Příjmení a jméno fyzické osoby

+

+

+

 

Tituly fyzické osoby

+

+

+

 

Název pracoviště fyzické osoby

-

+

+

 

Adresa pracoviště fyzické osoby

-

+

+

 

Stát pracoviště fyzické osoby

-

+

+

 

Kontakty na fyzickou osobu

+

+

+

 

1) Návrh zákona o podpoře VaV z veřejných prostředků, 963/0

     návrh zákona obsahuje obecné specifikace, co musí struktura obsahovat

     obecná specifikace návrhu se nedá přesně porovnávat se stávající strukturou

3.2.4        Registr informací o výsledcích státem podporovaného výzkumu a vývoje – RIV

Registr informací o výsledcích státem podporovaného výzkumu a vývoje (RIV) je databáze určená pro účely hodnocení výsledků účelově i institucionálně podporovaného výzkumu a vývoje a pro informování vědecké a ostatní veřejnosti o těchto výsledcích. Databáze RIV navazuje na databázi RIP (Registr informací o publikacích výzkumu a vývoje v rozpočtových a příspěvkových organizacích), která byla provozována Úřadem vlády do roku 1995. Za správu databáze odpovídá sekretariát  Rady vlády pro výzkum a vývoj.

Databáze obsahuje údaje o všech výsledcích dosažených řešením projektů VaV (CEP) nebo výzkumných záměrů (CEZ) uplatněných od roku 1993, jež jsou účelově nebo institucionálně financovány ze státního rozpočtu ČR.

Údaje jsou aktualizovány jedenkrát ročně a pro rok 2002 byl termín předání údajů do RIV stanoven Radou vlády ČR pro výzkum a vývoj za jednotlivé poskytovatele na 30. 6. 2002. Na základě usnesení vlády ze dne 22. dubna 1998 č. 281, části III, odst. 2 a 3, předkládají Radě údaje o výsledcích dosažených řešením výzkumných záměrů pro RIV výhradně poskytovatelé. Každý poskytovatel předává Radě údaje o výsledcích dosažených řešením projektů nebo výzkumných záměrů financovaných z jeho rozpočtové kapitoly. Podle číselníku RIV jsou poskytovateli tyto úřady a instituce:

·         Akademie věd ČR

·         Bezpečnostní a informační služba

·         Český báňský úřad

·         Český statistický úřad

·         Český úřad zeměměřičský a katastrální

·         Grantová agentura ČR

·         Ministerstvo dopravy a spojů

·         Ministerstvo financí

·         Ministerstvo kultury

·         Ministerstvo pro místní rozvoj

·         Ministerstvo obrany

·         Ministerstvo průmyslu a obchodu

·         Ministerstvo práce a sociálních věcí

·         Ministerstvo spravedlnosti

·         Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

·         Ministerstvo vnitra

·         Ministerstvo zdravotnictví

·         Ministerstvo zemědělství

·         Ministerstvo životního prostředí

·         Ministerstvo zahraničních věcí

·         Národní bezpečnostní úřad

·         Státní úřad pro jadernou bezpečnost ČR

·         Úřad vlády ČR

Po zpracování jsou ta data, která jsou zveřejnitelnými údaji, veřejně dostupná všem zájemcům na síti Internet na adrese http://www.vlada.cz/1250/rvv/riv/rivfind.sqw v této struktuře:

a.      Hlavní údaje o výsledku:

·         identifikační kód

·         druh výsledku

·         název výsledku v originálním jazyce (pro data od roku 1999)

·         název výsledku anglicky (pro data od roku 1998)

·         rok uplatnění výsledku

·         rok dodání výsledku do RIV

·         hlavní obor předmětu výsledku

·         anotace výsledku v originálním jazyce (pro data od roku 1999)

·         anglická anotace (pro data od roku 1999)

b.      Údaje o předkladavateli výsledku:

·         IČO předkladavatele

·         název předkladavatele

·         kód organizační jednotky předkladavatele (fakulta, ústav apod.)

·         název organizační jednotky předkladavatele

·         nadřízený resort

Další údaje dle typu výsledku:

c.       Údaje pro typ výsledku J (článek v odborném periodiku):

·         ISSN periodika

·         plný oficiální originální název periodika

·         stát vydavatele periodika

·         ročník (volume) periodika resp. pořadové číslo vydání, není-li ročník zaveden

·         číslo periodika (number) v rámci uvedeného ročníku

·         strana od

d.      Údaje pro typ výsledku P (patent):

·         číslo patentu

·         název vydavatele patentu

·         místo vydání patentu

·         název vlastníka patentu

e.      Údaje pro typ výsledku B (odborná monografie), C ( kapitola v knize), D (článek ve sborníku),V (výzkumná oponovaná zpráva pro státní správu), A (prezentace výsledků VaV)

·         kód ISBN

·         místo vydání

·         název knihy nebo sborníku v originálním jazyce (pouze pro druh výsledku C a D)

·         název edice a číslo svazku v edici, nebo číslo poslední platné verse výzkumné zprávy (neuvádí se u D)

·         strana od (pouze pro druh výsledku C a D)

·         název nakladatele (u druhu publikace B, C, D) resp. objednatele (u druhu výsledku V a A)

·         datum a místo konání presentace resp. konference, jedná-li se o sborník z konference nebo původ sborníku

f.        Údaje pro typ výsledku T (prototyp, poloprovoz, ověřená technologie, nová odrůda apod.)

·         lokalizace výsledku (umístění prototypu, poloprovozu, technologie)

·         technické parametry výsledku (uvedeny technické aj. parametry charakterizující výstup)

·         ekonomické parametry výsledku (uvedeny ekonomické parametry charakterizující výstup, např. roční zvýšení objemu výroby, zisku, export atd.)

·         název vlastníka výsledku

·         IČO vlastníka výsledku

·         stát vlastníka výsledku

Pro pohodlné vyhledávání informací o výsledcích uložených v databázi RIV slouží veřejně dostupný webový formulář. Z jednotlivých detailních položek o autorovi, předkladateli a výsledku lze sestrojit vyhledávací dotaz. Některé položky vyhledávacího dotazu lze svázat logickými podmínkami AND nebo OR. Lze také vyhledávat výsledky vzniklé řešením konkrétního výzkumného záměru (CEZ) nebo projektu (CEP).

3.2.4.1       Porovnání struktury dat RIV

Dodávka dat do RIV je tvořena 4 tabulkami. Tabulky I., II. a III. obsahují data o výsledcích,
IV. tabulka má vždy jediný záznam s informacemi o dodávce dat do RIV a slouží jako elektronická průvodka k dodávce dat. Dodávka dat musí vždy obsahovat sadu všech 4 tabulek.

Evidovaná položka

Struktura RIV 2001

Struktura RIV 2002

Návrh zákona1)

Struktura CERIF

I. tabulka – VÝSLEDKY VÝZKUMU A VÝVOJE

Identifikační kód výsledku

+

+

+

 

Kód nejnižší organizační jednotky organizace

+

+

+

 

Název -"-

+

-

+

 

Kvalifikace hlavního oboru výsledku

+

+

+

 

Druh výsledku - kód

+

+

+

 

Plný název výsledku v originálním jazyce

+

+

+

 

Originální jazyk výsledku

+

+

 

 

Plný název anglicky

+

+

+

 

Plný název česky

-

-

+

 

Rok uplatnění

+

+

+

 

Počet autorů celkem

+

+

+

 

Počet domácích autorů

+

+

+

 

Kód důvěrnosti údajů

+

+

+

 

Klíčová slova-anglicky

+

+

-

 

ČLÁNEK V PERIODIKU

 

ISSN, kód existence ISSN

+

+

 

 

Plný oficiální originální název periodika

+

+

 

 

Stát vydavatele

+

+

 

 

Rok, číslo, strana od, počet stran

+

+

 

 

PATENT

 

Číslo patentu

+

+

 

 

Název vydavatele

+

+

 

 

Místo vydání

+

+

 

 

Název vlastníka patentu

+

+

 

 

Stát vydání patentu

-

+

 

 

Datum registrace/přijetí

-

+

 

 

ČLÁNEK,...

 

ISBN, kód existence ISBN

+

+

 

 

Místo vydání

+

+

 

 

Název knihy/sborníku v origin. jazyce

+

+

 

 

Název edice a číslo svazku

+

+

 

 

Strana od, počet stran

+

+

 

 

Název nakladatele, objednavatele

+

+

 

 

Datum a místo konání presentace, konference

+

+

 

 

Typ akce podle státní příslušnosti účastníků

-

+

 

 

Druh přístupu k výsledku

-

+

 

 

Identifikační číslo nosiče

-

+

 

 

Úplná adresa www stránky výsledku

-

+

 

 

PROTOTYP, POLOPROVOZ, ...

 

Identifikační kód přidělený tvůrcem

-

+

 

 

Lokalizace výsledku

+

+

 

 

Technické parametry výsledku

+

+

 

 

Ekonomické -"-

+

+

 

 

Název, IČO, stát vlastníka výsledku

+

+

 

 

KONFERENCE, WORKSHOP, VÝSTAVA

 

Místo a stát konání akce

-

+

 

 

Datum zahájení/ukončení akce

-

+

 

 

Počet účastníků/zahraničních účastníků

-

+

 

 

Typ akce podle státní příslušnosti účastníků

-

+

 

 

SPOLEČNÉ PRO VŠECHY TYPY

 

Anotace v originálním/anglickém jazyce

+

+

+

 

Anotace v českém jazyce

-

-

+

 

Citace jmen autorů

+

+

+

 

II. tabulka - AUTOŘI A GARANT VÝSLEDKU

Identifikační kód výsledku

+

+

+

 

Pořadí autora v seznamu autorů

+

+

 

 

Příjmení a jméno

+

+

+

 

Vztah autora k organizaci

+

-

+

 

Vztah autora k příjemci

-

+

+

 

Druh autora dle státní příslušnosti

-

+

+

 

Identifikace autora (RČ)

+

+

+

 

Garance výsledku

+

+

 

 

Státní příslušnost

-

+

+

 

III. tabulka - NÁVAZNOST VÝSLEDKů NA CEZ, CEP

Identifikační kód výsledku

+

+

+

 

Typ zdroje (CEZ, CEP)

+

+

+

 

Druh vztahu k CEP , CEZ

+

-

 

 

Identifikační kód CEZ, CEP

+

+

+

 

IV. tabulka - INFORMACE O DODÁVCE DAT DO RIV

Informace o dodávce, zadavateli a vykonavateli

+

+

+

 

1) Návrh zákona o podpoře VaV z veřejných prostředků, 963/0

     návrh zákona obsahuje obecné specifikace, co musí struktura obsahovat

     obecná specifikace návrhu se nedá přesně porovnávat se stávající strukturou

     záznamy o výsledku by se měly zveřejňovat v českém, anglickém a původním jazyce

3.2.4.2       Datový model RIV

Jelikož nebylo možné zjistit skutečně používaný datový model, zobrazený graf znázorňuje obecný datový model databáze RIV, vyplývající ze struktury dat:

 

4          CEP, CEZ

 

 

5          Výsledek

 

 

1          Autor výsledku

 

3.2.5        Centrální evidence veřejných soutěží – VES

Centrální evidence veřejných soutěží (VES) je databáze veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji (VaV) vyhlašovaných na projekty výzkumu a vývoje, které jsou účelově financovány ze státního rozpočtu České republiky prostřednictvím jednotlivých ústředních správních úřadů (Grantovou agenturou ČR, AV ČR a jednotlivými resorty). Databáze VES je provozována Úřadem vlády ČR od roku 2000.

Databáze neobsahuje ty veřejné soutěže, jejichž předmět je financován výhradně z jiných zdrojů, než je státní rozpočet ČR - kapitola výzkumu a vývoje, a od roku 2001 neobsahuje informace o veřejných zakázkách.

Předání údajů do VES vychází z ustanovení § 7 odst. 3 písm. b) a d) zákona č. 300/1992 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje, ve znění zákona č. 1/1995 Sb. a z ustanovení § 4 odst. 3 a 4 nařízení vlády č. 88/2001 Sb., o podmínkách účelového financování výzkumu a vývoje a předání údajů do centrální evidence projektů financovaných ze státního rozpočtu. Data do VES jsou dodávána výhradně jednotlivými vyhlašovateli - ústředními správními úřady a jsou průběžně aktualizována po každém jednotlivém dodání dat. V roce 2002 musí být do VES dodána data o všech vyhlášených a vyhodnocených veřejných soutěžích ve výzkumu a vývoji se soutěžním rokem 2002 a o všech vyhlášených veřejných soutěžích ve výzkumu a vývoji se soutěžním rokem 2003. Dle číselníku VES jsou jednotlivý vyhlašovatelé tyto subjekty:

·         Akademie věd ČR

·         Bezpečnostní a informační služba

·         Český báňský úřad

·         Český statistický úřad

·         Český úřad zeměměřičský a katastrální

·         Grantová agentura ČR

·         Ministerstvo dopravy a spojů

·         Ministerstvo financí

·         Ministerstvo kultury

·         Ministerstvo pro místní rozvoj

·         Ministerstvo obrany

·         Ministerstvo průmyslu a obchodu

·         Ministerstvo práce a sociálních věcí

·         Ministerstvo spravedlnosti

·         Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

·         Ministerstvo vnitra

·         Ministerstvo zdravotnictví

·         Ministerstvo zemědělství

·         Ministerstvo životního prostředí

·         Ministerstvo zahraničních věcí

·         Národní bezpečnostní úřad

·         Státní úřad pro jadernou bezpečnost ČR

·         Úřad vlády ČR

Data uložená v databázi VES jsou zájemcům veřejně přístupná na síti Internet na adrese http://www.vyzkum.cz/index.asp?CP=CZ1250&zkr=DBVESFORM v této struktuře:

a.      Základní údaje o veřejné soutěži:

·         Identifikační kód soutěže

·         Druh soutěže

·         Vyhlašovatel soutěže

·         Typ soutěže podle účelových financí ze SR - kód

·         Kód zákona, podle kterého je soutěž vyhlášena - kód

b.      Údaje týkající se vyhlášené veřejné soutěže:

·         Rok vyhlášení soutěže

·         Soutěžní rok

·         Údaje o aktivitě, pro kterou je soutěž vyhlášena

·         Název aktivity - předmětu vyhlášené soutěže - česky, anglicky

·         Cíl aktivity - předmětu vyhlášené soutěže - česky, anglicky

·         Datum vyhlášení, uzávěrky a vyhlášení výsledků soutěže

·         Datum uzávěrky soutěže

·         Datum vyhlášení výsledků soutěže

·         Způsob podání přihlášky česky, anglicky

·         Způsob oznámení výsledků česky, anglicky

·         Účelové prostředky ze SR vyčleněné na předmět soutěže

·         Podmínky soutěže včetně důvodů pro vyloučení přihlášky česky, anglicky

·         Kriteria hodnocení přihlášek do soutěže česky, anglicky

·         Odkaz na www stránku s plným zněním soutěže

·         Odkaz česky, anglicky na jiné zdroje informací o soutěži

·         Adresové údaje pro podání přihlášky

·         Údaje o kontaktní osobě podávající informace o vyhlášené soutěži

c.       Údaje týkající se vyhodnocené veřejné soutěže:

·         Rok, ve kterém byla soutěž vyhodnocena

·         Stav soutěže po vyhodnocení

·         Údaje o aktivitě vztahující se k vyhodnocené soutěži

·         Název aktivity - předmětu vyhodnocené soutěže - česky, anglicky

·         Cíl aktivity - předmětu vyhodnocené soutěže - česky, anglicky

·         Datum schválení předmětu soutěže Radou ČR pro VaV

·         Skutečné datum vyhlášení, uzávěrky a výsledků soutěže

·         Počet doručených přihlášek do soutěže

·         Konečný počet podporovaných projektů/grant.projektů předmětu soutěže zahajovaných prvním rokem

·         Účelové prostředky ze SR přidělené v soutěži

·         Specifikace nepřidělení finančních prostředků v soutěži a důvod nepřidělení

Formulář WEB aplikace prohledávající databázi VES umožňuje sestavit dotaz na základě detailních voleb o vyhlašovateli, stavu vyhlášení a stavu vyhodnocení soutěže. Textové informace o soutěži lze vypisovat v českém nebo anglickém jazyce. V názvech a cílech předmětu soutěže je možné použít fulltextové vyhledání a jednotlivé seznamy slov nebo slovních spojení lze spojovat logickými spojkami AND, OR nebo NOT.

