Registr obyvatel pro 21. století

 

 

RNDr. JUDr. Vladimír ŠMÍD, CSc.,

Masarykova univerzita v Brně, Rektorát a Fakulta informatiky,

smid@rect.muni.cz

 

Anotace: Pouze v ČR po roce 1918 lze najít nejméně 18 právních norem nejrůznějšího zaměření a právní síly, které však vždy po relativně krátké době své aplikace přestávaly do důsledků plnit svou úlohu a byly nahrazovány jinými s analogickým osudem. Přestože poslední novela zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, je datována rokem 2004, tak říkajíc „morálně zastarala“ již po několika měsících přijetím věcného záměru zákona o sdílení dat při výkonu veřejné správy. Jeho smyslem je vytvořit tzv. základní registry veřejné správy a v této souvislosti zcela koncepčně změnit chování jak orgánů veřejné správy, tak osob v evidenci evidovaných, za účelem dosažení optimálního poměru

·      správnosti a aktuálnosti údajů,

·      legality a ochrany jejich zpracovávání,

·      pohodlnosti a efektivity při práci s nimi i

·      ceny, kterou za to bude třeba zaplatit.

V tomto smyslu se pak příspěvek dotýká obsahu jmenovaného zákona i norem souvisejících, které v komplexu směřují k zásadně novému řešení problému na úrovni odpovídající 21. století.

 

 

Klíčová slova: Právo, INFORMAČNÍ SYSTÉMY

 

 

První československou normou upravující související problematiku byl zákon č. 51/1935 Sb., o hlášení pobytu. Norma to byla sice komplexní, ale její osud jakoby předznamenával různé obtíže související právní úpravy i v budoucnu. Zákon měl totiž nabýt účinnosti dnem, který bude určen vládním nařízením. Ovšem toto vládní nařízení a tedy ani související prováděcí předpisy nebyly nikdy vydány.

 

Vlastní pojem „evidence obyvatel“ je pak poprvé zmíněn ve vládním nařízení č. 51/1936 Sb., o organisaci policejní správy a služby a o některých jiných opatřeních v oboru vnitřní správy. Skutečně se však jedná pouze o jedinou zmínku v daném smyslu, když se v základní definici státních policejních úřadů v § 1 uvádí, že tyto „jsou povolány ve svém správním obvodu ….. pečovati o veřejnou bezpečnost a klid, starati se o bezpečnost osob a majetku, udržovati veřejný pořádek, zejména též bdíti nad veřejnou mravností, dále míti v evidenci obyvatelstvo a cizince a plniti úkoly, které jsou jim platnými předpisy zvlášť uloženy.“

 

První realističtější zakotvení tohoto pojmu, včetně minimálních detailů struktury a obsahu evidenčních informací, je spojeno až s vládním nařízením č. 14/1939 Sb. II, o domovní evidenci obyvatelstva a některých opatřeních obmezujících jeho pohyb. Podle něj se měl pro každý dům podle jednotlivých bytů založit a vést seznam osob v domě ubytovaných (definovaný jako „domovní seznam“). U každé osoby se mělo vést její:

a) jméno a příjmení;

b) den, měsíc a rok narození;

c) místo narození (obec, politický okres, jde-li o cizinu, státu);

d) státní příslušnost;

e) poměr k majiteli bytu (rodinný příslušník a jaký zaměstnanec, podnájemník, nocležník, návštěvník atd.);

f) povolání (zaměstnání);

g) den, měsíc a rok, kdy ubytování v domě začalo;

h) přesné označení předchozího ubytování;

ch) trvalé bydliště (obec, politický okres, jde-li o cizinu, státu).

V případě obcí, které podle posledního sčítání lidu neměly více než 500 obyvatel, měla vést domovní seznamy četnická stanice, případně státního policejního úřad, v ostatních obcích měly vést a uchovávat domovní seznam majitelé domů.

Uvedené ustanovení však možná i poněkud kuriózně předpovědělo svou velice krátkou účinnost, když nastavilo její počátek na den 15. března 1939, i když stěží mohl zákonodárce předpokládat, že se bude jednat o počátek okupace a tedy i o okamžik faktické ztráty související zákonodárné pravomoci. Uvedené nařízení pak bylo formálně zrušeno vládním nařízením vlády Protektorátu Čechy a Morava č. 172/1940 Sb. v květnu 1940.

 

Věcně bylo toto nařízení posléze nahrazeno vládním nařízením vlády protektorátu Čechy a Morava č. 233/1941 Sb., o hlášení pobytu (řád hlášení), které však již samo o sobě  neslo stopy důkladnosti poplatné době a neblahým účelům s ní spojeným. Podle něj byla každá osoba zdržující se na území Protektorátu Čechy a Morava povinna hlášením v rozsahu počátku pobytu v obci, každé jeho změny a jeho ukončení, jakož i změny jména a příjmení nebo nabytí nebo pozbytí cizí státní příslušnosti. Výjimku tvořily osoby prodlévající  v jiné obci u příbuzných v pokolení přímém, u rodičů manžela (manželky), u sourozenců anebo u sourozenců rodičů nebo manžela (manželky) a netrval-li takovýto pobyt déle než 6 týdnů.

 

Hlášení se podávala u ohlašovacího úřadu, kterým byl obecní úřad obce pobytu, a to do tří poté, kdy nastala hlášená skutečnost. V obcích, pro něž byl zřízen vládní policejní úřad, byl ohlašovacím úřadem tento úřad. Hlášení se podávalo na úředně stanovených ohlašovacích lístcích, které obsahovaly:

a) jméno a příjmení, u žen provdaných, ovdovělých, rozvedených nebo rozloučených též jméno dívčí;

b) rodinný stav, u ženatých (provdaných) jméno manželčino (manželovo) s údajem dne a místa narození;

c) povolání (zaměstnání);

d) den, měsíc a rok narození;

e) místo narození (obec, kraj, popřípadě politický okres, a neleží-li v tuzemsku, stát);

f) jméno a příjmení rodičů;

g) státní příslušnost (u osob, které jsou příslušníky více států, uvedou se všechny státní příslušnosti; u osob bez státní příslušnosti se uvede tato skutečnost i jejich případná dřívější státní příslušnost);

h) náboženské vyznání;

i) údaj, zda hlášená osoba je či není Židem;

k) den, měsíc a rok, kdy pobyt v obci započal;

l) přesné označení bytu [obec, čtvrť, ulice, číslo domovní (popisné) a číslo orientační];

m) údaj, zda hlášená osoba se již dříve v této obci zdržovala;

n) přesné označení dřívějšího bytu [jako pod písm. l)] a údaj, zda se dosavadní byt podrží;

o) při přistěhování nebo návratu z ciziny nebo z cest, jakož i při zániku osvobození od ohlašovací povinnosti podle § 10 přesné označení posledního pobytu v tuzemsku [stejně jako pod písm. l)];

p) jde-li o cizího státního příslušníka, číslo cestovního pasu, datum jeho vydání (posledního prodloužení) a označení úřadu, který pas vydal (naposledy prodloužil);

q) údaj, zda hlášená osoba jest majitelem motorového vozidla, a poznávací značku tohoto vozidla;

r) údaj, zda hlášená osoba byla zařazena v protiletecké ochraně, a v jaké funkci.

