Diskriminace středníku v české interpunkci

Příspěvek do konference Femini di Brno 2001

Dobrý den, Vážení přítomní,

Rád bych vás dnes seznámil s výsledky výzkumu profesora ŇaDr. Udo Ventila, kandidáta jednoduchých vět, který je externím spolupracovníkem NFS FI, a to v rámci habilitace na titul Nadr. Žena. Profesor je momentálně na půlroční služební cestě v Rejkjavíku, kde studuje místní populaci v rámci programu "Vliv klimatických podmínek na výskyt frigidity".

Profesor Ventil jakožto člen podvýboru pro orální záležitosti NFS FI se věnuje českému jazyku a literatuře. Při svém výzkumu rodového označení interpunkčních znamének a jejich vzájemných vztahů se zaměřil především na takzvané oddělovací, mezi než patří tyto: tečka, čárka, dvojtečka, pomlčka a středník. Sami si jistě všimnete početní nerovnováhu mezi znaménky ženského rodu a pouhým jedním znaménkem rodu mužského. Již tento celkem lehko postřehnutelný nesoulad přiměje laika alespoň k zamyšlení. To, že rodová příslušnost není náhodná, je pro zkušeného vědce nabíledni.

Všechna tato znaménka mají za úkol, jak patrno z názvu, oddělovat, tedy určovat jisté hranice. Zde si dovolím malou odbočku, toto je jediné místo, kdy profesor připouští, že převaha feminin je do jisté míry opodstatněná, neboť jak víme, historie prokázala vzájemnou silnou vazbu těchto dvou elementů.

Ale zpět.

Z hlediska jazykového projevu je méně významná pomlčka, která má význam spíše při ústní výpovědi, kdy značí pauzu v hovoru. ==== asi takto. Zbývající jednak zdůrazňují mluvnickou stavbu, a jednak, což nás bude zajímat více, určují význam výpovědí. Zatímco čárka a obzvláště tečka (obé feminina) používají při separaci hrubou sílu, maskulinní středník svou jemností spíše spojuje. Přesvědčete se sami, jak na vás jazykově působí například věta


Člověk je pán tvorstva. Muž je hlava rodiny.
Člověk je pán tvorstva; muž je hlava rodiny.

Při použití tečky je čtenáři navozen pocit, že dané dvě věty spolu vůbec nesouvisí. Napíšeme-li však místo tečky středník, naznačíme tím jemnou souvislost, která čtenáře nutí se nad výrokem pozastavit.

Při použití čárky je situace obdobná:

Třídní boj pokračuje, změnily se jen jeho formy.
Třídní boj pokračuje; změnily se jen jeho formy.

V tomto případě se při použití středníku zapojuje i jeho řekněme anatomická struktura, kdy se nad čárkou umístěnou dole, objevuje bod, který upoutává čtenářovu pozornost, a tím dává výpovědi větší význam. Ňadr Ventil zde doslova uvádí, že při všem významném čárka bez bodu neobejde. Důkaz pravdivosti tohoto tvrzení je ponechán čtenáři.

Problém středníku však nemá jen čeština, obdobná situace je i ve světě Tento problém samozřejmě není nový, češtinu tu máme již pár století. Až nyní se však díky svobodě a demokracii začínají ozývat protestní hlasy. Mezi lidmi je stále více známé nedávno založená organizace Rozhněvaní mladí muži; Hnutí pro středník, zkráceně jen ProStředník. Synonymem boje za práva středníku se tak stává symbol poprvé použitý na zakládající konferenci RMMHPS, a to zdvižený prostředník.

Tolik z výzkumu Ňadr. Ventila