3.2.5.1       Porovnání struktury dat VES

Dodávka dat do VES je tvořena 3 tabulkami. Tabulky I. a II. obsahují data o veřejných soutěžích ve výzkumu a vývoji, III. tabulka má vždy jediný záznam s informacemi o dodávce dat a slouží jako elektronická průvodka k dodávce dat. Dodávka dat musí být tvořena vždy sadou všech 3 tabulek.

Evidovaná položka

Struktura VES 2001

Struktura VES 2002

Návrh zákona1)

Struktura CERIF

I.tabulka – VYHLÁŠENÉ VEŘEJNÉ SOUTĚŽE VE VaV

Identifikační kód soutěže

+

+

+

 

Kód vyhlašovatele

+

+

+

 

Typ soutěže

+

+

 

 

Soutěžní rok

+

+

 

 

Kód a typ aktivity

+

+

+

 

Název předmětu soutěže česky/anglicky

+

+

+

 

Cíl předmětu soutěže česky/anglicky

+

+

+

 

Rok zahájení/ukončení aktivity

+

+

+

 

Datum vyhlášení/uzávěrky soutěže

+

+

+

 

Datum vyhlášení výsledků

+

+

+

 

Způsob podání přihlášky česky/anglicky

+

+

+

 

Způsob oznámení výsledků česky/anglicky

+

+

+

 

Účelové finanční prostředky

+

+

+

 

Podmínky soutěže včetně důvodů pro vyloučení přihlášky česky/anglicky

+

+

+

 

Kritéria hodnocení přihlášek do soutěže česky/anglicky

+

+

+

 

ADRESOVÉ ÚDAJE O MÍSTĚ PŘIHLÁŠKY

 

Název instituce

+

+

+

 

Adresa sídla instituce

+

+

+

 

Doba pro podání návrhů (úřední hodiny)

-

+

+

 

KONTAKTNÍ OSOBA

 

Příjmení, jméno

+

+

+

 

Název zaměstnavatelské instituce

+

+

+

 

Adresa instituce

+

+

+

 

Telefon/fax/e-mail

+

+

+

 

INFORMAČNÍ ZDROJE

 

Úplná adresa WWW stránek s plným zněním vyhlašované soutěže

+

+

 

 

Ostatní mediální zdroje česky/anglicky

+

+

 

 

II. tabulka – VYHODNOCENÍ VEŘEJNÉ SOUTĚŽE VE VaV

Identifikační kód soutěže

+

+

+

 

Kód vyhlašovatele

+

+

+

 

Typ soutěže

+

+

 

 

Kód a typ aktivity

+

+

 

 

Stav soutěže po vyhodnocení

+

+

 

 

Specifikace případu nepřidělení účelových prostředků ze SR

+

+

+

 

Rok zahájení/ukončení aktivity

+

+

+

 

Datum schválení předmětu soutěže RV ČR pro VaV

+

+

 

 

Datum vyhlášení/uzávěrky soutěže

+

+

+

 

Datum vyhlášení výsledků

+

+

+

 

Počet doručených přihlášek

+

+

+

 

Počet hodnocených návrhů projektů

-

+

+

 

Konečný počet podporovaných projektů

+

+

+

 

Účelové fin. prostředky ze SR přidělené v soutěži

+

+

+

 

Bližší informace o důvodu nepřidělení fin. prostředků

+

+

+

 

III. tabulka - INFORMACE O DODÁVCE DAT DO VES

Informace o dodávce a vyhlašovateli

+

+

+

 

1) Návrh zákona o podpoře VaV z veřejných prostředků, 963/0

     návrh zákona obsahuje obecné specifikace, co musí struktura obsahovat

     obecná specifikace návrhu se nedá přesně porovnávat se stávající strukturou

3.2.5.2       Datový model VES

Jelikož nebylo možné zjistit skutečně používaný datový model, zobrazený graf znázorňuje obecný datový model databáze VES, vyplývající ze struktury dat:

 

2          Vyhodnocení soutěže

 

 

3          Vyhlášené soutěže

 

3.2.6        Centrální registr konečných příjemců státních dotací – CEDR

3.2.6.1       Obecně o CEDRu

Usnesením vlády ČR č. 584/97 ze dne 25.9.1997 a 729/98 ze dne 6.11.1998 bylo členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů uloženo zavést registr konečných příjemců všech účelově poskytnutých prostředků státního rozpočtu (dotací, návratných finančních výpomocí, účelových návratných či nenávratných příspěvků apod.) a s požadovanými údaji jej předávat ministerstvu financí do termínu finančního vypořádání se státním rozpočtem za příslušný rok, tj. s údaji k 31.12.

Vytvořený informační, evidenční a kontrolní systém nazvaný Centrální registr konečných příjemců státních dotací – CEDR má evidovat veškeré příjemce dotací ze státního rozpočtu a zabezpečovat tak informovanost jednotlivých správců dotací, umožňovat jim vytypovávat nejožehavější příjemce ke kontrole a vést administrativní podporu celého kontrolního procesu.

Již koncem roku 1998 byl uveden do zkušebního provozu subsystém CEDR II, který přinášel na finanční úřady informace o příjemcích státního hypotéčního příspěvku či dotace. V polovině roku 1999 byl uveden do rutinního provozu centrální registr dotací z rozpočtu tj. CEDR III. Tím došlo k rozšíření již rutinně provozovaného systému CEDR II na územních finančních orgánech o ostatní příjemce neinvestičních dotací.

3.2.6.2       Údaje evidované o dotacích

Zkrácená struktura obsahující pouze povinné položky eviduje:

a.       Hlavní údaje o dotaci

·         kód okresu

·         dotační období

·         kód kapitoly SR a dotačního titulu

b.      Údaje o příjemci dotace

·         forma příjemce dotace

·         IČO a název příjemce

·         sídlo příjemce

c.       Údaje o smlouvě

·         číslo smlouvy

·         datum podpisu smlouvy

·         položka a paragraf rozpočtové skladby poskytnuté dotace

·         příznak změny smlouvy

d.      Finanční údaje o dotaci

·         žádaná a přiznaná výše dotace

·         uvolněná a čerpaná neinvestiční nenávratná dotace v Kč

·         spotřebováno příjemcem

·         přiznání doplatku

·         prodloužené čerpání

 

3.2.6.3       Předmět a cíle CEDRu

a.       Předmětem registru jsou podle Zásad MF pro poskytování a čerpání neinvestičních dotací ze státního rozpočtu dotace, návratné finanční výpomoci a případně další neinvestiční transfery ze státního rozpočtu poskytované právnickým osobám (s výjimkou rozpočtových a příspěvkových organizací, jejichž zřizovatelem je ústřední orgán státní správy) a fyzickým osobám.

b.       Registr má splňovat jednak funkci evidenční, tj. podchytit výdaje ze státního rozpočtu poskytnuté ve formě státních dotací a zároveň všechny příjemce těchto prostředků, dále pak funkci kontrolní (slouží k zabezpečení účinnější kontroly příjemců dotací ze strany ústředních finančních orgánů).

c.       V registru mají být evidovány dotace, které jsou poskytovány:

·         prostřednictvím rozpočtových a příspěvkových organizací jiným subjektům (např. občanským sdružením, podnikatelským subjektům, obecně prospěšným společnostem, na výzkum a vývoj, ostatní apod.);

·         z kapitoly ostatním příjemcům státních dotací;

·         z VPS kapitolou.

d.       Okruh konečných příjemců dotací ze státního rozpočtu tak tvoří:

·         příjemci , kteří dotaci v konečné fázi užívají a spotřebovávají (v případech, kdy tuto spotřebu či užití lze kontrolou ověřit) – např. příjemci, s nimiž byl uzavřen smluvní vztah na dotaci;

·         příjemci, kteří vyplácí dotaci a současně vedou evidenci průkazných podkladů o splnění podmínek pro její poskytnutí (v případech, kdy konkrétní spotřebu či užití nelze v okamžiku kontroly ověřit).

e.       Cílem registru není samoúčelné vykazování vybraných údajů, ale konkretizace údajů již obsažených v jiných evidencích. Proto je nezbytné neustále dbát na to, aby byla zajištěna vazba údajů registru na údaje v účetnictví, finančním výkaznictví apod.

f.        Cílem registru je rovněž zjednodušit práce při zúčtování finančních vztahů se státním rozpočtem, a proto v registru figuruje ukazatel „Spotřebováno příjemcem“, do něhož školské referáty OkÚ (školské odbory magistrátů Prahy, Ostravy, Plzně, Brna, posléze krajů) budou vkládat částky spotřebovaných dotací, které jim v rámci zaúčtování předkládají jednotlivý příjemci.

Kromě informací o konečných příjemcích dotací ve vyčerpávající formě, umožňuje systém vybrat z celkového registru zajímavé subjekty ke kontrole a vytvořit kontrolní plán, sjednocuje vzhled a obsah kontrolních zpráv, nabízí jednotné formuláře rozhodnutí o odvodu i předpis penále a v podstatě vede správce dotace krok po kroku kontrolním procesem a samozřejmě pak podává řadu statistických výstupů.

V budoucnu budou veškeré výstupy a statistiky vypovídající o činnosti jednotlivých úřadů i finančních ředitelství automatizovaně vystupovat z IS CEDR, čímž odpadnou zbytečné a naprosto nepřesné ručně zpracovávané statistiky.

3.2.6.4       Struktura dat

Skutečně používaný datový model nebylo možné zjistit. Každá vstupní věta pro naplnění registru obsahuje celkem 55 položek, z nichž některé nejsou povinné. Dále uváděná zkrácená struktura obsahuje pouze povinné položky. Použité podmínky jsou:

m=povinný (mandatory)

o=nepovinný (optional)

pk=primární klíč (primary key)

fk=cizí klíč (foreign key)

 

a.      Povinné položky

Atribut

Datový typ

Podmínka

Poznámka

Kód okresu

char(4)

m, fk

číselník okresů

Dotační období

date

m

rrrr

Kód kapitoly SR

char(3)

m

 

Kód dotačního titulu

char(10)

m, fk

číselník dotačních titulů

IČO příjemce dotací

char(8)

m

 

Forma příjemce dotací

char(3)

m, fk

číselník příjemců

Obchodní jméno

char(255)

m

 

Kód obce

char(6)

m, fk

číselník obcí

Kód části obce

char(6)

m, fk

číselník částí obcí

Domovní číslo

char(5)

m

 

Typ domovního čísla

char(1)

m

1 – číslo popisné

2 – číslo evidenční

Ulice

char(32)

m

 

Orientační číslo

char(4)

m

 

PSČ

char(5)

m, fk

číselník PSČ

Číslo smlouvy

char(25)

m, pk

 

Datum podpisu smlouvy

date

m

dd.mm.rrrr

Položka rozpočtové skladby poskytnuté nenávratné neinvestiční dotace

char(4)

m, fk

dle druhového třídění

Paragraf rozpočtové skladby poskytnuté nenávratné neinvestiční dotace

char(4)

m, fk

dle funkčního třídění

Žádaná výše dotace

int

m

 

Přiznaná výše dotace

int

m

 

Uvolněná neinvestiční nenávratná dotace

int

m

 

Čerpaná neinvestiční nenávratná dotace

int

m

 

Spotřebováno příjemcem

int

m

 

Příznak doplatku

char(1)

m

0 – není doplatek

1 – je doplatek

Příznak změny smlouvy

char(1)

m

0 – smlouva nezměněna

1 – smlouva změněna

Prodloužení čerpání

char(1)

m

0 – nepovoleno

1 – povoleno

 

b.       Číselníky

Výše uvedená tabulka používá řadu číselníků. Jejich databázová struktura je až na číselník obcí a částí obcí totožná, proto si uveďme pouze výčet číselníků a příklad jedné struktury.

Potřebné číselníky:

·         Okresy

·         Dotační tituly

·         Příjemci dotací

·         Obec

·         Části obce

·         PSČ

Základní struktura číselníků :

Atribut

Datový typ

Podmínka

Kód položky

char(<závisí na číselníku>)

m, pk

Název položky

char(255)

m

Číselník obcí a částí obcí :

Atribut

Datový typ

Podmínka

Kód položky

char(<závisí na číselníku>)

m, pk

Název položky

char(255)

m

Kód nadřazené územní jednotky

char(<závisí na číselníku>)

m, fk

 

4          Charakteristika a vzájemné porovnání nabídky služeb reprezentativních národních a evropských informačních systémů v oblasti výzkumu a vývoje uživatelům a poskytovatelům dat

4.1        Nabídka služeb informačních systémů a informačních portálů VaV v zemích EU

Nutnou podmínkou pro dobrou definici pravidel evropského standardu CERIF 2000 je dobře pochopit jednak obecné uživatelské požadavky a dále specifické požadavky uživatelů CRISu. První otázkou je, kdo jsou uživatelé CRISu, zda tvoří homogenní skupinu a jaké jsou jejich zájmy.

4.1.1        Určení CRISů

Informační systémy o vědě a výzkumu, CRISy, sledují dva principiální cíle:

·         podpořit komunikaci mezi všemi, kdo se nějakým způsobem podílejí na zadávání, řešení a využívání výsledků řešení projektů V&V;

·         poskytnout účinnou informační bázi pro všechny, kdo se o informace z oblasti V&V zajímají nebo je potřebují.