Při odhlášení odpadnou údaje pod písm. k), m), n), o) a přibyly údaje:

 a) o dni odchodu;

 b) přesné označení příštího bytu [obec, čtvrť, ulice, číslo domovní (popisné) a orientační], není-li to možno, udání obce.

Z určitého pohledu lze dokonce pokládat za paradox, že toto nařízení bylo formálně zrušeno až v roce 1949.

 

Obdobného druhu jako výše zmíněné ve vládním nařízení č. 51/1936 Sb. je i vládní nařízení č. 229/1947 Sb., jímž se vymezují úkoly národní bezpečnosti. Zde je v § 2 upravujícím působnost správních úřadů národní bezpečnosti mimo jiné v odstavci 15 uvedeno, že sem náleží „evidence obyvatelstva, zejména: hlášení pobytu; hlášení vojenských osob mimo činnou službu pro vojenské účely podle branných předpisů; průkazy totožnosti“.

 

A konečně analogickou funkci má vládní nařízení č. 301/1948 Sb., o bezpečnostních referátech krajských národních výborů, které v § 1 odst. 2 mimo jiné těmto institucím stanoví úkol  „dbát o evidenci obyvatelstva, zejména o zachovávání předpisů o hlášení pobytu a o průkazech totožnosti a cizincích“.

 

            První tak říkajíc komplexní právní úpravou (navíc o síle zákona) byl zákon č. 52/1949 Sb., o hlášení obyvatelstva a o povolování pobytu cizincům. Podle tohoto zákona je povinností hlásit ohlašovacímu orgánu počátek, změnu a ukončení pobytu v obci (hlášení pobytu), a to s vedlejšími ohlašovacími údaji, které určí prováděcí předpisy. Ohlašovacím orgánem byl v tomto smyslu standardně místní národní výbor, přičemž bylo možné v zájmu řádné evidence obyvatelstva prováděcím předpisem určit za ohlašovací orgán jiný orgán podřízený ministerstvu vnitra. Povinnost k hlášení pobytu byla stanovena vzhledem k libovolnému typu ubytování, tj. pro osoby ubytované v ubytovacím zařízení i o osoby ubytované jinak. Výjimky z této povinnosti byla stanoveny pro osoby ubytované podle předpisů o ubytování vojska, osoby, jimž přísluší právo exteritoriality, cizí konsuly z povolání a osoby na roveň jim postavené, pokud nejsou občany Československé republiky. V případě osob ubytovaných v ubytovacích zařízeních měly povinnost k hlášení pobytu provozovatelé těchto zařízení, v ostatních případech ubytované osoby samy a jejich ubytovatelé, a to zpravidla ve formě hlášení (oznamování) na ohlašovacích (oznamovacích) lístcích.

 

Prováděcím předpisem k němu byla vyhláška ministerstva vnitra č. 448/1949 Ú.l.I, o hlášení obyvatelstva. Pobytem podle této vyhlášky se rozumí jak pobyt trvalý (bydliště), tak i pobyt přechodný (dočasný pobyt mimo místo stálého bydliště). Osoby hlášením povinné starší 15 let byly povinny splnit ohlašovací povinnost samostatně.  Děti mladší 15 let, ubytované společně s rodiči se uváděly zpravidla na ohlašovacím lístku matky, pokud s ní měly společné příjmení a státní příslušnost, případně na ohlašovacím lístku otce,  měly-li s ním společné příjmení a státní příslušnost a bydlely-li pouze s ním a matka odděleně, a konečně neměly-li děti společné příjmení ani státní příslušnosti se žádným z rodičů, s kterým bydlely, nebo nebydlely-li se žádným z rodičů, musely být hlášeny samostatně. Občané byli povinni oznámit ohlašovacímu orgánu změny příjmení, jména, státního občanství a rodinného stavu, cizinci mimo to změny údajů o cestovním pasu a povolení pobytu, nastalé po splnění ohlašovací povinnosti (oznamovací povinnost).

 

Rozsah údajů vedených na přihlášce k trvalému pobytu občana byl:

a) příjmení

b) rodné příjmení

c) jména

d) datum, místo, okres a stát narození

e) povolání

f) rodinný stav

g) příjmení, jméno a datum narození otce

h) příjmení, rodné příjmení, jméno a datum narození matky

ch) příjmení, rodné příjmení, jméno a datum narození manžela/manželky

i) mateřská řeč

j) státní příslušnost

k) číslo osobního průkazu

l) číslo pracovního průkazu

m) oprávnění k řízení motorových vozidel třídy (kategorie)

n) skupina   povolání

o) branný   poměr (odveden (kde)/neodveden, odvodní ročník, propuštěn z vojska, číslo

p) vojenského útvaru, vojenská hodnost)

q) počet dětí mladších 15 let

r) poštovní úřad bydliště

s) železniční stanice bydliště

t) okres (čtvrť)

u) místo

v) ulice

w) číslo popisné

x) příjmení, jména, data a místa narození současně hlášených dětí a dalších osob

y) den příchodu přihlašovaných osob.

 

V případě cizinců se pak jednalo o jistou modifikaci v rozsahu:

a) příjmení

b) rodné příjmení

c) jména

d) datum, místo, okres a stát narození

e) povolání

f) rodinný stav

g) příjmení, jméno a datum narození otce

h) příjmení, rodné příjmení, jméno a datum narození matky

ch) příjmení, rodné příjmení, jméno a datum narození manžela/manželky

i) mateřská řeč

j) státní příslušnost

k) číslo pasu

l) vízum

m) povolení k pobytu

n) důvod pobytu v ČSR

o) předchozí bydliště v ČSR

p) počet dětí mladších 15 let

q) okres (čtvrť)

r) místo

s) ulice

t) číslo popisné

u) příjmení, jména, data a místa narození současně hlášených dětí a dalších osob

v) den příchodu přihlašovaných osob.

