Skácelovské variace


Když do leknínů prší

Litujem, když do leknínů prší
Pak pod plástvemi vod je ještě další čas
a pod ním opět jiný
Čas parůžků, fléten, hvězdoletů
čas průniků do jiných světů
omývá v tůni naše viny
uplývá skrze nás mimo nás
Levitujem, když do leknínů prší



Brněnská přehrada v zimě

Kolik a co bije
v soumraku vloček třeskem zavíjených
do hlubin mateční pravody
dosud neposvěcené, nevytřené, ale již skanulé

Kolik a co bije
v čase necudných vrb s obnaženým proutím
uschlého dubu náhle listím oděného
pro leklé líny z vraku lodi literátů
Po slepém zrcadle za děvčátkem kloužeš
v jedné stopě proti poselství času
jsi sníh s oblázkem pod jazykem

Peroutka ovanula ti temeno
peroutka z brojlera vmrzlého do ledu
do ledu a s pařátky sepjatými


Zazimováno

Zazimováno
Kradí jen otevírám
svým láskám, neláskám a vírám
Chtěl bych se stulit v hadí sluji
větrné feny z hrobů dují

Na celou zimu se jistím
ledem zamřeno, listím

Smrtka mě v zátylku hladí
pošlo mé zběsilé mládí
Svým porážkám, nevírám i vírám
škvíru jen otevírám

Zazimováno, ano





Samohana k svátku

Stosedum světelnejch let dejchám na krk Poézii
a ještě jsem ji neuštval
nedala mně
Těch ztrhanejch strůn třinácti kytar
těch ubrusů zlitejch
pod rozvytou lůnou nosů zpřeráženejch
těch rán ptačích jazýčků kradí kradí proklábosených

Stosedum světelnejch let ve stopě té ludře
za chřtán ji zkouším krhati od leporel k Internetu
lámat z ní krásu jako z kamenolomu
a vždycky když už skoro jo tak zase ne
revize jízdenek orgasmus se nekoná zásnuby delete
Enter
jo v Dobříši se vykurvit a Bítovy prokajícnět
na to ji užije ale já puer intactus
mezi prsty jako když hajzl spláchnu

V jejím minovém poli jsem neexplodoval
neprostřílel se k ní neprohulil
Brailovým písmem ji nevyhmatal
Krávu
Alespoň do blbšulky kdyby mě na odvolání přijala
na půl úvazku na štamprle mentaforové
s oranžovou kacabajkou bych po ní vajgly zametal
Když prozření bylo mi odepřeno
bože
dar něhy


Jasně že husa je ssavec a chová se pro vlnu
Snad na prahu raplhausu v sobě naleznu životní vážnost
a po Sprostopravdách navážu na Mikuláše Dačického z Heslova
paměť mi opilce & kurevníka milostivá s prominutím
Vytluču jí klín klínem adoptuju blizny bělásků
lektory ligy napravených alkoholiků
Snad jednou vyhraju ten konkurs
Snad

Dnes ráno jsem naposled zahlédl kmitnouti její svátostnou stopu
bez brejlí té ovečky černé mezi blond spasenými
na všech čtyřech amputován od krásy
v krmelci s laněmi zlými lížu sůl
ale nepřestajně
nepřestajně ve stopě
potracen

Vstávat konečná
okraden o aktovku a iluze pakuju se
jak stará šlapka z rekreace ROH
Dokouřit ponořit zamáčknout
dorazit
prkýnko sklopit
Bezbarvé bezčasí bezradný bez
kurevsky klouže mží
Dnes

Stosedum světelnejch let dejchám na krk Poézii
a ještě jsem ji neuštval
Tak
poslední vošukání sebe sama
pět otčenášů a tři zdrávasy
z nebe zebe
Blbečku
já ti přeju k svýmu svátku
každý ráno padesátku
a po smrti šup
do nebe

Miláčku
pověz mně na co myslíš
když hledíš skrze monitor pánubohu do oken
pověz mně koho vidíš
ve žlábku mezi svými ňadry
pověz mně co cítíš
v ekliptikách přinapilých andělů

Miláčku
pověs mě za koule do průvanu
prožeň AVG nebo na mě pusť tři psy