Tradičně CRISy pokrývaly především registry výzkumných projektů, dnes jsou chápány jako zastřešení širokého spektra informačních zdrojů. Důvodem posunu je, že cílem industriální politiky je stimulovat inovace, takže se do centra pozornosti dostávají nejen tradiční výzkum, ale i další typy informací, jako jsou partneři, výsledky, expertizy a vybavení. Technologický vývoj (zejména v oblastech počítačových a WWW technologií) dnes dovoluje snadný, levný a uživatelsky přátelský přístup k širokému spektru veřejně dostupných informačních zdrojů a spolu s tím různí zprostředkovatelé vyvíjejí pro své klienty – zejména pro malé a střední podniky – další a další podpůrné služby pro získávání (vyhledávání a dodávání výběrů) vhodných a přesných informací, ktreé mohou být mnohem širší než samotné informace o výzkumu.

V rozšířeném slova smyslu informace o výzkumu zahrnují:

·         výzkumné programy;

·         probíhající a ukončené výzkumné projekty;

·         výzkumné skupiny / laboratoře;

·         výzkumná centra / instituce;

·         zdroje financování výzkumu;

·         výsledky výzkumu (publikace, reference na patenty, produkty atd.);

·         zařízení pro výzkum (zpravidla velká);

·         výzvy k podávání návrhů;

·         události (konference atd.);

·         databáze technologických transferů;

·         informace o technických patentech;

·         expertizy/konzultace.

a s tím související:

·         standardy vztahující se k potenciálnímu novému produket;

·         procedury týkající se práv intelektuálního vlastnictví;

·         kapitalisté risku;

·         školící organizace zabývající se business plány.

4.1.2        Uživatelské skupiny

Základními rolemi, které mohou lidé pohybující se v oblastech informačních systémů hrát, jsou:

·         uživatel: získává z ISu informaci, aby ji použil v kontextu své práce;

·         přispěvatel: dodává do ISu informace ke zveřejnění;

·         zhodnocovatel: propaguje služby ISu směrem k potenciálnímu uživateli a/nebo uživateli asistuje při používání ISu;

·         poradce: doporučuje, jak zlepšit nabízený obsah a vlastnosti ISu;

·         podporovatel: ovlivňuje cesty, jak IS podporovat a rozvíjet.

V oblasti V&V identifikovala pracovní skupina CERIF RWG těchto osm cílových uživatelských skupin:

c.       poskytovatelé informačních služeb

d.       poskytovatelé informací

e.       instituce a političtí činitelé

f.        V&V komunita

g.       zprostředkovatelské organizace

h.       výrobní podniky

i.         neziskový sektor

j.         média

Jednotlivé cílové uživatelské skupiny pracují s CRISy rozdílnými a komplementárními způsoby a jejich potřeby, požadavky a zájmy nelze chápat ani jako shodné, ani jako „stabilní“. Naopak je nutno počítat s vývojem uživatelských potřeb a požadavků pod vlivem takových faktorů, jako jsou změny technologií (na něž poskytovatelé CRISů odpovídají novými rysy a technikami svých systémů) nebo vývoj veřejné politiky od „výzkumu“ k „inovaci“.

4.1.2.1       Poskytovatelé informačních služeb

Kdo jsou? Poskytovateli informačních služeb jsou sběratelé a vydavatelé informací o výzkumu, například organizace financující výzkum nebo organizace místní či národní veřejné správy.

Proč existují? Cílem poskytovatelů CRISů je rozšířit povědomí, využití a zájem o CRIS jako nástroj pro šíření informací o V&V a někdy i politický nástroj.

Jak jim může pomoci CERIF? Implementace doporučení CERIFu umožní existujícímu CRISu vyměňovat si data s různými jinými informačními systémy a novým poskytovatelům CRISu nebo těm, kteří chtějí svůj existující systém dále rozšířit,  dává CERIF možnost budovat jejich IS pro V&V v souladu se standardním modelem CRISu. Poskytovatelé CRISu potřebují standard, který pokryje širokou oblast informací o výzkumu, je přizpůsobený prostředí dnešní informační společnosti a umožňuje implementaci nově se objevujících technologií. Standard musí osvědčovat flexibilní přístup a brát v úvahu různé datové struktury a systémy správy databází používané současnými CRISy.

Jak zlepšit viditelnost CRISu? Pozorováním a porovnáváním s jinými CRISy (jejich technickou a informační úrovní) mohou poskytovatelé CRISu vylepšovat své služby, tj. posilovat svou pozici. Z marketingového pohledu mohou být vzájemné reciproční vazby a srovnatelnost užitečné pro všechny CRISy.

4.1.2.2       Poskytovatelé informací

Kdo jsou? Poskytovateli obsahu CRISu, tedy přispěvateli, jsou univerzitní výzkumná centra a výzkumná oddělení podniků, která předávají záznamy o probíhajících výzkumných aktivitách svému vedení nebo přímo poskytovatelům CRISu. Informační správci jsou v těchto strukturách zodpovědni za sběr informací editovaných výzkumníky. Hlavními podskupinami jsou výzkumníci a inovátoři, kteří mohou působit 1. ve výzkumných ústavech, 2. v průmyslových organizacích; 3. v malých a středních podnicích; 4. každé organizaci, velké nebo malé, veřejné nebo soukromé, která se nějakým způsobem podílí na výzkumných nebo inovačních a vývojových aktivitách.

Proč používají CRIS? Poskytování dat CRISu je pro ty, kdo se účastní programů financovaných z veřejných zdrojů, většinou povinné. Kromě toho poskytovatelé informací často dodávají data ze své vlastní iniciativy a používají CRIS jako komunikační nástroj či dokonce jako prostředek, jak povědomí o svých aktivitách a výsledcích rozšířit, a naopak jak získat užitečné informace pro svou práci.

Jak jim může pomoci CERIF? CERIF poskytuje praktický společný standard pro informační obsah a věcné třídění a definovanými seznamy atributů zjednodušuje sběr a výměnu dat. Poskytovat snadno vyhledatelnou informaci znamená přijmout společná pravidla a k tomu je důležité, aby standardní řízené slovníky a standardizované datové struktury, jak je doporučuje CERIF, byly co nejrozšířenější (aby se jak poskytovatelé dat tak koncoví uživatelé obeznámili s typickou charakteristikou běžného CRISu).

Jak zlepšit viditelnost CRISu? Funkce poskytovatele dat je prvním krokem toku informací od výzkumných aktivit ke koncovému uživateli. Proto by měl CRIS nabízet jak jasnou informaci o struktuře obsažených dat, tak jednoduché nástroje pro sběr dat. Zjednodušení sběru informací napomáhají jednak standardní řízené slovníky použité pro předmětovou indexaci, jednak řízené seznamy atributů (např. k označení role osoby ve výzkumném projektu). Aby byl trvale používán, musí CRIS přispěvatelům i uživatelům trvale poskytovat nějakou přidanou hodnotu nebo užitek. Toho lze dosáhnout přesností, aktuálností, úplností a kvalitní prezentací dat uživateli a funkcionalitou vyhledávacího softwaru. Kromě toho by CRISy měly být aktivní a nabízet se poskytovatelům dat jako prostředek, jak šířit povědomí o jejich aktivitách.

4.1.2.3       Instituce a političtí činitelé

Kdo jsou? Tito uživatelé ovlivňují politiku a rozhodovací procesy, zejména v kontextu inovací a V&V na různých úrovních (národní, regionální nebo evropské). Patří sem i výzkumné a/nebo vědecké nadace, sítě, speciální zájmové skupiny. Političtí činitelé mohou vůči CRISu vystupovat jako podporovatelé, zhodnocovatelé nebo poradci.

Proč používají CRIS? Tím, že je zdrojem důležitých statistických údajů o aktivitách určité části populace, institucionálních vazbách, trendech investic do V&V apod., které jsou potřebné pro formulování politiky V&V, je CRIS pro instituce a politické činitele určitým politickým nástrojem. Používají jej jako zázemí pro rozhodnutí politické povahy, analýzu výzkumných trendů apod. Na základě informací z CRISu nastavovují priority, cíle, politické definice směru vývpoje, rozpočty a programy v oblastech inovací a V&V. Z CRISu čerpají informace pro vyhodnocování rozdělování finančních zdrojů na výzkum, předcházení duplikacím výzkumných aktivit, analýzu výzkumných trendů a získávání konkrétních příkladů výsledků výzkumu pro běžné občany. Političtí činitelé také často potřebují statistické analýzy o výzkumných aktivitách a CRISy mohou obsahovat informace o výzkumu v takovém tvaru, že lze statistické zprávy generovat. Aktivity CERIFu však nevidí statistickou potřebu jako svou prioritu a u CRISu se obecně nepředpokládá, že pokryje specifické statistické přehledy. Političtí činitelé navíc mohou CRIS použít jako podporu informačních služeb ke splnění požadavků vládní politiky, jako formální log probíhajícího výzkumu nebo jako pomoc při plánování projektů.

4.1.2.4       V&V komunita

Kdo jsou? V&V komunitu tvoří lidé aktivně se podílející na V&V aktivitách, buď jako výzkumníci nebo jako manažeři projektů. Do V&V komunity patří univerzity (výzkumná oddělení, jednotliví výzkumní pracovníci, vysokoškolští pedagogové, osoby vytvářející fondy), regionální, národní a mezinárodní institucionální výzkumná centra a výzkumné rady nebo výzkumná centra v průmyslu.

Proč používají CRIS? CRIS používají jako zdroj informací souvisejících s výzkumem, jako druh interaktivního spojení (například pro hledání partnerů pro řešení projektů) a obecně jako klíčový nástroj na podporu V&V aktivit. CRIS je užitečným nástrojem pro 1. eliminaci duplikovaného výzkumu, 2. nalezení odborníků pro vzájemnou výměnu námětů a spolupráci; 3. nalezení informací o výsledcích probíhajícího nebo ukončeného výzkumu; 4. lokalizaci vybavení a služeb; 5. nalezení financujících zdrojů pro výzkumné aktivity; 5. rozšíření povědomí o vlastních výzkumných aktivitách; 6. předání vlastních výzkumných výsledků komunitě uživatelů CRISu. Tato skupina rovněž může být přispěvatelem, tedy poskytovatelem informací určených ke zveřejnění v CRISu.

Jak jim může pomoci CERIF? Jednotný formát zjednodušuje výzkumným pracovníkům získávání informací, o něž mají zájem. Nástroje pro věcné (předmětové) indexování navíc umožňují vyhledávání informací v různých jazycích.

4.1.2.5       Zprostředkovatelské organizace

Kdo jsou? Zprostředkovatelskou organizací je kdokoli, kdo nabízí pomoc a podporu na poli inovace a/nebo výzkumu a technologického vývoje. Využití klíčových V&V informací není vždy jednoduché, zejména pro malé a střední podniky, takže zprostředkovatelská podpora bývá potřebná. Příklady zprostředkovatelských organizací jsou: 1. poradenské služby podporované EU a jejich koordinující agentury; 2. národní poradenská centra pro podniky (specializovaná technologická poradenská centra, obecná obchodní poradenská centra, centra pro vytváření podniků); 3. nezávislé a semi-nezávislé poradenské služby pro podniky (obchodní a průmyslové komory, asociované úřady, regionální nebo lokální agentury pro vývoj, organizace pro spolupráci univerzit a podniků, soukromí konzultanti – propagátoři technologií aj.); 4. organizace pro vybavování podniků (vědecké, technologické nebo obchodní parky atd.); 5. organizace pro financování podniků (veřejné a semi-veřejné riskové kapitálové fondy, komerční riskové kapitálové fondy, banky & finanční společnosti, obchodní sítě/kluby); 6. asociace podniků, syndikáty a federace pokrývající industriální sektor, výzkumné asociace, zájmové úřady pro národní nebo evropské asociace, národní obchodní asociace, federace malých podniků nebo odbory. Tyto organizace téměř vždy detailně znají své lokální ekonomické prostředí a obchodní prostředí. Operují v úzké spolupráci s místní obchodní komunitou a dobře znají každodenní problémy, na něž narážejí podnikatelé a obchodníci.

Proč používají CRIS? Aby mohli poskytovat služby svým klientům, jsou zprostředkovatelé  častými a pragmatickými uživateli CRISu, mají s používáním CRISu zkušenosti a dobře znají jeho možnosti. Z CRISu, který zajišťuje denodenní kontakt s inovativními podniky a obsahuje praktické informace (o probíhajícím výzkumu, využitelných výsledcích výzkumu, potenciálních partnerech a odbornících), získávají přehledy, aby svým klientům mohli zpracovávat syntetické zprávy.

Jak jim může pomoci CERIF? Tyto organizace jsou významnými uživateli nástrojů pro služby šité na míru, jako jsou možnost výběru informací industriálním sektorem prostřednictvím metodického využití průmyslově orientovaných klasifikačních schémat (NACE kódy pro sektory ekonomických aktivit, CPA kódy produktů). CERIF 2000 rozšířil rozsah informací o výzkumu o další typy, které zprostředkovatelům poskytují praktický užitek. Obecné zavedení standardu CERIF do CRISů dává zprostředkovatelům možnost dobře zvládnout vyhledávání a získávat porovnatelné informace z různých zdrojů.

Jak zlepšit viditelnost CRISu? Nejlepším způsobem, jak získat a udržet si pozornost zprostředkovatelských organizací, je nabídnout jim pragmatickou funkčnost, která je bezprostředně užitečná v každodenní práci. Jedním příkladem je nabídnout informační prostor pro předávání informací o využitelných výsledcích, aby bylo možno vejít v kontakt s dalšími uživateli CRISu.

4.1.2.6       Podniky

Kdo jsou? Podniky jsou živým praktickým koncem výzkumných a inovačních procesů. Do této skupiny patří lidé a organizace, kteří převádějí nové myšlenky do úspěšných obchodních aktivit (a tím generují ekonomický růst a zaměstnanst), tj. všechny potenciálně inovativní podniky, nikoli pouze ty, které jsou aktivní v oblasti V&V. Speciální skupinou podniků se vztahem ke CRISu jsou vydavatelé.

Proč používají CRIS? CRIS může napomoci 1. zjistit, co nového se děje  v jejich oblasti zaměření a v obchodním světe všeobecně; 2. předat technologie nebo naopak zjistit zdroje převzatelných technologií; 3. identifikovat zdroje financování; 4. identifikovat potenciální partnery a odborníky v Evropě a budovat potřebné vztahy; 5. převést výzkumné úsilí na produkty a také zainteresovat výzkumníky na účasti na využívání dosažených výsledků; 6. sestavovat a tvořit publikace. Poskytováním nových informací za minimálních nákladů udržuje CRIS nízké ceny, ačkoli vytváření příležitostí pro zakládání nových společných podniků má vysokou hodnotu.

Jak jim může pomoci CERIF? Většina firem má relativně úzké pole zájmu, takže jsou schopny přesně formulovat své informační dotazy. Proto je velmi důležité aplikovat jednoduché klasifikační systémy pro „filtrování“ informací. Kromě toho by CERIF měl poskytovat dodávky informací pomocí nástrojů na prohledávání podle předmětového indexování (tesaury předmětů výzkumu, jednotné kódy industriálních nebo tržních sektorů atd.).