 

Provozovatel ubytovacího zařízení byl povinen ubytované osoby zapsat ihned po jejich ubytování do "Záznamní knihy o ubytování", která obsahovala tyto údaje:

a) název a místo ubytovacího zařízení,

b) příjmení a jméno ubytované osoby,

c) den, měsíc, rok narození a státní příslušnost ubytovaného,

d) údaj, s kým cestuje,

e) den počátku ubytování,

f) den ukončení ubytování,

g) potvrzení splnění ohlašovací povinnosti ubytovatele.

 

Uvedená vyhláška byla později nahrazena vyhláškou ministerstva vnitra č. 335/1952 Ú. l. , o hlášení občanů. ????????

 

Zákon č. 52/1949 Sb. byl posléze doplněn zákonem č. 76/1957 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o hlášení obyvatelstva a o povolování pobytu cizincům, který především stanovil specifické povinnosti

·      ubytovatele

o       dbát, aby všechny osoby, které ubytoval, splnily ve stanovené lhůtě svou povinnost hlášení pobytu;

o       neohlásí-li osoba hlášením povinná svůj pobyt ve stanovené lhůtě, je ubytovatel povinen oznámit to neprodleně ohlašovně nebo příslušnému orgánu veřejné bezpečnosti) a

·      provozovatele ubytovacího zařízení

o       vést domovní knihu a zapisovat do ní neprodleně při ubytování ubytované osoby, když řádně prokázaly svou totožnost;

o       na požádání předkládat domovní knihu nebo výpisy z ní kontrolním orgánům;

o       neprodleně oznámit příslušnému orgánu veřejné bezpečnosti osobu, která neprokázala svou totožnost.

 

Prováděcím předpisem této novely byla pak vyhláška ministerstva vnitra č. 6/1958 Ú.l., kterou se vydávají podrobnější předpisy o hlášení pobytu občanů Československé republiky. Ta především blíže specifikovala jednotlivé typy pobytů ve smyslu zákona a upřesnila příslušná práva a povinnosti s nimi související:

·      Trvalým pobytem se rozumělo stálé bydliště občana, zpravidla místo, kde má rodinu, rodiče, byt, zaměstnání nebo majetek s tím, že k trvalému pobytu musel být hlášen každý občan, a to v téže době pouze v jednom místě (u jedné ohlašovny). Počátek trvalého pobytu byl občan povinen hlásit ohlašovně nejpozději do 3 dnů po ubytování; ukončení trvalého pobytu během 3 dnů před ukončením pobytu. Novinkou bylo zapisování počátku a ukončení trvalého pobytu  ohlašovnou do občanského průkazu.

·      Přechodným pobytem se rozuměl dočasný pobyt občana mimo místo stálého bydliště, zpravidla místo, kde se občan dočasně zdržuje z pracovních, studijních, zdravotních, rekreačních a podobných důvodů. Občan byl povinen hlásit ohlašovně nejpozději do 3 dnů po ubytování počátek a předpokládanou dobu přechodného pobytu, který potrvá déle než 30 dnů. Počátek a předpokládanou dobu takového přechodného pobytu opět zapisovala ohlašovna do občanského průkazu. Uvedené povinnosti se však nevztahovaly na

a) příslušníky ozbrojených sil a bezpečnostních sborů hromadně ubytované podle příslušných služebních předpisů (kasárenské ubytování);

            b) občany, přijaté do ošetřování ve zdravotnických zařízeních;

c) zaměstnance dopravy a spojů, ubytované ze služebních důvodů ve služebních ubytovacích zařízeních;

            d) chovance umístěné ve výchovnách dorostu.

·      Podstatně tvrdší podmínky než výše uvedené ovšem platily pro hlášení pobytu, resp. povolování pobytu na území prohlášeném za hraniční pásmo.

Uvedený (z dnešního hlediska zjevně složitý a neproduktivní) způsob evidence obyvatel vydržel bez podstatných změn až do 80. let minulého století, kdy jsou datovány první kroky k zavedení automatizace. Předpokládané značné nedostatky v obsahu dosavadní evidence částečně napravila jejich jednorázová masivní revize stanovená vyhláškou federálního ministerstva vnitra č. 4/1980 Sb., o mimořádném hlášení pobytu občanů v souvislosti s převedením ústřední evidence obyvatel na automatizované zpracování. Tato akce byla provedena metodou mimořádného hlášení pobytu československých státních občanů ke dni 1. listopadu 1980 za účelem vytvoření centrálního registru občanů, a to současně se sčítáním lidu, domů a bytů k témuž dni. Hlášení podléhaly všichni občané, kteří se v době uvedené zdržovali na území Československé socialistické republiky, resp. z jakýchkoliv důvodů mimo území Československé socialistické republiky se souhlasem československých úřadů a byli hlášeni k trvalému pobytu v Československé socialistické republice.

Hlášení bylo provedeno vyplněním registračního lístku, který obsahoval:

a) příjmení, rodné příjmení a jméno,

b) den, měsíc a rok narození,

c) rodné číslo,

d) národnost,

e) rodinný stav,

f) místo a okres narození,

g) rodné příjmení, jméno a rodné číslo manžela/manželky,

h) den, měsíc a rok narození manžela/manželky,

ch) rodné příjmení, jméno žijících rodičů,

i) den, měsíc a rok narození žijících rodičů,

j) přesnou adresu místa, kde je hlášen k trvalému pobytu.

 

Dalším krokem, který následoval po této masivní verifikaci dosavadní evidence, bylo nahrazení dosavadním právních předpisů zcela novou právní úpravou. Především se tedy jednalo o zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů. Pokud však tento zákon srovnáme s předchozí právní úpravou, lehce zjistíme, že z hlediska koncepce celé věci neznamenal žádný zásadní (i když očekávaný) průlom. Definice pojmů, nastaveni práv a povinností zúčastněných subjektů i mechanismus jejich realizace zůstal v podstatě tentýž a změnily se pouze některé detaily. Na příklad se jednalo o:

·      povinnost při hlášení místa a počátku trvalého pobytu předložit doklad o oprávnění užívat byt nebo jinou obytnou místnost anebo písemné potvrzení ubytovatele,

·      definice několikaúrovňové evidenci pobytu občanů, přičemž

o       obecné evidenci vedly ohlašovny,

o       okresní (městskou) evidenci útvary Sboru národní bezpečnosti určené federálním ministerstvem vnitra a konečně

o       Ústřední evidenci pobytu občanů útvar Sboru národní bezpečnosti určený federálním ministerstvem vnitra.

