▲radiální vektor spojující Slunce s planetou opisuje za jednotku času tytéž plochy

▲čtverce oběžných dob libovolných dvou planet jsou ve stejných poměrech jako třetí mocniny jejich průměrných vzdáleností od Slunce

s respektem k fyzikálním silám

(u Koperníka: kružnice +

+ 48 excentrů, + 34 epicyklů,

spíše interpretace Ptolemaia než přírody)

28letý J.K. v lednu 1600 do Prahy

je ve Vesmíru řád?!

u Koperníka (i v antice) nejrychleji obíhá Merkur, nejpomaleji Saturn

Klaudios Ptolemaios (1. pol. 2. stol.) Megalé syntaxis ("Almagest" - v 7. kap. 1. knihy píše, že by byla jednodušší představa otáčející se Země kol vlastní osy...), ještě 1651 jez. Giovanni Battista Riccioli: Almagestum novum (!)

silný vliv Aristotelův

ekliptikální délka; úhlová vzdálenost od ekliptiky (eklipt. šířka Slunce nulová)

problémy s teorií Měsíce a Marsu, chyby časem narůstaly

periodické pohyby – skládáním kruhových rovnoměrných pohybů:

pro každou planetu zvlášť (systém?!)

• větší deferent

• menší epicykl (pomocný ekvant k zajištění rovnoměrnosti) – ale co to znamená reálně? (objektivně to neodpovídá)

Koperník: uznal jen šest planet

(Země planetou, Měsíc jen družicí Země)

Vesmír se ovšem zvětšil

(nikoli zjevná paralaxa)

trvá harmonie sfér…

pokud Země má obíhat Slunce, pak:

• ze dvou protilehlých bodů dráhy budou stálice vidět pod odlišným úhlem (roční paralaxa),
• anebo jsou stálice nepředstavitelně daleko (Tycho druhý závěr nepřipouštěl (navíc pohyb Země v rozporu s Písmem, i fyzikálně pohyb Země nepochopitelný)

Tycho Brahe zrušil sféry (až na stálice!)

1577 kometa prošla "sférami"

kompromis (1583) planety kol Slunce, jež obíhá dál kol Země...!

platonismus: Vesmír chápaný jako organismus

pak ovšem jsou nepravděpodobné epicykly!

planety jako "živé" – pak to nemohou být "errantia sidera", planety vlastní "vůlí" korigují své dráhy (ale: život do mechanismu nezařaditelný!)

nepůsobí-li síla, těleso:

- se zastaví

- se pohybuje po svislici

u Aristotela předělem sféra Měsíce

aithér se pohybuje rovnoměrně v kruhu

Koperník už užívá termín "gravitace"

střed ekvantu je vůči deferentu cizorodý !

"orbis"

na sféře se nemůže planeta pohybovat nerovnoměrně (nestálost pohybující síly?!)

Kop. to nedokázal řešit bez epicyklů (příp. bez epicyklů na epicyklech)... kde je řád?

Kepler 1595 (tiskem 1597) Mysterium Cosmographicum (1621 2. vydání)

Saturnu a Jupitera vložit krychli

Jupitera a Marsu vložit čtyřstěn

Marsu a Země vložit dvanáctistěn

Země a Venuše vložit dvacetistěn

Venuše a Merkuru vložit osmistěn

rozměry zatím převzal od Koperníka

je v tom i Platón (Timaios)

v makrosvětě týž řád jako v mikrosvětě:

oheň - čtyřstěn (ostré hroty)

voda - dvacetistěn (podoba koule - kapka)

země - krychle (hutnost bez mezer)

vzduch - osmistěn (mezi ohněm a vodou)

takto doložen i počet planet ("6")

šest sfér s 5 meziprostory

odhalen (přece jen) skrytý řád?

Keplerův vnitřní svár mezi ideálním modelem a odpozorovanými “daty”

ideálno jako výchozí předloha intelektu

“potřeba” odhalit pravidelnosti (jako východiště)

jak dospěl Kepler k představě/modelu elipsy?

priorita empirických dat (a indukce)?