Jak zlepšit viditelnost CRISu? Evropa obsahuje 15–20 miliónů podniků, které však nemají stejný zájem o CRISy ani stejnou schopnost využívat jejich služby. Je tedy třeba zaměřovat komunikaci na ty podniky, které jsou nejpravděpodobněji schopny a zároveň chtějí služeb CRISů dobře využít. CRIS je zejména spojen s technologickou inovací. Účast firmy v technologickém / vědeckém V&V je faktorem indikujícím její potenciální velký zájem o CRIS. Pro CRIS z toho plynou dva důsledky: 1. důraz na podporu inovací a využití výsledků V&V; 2. zajištění uživatelského komfortu zejména pro uživatele s nízkou úrovní IT znalostí/vybavení. Tomuto může velmi napomoci používání jednoduchých a známých (standardizovaných) schémat předmětového indexování pro prvotní výběr informací. Kromě toho musí CRIS získat zájem podniků nabídkou praktických výhod: musí být službou jednoduchou na používání, nevyžadující žádné speciální školení, vedoucí uživatele rychle, spolehlivě a přímo k potřebné informaci; musí být zdrojem obchodních informací a informace prezentovat z obchodního pohledu; musí mít povahu služby a snažit se porozumět uživatelským potřebám; musí poskytnout srozumitelné a aktuální informace v atraktivní podobě.

4.1.2.7       Nezislový sektor

Kdo jsou? Neziskovým sektorem jsou všechny organizace hledající takové využitelné výsledky výzkumu a další informace související s výzkumem, které mohou sloužit obecnému prospěchu společnosti nebo prospěchu specifické sociální skupiny. Příklady jsou: 1. místní, národní a mezinárodní veřejné organizace (místní správa, veřejná správa, policie, služby civilní obrany, zdravotnické systémy, nemocnice); 2. organizace a reprezentanti specifických sociálních kategorií (zaměření sociálně problematické oblasti – asociace spotřebitelů, lidé pomáhající zdravotně postižené nebo přestárlé části populace, zdravotnické asociace, organizace orientované na životní prostředí, knihovny a vydavatelé, skupiny pro kulturní/historické dědictví; charity). Tyto skupiny mohou aplikovat výsledky výzkumu na zlepšení kvality života, zacházení s přírodními zdroji, vytváření přátelské informační společnosti. Jedná se o velmi nehomogenní skupinu vystupující v mnoha rolích. Neziskoví uživatelé jsou současně uživateli, podporovateli a/nebo zprostředkovateli CRISů.

Proč používají CRIS? Pro neziskový sektor může být CRIS zajímavý z různých důvodů: 1. může být pro jejich práci užitečným nástrojem k seznamování se s technologiemi nebo výsledky vztahujícími se ke „společenským“ cílům; 2. je jednoduchým nástrojem k získání relevantní informace a kontaktům s odborníky; 3. je nástrojem, který může poskytnout pomoc a informace související s politickými možnostmi a směry vývoje. Tito uživatelé se zejména zajímají o výzkumné projekty směřující ke specifickým sociálním aplikacím v oblastech zdravotnictví, vzdělávání, kultury, sociáních služeb, zdravotně postižených, životního protředí, dopravy, volného času apod.

Jak jim může pomoci CERIF? CERIF 2000 zahrnuje podrobné rozšiřující informace, které mohou být tomuto typu uživatelů k užitku, a poskytuje možnosti pro uživatelsky komfortní vyhledávání.

Jak zlepšit viditelnost CRISu? CRIS by si měl být vědom, že je užitečným nástrojem k zachycení a využití výsledků výzkumu pro „společenské“ cíle, a snažit se vyhovět specifickým potřebám této kategorie uživatelů, jimiž jsou: 1. jednoduchá formulace dotazu, případně ve více jazycích; 2. výběr založený na klasifikaci podle oblasti výzkumu a na různých úropvních; 3. zhuštěná informace, ve více jazycích; 3. nástroje pro poskytnutí informace šité na míru o možných aplikacích výzkumu; 4. získávání relevantních kontaktních údajů.

4.1.2.8       Média

Kdo jsou? Lidé pracující ve všech mezinárodních, národních nebo lokálních tištěných, audio-vizuálních a virtuálních publikacích, které jsou čteny, používány (nebo produkovány) kteroukoli z ostatních skupin uživatelů. V denním nebo týdenním tisku se novináři mohou specializovat na vědu, ekonomiku nebo nové technologie. U specializovaného tisku se mohou zaměřovat na manažérské nebo finanční záležitosti, vědu a výzkum, nové technologie, inovace a vzdělávání v průmysku nebo odvětví (zejména tisk určený pro malé a střední podniky).

Proč používají CRIS? Média jsou potenciálními uživateli CRISu jako informačního zdroje pro nalezení přesných a aktuálních údajů o probíhajícím výzkumu, nalezení relevantních odborníků pro interview atd. CRIS může být také zdrojem inspirace, jak využít informací o výzkumu v denní práci.

Jak jim může pomoci CERIF? Novináří jsou tradičně zvyklí pracovat s rejstříky různých typů k vyhledávání informací. CERIF 2000 poskytuje podrobné informace, které mohou být pro tento typ uživatelů užitečné. Kromě toho jsou jeho vyhledávací možnosti uživatelsky přátelštější.

Jak zlepšit viditelnost CRISu? V prosazování CRISu mohou hrát novináři velmi klíčovou roli – jsou-li s CRISem spokojeni, mohou mu udělat velmi dobrou reklamu. Z tohoto pohledu je podstatné, aby byl CRIS snadno přístupný a uživatelsky přátelský. Zavedení promyšlených klasifikačních schémat a indexů z něj učiní „kamarádský“ nástroj k vyhledávání informací. Specifickými požadavky na CRIS ze strany uživatelské skupiny médií jsou: 1. čistý jazyk, vyhýbající se technickému žargonu, a slovníky; 2. snadná vyhledatelnost informace; 3. indexování informací podle typu novináře (obecný a specializovaný tisk, specializovaná doména, oblast industriálního sektoru). Média se rovněž zajímají o možnosti, které CRIS nabízí V&V komunitě a podnikům, protože na tyto skupiny se často zaměřují. Vedle používání jednoduchých řízených slovníků by pro tuto specifickou skupinu uživatelů byly vítanou přidanou hodnotou nástroje pro posílání e-mailů.

4.1.3        Vývoj uživatelských potřeb

Před deseti lety byly on-line informační služby o výzkumu pro průměrného uživatele příliš komplexní a bylo nutno žádat o konzultace specializované informační agenty a zprostředkovatele. Dnes jsou základní informace koncovému uživateli snadno dostupné. Novou rolí pro zprostředkovatele je proto „překládat“ problém /otázku uživatele do specifické „konzultace“ nebo „dotazu“ na informační systém a tím asistovat klientovi ve výběru dodávané informace, vytvoření uzpůsobené informační služby a předání dobrých návyků pro práci s informačními systémy.

Hodnota určitých typů informací o vývoji není vždy dostatečně rozpoznána. „Pojmenování“ různých typů informací o výzkumu se často váže na tradiční použití a uživatelé si často nejsou vědomi jiných než tradičních možností. Například k identifikaci odborníků v určité oblasti není vždy nutné používat výlučně „odborné“ databáze – často lze odborníky úspšně vyhledat v jiných typech databází (databáze projektů, databáze výsledků atd.). Poskytovatelé CRISu si musí být vědomi rostoucí skupiny uživatelů-neodborníků, a tedy zavést nové techniky, jako jsou:

·         možnosti multijazykového vyhledávání;

·         „aktivní odkazy“ (URL) na doprovodné informace vztahující se k záznamům CRISu, které mohu existovat v jiných zdrojích;

·         širší rozsah multimediálních typů informací;

·         nástroje pro výběr výsledků výzkumu podle sektoru průmyslu nebo podle potenciální aplikace na průmyslovém trhu;

·         služby přidané hodnoty, jako je automatické zasílání e-mailových zpráv, založené na individuální profilu zájmů uživatele;

·         nástroje pro interaktivní vstup, např. výsledků výzkumu a nabídky technologií;

·         elektronická komunikační fóra pro diskusní skupiny.

4.1.4        Společné uživatelské požadavky

Základními uživatelskými potřebami, které jsou společné všem identifikovaným skupinám uživatelů, jsou:

·         obsažná a přesná informace;

·         věrohodná informace;

·         kvalitní informace;

·         snadno nalezitelná informace (uživatelský přátelské rozhraní);

·         porovnatelnost dat;

·         data ve vlastním jazyce nebo v angličtině;

·         obsažné předmětové indexování umožňující najít potřebnou informaci rychle;

·         on-line help/vysvětlení k předmětovému indexování;

·         ochrana soukromí (zákonem);

·         žádné problémy s copyrightem při používání dat nebo jasně formulovaná omezení na použití dat;

·         jasná indikace vlastnických práv;

·         přesné kontaktní informace na identifikovanou osobu/organizaci/dokument;

·         lidé/organizace s příslušnými znalostni;

·         snadná identifikovatelnost využitelných výsledků;

·         jasná identifikace typu uvažovaené spolupráce;

·         snadná identifikace nabízené konzultace;

·         výběrové výstupní sestavy;

·         informace za poplatek (je-li zpoplatňována).

V termínech požadované funkcionality jsou požadavky na CRIS tyto:

·         on-line objedávání dokumentů;

·         obsažné vyhledávací nástroje;

·         vazby na další databáze;

·         vazby mezi full-textovými dokumenty a multimediálními objekty;

·         importovací/exportovací funkce (schopnost předávání dat v různých formátech);

·         nástroje pro produkování reportů (ad hoc nebo předdefinovaných: texty a statistiky);

·         on-line tutoriály;

·         elektronické platby (jsou-li opodstatněné);

·         multijazyková vybavenost.

4.2        Nabídka služeb národních informačních systémů a informačních portálů VaV v ČR

4.2.1. CEP, CEZ a RIV

Databáze CEP (projekty VaV účelově financovány ze státního rozpočtu ČR), CEZ (výzkumné záměry financované ze státního rozpočtu ČR) a RIV (registr informací o výsledcích státem podporovaného VaV) jsou na tom z hlediska uživatelů a poskytovatelů podobně, proto se jim tato kapitola věnuje společně.

4.2.1.1       Poskytovatelé

Poskytovatelem informačního portálu pro výše zmíněné databáze je Rada vlády ČR pro výzkum a vývoj, jejíž úsilí je zvyšování hmotné i duchovní úrovně společnosti, kde hraje významnou roli rozvoj vědy - výzkumu a vývoje. Jeho podpora je projevem vzdělanosti a kulturní úrovně státu a úroveň výzkumu a vývoje je i jedním z měřítek, podle kterých svět hodnotí naši republiku.

Úkoly Rady vlády jsou vymezeny § 7 zákona č. 300/1992 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona jsou úkoly Rady vlády především:

·         vyjadřování k návrhům legislativních podkladů vztahujících se k VaV, které jsou předkládány vládě,

·         příprava návrhu státního rozpočtu za oblast VaV, tj. vypracovává pro vládu návrh na rozdělení účelových a institucionálních prostředků určených ze státního rozpočtu na podporu VaV,

·         posuzování návrhu rozpočtu Grantové agentury (dále GA ČR) a materiálů o stavu VaV předkládané ústředními orgány, GA ČR i dalšími subjekty před jejich projednáním ve vládě,

·         posuzování programů GA ČR a programů VaV, které navrhují a vyhlašují jednotlivé ústřední orgány státní správy, před jejich vyhlášením ve veřejné soutěži,

·         hodnocení výzkumných záměrů organizací a na jejich základě navrhování výše institucionálních prostředků vynakládaných ústředními orgány na činnost jimi zřízených organizací v oblasti VaV,

·         předkládání návrhů vládě na jmenování a odvolání členů předsednictva GA ČR,

·         volení a odvolávání, společně s předsednictvem GA ČR, členů oborových komisí GA ČR,

·         odpovídání za informační systém VaV.

DOPLNIT!!! zdroje dat

4.2.1.2       Uživatelé

Veřejnou část dat CEP, CEZ a RIV zpřístupňuje široké veřejnosti na svých www stránkách http://www.vyzkum.cz/ prostřednictvím www formuláře v části Národní databáze VaV. Vyplněním jednotlivých položek o řešiteli, organizaci, názvu, oboru apod. lze sestrojit vyhledávací dotaz. Některé položky vyhledávacího dotazu lze také svázat logickými podmínkami AND nebo OR. K dispozici je jak česká, tak anglická verze základních veřejných informací o projektu, záměru či výsledku.

DOPLNIT!!! podrobněji co je veřejné a co není

4.2.1.3       Problémy a nedostatky

Současný stav způsobu poskytování údajů do CEP, CEZ a RIV (popř. VES) je neuspokojivý. Kritická je situace zejména s dodáváním dat do RIV, neboť v tomto případě se sběr dat dotýká velikého počtu jednotlivých zpracovatelů dat. Tento stav vznikl tím, že Rada vlády souhlasila s novým způsobem předávání dat do RIV prostřednictvím jednotlivých poskytovatelů finančních prostředků, z jejichž finančních prostředků výsledek vznikl.

Jelikož není reálné, aby jednotlivé resorty (dodávající Radě vlády data do IS VaV, tj. do CEP, CEZ a RIV, popř. VES) zajistili vlastní systémy získání údajů od jednotlivých organizací, přistoupila Rada vlády v roce 1999 k vývoji softwarových nástrojů umožňujících prostřednictvím sítě Internet sbírat a předávat data do IS VaV. Uvedení WEB aplikace pro sběr dat do zkušebního provozu pro veřejnost je plánováno na prosinec roku 2001.

Je také kritizována skutečnost vícenásobného poskytování stejných údajů jednotlivými organizacemi VaV různým stupňům státní správy. Tento problém však nemůže řešit Rada vlády.

Od roku 2002 se plánuje uvedení do provozu uživatelské aplikace pracující v síti Internet, usnadňující vyplňování dat pro každou z uvedených oblastí (tj. pro CEP, CEZ a RIV). V roce 2001 již bohužel není možné běžící systém sběru dat ovlivnit. Zavedením uživatelské aplikace v příštím roce by tak mělo dojít k výrazné změně ve sběru dat. Zároveň by tím mělo dojít i ke stabilizování jednotlivých vykazovaných položek a i ke stabilizaci celkové struktury předávaných dat, a to na dobu 3 až 5 let.

4.3        Srovnávací nabídka služeb národního informačního systému SIMS ČR

Na základě § 88 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách je každá vysoká škola povinna vést matriku studentů. Informace ze všech lokálních matrik studentů jednotlivých škol se shromaždují v centrální databázi systému SIMS - Sdružené Informace Matrik Studentu. Informační systém SIMS slouží Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy k evidenci o studentech a k rozpočtovým a statistickým účelům.