·      nastavení zákonného rámce pro sdělování údajů o místě pobytu občanů na žádost státních orgánů, organizací nebo občanů údaje o místě pobytu občanů.

 

K provedení zákona č. 135/1982 Sb. byla vydána vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 146/1982 Sb., kterou se provádí zákon o hlášení a evidenci pobytu občanů. Ta sice podrobně popisuje vybrané kroky prováděné státní správou na úseku evidence občanů (např. je zde přesně stanoveno, že občané jsou „povinni vyplnit ohlašovací tiskopisy pravdivě a čitelně kuličkovou tužkou, perem nebo psacím strojem“), ale na druhou stranu zde paradoxně zcela chybí struktura údajů vedených v Centrálním registru občanů a vyhláška se pouze odkazuje na pojmenované tiskopisy, které samy nejsou její přílohou, přičemž pouze zmocňuje samo sebe vydat jejich vzory.

 

            I přes zmíněné nedostatky však předchozí právní úprava vydržela celých 18 let. Takže opravdovou komplexní právní normou, která skutečně legálně zavádí do českého právního řádu moderní evidenci obyvatel je až zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).

 

Zákon stanoví osobní působnost evidence obyvatel v rozsahu

a) státních občanů České republiky,

b) cizinců s povolením k pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu,

 c) osob, kterým byl udělen azyl na území České republiky.

 

Výkonem státní správy v oblasti evidence obyvatel byly pověřeny

a) Ministerstvo vnitra ČR,

b) okresní úřady, v hlavním městě Praze a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň magistráty těchto měst,

 c) obecní úřady, v hlavním městě Praze a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň obvodní a místní úřady městských částí, pokud tak stanoví statut, a na území vojenských újezdů újezdní úřady,

Informační systém evidence obyvatel.

 

Evidence obyvatel je podle uvedeného zákona vedena v informačním systému, jehož správcem je Ministerstvo vnitra ČR. Přímo v zákoně jsou definovány příslušné struktury údajů jednotlivých částí informačního systém evidence obyvatel.

V případě evidence občanů ČR se jedná o:

a) jméno, příjmení, případně jejich změna, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví a jeho změna,

d) obec a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, pouze stát narození,

e) rodné číslo,

f) státní občanství,

g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,

h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu,

i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

j) zákaz pobytu a doba jeho trvání,

k) rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, v případě, že jeden z rodičů nemá rodné číslo, vede se datum narození,

l) rodinný stav, datum a místo jeho změny,

m) rodné číslo manžela, nebo jméno a příjmení manžela, je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo,

n) rodné číslo dítěte,

o) osvojení dítěte,

p) záznam o poskytnutí údajů z informačního systému,

r) datum, místo a okres úmrtí a u občana, který zemřel v cizině, pouze stát úmrtí.

 V případě osob, které nejsou státními občany ČR se jedná o:

a) jméno, příjmení, případně jejich změna, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví a jeho změna,

d) místo a stát narození,

e) rodné číslo,

f) státní občanství,

g) druh a adresa místa pobytu,

h) číslo a platnost povolení k pobytu,

i) počátek pobytu, případně datum zrušení údaje o pobytu,

j) zákaz pobytu a doba jeho trvání,

k) rodinný stav, datum a místo jeho změny, jméno a příjmení manžela, rodné číslo nebo datum narození,

l) záznam o poskytnutí údajů z informačního systému,

m) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí mimo území České republiky, pouze stát úmrtí.

 

Okresní úřad je ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, prohlášen uživatelem údajů z informačního systému o občanech, cizincích s povolením pobytu na území České republiky a osobách, kterým byl udělen azyl na území České republiky, kteří se přihlásili k trvalému pobytu nebo mají povolen pobyt v územním obvodu příslušného okresního úřadu. Výše uvedené údaje (s výjimkou údajů o osvojení dítěte) může okresní úřad využívat, ovšem jen tehdy, jsou-li nezbytné pro výkon jeho působnosti.

V obdobném rozsahu údajů je uživatelem údajů z informačního systému o obyvatelích, kteří se přihlásili k trvalému pobytu nebo mají podle zvláštních právních předpisů povolen pobyt ve správním obvodu příslušného obecního úřadu, i obec.

 

Zákon současně definuje i zdroje informačního systému evidence obyvatel a k tomu stanoví potřebné povinnosti určených subjektů:

·      na okresní úřad, v jehož územním obvodu působí, předává bez zbytečného odkladu údaje

a) obecní úřad pověřený vedením matrik z matriky, kterou vede, v rozsahu

1. jméno, příjmení, rodné příjmení,

2. rodné číslo,

3. datum a místo narození,

4. datum a místo uzavření manželství, jméno a příjmení manžela a jeho rodné číslo nebo datum narození, datum rozvodu a datum prohlášení manželství za neplatné,

5. změna jména a příjmení,

6. změna pohlaví,

7. rodné číslo otce a matky, pokud není, datum narození,

8. datum a místo úmrtí,

s výjimkou údajů o obyvatelích v případě osvojení dítěte nebo zrušení osvojení dítěte a údajů z matriky občanů, kteří se narodili, uzavřeli manželství a zemřeli v cizině;

b) soud prvního stupně, a to pravomocná rozhodnutí o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům a o prohlášení za mrtvého bez odůvodnění těchto rozhodnutí;

c) útvar Policie České republiky, a to jím vydaná povolení k pobytu cizinci nebo udělení azylu na území České republiky;

d) ohlašovna o změně místa trvalého pobytu hlášeného občanem;

e) obecní úřad místa trvalého pobytu obyvatele z rozhodnutí soudu o místech zákazu pobytu obyvatele a době jeho trvání.

