Jádro systému Linux

Ondřej Kozina, 120781(zvnč)mail(tčk)muni(tčk)cz

Obsah

Úvod a historie Linuxu

Jádro je program napsaný v jazyce C. Linux patří mezi monolitická jádra s podporou modulů, kde komunikace mezi jádrem a ovladači (moduly) probíhá prostřednictvím volání funkcí. Ačkoliv to patrně nebyl záměr, Linux postupně dominuje na pozici jádra operačního systému projektu GNU

Instalace

Zdrojové kódy jádra jsou dostupné na kernel.org. Většina distribucí obsahuje vlastní předkompilované jádro mnohdy doplněné o sadu patchů. Přesto je vhodné znát postup instalace ze zdrojových kódů:

Alternativní možnosti pro konfiguraci jádra jsou např.:

Nové jádro se aktivuje klasickým restartováním systému nebo pomocí kexec. Tato vlastnost umožňuje zavedeního nového jádra do systému bez nutnosti projít zavaděčem první úrovně (MBR).

Konfigurační rozhraní

Jádro má několik konfiguračních rozhraní pro komunikaci mezi user space aplikacemi a komponentami jádra. Poměrně bohatý výběr rozhraní je daný různými charakteristikami požadavků na rozhraní:

Většina konfiguračních parametrů jádra z procfs je zahrnuta i do sysfs, ale z důvodu zpětné kompatibility se v jádře udržují obě rozhraní. Obdobné jsou snahy utlumit ioctl, které bývá kritizováno pro nedostatečnou bezpečnost (volnost rozhraní znemožňuje efektivně auditovat). Navíc obsluha volání ioctl běží v režimu jádra a přebírá parametr z userspace (potenciální bezpečnostní díra).

Některé userspace nástroje

module-init-tools

util-linux

Informace o hardwaru - lspci

Tento nástroj se hodí k přesné identifikaci HW v počítači. Často slouží k dohledání chybějících ovladačů, která nebyla zkompilována do jádra. V případě nového HW lze updatovat databázi ID zařízení příkazem /usr/sbin/update-pciids.

Literatura