Informační systém SIMS nabízí v oblasti zabezpečení a oprávněnosti přístupu jednotlivých uživatelů následující principy:

·         přístup do systému je povolen pouze registrovaným uživatelům

·         veškerá komunikace a přenosy dat mezi webovým prohlížečem uživatele a serverem IS SIMS probíhá v zašifrované formě pomocí HTTPS protokolu

·         v sytému existují tři typy uživatelů:

Správce SIMS – přístup ke všem sekcím, administruje a zabezpečuje chod aplikace celého IS.

Provozovatel MŠMT – přístup k datům jednotlivých vysokých škol v rozsahu nezbytném pro generování statistických a finančních výstupů.

Správce VŠ – plný přístup k datům své vysoké školy.

·         pro každý typ uživatele lze nastavit tři různé stupně přístupových práv:

Modifikace – možnost čtení, mazání a modifikace dat

Čtení – pouze možnost čtení

Zákaz – zákaz přístupu do dané sekce

·         IS SIMS je vnitřně rozdělen do několika sekci (všeobecně informativní, správy uživatelů a osobních údajů, statistických, finančních a datových výstupů, testování a  sběru dat, administrační, dokumentace, oprav)

·         rozsah přístupnosti k jednotlivým sekcím IS SIMS závisí na typu a právech uživatele

 

V oblasti sběru a správy dat systém nabízí:

·         sběry dat se uskutečňují čtyřikrát ročně

·         průběh a výsledky sběru jsou neustále monitorovány

·         závazná data předávaná do sběrů jsou elektronicky podepisována a šifrována pomocí PGP klíčů. Tím je zajištěna neměnnost obsahu dat během transportu a jednoznačná identifikace uživatele (subjektu), který data poslal.

·         možnost vzdáleně provádět nejběžnější typy korekcí v datech uložených v centrální databázi pomocí automatických oprav

·         jednoduchou definici oprav podléhajících zvláštnímu režimu, které smí provádět pouze administrátor systému

·         testovací režim při sběru dat, kontrolující syntaktickou správnost a návaznost posílaných dat na informace v IS SIMS již uložené

 

V oblasti zpracování dat a generování výstupů systém poskytuje:

·         k základní struktuře informační věty se dopočítávají přidané položky, jimiž se doplňují a verifikují posílaná data vzhledem k informacím v IS SIMS již uloženým

·         automatické generování nejběžnějších datových, statistických a ekonomických výstupů dle volitelných filtrů

·         na požádání lze generovat i netypické výstupní sestavy

·         statistické a ekonomické výstupy se generují ve dvou formátech:

Textový (HTML) – přehledový výstup vypisující údaje v informativní tabulce přímo v prostředí webového prohlížeče

Tabulkový (EXCEL) – výstup umožňující exportovat a zpracovávat data v prostředí tabulkového procesoru MS Excel

·         datový výstup umožňuje zpětný export poslaných a uložených dat z centrální databáze včetně přidaných položek

 

V uživatelské oblasti IS SIMS nabízí:

·         vzdálený přístup garantovaný 24 hodin denně a 7 dní v týdnu

·         uživatelsky přehledné menu

·         rejstřík a mapku IS

·         vnitřní diskusní a informační sekci

·         automatické rozesílání novinek

·         rozsáhlou sekci dokumentace a častých otázek a odpovědí (FAQ)

·         průvodce pro nové uživatele

 

5          Definice obecných požadavků na informační obsah a nabídku služeb informačních systémů VaV v ČR

5.1        Právní rámec informačních  služeb VaV v ČR

5.1.1        Rozhodnutí Rady č. 1999/171/ES ze dne 25. ledna 1999, kterým se přijímá zvláštní program nazvaný „Potvrzení mezinárodní úlohy výzkumu Společenství“ (1998 - 2002)

PŘÍLOHA II

HLAVNÍ RYSY, VĚDECKÉ A TECHNOLOGICKÉ CÍLE A PRIORITY

Úvod

Toto horizontální téma má za cíl zejména: podporovat mezinárodní spolupráci v oblasti vědy a technologií, posílit kapacity Společenství v oblastech vědy a technologie, celkově podporovat dosažení vědecké dokonalosti v širším mezinárodním měřítku a přispívat k provádění zahraniční politiky Společenství, zejména s ohledem na přijetí nových členů.

STRATEGICKÉ CÍLE A POJETÍ PROGRAMU

        podporovat vědeckou a technologickou spolupráci mezi podniky, organizacemi a vědci-výzkumníky ze třetích zemí a ze Společenství tak, aby byla schopna tvořit významné, vzájemné a vyvážené zisky, a brala ohled na rozdílné potřeby a okolnosti jednotlivých skupin zemí a regionů a zároveň respektovala ochranu duševního vlastnictví,

        usnadnit vědeckým střediskům a podnikům se sídlem na území Společenství přístup k vědeckým a technologickým poznatkům, které jsou k dispozici mimo Společenství a jsou prospěšné jeho zájmům,

        posílit pozici a úlohu výzkumu Společenství na mezinárodní vědecké a technologické scéně a podporovat evropskou vědeckou a technologickou kulturu, přičemž musí být brán ohled na sociálně-kulturní potřeby zemí, se kterými Společenství spolupracuje,

        připravit přijetí nových členských států, např. podporou jejich plného přidružení k rámcovému programu; přispívat k celkové stabilizaci potenciálu RTD zemí střední a východní Evropy (CEEC) a nových nezávislých států bývalého Sovětského svazu (NEI); podporovat a rozvíjet euro-středomořské partnerství a přispívat k udržitelnému hospodářskému, sociálnímu a vědeckému rozvoji rozvojových zemí.

        pomáhat evropským účastníkům výzkumu získávat informace a zkušenosti z výzkumných kapacit, aktivit a priorit průmyslových třetích zemí a ekonomicky se rozvíjejících zemí, za účelem posílení konkurenceschopnosti průmyslu Společenství a jeho účasti na nových trzích.

Mezinárodní spolupráce VTRP podle pátého rámcového programu bude prováděna dvěma způsoby: zaprvé prostřednictvím tohoto programu a za druhé prostřednictvím ostatních zvláštních programů a v úzké spolupráci s těmito programy.

Speciální akce podle tohoto programu jsou následující:

        zavést strategické aktivity směřující k přijetí kandidátských zemí, dalších zemí střední a východní Evropy (CEEC), nových nezávislých států bývalého Sovětského svazu (NEI) (včetně baltských zemí) a Mongolska, středomořských partnerských zemí a rozvojových zemí. Za účelem plného využití možností spolupráce a za účelem optimalizace přidané hodnoty na evropské úrovni, usnadní tento program také spolupráci s určitými průmyslovými zeměmi a zeměmi ekonomicky se vyvíjejícími,

        rozšířit možnosti vzdělávání a výcviku vědeckých pracovníků,

        zajistit koordinaci s dalšími programy rámcového programu, s dalšími iniciativami a politikami Společenství, zejména se zahraničními politikami a s politikami a programy členských států, mezinárodních organizací a projekty mezinárodní spolupráce jako jsou např. COST a Eureka.

Druhý způsob mezinárodní spolupráce, který má být prováděn, je účast externích partnerů se sídlem mimo Unii na projektech dalších programů (bez financování z tohoto programu) podle pravidel pro účast a šíření.

1. SPECIÁLNÍ AKTIVITY PROGRAMU

Tento program bude financovat pouze speciální aktivity RTD, které se týkají určitých třetích zemí nebo regionům a které nebyly osloveny ostatními částmi rámcového programu. Prioritní témata výzkumu budou vymezena na základě zesíleného dialogu a spolupráce se zainteresovanými regiony, přičemž musí být brán ohled na již uzavřené smlouvy o spolupráci, na rozdílnost jejich hospodářských a společensko-kulturních situací a potřeb. Podpora bude zaměřena spíše na spolupráci v oblasti výzkumu a technologického rozvoje než na technickou pomoc nebo na transfer technologií, které je výhodnější realizovat v rámci programů zahraničních vztahů Společenství. Při provádění programu bude brán ohled na zájmy průmyslu, ale zejména na zájmy malých a středních podniků.

A. SPOLUPRÁCE S URČITÝMI KATEGORIEMI TŘETÍCH ZEMÍ

A.1. Státy ve fázi před přistoupením

(Státy v předvstupní fázi)

Odůvodnění a cíle

Období, které pátý rámcový program pokrývá, se kandidátským zemím časově shoduje s přípravou na přijetí do Evropské unie. V rámci Agendy 2000 je cílem programu také urychlení reformy vědeckých struktur těchto zemí, zachování vysoce kvalifikovaných lidských vědeckých zdrojů a zlepšování potenciálu jejich RTD. Za tímto účelem bude podporováno jejich přidružení k zvláštním programům a účast na programech za podmínek stejných jako mají členské státy. S ohledem na posílení předvstupní strategie navrhované dokumentem Agenda 2000, by se toto přidružení k rámcovému programu mohlo usnadnit sníženým, ale postupně narůstajícím finančním příspěvkem, který je od těchto států[35] požadován, a pokud by bylo takto rozhodnuto, využíváním dalších příslušných nástrojů Společenství.

Aktivity

        Specifické aktivity budou prováděny k podpoře Středisek dokonalosti (Centre of excellence) těchto zemí za účelem využití kapacit výzkumu ve prospěch ekonomických a sociálních potřeb jejich regionů a celkového využití v souladu se zájmy Unie. Střediska, která mají být podporována, by měla spojovat teoretický a aplikovaný výzkum, včetně výzkumu v oblastech přírodních, společenských a ekonomických věd, pokud možno za použití multidisciplinárního přístupu. Měla by spojovat místní zkušenosti a mezinárodní dokonalost a měla by rovněž sloužit jako vzdělávací a výcviková střediska pro mladé vědecké pracovníky. Podpora bude udělena projektům, které zahrnují opatření jako např. vytváření sítí, organizace konferencí a pracovních seminářů a vědeckých návštěv. To umožní spolupracovat na místě se západními vědeckými pracovníky a umožní vytváření programů a akcí zviditelňujících nadnárodní charakter středisek a posilující jejich význam pro okolní země.

        Kromě toho budou rozvinuta doprovodná opatření k podpoře účasti těchto zemí na dalších programech rámcového programu (např. šířením informací o nabízených možnostech), rovněž za využití sítí spolupráce.

PŘÍLOHA III

ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PROVÁDĚNÍ PROGRAMU

1. Doprovodná opatření

Doprovodná opatření zahrnují zejména :

        podpůrné studie zvláštního programu, včetně přípravy budoucích aktivit,

        výměnu informací, konference, semináře, pracovní semináře(workshopy) a vědecká a technická setkání,

        využití zahraničních kapacit, včetně přístupu k vědeckým databázím, za účelem provedení kontroly zvláštního programu podle čl. 5 odst. 1 pátého rámcového programu, externího zhodnocení podle čl. 5 odst. 2 pátého rámcového programu, zhodnocení nepřímých akcí RTD na základě monitorování jejich provádění,

        činnosti šíření, informování a sdělování, v to počítaje vědecké publikace a zhodnocení výsledků,

        vzdělávací akce spojené s aktivitami VTRP, které spadají do zvláštního programu,

        podporu informačních a pomocných akcí pro účastníky výzkumu, včetně malých a středních podniků.

        podpora propagačních iniciativ Středisek dokonalosti.

5.1.2        Evropská dohoda zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé (č. 7/1995 Sb.)

Čl. 76 Spolupráce ve vědě a technice

1. Strany budou rozvíjet spolupráci ve výzkumu a technickém rozvoji. Zvláštní pozornost budou věnovat:

        výměně informací o jejich politice v otázkách vědy a techniky;

        organizování společných vědeckých setkání (seminářů a pracovních setkání);

        společné vědecko-výzkumné činnosti zaměřené na podporu vědeckého pokroku a na předávání technologie a know-how;

        odborné přípravě a programům mobility pro výzkumné pracovníky a odborníky obou stran;

        rozvoji prostředí příznivého pro výzkum a využívání nových technologií a náležité ochraně duševního vlastnictví vzešlého z výzkumu;

        účasti ČR na programech Společenství v souladu s odstavcem 3.

Kde to bude na místě, bude poskytována technická pomoc.

 2. Rada přidružení určí příslušné postupy pro rozvíjení této spolupráce.

3. Spolupráce podle rámcového programu Společenství v oblasti výzkumu a technického rozvoje bude naplňována podle zvláštních ujednání, která budou sjednávána a uzavírána v souladu s právními předpisy každé strany.

Tento dokument je základním rámcem České republiky k Evropskému společenství. Zavazuje diferencovaně obě strany k vytváření podmínek pro postupnou integraci České republiky do Evropské unie (v této souvislosti zejména realizace konkrétních projektů a harmonizace právního prostředí) s vyústěním v plnohodnotné členství ČR v EU.

5.1.3        Vládní návrh zákona o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje)

ČÁST PRVNÍ

PODPORA VÝZKUMU A VÝVOJE Z VEŘEJNÝCH PROSTŘEDKŮ

Hlava I

Úvodní ustanovení

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje podporu výzkumu a vývoje z veřejných prostředků (dále jen „podpora“) a

a)      práva a povinnosti právnických osob a fyzických osob a úkoly organizačních složek České republiky nebo územních samosprávných celků (dále jen „organizační složka“), zabývajících se výzkumem a vývojem podporovaným z veřejných prostředků, podmínky podpory, veřejnou soutěž ve výzkumu a vývoji a hodnocení výzkumných záměrů,

b)      poskytování informací o výzkumu a vývoji prostřednictvím informačního systému výzkumu a vývoje,

c)      úkoly orgánů výzkumu a vývoje.

Zákon upravuje tři oblasti přímo související s podporou výzkumu a vývoje z veřejných prostředků:  práva a povinnosti subjektů zabývajících se výzkumem a vývojem včetně podmínek a postupu při poskytování této podpory, poskytování informací a úkoly orgánů výzkumu a vývoje. Šíře této úpravy je vyvolána potřebou úplného právního řešení celé problematiky, která dosud v českém právním řádu chyběla. Dalším důvodem je značná různorodost této podpory týkající se převážné většiny rozpočtových kapitol a všech druhů výzkumu a vývoje (od základního výzkumu přes průmyslový výzkum a vývoj až po obranný výzkum a vývoj).

§ 12

Poskytování informací

(1) Podpora je poskytována za podmínky zveřejňování pravdivých a včasných informací příjemcem i poskytovatelem o prováděném výzkumu a vývoji a jeho výsledcích prostřednictvím informačního systému výzkumu a vývoje.

(2) Za zveřejnitelné údaje se pro účely tohoto zákona považují údaje, kde zvláštní právní předpisy nezakazují nebo neomezují jejich zveřejnění. Tyto údaje lze poskytnout do veřejně přístupných informačních systémů, včetně mezinárodních.