·      na ministerstvo předává bez zbytečného odkladu údaje

a) okresní úřad v rozsahu údajů předaných mu podle předchozího bodu a dále údaje o nabytí nebo pozbytí státního občanství obyvatel, v jehož územním obvodu mají nebo měli poslední pobyt;

b) matriční úřad z matriky v případě osvojení dítěte nebo zrušení osvojení dítěte v rozsahu

1. jméno, příjmení dítěte,

2. rodné číslo,

3. datum a místo narození,

4. rodné číslo osvojitelů;

c) Magistrát města Brna z matriky občanů, kteří se narodili, uzavřeli manželství a zemřeli v cizině, v rozsahu

1. jméno, příjmení, rodné příjmení,

2. rodné číslo,

3. datum a místo narození,

4. datum a místo uzavření manželství, jméno a příjmení manžela a jeho rodné číslo nebo datum narození,

5. rodné číslo otce a matky, pokud toto číslo není, datum narození,

6. datum a místo úmrtí;

d) obec při úředních změnách názvu obce, městských částí, ulic a čísel popisných.

 

Údaje v informačním systému evidence obyvatel vedené na prostředcích výpočetní techniky uchovávají po dobu 50 let po úmrtí osoby nebo prohlášení osoby za mrtvou.

Zákon dále mimo jiné podrobně specifikoval hlášení a odhlašování pobytu ve smyslu trvalého bydliště a v podstatě nepřímo zrušil institut přechodného bydliště.

 

            Zákon nabyl účinnosti dnem 1. července 2000 s tím, že do 30 dnů poté byly příslušné útvary policie, resp. obecní úřady předat veškerou související spisovou dokumentaci.

 

V podstatě technickou novelou zákona č. 133/2000 Sb. byl zákon č. 320/2002, o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. Tato norma do hierarchie subjektů, které mají stanoveny úkoly na úseku evidence obyvatel, vložila krajské  úřady, zatímco práva a povinnosti dosavadních okresních úřadů byly přeneseny na obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

 

Naopak masivní novelou byl pak komplexní zákon č. 53/2004 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel. Tento zákon novelizoval celkem 13 dalších zákonů, přičemž záměrem zákonodárce bylo transformovat informační systém evidence obyvatel na úplný, správný a funkční systém, při zachování požadavků na zajištění ochrany osobních údajů a jejich průběžnou aktualizaci. Při přípravě novely bylo využito více než dvouletých zkušeností s aplikací zákona č. 133/2000 Sb., včetně odstranění nesystémových prvků z něj samotného i dalších nesouladů s některými jinými právními předpisy (např. správním řádem).

 

Ve vazbě na zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, precizoval osobní působnost zákona o evidenci obyvatel. V evidenci obyvatel se tak vedou údaje o

a) státních občanech České republiky,

b) cizincích s povolením k pobytu nebo s povolením k přechodnému pobytu anebo s povolením k trvalému pobytu na území České republiky a cizincích, kteří na území České republiky pobývají na základě uděleného dlouhodobého víza,

c) cizincích, kterým byl udělen azyl na území České republiky.

 

            Zákon rovněž reformuloval strukturu informačního systému evidence obyvatel, i když v mnohých případech se jednalo o dílčí úpravy nebo terminologické změny.

V případě evidence o občanech se nyní jedná o:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil,

e) rodné číslo,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,

h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

j) zákaz pobytu, místo zákazu pobytu a doba jeho trvání,

k) rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

l) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství,

m) rodné číslo manžela; je-li manželem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho narození,

n) rodné číslo dítěte; je-li dítě cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a datum jeho narození,

o) údaje o osvojení dítěte,

p) záznam o poskytnutí údajů z informačního systému,

q) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, vede se datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

 r) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí.

 V případě evidence o cizincích s povolením k pobytu na území České republiky a o cizincích, kterým byl udělen azyl na území České republiky, se jedná o:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a stát, kde se cizinec narodil,

e) rodné číslo,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) druh a adresa místa pobytu,

h) číslo a platnost povolení k pobytu,

i) počátek pobytu, případně datum zrušení údaje o pobytu,

j) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

k) správní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,

l) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství,

m) jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a jeho rodné číslo; je-li manžel cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

n) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je obyvatelem, a jeho rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

o) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, pokud jsou obyvateli, a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

p) o osvojeném dítěti, pokud je obyvatelem, údaje uvedené v § 7 písm. c) ,

q) vyhoštění 5e) a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,

r) záznam o poskytnutí údajů ( § 8 odst. 6 ),

s) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, vede se stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

t) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí.

 

Podrobně se zákon také vypořádal s nastavením zdrojů údajů informačního systému a jejich tocích mezi jednotlivými správci a zpracovateli. V tomto smyslu:

·      obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodu působí, předává údaje bez zbytečného odkladu

a) ohlašovna, a to údaje o změně, zrušení nebo ukončení trvalého pobytu občana,

b) obecní úřad místa trvalého pobytu obyvatele, a to údaje o místech zákazu pobytu obyvatele a době jeho trvání vyplývající z rozhodnutí soudu,

c) obecní úřad, a to údaje o změnách názvů ulic a popisných čísel, popřípadě orientačních čísel, domů nebo evidenčních čísel staveb určených k individuální rekreaci.

·      obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodu se obyvatelé přihlásili k trvalému pobytu, nebo mají podle zvláštních právních předpisů povolen pobyt, předává
a) obecní úřad pověřený vedením matrik, v hlavním městě Praze úřad městské části určený Statutem hlavního města Prahy, v územně členěných statutárních městech úřad městského obvodu nebo úřad městské části určený statutem a pro území vojenských újezdů újezdní úřad bez zbytečného odkladu údaje z matričních knih, které vede, v rozsahu

1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

2. rodné číslo,

3. datum a místo narození,

4. datum a místo uzavření manželství, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a jeho rodné číslo, popřípadě, nebylo-li mu přiděleno, datum narození, datum a místo rozvodu, datum prohlášení manželství za neplatné,

5. změna jména, popřípadě jmen, příjmení,

6. změna pohlaví,

7. rodné číslo otce a matky, pokud jim nebylo přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

8. státní občanství otce a matky dítěte narozeného na území České republiky cizincům,

9. datum a místo úmrtí;

b) soud prvního stupně, a to pravomocná rozhodnutí o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, o prohlášení za mrtvého bez odůvodnění těchto rozhodnutí.