(3) Pokud je předmět řešení projektu nebo výzkumného záměru předmětem obchodního tajemství, jiného tajemství nebo utajovanou skutečností podle zvláštního právního předpisu[36], musí poskytovatel a příjemce poskytnout konkrétní informace o prováděném výzkumu a vývoji a jejich výsledcích tak, aby byly zveřejnitelné. Pokud je předmět řešení projektu nebo výzkumného záměru utajovanou skutečností, předá poskytovatel i příjemce úplné údaje o prováděném výzkumu a vývoji a jejich výsledcích zároveň postupem stanoveným zvláštním právním předpisem36.

(4) Povinnost poskytovatele i příjemce informovat podle zvláštního právního předpisu[37] veřejnost o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a jejich výsledcích je plněna prostřednictvím informačního systému výzkumu a vývoje.

Ze stávajícího zákona o státní podpoře výzkumu a vývoje v souladu s evropskými standardy  přebírá povinnost informovat veřejnost o všech aktivitách podporovaných z veřejných prostředků a podmínku poskytnutí informací před poskytnutím podpory z veřejných prostředků, upravuje podrobně způsob plnění uvedené podmínky v případech, kdy je předmět řešení projektu nebo výzkumného záměru předmětem obchodního nebo jiného tajemství (bankovní, poštovní atd.) nebo utajovaných skutečností a řeší způsob plnění povinností uložených zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, pro oblast výzkumu a vývoje.

Hlava VII

Poskytování informací o výzkumu a vývoji

§ 30

Informační systém výzkumu a vývoje

(1) Informační systém výzkumu a vývoje je informační systém veřejné správy[38] zajišťující shromažďování, zpracování, poskytování a využívání údajů o výzkumu a vývoji podporovaném z veřejných prostředků. Má čtyři vzájemně provázané části, kterými jsou centrální evidence projektů výzkumu a vývoje, centrální evidence výzkumných záměrů, rejstřík informací o výsledcích a evidence veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji. Údaje těchto čtyř částí informačního systému výzkumu a vývoje jsou společně sdíleny a využívány k cílům stanoveným v odstavci 2.

(2) Účelem informačního systému výzkumu a vývoje je poskytovat informace o výzkumu a vývoji podporovaném z veřejných prostředků odborné a ostatní veřejnosti včetně zahraniční a poskytovatelům, s cílem

a)      informování veřejnosti a uchazečů o vyhlášených veřejných soutěžích výzkumu a vývoje a jejich výsledcích,

b)      informování veřejnosti o projektech a výzkumných záměrech podporovaných z veřejných prostředků a jejich výsledcích,

c)      informování dalších subjektů stanovených zvláštními právními předpisy[39] nebo mezinárodními smlouvami,

d)      kontroly účelové nebo institucionální podpory,

e)      přípravy návrhu státního rozpočtu a zajištění dalších zvláštními právními předpisy39 stanovených činností poskytovatelů nebo orgánů výzkumu a vývoje podle tohoto zákona,

f)       hodnocení výsledků a poskytování informací vládě a veřejnosti.

(3) Výběr technických a programových prostředků a dalších produktů pro provoz informačního systému výzkumu a vývoje, jeho číselníky a datové prvky, způsob kontroly úplnosti údajů a vazeb mezi nimi a koncepční záměr informačního systému výzkumu a vývoje navrhuje po projednání s příslušnými správci kapitol státního rozpočtu provozovatel a správce datových prvků a číselníků informačního systému výzkumu a vývoje podle zvláštního právního předpisu (dále jen „provozovatel“) a schvaluje správce informačního systému výzkumu a vývoje, který plní úkoly stanovené zvláštním právním předpisem.

§ 31

Práva a povinnosti při předání a poskytnutí údajů informačního systému výzkumu a vývoje

(1) Podmínkou poskytnutí podpory v daném kalendářním roce je předání platných údajů o projektech a výzkumných záměrech poskytovatelem a jejich zařazení do informačního systému výzkumu a vývoje provozovatelem podle podmínek stanovených správcem v souladu s ustanovením § 30 odst. 3. Při předání osobních údajů je poskytovatel a při jejich zařazení provozovatel povinen dodržet podmínky stanovené zvláštními právními předpisy[40].

(2) Poskytovatel vždy před vyhlášením veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji předá provozovateli údaje o této veřejné soutěži pro evidenci veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji. Do 50 kalendářních dnů ode dne ukončení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji předá poskytovatel provozovateli údaje o vyhodnocení této veřejné soutěže. Postup při předání údajů o vyhlašovaných veřejných soutěžích ve výzkumu a vývoji a jejich vyhodnocení poskytovatelem provozovateli upraví prováděcí právní předpis.

(3) Údaje o projektech a výzkumných záměrech a jejich výsledcích je příjemce povinen předat poskytovateli ve formě a v termínech stanovených poskytovatelem v souladu s odstavcem 4 až 6. Postup při předání údajů o projektech a výzkumných záměrech a jejich výsledcích příjemcem poskytovateli upraví prováděcí právní předpis.

(4) Poskytovatel předá platné údaje o projektech nebo výzkumných záměrech podporovaných z jeho rozpočtové kapitoly provozovateli do 50 kalendářních dnů

a)      od počátku kalendářního roku u projektů nebo výzkumných záměrů zahájených v minulých letech a řešených v daném roce, nebo

b)      ode dne nabytí účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo vykonatelnosti rozhodnutí o poskytnutí podpory u nově zahajovaných projektů nebo výzkumných záměrů.

(5) Pokud dojde v průběhu kalendářního roku ke změně údajů předaných podle odstavce 4, poskytovatel předá nové platné údaje o řešených projektech a výzkumných záměrech provozovateli nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala nebo byla poskytovateli oznámena.

(6) Poskytovatel předá provozovateli platné údaje o výsledcích projektů a výzkumných záměrů podporovaných z jeho rozpočtové kapitoly včetně údajů o jejich zveřejnění, ochraně podle zvláštních právních předpisů nebo realizování (dále jen „uplatnění“) nejpozději do 250 kalendářních dnů po ukončení poskytování podpory z veřejných prostředků. V případě, že v této lhůtě nebyly výsledky uplatněny, uvede údaje o předpokládaném uplatnění výsledků a po jejich uplatnění nebo neuskutečněném uplatnění předá poskytovatel platné údaje provozovateli bez zbytečného odkladu.

(7) Postup při předání platných údajů o projektech a výzkumných záměrech a jejich výsledcích, podle odstavce 4 až 6 poskytovatelem provozovateli upraví prováděcí právní předpis.

(8) Provozovatel zařadí do informačního systému údaje předložené poskytovatelem, které splňují náležitosti stanovené zvláštními právními předpisy[41] a tímto zákonem, a oznámí tuto skutečnost poskytovateli ve lhůtě od doručení údajů do

a)      5 kalendářních dnů u údajů o veřejných soutěžích ve výzkumu a vývoji,

b)      10 kalendářních dnů u údajů o projektech a výzkumných záměrech,

c)      60 kalendářních dnů u údajů o výsledcích projektů a výzkumných záměrů.

(9) Údaje jsou považovány za zařazené pouze v případě, že provozovatel potvrdí jejich zařazení do informačního systému výzkumu a vývoje na základě kontroly úplnosti údajů a vazeb mezi nimi. Postup při zařazení údajů předaných poskytovatelem do informačního systému výzkumu a vývoje provozovatelem podle odstavce 8 upraví prováděcí právní předpis.

(10) Provozovatel je povinen provést nejpozději do 30 kalendářních dnů od počátku kalendářního roku následujícího po zařazení údajů do informačního systému výzkumu a vývoje kontrolu souladu mezi údaji různých poskytovatelů včetně kontroly jejich souladu s údaji zařazenými v předcházejících letech. Při zjištění nesouladu, který znemožňuje plnění cílů informačního systému uvedených v § 30 odst. 2 zákona, nebo dojde-li změnou zvláštních právních předpisů ke změně číselníků nebo datových prvků informačního systému výzkumu a vývoje podle § 30 odst. 3, je provozovatel oprávněn požadovat od poskytovatele opravu předaných údajů v souladu s ustanoveními § 12 a § 31 odst. 5.

(11) Provozovatel poskytne z informačního systému výzkumu a vývoje

a)      veřejnosti všechny platné údaje informačního systému výzkumu a vývoje, které nejsou chráněny podle zvláštních právních předpisů41 v přehledné formě dálkovým přístupem prostřednictvím referenčního rozhraní podle zvláštního právního předpisu[42] nebo prostřednictvím veřejné informační sítě,

b)      výlučně poskytovateli na základě písemné žádosti všechny platné údaje informačního systému výzkumu a vývoje, které do něj poskytl nebo které se týkají organizačních složek, právnických osob nebo fyzických osob v jeho působnosti,

c)      příjemci na základě písemné žádosti všechny platné údaje informačního systému výzkumu a vývoje o jeho projektech a výzkumných záměrech a výsledcích jím dosažených,

d)      ministerstvu a správci všechny platné údaje informačního systému výzkumu a vývoje,

e)      dalším subjektům stanoveným zvláštními právními předpisy[43] nebo mezinárodními závazky České republiky údaje stanovené těmito předpisy nebo závazky.

(12) Způsob a termíny poskytnutí údajů z informačního systému výzkumu a vývoje stanoví prováděcí právní předpis.

§ 32

Obsah informačního systému výzkumu a vývoje

(1) Centrální evidence projektů výzkumu a vývoje obsahuje zejména informace určující projekt, název a předmět řešení projektu, jeho příjemce, řešitele, spolupříjemce a osobu odpovědnou spolupříjemci za řešení projektu (dále jen „spoluřešitel“), dobu řešení projektu a dobu účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo vykonatelnosti rozhodnutí o poskytnutí podpory, uznané náklady projektu a jejich členění, výši podpory z veřejných prostředků, projekty řešící obdobnou problematiku, stupeň důvěrnosti údajů a po ukončení řešení projektu jeho zhodnocení poskytovatelem. Údaje centrální evidence projektů výzkumu a vývoje stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Centrální evidence výzkumných záměrů obsahuje obdobné informace jako centrální evidence projektů výzkumu a vývoje s výjimkou údajů o spolupříjemci a spoluřešitelích. Údaje centrální evidence výzkumných záměrů stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Rejstřík informací o výsledcích obsahuje zejména informace určující výsledek a projekt nebo výzkumný záměr, jehož řešením výsledek vznikl, příjemce, autory výsledku, druh výsledku, název výsledku a jeho anotaci, rok uplatnění výsledku a stupeň důvěrnosti údajů. Údaje rejstříku informací o výsledcích stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Údaje evidence veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji, zahrnují zejména obsah podmínek veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji podle § 17 a údaje o jejím vyhodnocení podle § 31. Údaje evidence veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Z osobních údajů smí informační systém výzkumu a vývoje obsahovat pouze jméno, příjmení, rodné číslo a případné akademické tituly a vědecké hodnosti řešitele nebo dalších fyzických osob podílejících se na projektu nebo výzkumném záměru nebo autorů jeho výsledků, není-li řešitel nebo další fyzická osoba státním občanem České republiky, pak jeho jméno, příjmení, státní příslušnost a identifikační kód podle standardu informačních systémů veřejné správy, případné akademické tituly a vědecké hodnosti řešitele a dalších pracovníků podílejících se na projektu nebo výzkumném záměru nebo autorů jeho výsledků.

Zákon definuje informační systém výzkumu a vývoje jako informační systém veřejné správy a stanovuje jeho cíle. Jeho vymezení je v souladu s platnou právní úpravou. Na rozdíl od dosavadního pojetí je kladen vyšší (primární) důraz na uživatele a veřejnost, nejen na státní správu a její potřeby. Toto pojetí je výsledkem snahy zpřístupnit možným zájemcům z řad veřejnosti především dosažené výsledky, podpořit jejich využití a vytvoření kontaktů mezi výzkumnými pracovišti a uživateli výsledků. Označení částí informačního systému výzkumu a vývoje vychází z analogických zahraničních informačních systémů vč. Evropské unie (CORDIS).

Hlava VIII

Orgány výzkumu a vývoje

§ 33

Ústřední správní úřad odpovědný za výzkum a vývoj

 (1) Ústředním správním úřadem odpovědným za výzkum a vývoj je ministerstvo.

(2) Ministerstvo zabezpečuje zejména

a)      přípravu Národní politiky výzkumu a vývoje České republiky v souladu s mezinárodními smlouvami a kontrolu její realizace formou stanoviska k souladu programů výzkumu a vývoje předložených poskytovateli s Národní politikou výzkumu a vývoje České republiky před schválením těchto programů vládou,

b)      přípravu priorit formou Národního programu výzkumu,

c)      realizaci priorit výzkumu v oblastech, které nespadají do působností poskytovatelů, formou zabezpečení částí Národního programu výzkumu,

d)      přípravu právních předpisů výzkumu a vývoje a vyhodnocování důsledků ostatních právních předpisů na výzkum a vývoj,

e)      mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu a vývoji, včetně jednání s orgány a institucemi Evropských společenství a jednotlivých států Evropských společenství s působností pro výzkum a vývoj, s výjimkou mezinárodní spolupráce v obranném výzkumu a vývoji, za kterou odpovídá Ministerstvo obrany,

f)       schvalování statutu Grantové agentury České republiky a jeho změn.

(3) V případech, kdy zastoupení České republiky v příslušných mezinárodních orgánech a organizacích zabezpečuje ministerstvo, předkládá ministerstvo zprávu o průběhu a výsledcích spolupráce po projednání s Radou pro výzkum a vývoj vládě a po projednání vládou tuto zprávu zveřejní.

§ 34

Ústřední a jiné správní úřady odpovědné za výzkum a vývoj v oblasti svých působností

(1) Ústřední a jiné správní úřady včetně ministerstva, které jsou oprávněny poskytovat podporu ze státního rozpočtu na výzkum a vývoj, odpovídají v oblasti své působnosti zejména za

a)      přípravu koncepcí výzkumu a vývoje a jejich realizaci,

b)      přípravu a realizaci programů v působnosti poskytovatele a dalších aktivit výzkumu a vývoje, nezahrnutých do Národního programu výzkumu,

c)      realizaci priorit výzkumu formou zabezpečení částí Národního programu výzkumu,

d)      veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji vyhlášené podle tohoto zákona a zadání veřejných zakázek podle zvláštního právního předpisu[44] na poskytnutí účelové podpory z jejich rozpočtových kapitol,

e)      kontrolu využití účelové nebo institucionální podpory poskytnuté z jejich rozpočtových kapitol,

f)       mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu a vývoji, pokud zabezpečují zastoupení České republiky v příslušných zahraničních a mezinárodních orgánech a organizacích.