·      na Ministerstvo vnitra ČR předává bez zbytečného odkladu údaje
a) krajský úřad, v hlavním městě Praze úřad městské části určený Statutem hlavního města Prahy, údaje o nabytí nebo pozbytí státního občanství obyvatel, v jehož správním obvodu mají nebo měli poslední pobyt;

b) obecní úřad obce s rozšířenou působností v rozsahu údajů předaných mu podle předchozích bodů;

c) matriční úřad v případě osvojení dítěte nebo zrušení osvojení dítěte údaje z matriky v rozsahu

1. stupeň osvojení,

2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte,

3. původní a nové rodné číslo dítěte,

4. datum a místo narození,

5. rodná čísla osvojitelů,

6. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte;

d) obecní úřad údaje o změnách názvu obce, magistrát územně členěného statutárního města údaje o změnách názvu městských obvodů nebo městských částí;

e) útvar Policie České republiky, a to na základě jím vydaného povolení k pobytu cizinci a průkazu povolení k pobytu azylanta na území České republiky, v rozsahu

1. jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné příjmení,

2. datum narození,

3. pohlaví a jeho změna,

4. místo narození a stát, na jehož území se cizinec nebo azylant narodil,

5. rodné číslo,

6. státní občanství,

7. druh a adresa místa pobytu,

8. číslo a platnost povolení k pobytu,

9. počátek pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o pobytu,

10. správní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,

11. rodinný stav, datum a místo jeho změny, jméno, popřípadě jména a příjmení manžela a jeho rodné číslo; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum narození,

12. jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je cizincem nebo azylantem, a jeho rodné číslo; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum narození,

13. jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, pokud jsou cizinci nebo azylanty; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

14. vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,

15. datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, pouze stát, na jehož území k úmrtí došlo,

16. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí.

 

A konečně pak zákon nastavil odpovědnost Ministerstva vnitra ČR za přesnost údajů v informačním systému tak, aby údaje odpovídaly aktuálnímu stavu, s tím že ostatní ministerstva, jiné správní úřady, soudy, právnické osoby a obyvatelé jsou povinni mu poskytnout k plnění tohoto úkolu potřebnou součinnost předáváním aktualizovaných údajů vedených v informačním systému a poskytováním údajů vyžádaných. Správci a zpracovatelé  v případě důvodných pochybností o správnosti a úplnosti údajů v informačním systému mohou vyzvat obyvatele k ověření údajů v informačním systému a k případnému předložení dokladů ke zjištění aktuální správnosti a úplnosti údajů. Obyvatel je povinen na tuto výzvu  předložit příslušnému správnímu úřadu požadované doklady nezbytné pro ověření správnosti a úplnosti zapsaných údajů. Naopak pokud obyvatel požádá, aby správci a zpracovatelé  provedly opravu nebo doplnění osobních údajů zpracovávaných v informačním systému k jeho osobě tak, aby byly přesné a odpovídaly aktuálnímu stavu, má rovněž právo požadovat, aby osobní údaje k jeho osobě, které neodpovídají aktuálnímu stavu nebo nejsou přesné, byly zablokovány nebo zlikvidovány.

 

            Formou novel jednotlivých speciálních zákonů pak uvedený zákon nastavil toky údajů opačným směrem, tj. z informačního systému evidence obyvatel a registru rodných čísel do jiných informačních systémů. V tom to smyslu je pak povinen poskytovat údaje o státních občanech České republiky, o cizincích s povolením k pobytu nebo s povolením k přechodnému pobytu anebo s povolením k trvalému pobytu na území České republiky, cizincích, kteří na území České republiky pobývají na základě uděleného dlouhodobého víza podle zvláštního právního předpisu a cizincích, kterým byl udělen azyl na území České republiky, a o ostatních fyzických osobách, kterým bylo přiděleno rodné číslo, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup:

·      České správě sociálního zabezpečení

a) u státních občanů České republiky

1. jméno, popřípadě jména, příjmení, případně jejich změna, rodné příjmení,

2. datum narození,

3. pohlaví a jeho změna,

4. místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, na jehož území k narození došlo,

5. rodné číslo,

6. státní občanství,

7. adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,

8. počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

9. zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

10. zákaz pobytu, místo zákazu pobytu a doba jeho trvání,

11. rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

12. rodinný stav, datum jeho změny a místo uzavření manželství,

13. rodné číslo manžela; je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho narození,

14. rodné číslo dítěte,

15. u osvojení dítěte původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, původní a nové rodné číslo dítěte, datum a místo narození dítěte, rodná čísla osvojitelů a datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte,

16. datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

17. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí;

b) u cizinců s povolením k pobytu nebo s povolením k přechodnému pobytu anebo s povolením k trvalému pobytu na území České republiky, cizincích, kteří na území České republiky pobývají na základě uděleného dlouhodobého víza podle zvláštního právního předpisu a cizincích, kterým byl udělen azyl na území České republiky

1. jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,

2. datum narození,

3. pohlaví a jeho změna,

4. místo a stát, na jehož území se narodil,

5. rodné číslo,

6. státní občanství,

7. druh a adresa místa pobytu,

8. číslo a platnost povolení k pobytu,

9. počátek pobytu, případně datum zrušení údaje o pobytu,

10. zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

11. správní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,

12. rodinný stav, datum a místo jeho změny, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela, rodné číslo nebo datum narození,

13. jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a jeho rodné číslo; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum narození,

14. jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

15. vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,

16. datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

17. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí;

c) u ostatních fyzických osob

1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

2. den, měsíc a rok narození,

3. místo narození, u fyzické osoby narozené v cizině místo a stát narození,

4. rodné číslo,

5. pohlaví,

6. jméno, popřípadě jména, příjmení rodičů, popřípadě jejich změny, rodné příjmení,

7. v případě nezrušitelného osvojení jméno, popřípadě jména, příjmení osvojitelů, popřípadě jejich změny, rodné příjmení,

8. státní občanství;

·      Ministerstvu práce a sociálních věcí a orgánům státní sociální podpory pro účely státní sociální podpory tytéž údaje jako v případě České správy sociálního zabezpečení;

·      orgánům zeměměřičským a katastrálním pro účely výkonu státní správy katastru nemovitostí

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) rodné číslo,

d) adresu místa trvalého pobytu, popřípadě druh a adresu místa pobytu,

e) datum, místo a okres úmrtí, popřípadě jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

f) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí;

·      Ústřední pojišťovně Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky pro účely vedení registru pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění

a) u státních občanů České republiky

1. jméno, popřípadě jména, příjmení, případně jejich změna, rodné příjmení,

2. datum narození,

3. rodné číslo,

4. adresa místa trvalého pobytu,

5. počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

6. rodné číslo matky; pokud nebylo rodné číslo přiděleno, poskytuje se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození matky,