(2) Ústřední správní úřady nebo instituce, které zabezpečují zastoupení České republiky v mezinárodních orgánech a organizacích a z jejichž výdajů na výzkum a vývoj se poskytuje účelová nebo institucionální podpora mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji, předloží do konce května každého kalendářního roku ministerstvu zprávu o průběhu a výsledcích spolupráce v uplynulém roce.

§ 35

Rada pro výzkum a vývoj

(1) Rada pro výzkum a vývoj je odborným a poradním orgánem vlády pro oblast výzkumu a vývoje.

(2) Rada pro výzkum a vývoj plní úkoly podle tohoto zákona a zabezpečuje zejména

a)      zpracování dlouhodobých základních směrů a proporcí rozvoje výzkumu a vývoje České republiky prostřednictvím svých poradních orgánů, kterými jsou odborné komise pro jednotlivé směry výzkumu a vývoje,

b)      zpracování pravidelných ročních analýz a hodnocení stavu výzkumu a vývoje v České republice a jejich srovnání se zahraničím a předkládá je vládě,

c)      úlohu správce a provozovatele podle § 30 a schvaluje provozní řád informačního systému výzkumu a vývoje,

d)      zpracování stanovisek k materiálům předkládaným vládě za oblast výzkumu a vývoje,

e)      jednání s poradními orgány pro výzkum a vývoj Evropských společenství a s radami pro výzkum a vývoj jednotlivých členských států Evropských společenství i dalších zemí,

f)       plnění dalších úkolů a povinností stanovených tímto zákonem, zvláštním právním předpisem nebo uložených vládou,

g)      zpracování návrhu střednědobého výhledu[45] podpory výzkumu a vývoje,

h)      návrh výše celkových výdajů na výzkum a vývoj jednotlivých rozpočtových kapitol a návrh jejich rozdělení podle § 5 odst. 5.

(3) Rada pro výzkum a vývoj má 15 členů včetně předsedy. Členy Rady pro výzkum a vývoj s výjimkou jejího předsedy jmenuje vláda na návrh předsedy Rady pro výzkum a vývoj

a)      ze zástupců poskytovatelů,

b)      z představitelů institucí zabývajících se výzkumem a vývojem, zejména Akademie věd České republiky, Grantové agentury České republiky, veřejných vysokých škol, resortních výzkumných ústavů a institucí zabývajících se vývojem,

c)      z představitelů odborné veřejnosti, které navrhují fyzické osoby zabývající se výzkumem a vývojem.

(4) Členy Rady pro výzkum a vývoj s výjimkou jejího předsedy odvolává vláda na návrh předsedy Rady pro výzkum a vývoj. Člen Rady pro výzkum a vývoj může písemně požádat předsedu Rady pro výzkum a vývoj o předložení návrhu vládě na své odvolání z této funkce. Do doby, než vláda rozhodne o návrhu na jeho odvolání, zůstává členem Rady pro výzkum a vývoj.

(5) Orgány Rady pro výzkum a vývoj jsou předseda a předsednictvo. Předsedou Rady pro výzkum a vývoj je člen vlády. Předsedu Rady pro výzkum a vývoj jmenuje a odvolává vláda na návrh předsedy vlády. Předsednictvo Rady pro výzkum a vývoj tvoří předseda Rady pro výzkum a vývoj a tři místopředsedové volení z členů Rady pro výzkum a vývoj. Předsednictvo řídí činnost Rady pro výzkum a vývoj mezi jejími zasedáními a koordinuje činnost odborných komisí jako poradních orgánů Rady pro výzkum a vývoj, které připravují návrhy dlouhodobých základních směrů a proporcí rozvoje výzkumu a vývoje České republiky.

(6) Členství v Radě pro výzkum a vývoj je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní poměr k České republice. Odměny členům Rady pro výzkum a vývoj stanoví vláda. Členové Rady pro výzkum a vývoj mají nárok na úhradu nákladů spojených s výkonem funkce člena Rady pro výzkum a vývoj. Funkční období členů Rady pro výzkum a vývoj je čtyřleté. Člen Rady pro výzkum a vývoj může být jmenován nejvýše na dvě po sobě následující funkční období.

Zákon stanovuje, že se ústředním správním úřadem zodpovědným za celý systém výzkumu a vývoje stane dosavadní Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. V České republice obdobně jako v jiných státech se uplatňuje decentralizovaný systém podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků. Jeden z ústředních správních úřadů odpovídá za výzkum a vývoj jako celek, připravuje návrh Národní politiky výzkumu a vývoje a koordinuje část její realizace. Systém je doplněn dalšími ústředními správními úřady, které zabezpečují realizaci Národní politiky výzkumu a vývoje v rámci svých působností a ze svých rozpočtových kapitol. Zákon vymezuje jejich hlavní úkoly od tvorby dílčích (resortních) koncepcí výzkumu a vývoje až po kontrolu využití podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků.

Dále zákon vymezuje postavení Rady pro výzkum a vývoj a hlavní úkoly Rady od stanovení dlouhodobé strategie rozvoje výzkumu a vývoje až po odpovědnost za informační systém výzkumu a vývoje, zejména z ohledem na jeho funkce vzhledem k veřejnosti.

5.1.4        Návrh nařízení vlády o informačním systému výzkumu a vývoje

§ 1

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto nařízení se rozumí

a)      dodávkou dat ucelený soubor údajů předávaných jedním poskytovatelem do dané části informačního systému výzkumu a vývoje (dále jen „informační systém“) o jím vyhlašovaných veřejných soutěžích ve výzkumu a vývoji, jím podporovaných projektech nebo výzkumných záměrech nebo o jejich výsledcích, které se vztahují k danému kalendářnímu roku,

b)      aktivitou údaje o programu nebo obdobné údaje o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji na podporu grantových projektů,

c)      identifikačním kódem údaj jednoznačně určující veřejnou soutěž ve výzkumu a vývoji, projekt, výzkumný záměr nebo výsledek v informačním systému a zahrnující zejména aktivitu, údaje o poskytovateli nebo příjemci, případně časové údaje (rok zahájení projektu nebo výzkumného záměru, u výsledku rok ukončení projektu nebo výzkumného záměru, ke kterému se výsledek vztahuje) nebo pořadové či evidenční číslo,

d)      údaji jednoznačně identifikujícími předávanou dodávku dat údaje o konkrétní dodávce dat zahrnující zejména označení příslušné části informačního systému, informaci o poskytovateli, aktivitu nebo údaje o příjemci, identifikaci dodávky dat (jednací číslo), kalendářní rok, ve kterém byla data získána (rok sběru dat), informaci o osobě pověřené předáním dat a vymezení stupně důvěrnosti údajů obsažených v dodávce dat podle zvláštních právních předpisů[46],

e)      průvodkou dokument obsahující údaje jednoznačně identifikující předávanou dodávku dat, stvrzující správnost předávaných údajů a předávaný poskytovatelem provozovateli současně s každou dodávkou dat,

f)       vykonavatelem vnitřní organizační jednotka nebo organizační složka příjemce pověřená na základě zvláštního právního předpisu[47], zřizovací listiny, zakládací listiny nebo jiného dokladu o zřízení či založení zajišťováním práv a povinností souvisejících s řešením projektu nebo výzkumného záměru,

g)      spoluvykonavatelem vnitřní organizační jednotka nebo organizační složka spolupříjemce pověřená na základě zvláštního právního předpisu[48], zřizovací listiny, zakládací listiny nebo jiného dokladu o zřízení či založení zajišťováním práv a povinností souvisejících s řešením projektu nebo výzkumného záměru.

§ 2

Postup při předání údajů o veřejných soutěžích ve výzkumu a vývoji a jejich vyhodnocení poskytovatelem provozovateli

(1) Před vyhlášením veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji předá poskytovatel provozovateli platné údaje uvedené v § 10 písm a) až c), písm e) a f) o všech veřejných soutěžích ve výzkumu a vývoji, na základě jejichž výsledku poskytuje účelovou podporu v daném kalendářním roce ze své rozpočtové kapitoly. Poskytovatel předá provozovateli tyto údaje ve znění shodném s obdobnými údaji zveřejňovanými v Obchodním věstníku.

(2) Údaje o vyhodnocení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji uvedené v § 10 písm. d) předá poskytovatel provozovateli ve lhůtě stanovené zákonem.

(3) Dojde-li ke změně již předaných údajů o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji nebo údajů o jejím vyhodnocení, předá poskytovatel provozovateli platné údaje ve formě aktualizované dodávky dat předaných podle odstavce 1 a 2. Za aktualizovanou dodávku dat se považuje úplná dodávka dat zahrnující všechny údaje dané části informačního systému, ve které byly doplněny údaje v předchozí dodávce dat nevyplněné nebo opraveny či vyřazeny údaje již neplatné.

(4) Poskytovatel předá údaje uvedené v odstavci 1 až 3 provozovateli prostřednictvím elektronických médií v jedné dodávce dat současně s průvodkou. Průvodka se předává v písemné podobě nebo v elektronické podobě jako podepsaná datová zpráva podle zvláštního právního předpisu[49].

(5) Poskytovatel vždy před předáním údajů provozovateli provede kontrolu úplnosti údajů a vazeb mezi nimi (dále jen „kontrola údajů“) pomocí programových prostředků poskytnutých provozovatelem.

§ 3

Postup při předání údajů o projektech a výzkumných záměrech a jejich výsledcích příjemcem poskytovateli

(1) Příjemce plní povinnost danou § 12 odst. 1 zákona prostřednictvím poskytovatele, kterému předává údaje o projektech nebo výzkumných záměrech nebo údaje o jejich výsledcích ke zveřejnění prostřednictvím informačního systému, a to ve formě a v termínech stanovených poskytovatelem v souladu se zákonem, s tímto nařízením a se zvláštními právními předpisy[50].

(2) Při změnách smlouvy o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory předá příjemce poskytovateli všechny související platné údaje zveřejňované v informačním systému ve formě a v termínu stanoveném poskytovatelem.

(3) V případě jiných změn oznámených příjemcem poskytovateli, které nejsou předmětem smlouvy o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory nebo nepodléhají schválení poskytovatelem, zajistí předání platných údajů do informačního systému poskytovatel na základě písemného oznámení příjemcem nebo stanoví příjemci jinou formu předání platných údajů.

§ 4

Postup při předání údajů o projektech a výzkumných záměrech a jejich výsledcích poskytovatelem provozovateli

 (1) Poskytovatel předá provozovateli před poskytnutím účelové podpory nebo institucionální podpory platné údaje uvedené v § 7 a 8 o všech projektech a výzkumných záměrech, na jejichž řešení poskytuje podporu z veřejných prostředků v daném kalendářním roce ze své rozpočtové kapitoly, a to ve lhůtách stanovených zákonem. Výjimkou jsou údaje o zhodnocení projektů nebo výzkumných záměrů uvedené v § 7 odst. 1 písm. i), které poskytovatel předá po ukončení poskytování podpory z veřejných prostředků ve lhůtě stanovené zákonem.

(2) Údaje o výsledcích všech projektů nebo výzkumných záměrů podporovaných ze své rozpočtové kapitoly uvedené v § 9 předá poskytovatel provozovateli ve lhůtě stanovené zákonem.

(3) Platné údaje o řešených projektech, výzkumných záměrech nebo údaje o jejich výsledcích, u kterých došlo v průběhu kalendářního roku k jejich změně podle § 31 odst. 5 zákona, nebo údaje o zhodnocení projektů nebo výzkumných záměrů uvedené v § 7 odst. 1 písm. i) předá poskytovatel provozovateli ve lhůtách stanovených zákonem ve formě aktualizované dodávky dat předaných podle odstavců 1 a 2.

(4) Poskytovatel předá údaje uvedené v odstavcích 1 až 3 provozovateli prostřednictvím elektronických medií v jedné nebo více dodávkách dat současně s průvodkou ke každé dodávce dat.

(5) Při předání průvodky a kontrole údajů předávaných podle odstavců 1 až 4 poskytovatelem se postupuje podle § 2 odst. 4 a 5.

§ 5

Postup při zařazení údajů předaných poskytovatelem do informačního systému

(1) Provozovatel zařadí do informačního systému pouze údaje předané poskytovatelem podle § 2 odst. 4 a 5 nebo podle § 4 odst. 4 a 5, v souladu se zákonem a zvláštními právními předpisy[51].

(2) Zařazení údajů do informačního systému oznámí provozovatel poskytovateli písemně nebo v elektronické podobě prostřednictvím podepsané datové zprávy podle zvláštního právního předpisu. Dodávky dat vykazující chyby hlášené kontrolním programem provozovatel vrátí poskytovateli, nezařadí je do informačního systému a oznámí tuto skutečnost poskytovateli písemně nebo v elektronické podobě prostřednictvím podepsané datové zprávy podle zvláštního právního předpisu[52].

(3) Provozovatel se řídí provozním řádem informačního systému, který vypracuje a po projednání se správci rozpočtových kapitol schválí správce.

§ 6

Způsob a termíny poskytnutí údajů z informačního systému

(1) Provozovatel nezveřejní údaje podle § 2 odst. 1 prostřednictvím veřejné informační sítě dříve než v termínu, který mu jako datum zveřejnění v Obchodním věstníku oznámí poskytovatel.

(2) Provozovatel poskytuje platné údaje z informačního systému uvedené v § 31 odst. 11 zákona

a)      veřejnosti způsobem podle § 31 odst. 11 písm a) zákona nejpozději do 14 kalendářních dnů ode dne jejich zařazení do informačního systému podle § 31 odst. 8 zákona,

b)      poskytovateli prostřednictvím elektronické pošty nebo veřejné informační sítě, a to ve formátu odpovídajícím struktuře dat platné v roce dodání dat postupem stanoveným zvláštním právním předpisem[53] a v termínu do 30 kalendářních dnů ode dne přijetí písemné žádosti,

c)      příjemci písemně, na paměťových médiích, elektronickou poštou nebo prostřednictvím veřejné informační sítě postupem stanoveným zvláštním právním předpisem a v termínu do 30 kalendářních dnů ode dne přijetí písemné žádosti, pokud se žádost podle zvláštního právního předpisu[54] týká údajů, které nejsou pravidelně zveřejňovány,

d)      Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy a správci prostřednictvím elektronické pošty nebo veřejné informační sítě v termínu do 30 kalendářních dnů ode dne přijetí písemného zadání;

e)      dalším subjektům podle § 31 odst. 11 písm. e) zákona v termínech stanovených zvláštními právními předpisy nebo vyplývajících z mezinárodních závazků České republiky.