7. datum úmrtí nebo den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí;

b) u cizinců s povolením k pobytu nebo s povolením k přechodnému pobytu anebo s povolením k trvalému pobytu na území České republiky, cizincích, kteří na území České republiky pobývají na základě uděleného dlouhodobého víza podle zvláštního právního předpisu a cizincích, kterým byl udělen azyl na území České republiky

1. jméno, popřípadě jména, příjmení, případně jejich změna, rodné příjmení,

2. datum narození,

3. rodné číslo,

4. státní občanství,

5. druh a adresa místa pobytu,

6. platnost povolení k pobytu,

7. počátek pobytu, případně datum zrušení údaje o pobytu,

8. správní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,

9. vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,

10. jméno, popřípadě jména, příjmení matky nebo otce a jejich rodné číslo; nebylo-li rodné číslo přiděleno, poskytuje se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

11. datum úmrtí nebo den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí;

c) u ostatních fyzických osob

1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

2. datum narození,

3. rodné číslo,

4. státní občanství;

·      Ministerstvu dopravy ČR a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností pro účely centrálního registru řidičů

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změnu,

b) datum narození,

c) rodné číslo, popřípadě jeho změnu,

d) adresu místa trvalého pobytu,

e) místo a okres narození, jde-li o státního občana České republiky; pokud se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,

f) místo a stát narození, jde-li o obyvatele podle zvláštního právního předpisu, kteří nejsou uvedeni v písmenu d),

 g) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

·      exekutorům pro potřeby provedení exekuce prostřednictvím Komory exekutorů ČR

a) u státních občanů České republiky

1. jméno, popřípadě jména, příjmení, případně jejich změna, rodné příjmení,

2. datum narození,

3. pohlaví a jeho změna,

4. místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, na jehož území k narození došlo,

5. rodné číslo,

6. státní občanství,

7. adresa místa trvalého pobytu včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,

8. počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

9. zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

10. rodinný stav, datum jeho změny a místo uzavření manželství,

11. rodné číslo manžela; je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho narození,

12. datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

13. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí;

b) u cizinců s povolením k pobytu nebo s povolením k přechodnému pobytu anebo s povolením k trvalému pobytu na území České republiky, cizincích, kteří na území České republiky pobývají na základě uděleného dlouhodobého víza podle zvláštního právního předpisu a cizincích, kterým byl udělen azyl na území České republiky

1. jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,

2. datum narození,

3. pohlaví a jeho změna,

4. místo a stát, na jehož území se narodil,

5. rodné číslo,

6. státní občanství,

7. druh a adresa místa pobytu,

8. číslo a platnost povolení k pobytu,

9. počátek pobytu, případně datum zrušení údaje o pobytu,

10. zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

11. správní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,

12. rodinný stav, datum a místo jeho změny, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela, rodné číslo nebo datum narození,

13. vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,

14. datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

15. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí;

c) u ostatních fyzických osob

1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

2. den, měsíc a rok narození,

3. místo narození, u fyzické osoby narozené v cizině místo a stát narození,

4. rodné číslo,

5. pohlaví,

6. státní občanství;

·      pozemkovým úřadům

a) u státních občanů České republiky

1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

2. datum narození,

3. rodné číslo,

4. státní občanství,

5. adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,

6. rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

7. rodné číslo manžela; je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho narození,

8. rodné číslo dítěte,

9. datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

10. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí;

b) u cizinců s povolením k pobytu nebo s povolením k přechodnému pobytu anebo s povolením k trvalému pobytu na území České republiky, cizincích, kteří na území České republiky pobývají na základě uděleného dlouhodobého víza podle zvláštního právního předpisu a cizincích, kterým byl udělen azyl na území České republiky

1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

2. datum narození,

3. rodné číslo,

4. státní občanství,

5. druh a adresa místa pobytu,

6. jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je dítě cizincem uvedeným v odstavci 3 písm. b), a jeho rodné číslo; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum narození,

7. datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

8. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého prohlášen jako den úmrtí;

·      Českému telekomunikačnímu úřadu pro účely plnění úkolů státní správy stanovených mu zákonem (nová formulace provedená novým zákonem č. 127/2005, o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích))
a) u státních občanů České republiky

1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

2. rodné číslo,

3. adresu místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,

4. datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

5. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí,

b) u cizinců vedených v informačním systému evidence obyvatel

1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

2. rodné číslo, bylo-li přiděleno,

3. druh a adresu místa pobytu,

4. datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

5. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí;

·      zpravodajským službám v rozsahu potřebném pro plnění jejich konkrétního úkolu údaje v plném rozsahu.

 

Na první pohled by se mohlo zdát, že existuje-li v danou chvíli takto podrobná a svým způsobem i složitá právní úprava evidence obyvatel, že by měly být všechny minulé problémy vyřešeny. Nicméně přesto (a možná i právě proto) opak je pravdou.

 

Strategické dokumenty vlády ČR „Státní informační politika – cesta k informační společnosti“ z roku 1999 a „Státní informační a komunikační politika – e-Česko 2006“ z roku 2004 předpokládají přechod v dané oblasti na ještě vyšší úroveň. Ústřední myšlenkou je zde vybudování základních registrů veřejné správy, které rozšíří využitelnost informačních systémů veřejné správy tím, že budou propojeny subsystémy a registry veřejné správy, využitelné i pro potřebu veřejnosti, s cílem dosáhnout nejen úspor, ale zejména zrychlit správní procesy, odstranit duplicity a zúžit státní aparát.

 

V současné době již existuje schválený věcný záměr zákona o sdílení dat při výkonu veřejné správy (usnesení vlády ČR z 3. listopadu 2004 č. 1064). Jeho součástí zákona bude rovněž stanovení pravidel pro vedení registrů veřejné správy obecně v případech, kdy typické obsahové i funkční vlastnosti registrů veřejné správy jsou shodné nebo podobné a lze je řešit společnou právní úpravou založenou na jednotícím principu. Naopak ostatní vlastnosti a funkčnosti specifické pro každý registr veřejné správy zvláště si vyžádají individuální právní úpravu.

Evidence obyvatel se tak dostala do rámce tzv. základních registrů veřejné správy, kam patří

·      registr obyvatel,

·      hospodářský registr,

·      registr nemovitostí a

·      registr územní identifikace a adres.