§ 7

Údaje centrální evidence projektů výzkumu a vývoje

(1) Údaje centrální evidence projektů výzkumu a vývoje zahrnují

a)      identifikační kód projektu, jeho název v českém a anglickém jazyce a aktivitu,

b)      základní údaje o příjemci a o spolupříjemci, kterými jsou

1.          obchodní firma nebo název, identifikační číslo, sídlo nebo místo trvalého pobytu (bydliště) a zařazení podle právní formy právnické osoby nebo fyzické osoby; název a kód vykonavatele nebo spoluvykonavatele, pokud existují; u právnické osoby, která nemůže mít identifikační číslo, se místo něj uvádí stát, ve kterém je zaregistrována; internetová adresa a adresa elektronické pošty, pokud existují, nebo

2.          jméno, příjmení, případné akademické tituly a vědecké hodnosti (dále jen „tituly“), rodné číslo a bydliště fyzické osoby, která nemá nebo neuplatňuje identifikační číslo; není-li příjemce státním občanem České republiky, pak jeho jméno, příjmení, rodné číslo a státní příslušnost nebo, pokud mu nebylo přiděleno rodné číslo, identifikační kód podle standardu informačních systémů veřejné správy; internetová adresa a adresa elektronické pošty, pokud existují,

c)      základní údaje o řešiteli nebo spoluřešiteli, kterými jsou jméno, příjmení, tituly a rodné číslo, a spojení na řešitele nebo spoluřešitele; není-li tato osoba státním občanem České republiky, pak jeho jméno, příjmení, tituly, státní příslušnost a rodné číslo nebo, pokud mu nebylo přiděleno rodné číslo, identifikační kód podle standardu informačních systémů veřejné správy,

d)      doba řešení projektu, doba účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo doba vykonatelnosti rozhodnutí o poskytnutí podpory, termín zahájení a ukončení poskytování účelové podpory a stav průběhu řešení projektu, případně jeho odůvodnění,

e)      předmět řešení projektu (anotace) v českém a anglickém jazyce a obor výzkumu a vývoje,

f)       uznané náklady projektu a jejich členění v souladu se zákonem a zvláštními právními předpisy, výše účelové podpory a její členění v souladu se zákonem a zvláštními právními předpisy,

g)      identifikační kód veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, jestliže byla uzavřena smlouva o poskytnutí podpory nebo vydáno rozhodnutí o poskytnutí podpory na základě výsledku veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji,

h)      jiné projekty a výzkumné záměry, na jejichž řešení se příjemce podílí, které jsou uvedené v informačním systému a řeší obdobnou problematiku,

i)        po ukončení řešení projektu jeho stručné zhodnocení poskytovatelem,

j)       vymezení stupně důvěrnosti poskytovaných údajů zahrnující jeho označení podle číselníku informačního systému a podle zvláštních právních předpisů1) (kód důvěrnosti údajů),

k)      údaje jednoznačně identifikující předávanou dodávku dat,

l)        další údaje vztahující se k podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků stanovené zvláštními právními předpisy[55] nebo mezinárodními závazky České republiky.

(2) Pokud se rozhodnutí o poskytnutí podpory nebo smlouva o poskytnutí podpory vztahuje k více příjemcům, údaje podle odstavce 1 písm. b), c) a f) se uvádějí o každém z nich.

§ 8

Údaje centrální evidence výzkumných záměrů

Pro údaje centrální evidence výzkumných záměrů platí ustanovení § 7 odst. 1 přiměřeně s tím, že v rámci údajů uvedených v písmeni b) nelze uvést fyzické osoby ani spolupříjemce a údaje uvedené v písmeni c) se vztahují jen na řešitele.

§ 9

Údaje rejstříku informací o výsledcích

Údaje rejstříku informací o výsledcích zahrnují

a)      identifikační kód výsledku a jeho název v českém a anglickém jazyce a v jazyce, v němž byl výsledek zveřejněn (dále jen “původní jazyk“),

b)      identifikační kód projektu nebo výzkumného záměru, jehož řešením výsledek vznikl,

c)      základní údaje o příjemci, který výsledek dosáhl, podle § 7 odst. 1 písm. b),

d)      celkový počet autorů výsledku a počet autorů, kteří jsou v pracovněprávním vztahu vůči příjemci,

e)      jména, příjmení a rodná čísla všech autorů výsledku, kteří jsou v pracovněprávním vztahu vůči příjemci; nejsou-li autoři státními občany České republiky, pak jejich jména, příjmení, státní příslušnost a rodná čísla nebo, pokud jim nebylo přiděleno rodné číslo, identifikační kód podle standardu informačních systémů veřejné správy,

f)       výčet jmen autorů uvedený v publikaci nebo jiném výsledku,

g)      druh výsledku (publikace, produkty, předvádění prováděné přímými akcemi, výsledky chráněné na základě zvláštního právního předpisu[56] nebo výsledky uplatněné na trhu); v případě výsledků obsahujících utajované skutečnosti podle zvláštního právního předpisu[57] je za druh výsledku považována i výzkumná zpráva,

h)      anotace v českém, anglickém a původním jazyce,

i)        údaje blíže určující daný výsledek,

j)       obor výzkumu a vývoje výsledku,

k)      údaje o uplatnění výsledku podle § 31 odst. 6 zákona včetně roku uplatnění výsledku,

l)        kód důvěrnosti údajů,

m)     údaje jednoznačně identifikující předávanou dodávku dat,

n)      další údaje vztahující se k podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků stanovené zvláštními právními předpisy[58] nebo mezinárodními závazky České republiky.

§ 10

Údaje centrální evidence veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji

Údaje centrální evidence veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji zahrnují

a)      základní údaje o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji, kterými jsou

1.             identifikační kód veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji,

2.             informace o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji, kód aktivity,

3.             u programu datum jeho schválení vládou a rok jeho zahájení a ukončení,

4.             název a cíl předmětu veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji v českém a anglickém jazyce,

b)      údaje o poskytovateli, který veřejnou soutěž ve výzkumu a vývoji vyhlašuje (vyhlašovatel),

c)      údaje o vyhlášení a podmínkách veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, kterými jsou

1.             datum vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, časové údaje vymezující počátek a konec soutěžní a hodnotící lhůty,

2.             způsob podání návrhu projektu v českém a anglickém jazyce,

3.             způsob oznámení výsledku veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji českém a anglickém jazyce,

4.             výše účelové podpory vyčleněné vyhlašovatelem na předmět veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji,

5.             podmínky veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, včetně důvodů pro nepřijetí nebo vyloučení (vyřazení) návrhu projektu z této veřejné soutěže, kriterií hodnocení a požadavků na prokázání způsobilosti uchazeče, v českém a anglickém jazyce,

6.             údaje o místě převzetí zadávací dokumentace, o místě, formě a době podávání návrhů projektů a informace o názvu, sídle, telefonu, elektronické adrese a faxu poskytovatele nebo osoby pověřené organizačním zajištěním veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji,

d)      údaje o vyhodnocení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji, kterými jsou

1.             počet doručených návrhů projektů, počet přijatých návrhů projektů, počet návrhů projektů, kterým bude na základě rozhodnutí poskytovatele podle § 21 odst. 7 zákona poskytnuta účelová podpora,

2.             schválená výše účelové podpory,

3.             v případě odvolání veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji důvody jejího odvolání,

e)      údaje jednoznačně identifikující předávanou dodávku dat,

f)       další údaje vztahující se k podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků stanovené zvláštními právními předpisy[59] nebo mezinárodními závazky České republiky.

§ 11

Přechodné ustanovení

Obsah údajů předávaných do informačního systému v období do 31. prosince 2002 se řídí dosavadními právními předpisy.

5.2        Požadavky na datový model

KAPITOLY 3.1. a 3.2.

Vývojová skupina EuroCRISu přisuzuje v datové struktuře CERIFu velký význam entitě Contact a s ní asociovaným entitám nesoucím informace o elektronických adresách a telefonních číslech (obecně vícenásobné informace, proto jsou uloženy v samostatných entitách, asociovaných s entitou Contact). Entita Contact je svázána s primárními entitami Person a OrgUnit, nese tedy kontaktní údaje o jednotlivých osobách a organizacích.

Závěry – doporučení pro datovou základnu ISVaV:

·         každý nový ISVaV by měl používat příslušné komponenty z navrženého úplného datového modelu; existující ISVaV by měl svůj vývoj směrovat tak, aby se jeho datový model sjednotil s navrženým datovým modelem;

·         nový i existující ISVaV by měly být schopny exportovat svá schémata i datové instance ve struktuře a obsahu alespoň tak bohatých jako navržený výměnný datový model;

·         nový ISVaV by měl přijmout subjektové indexovací standardy doporučené pro ISVaV, existující ISVaV by měl zvážit postupný přechod na tyto standardy;

·         měl by být definován jednotný uživatelský přístup pro informační systémy kompatibilní se standardem ISVaV.

Základními podmínkami pro úspěšné uplatnění ISVaV jsou:

·         marketing a rozšiřování,

·         podpora a školení,

·         zpětná vazba a vyhodnocení (vedoucí k budoucím revizím),

·         zohledňování budoucí vývoje v oblasti Information Retrieval.

5.3        Požadavky na uživatelské služby

KAPITOLY 4.1., 4.2. a 4.3.

6          Návrh variant dalšího rozvoje informační infrastruktury výzkumu a vývoje v ČR

 

7          Literatura

[1]        Návrh Koncepce z r. 2000/2001

[1a]      ININVaV - Cílový stav dle koncepce (příloha č. 2/1)

[1b]      ININVaV - Výchozí stav v roce 2000 (příloha č. 2/2)

[1c]      ISVaV - obsah a struktura (příloha č. 3/1 a 3/2)

[1d]      Metainformační systém VaV - MESYVaV - obsah a struktura (příloha č. 4/1 a 4/2)

[1e]      Porovnání formátů CERIF a ISVaV (příloha č. 5)

[1f]      PŘEVOD - změna správce ISVaV (příloha č. 6)

[1g]      Zápis ze 135. zasedání Rady vlády ČR pro VaV konaného 27. června 2000 na Úřadu vlády ve 13,00 hod. (příloha č. 7)

[2]        Rozpracovaná 1. verze "nové" Koncepce 2001/2002
(v současnosti jsou připravovány pro zapracovaní podklady na jiných ministerstvech za jejich resorty a též odborníky STK a CESNET s termínem 10.12 (obdoba našeho zadání A, ale B pro superpočítání a sítě, C pro informační zdroje a knihovnické a informační služby)

[2a]      Schéma k nové koncepci

[3]        CERIF data model

[4]        Dokumentace a struktura CEDR

[5]        Uživatelská příručka "Sběr dat pro CEZ"

[6]        Návrh zákona o podpoře VaV z veřejných prostředků

[7]        Analýza dosavadního vývoje a stavu VaV v ČR a jejich srovnání se zahraničím (Praha, 25.5.1999)

[8]        http://www.vyzkum.cz/

 



[1] CRIS je zavedená zkratka pro Current Research Information System, odpovídající zkratce ISVaV.

[2] CERIF je zkratka pro Common European Research Information Format, tj. Evropský standard pro informace o výzkumu.

[3] CERC je zkratka pro Common European Research Classification.

[4] The Research Directorate-general

[5] The Innovation Directorate

[6] CORDIS je zkratka pro Community Research and Development Information Service

[7] Nepřipouští se překrytí s výzkumnými dokumentačními systémy, jako jsou publikační databáze nebo informační systémy patentů. Relevantní odkazy na publikace a patenty se uvádějí u projektů, osob a výsledků, nesmějí však jít dále než např. k určení, o jaký druh publikace se jedná a kde ji lze nalézt.

[8] Automatickou indexovací technikou se chápe softwarový program, který „automaticky“ dodá předmětový přístupový bod. Naproti tomu tradiční předmětové indexování používá řízený slovník. Spolupráce mezi předmětovým indexováním a systematickým aplikováním řízeného slovníku je vždy výhodná. Indexování záznamů použitím předdefinovaných sad termínů, jak je poskytuje řízený slovník, je užitečné i na úrovni samostatné databáze, ale naprosto nutné v případě přístupu k vícenásobným datový sadám z vícenásobných zdrojů v multijazyčném prostředí.

[9] Např. zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů a § 17- 20 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů.

[10] Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů.

[11]  § 4, § 3 odst. 2 písm. a) a § 3 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 300/1992 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje, ve znění zákona č. 1/1995 Sb.

[12] Výsledky činnosti těchto organizací jsou shromážděny v databázi RIP

[13] Kromě této meziresortní působnosti odpovídá MŠMT za výzkum a vývoj ve svém resortu  stejně jako ostatní ústřední orgány (za VaV na vysokých školách, v oblasti vzdělávání atd.).

[14] Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře.

[15] Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 30/2000 Sb. Obchodní zákoník. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb.

[16] Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb. a zákona č. 159/2000 Sb. Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č. 227/2000 Sb. Zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Obchodní zákoník. Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).

[17] § 116 občanského zákoníku.

[18] Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 116/2000 Sb. a zákona č. 207/2000 Sb. Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, ve znění zákona č. 116/2000 Sb. Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č. 116/2000 Sb. Zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů a o změně zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb. Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám).

[19] Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy.

[20] Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy.

[21] Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 116/2000 Sb. a zákona č. 207/2000 Sb. Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, ve znění zákona č. 116/2000 Sb. Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č. 116/2000 Sb. Zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů a o změně zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb. Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám).

[22] Zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

[23] Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 30/2000 Sb. Obchodní zákoník. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb.

[24] Například rozpočtová pravidla.

[25] Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 116/2000 Sb. a zákona č. 207/2000 Sb. Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, ve znění zákona č. 116/2000 Sb. Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č. 116/2000 Sb. Zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů a o změně zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb. Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám).

[26] Obchodní zákoník

[27] Zákon č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

[28] Zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

[29] Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 30/2000 Sb. Obchodní zákoník. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb.

[30] Zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

[31] Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 30/2000 Sb. Obchodní zákoník. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb.

[32] Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy.

[33] Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

[34] Například zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.

[35] 10 zemí střední a východní Evropy a Kypr.

[36] Zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

[37] Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb.

[38] Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.

[39] Například zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.

[40] Obchodní zákoník. Zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č. 227/2000 Sb. Zákon č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 121/2000 Sb.

[41] Obchodní zákoník. Zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č. 227/2000 Sb. Zákon č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 121/2000 Sb.

[42] Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.

[43] Například zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.

 

[44] Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 142/2001 Sb.

[45] Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.

[46] Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 30/2000 Sb. Obchodní zákoník.

[47] Například zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb. a zákona č. 147/2001 Sb., zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., obchodní zákoník.

[48] Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 142/2001 Sb.

[49] § 2 písm. c) a § 3 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu).

[50] Například zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

[51] Zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Obchodní zákoník. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb. a zákona č. 177/2001 Sb.

[52] § 2 písm. c) a § 3 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu).

[53] Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb.

[54] § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 106/2000 Sb.

[55] Například zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb. a zákona č. 141/2001 Sb. a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

[56] Například zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 116/2000 Sb. a zákona č. 207/2000 Sb., zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, ve znění zákona č. 116/2000 Sb. Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č. 116/2000 Sb. Zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů a o změně zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb. Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochraně práv k odrůdám).

[57] Zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

[58] Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 493/2000 Sb. a zákona č. 141/2001 Sb. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

[59] Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 493/2000 Sb. a zákona č. 141/2001 Sb. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.