Základní smyslem jejich existence je praktická aplikace zásady, že „skutečnosti již jednou veřejné správě oznámené, není nutné dokládat, může-li si veřejná správa tyto skutečnosti obstarat v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy“ (zejména je zde myšlen zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů). S ohledem na vysokou frekvenci výměny informací uvnitř veřejné správy tak má být zajištěno, že předávané informace budou mít určitou právní sílu a poskytovat vysokou záruku přesnosti a pravdivosti.

 

Cílem navrhovaného zákona je pak zakotvit v právním řádu principy a pravidla pro sdílení dat v souvislosti s výkonem veřejné správy a umožnit tak zjednodušení vzájemné komunikace veřejnosti s orgány, které vykonávají veřejnou správu, a těchto orgánů navzájem. Dále pak upraví sdílení dat mezi ministerstvy, jinými správními úřady a orgány územní samosprávy a osobami, o kterých tak stanoví zvláštní zákon, v souvislosti s výkonem veřejné správy,  činnost orgánů veřejné správy při přebírání a využívání těchto údajů a konečně pak základní principy vedení registrů veřejné správy a jejich obecné vlastnosti.

 

Mezi zásadní pojmy, které musí nový zákon definovat patří:

·      referenční údaj, což je takový údaj vedený v registru, který je v oboru veřejné správy

ve vztahu k objektu vedenému v registru jedinečný a je určený ke sdílení dle podmínek

tohoto nebo zvláštního zákona,

·      poskytování informací (ve formě dat) z informačních systémů veřejné správy sloužící

k plnění určitého jednorázového úkolu veřejné správy (např. správní rozhodnutí),

·      předávání referenčních údajů mezi registry navzájem, resp. z registrů do dalších informačních systémů veřejné správy sloužící k dosažení souladu jejich obsahu.

 

Registry veřejné správy jsou pojaty tak, že informace z nich jsou zásadně veřejně přístupné, pokud zvláštní zákon nestanoví omezení tohoto přístupu, včetně jeho rozsahu. Osobní údaje jsou pak přirozeně v registru veřejně přístupné pouze v rozsahu, který stanoví zvláštní zákon. Zřizovací zákon konkrétního registru a prováděcí právní předpisy určí, které údaje jsou v registru vedeny a které z nich jsou referenční, referované a popřípadě jiné údaje. Zdrojem referenčních údajů je jedinečná správní činnost správce registru nebo jiného zákonem stanoveného orgánu, i když v praxi může být podkladem pro referenční údaj i údaj referovaný. Zdrojem referovaných údajů jsou pak referenční údaje vedené v jiném registru. Údaje obsažené v registru jsou zásadně považovány za pravdivé, pokud se neprokáže opak. Správce registru pak zejména povede registr a bude odpovídat za soulad údajů s podklady pro jejich zápis a za včasnost zápisu údajů v souladu s relevantními právními předpisy a umožní převzetí referenčních údajů tím, že je zpřístupní informačním systémům veřejné správy, pokud tento údaj vedou. Správci informačních systémů veřejné správy budou mít povinnost přebírat referenční údaje z registru, ve kterém jsou tyto údaje vedeny jako referenční, pokud takové údaje vedou ve svém informačním systému veřejné správy. V případě, že někdo jiný než správce registru zjistí nesoulad zapsaného referenčního údaje se skutečností, uvědomí o tom správce registru a ten bude povinen toto oznámení prověřit a uvést údaje v registru do souladu s podklady. Předávání údajů mezi správci registrů a správci informačních systémů veřejné správy se předpokládá v elektronické formě, automatizovaně prostřednictvím referenčního rozhraní podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, přičemž údaje se označí elektronickou značkou podle zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění zákona č. 440/2004 Sb.

 

Poskytování informací je naopak chápáno jako v principu jednorázový požadavek orgánu veřejné správy, který se v rámci výkonu veřejné správy obrací na správce informačního systému veřejné správy se žádostí o poskytnutí informací z informačního systému veřejné správy. Ten byl pak  byl povinen poskytnout jinému orgánu veřejné správy informace z informačního systému veřejné správy, jestliže o to byl oprávněně požádán a podle zvláštního právního předpisu je oprávněn vyžadovat informaci, která je předmětem požadavku. Podávání požadavků i poskytnutí informací správcem informačního systému veřejné správy se předpokládá v elektronické formě automatizovaným procesem, a to v souladu se zvláštními právními předpisy (zejména se zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, zákonem č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, a zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů).

 

Sdílení dat podle navrhovaného zákona je z povahy věci předpokládáno jako bezplatné. Veškeré orgány veřejné správy mají automatickou povinnost zajišťovat ochranu dat před náhodným nebo neoprávněným přístupem či zpracováváním. Rovněž orgány veřejné správy, které získávají nebo přebírají údaje sdílením dat podle navrhovaného zákona, nebudou oprávněny k jejich shromažďování, předávání a využívání mimo svou působnost stanovenou právním předpisem.

 

Předpokládá se, že navrhovaný zákon nabude zejména s ohledem na náročnost technického řešení účinnosti dne 1. 1. 2007.

 

V návaznosti na něj pro stanovení informačních systémů veřejné správy, které poskytují informace orgánům veřejné správy na základě požadavku, bude nezbytné novelizovat zejména následující právní předpisy:

·      zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého Ministerstvo vnitra vede informační systém evidence obyvatel,

·      zákon č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů, ve znění zákona 126/2003 Sb., podle kterého vede Rejstřík trestů evidenci osob pravomocně odsouzených soudy v trestním řízení (informační systém rejstříku trestů),

·      zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého vede Český úřad zeměměřický a katastrální informační systém katastru nemovitostí,

·      zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého vede Živnostenský úřad České republiky informační systém ústřední evidence podnikatelů,

·      zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, podle kterého bude stanoveno Ministerstvo spravedlnosti správcem informačního systému veřejné správy, jehož součástí je obchodní rejstřík (informační systém obchodního rejstříku).

Pro efektivní využití principu sdílení dat v podobě poskytování informací z informačních

systémů veřejné správy na základě požadavku bude nezbytné novelizovat zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, tak, aby došlo k rozšíření okruhu úředních evidencí, ze kterých je správní orgán povinen si potřebné údaje opatřit v souladu se zákonem o sdílení dat při výkonu veřejné správy.

 

 

RNDr. JUDr. Vladimír Šmíd, CSc., Rektorát Masarykovy univerzity v Brně, Fakulta informatiky Masarykovy univerzity v Brně, katedra informačních technologií

Žerotínovo nám. 9, 601 77 Brno, Česká republika

E-mail: smid@rect.muni.cz