Sebrané vtipy týdne

Počkejte, až vyrostu (o dětech)


Jak vidí děti svět

12. 9. 2000

Spisovatel Leo Buscaglia jednou vyprávěl, jak byl požádán, aby rozhodl o vítězi soutěže o nejsoucitnější dítě. Soutěž vyhrál čtyřletý chlapeček, jehož sousedovi nedávno zemřela žena a on seděl před domem a plakal.

Chlapec zašel na sousedův dvorek, vyšplhal se mu do klína a jen tak tam seděl. Když se vrátil domů, ptala se ho maminka: "Copak jsi sousedovi řekl?"

"Nic, jenom jsem mu pomáhal brečet."


V první třídě učitelka diskutovala s žáky nad obrázkem rodiny. Jeden žáček si všiml, že na obrázku má jeden chlapec jinou barvu vlasů než ostatní. Holčička na to řekla, že asi bude adoptovaný.

"Co to znamená 'doptovaný'?"

"Holčička na to: "To znamená, že vyrostl mamince v srdíčku a ne v bříšku."


Desetiletá holčička má vrozenou vadu - chybí jí jeden sval v noze a musí trvale nosit ortézu. Jednou přijde domů a chlubí se, že v tělocviku závodili. Tatínek hned tuší, že ji bude muset utěšovat, ale holčička řekne, že vyhrála dva závody, protože měla výhodu.

"Aha, dali ti náskok".

"Žádný náskok mi nedali. Moje výhoda byla, že jsem se musela víc snažit!"


New York, chladný zimní den. Před obchodem s obuví stojí asi desetiletý klučina, nakukuje do výkladu a viditelně se třese zimou. Přiblíží se paní a říká: "Chlapče, co si v tom výkladu tak prohlížíš?"

"Modlil jsem se k Pánu Bohu, aby mi dal jedny boty."

Paní se ho zželelo, vzala ho za ruku, zavedla do obchodu a koupila mu šestery ponožky. Potom požádala o umyvadlo s teplou vodou a ručník a umyla mu vzadu v krámě promrzlé nohy. Pak mu na ně oblékla jedny ponožky a koupila mu ještě boty. Ostatní ponožky svázala a dala mu je. "Teď už je ti líp, že chlapče?"

Chlapec ji chytí za ruku a říká: "Vy jste Paní Bohová?"


Výběr z perliček amerických školáků

25. 7. 2000

Činky

31. 5. 2000

Otec se synem nakupuje. Synáček se rozhodne, že chce být kulturistou, a vyžaduje zakoupení činek.

"Já nevím, Míšo. Aby to k něčemu vedlo, musíš tomu věnovat spoustu námahy a času."

"Prosím, prosím. Tati, uvidíš, že budu poctivě cvičit. Každý den!"

"Ale vidíš, kolik je to peněz?"

"Tak už mi nemusíte kupovat nic k Vánocům. Čestně!"

Nakonec synátor vyhraje. Tatínek zaplatí a jde k autu. Z obchodu se ozve:

"No co co co? To se s tím mám táhnout až k autu já?"


Žáci o hudbě

31. 3. 2000

(Vybráno z Missouri School Music Newsletter)


Soucit

10. 3. 2000

Byl to den blbec. Vyplivla mi pračka, v jednom kuse zvonil telefon, bolela mě hlava a poštou přišla jenom faktura, kterou jsem neměla čím zaplatit. Na pokraji zhroucení jsem se naklonila do postýlky k mému ročnímu děťátku, položila hlavu vedle něj a rozbrečela se.

Synáček ani nezaplakal - jenom vytáhl z pusinky dudlík a strčil ho do pusy mně.


Co je to manželství (názory dětí)

18. 2. 2000

Manželství je, když si vezmeš domů holku a nemusíš ji vrátit jejím rodičům.
Erik, 6 let

Když spolu nějakou dobu chodí, dá kluk holce nabídku k sňatku. Řekne jí: "Vezmu si tě na celý život, nebo aspoň dokud nebudeme mít děti a nerozvedeme se, ale musíš pro mně udělat jednu věc." Ona na to řekne "Ano", ale je zvědavá, co je to za věc a jestli je to něco nemravného, nebo ne. Brzo se to dozví.
Anita, 9 let

Hodíš si korunou: Hlava znamená, že s ním zůstaneš, orel, že zkusíš dalšího.
Kelly, 9 let

Počkej, až ti bude 48. Protože potom už nebudeš muset pracovat a budete moct trávit všechen čas milováním v ložnici.
Carolyn, 8 let

Až skončím mateřskou školku, najdu si manželku.
Bert, 5 let

Pro holku je lepší zůstat sama, ale pro kluka ne. Kluci potřebují někoho, aby po nich uklízel.
Anita, 9 let

Když o tom přemýšlím, rozbolí mě hlava. Jsem ještě dítě, a takové starosti nepotřebuju.
Will, 7 let


Demise

19. 10. 1999

Tímto oficiálně podávám demisi na funkci dospělého člověka. Rozhodl jsem se, že nadále na sebe beru zodpovědnost osmiletého kluka.

Chci chodit k McDonaldovi a myslet si, že je to čtyřhvězdičková restaurace.
Chci si pouštět dřívka po blátivé kaluži a pohánět je házením kamínků.
Chci si myslet, že M&M jsou lepší než peníze, protože je můžu sníst.
Chci v létě ležet ve stínu toho velikého dubu a prodávat tam s kamarády limonádu.
Chci se vrátit do časů. kdy byl život jednoduchý - stačilo znát jen barvy, násobilku a pár básniček a nevadilo mi to, protože jsem nevěděl, co všechno nevím a bylo mi to fuk.
Uměl jsem jenom být šťastný v blažené nevědomosti o všem, co by mě mohlo rozrušit nebo naštvat.
Chci si myslet, že svět je spravedlivý. Že lidi jsou poctiví a dobří.
Chci věřit, že všechno je možné.
Chci zapomenout na složitosti života a žasnout zase nad maličkostmi.
Chci žít zase jednoduše. Nechci, aby se můj den skládal z havárií počítače, hor papíru, špatných zpráv, starostí jak přežít do výplaty, účtů, pomluv, nemocí a ztráty milovaných lidí.
Chci věřit v moc úsměvu, objetí, laskavého slova, pravdy, spravedlnosti, míru, snů, představivosti, mužnosti a stavění sněhuláka.

Takže tady je má šeková knížka, klíče od auta, kreditkarty a formulář na daňové přiznání. Oficiálně resignuji na dospělost. A jestli o tom chceš ještě diskutovat, musíš mě nejdřív chytit. Plesk - máš babu.


Jste připraveni mít děti?

4. 10. 1999

Svou připravenost si prověřte ulovením následujících "bobříků":

Bobřík nepořádku:
Pomažte gauč a záclony burákovou pomazánkou. Za gauč hoďte rybí tyčinku a ponechte ji tam celé léto.

Bobřík hraček:
Kupte stokilovou krabici Lego (lze nahradit velkými přípínáčky). Požádejte známého, aby je rozházel po celém bytě. Zavažte si oči a jděte do kuchyně nebo na WC. Nezařvěte (děti by se v noci probudily.)

Bobřík drogerie:
Vypůjčte si dvě malá zvířata (nejlépe poslouží kozy) a vezměte je s sebou na nákup do drogerie. Mějte je neustále na očích a zaplaťte všechno, co sežerou nebo zničí.

Bobřík oblékání:
Pořiďte si velkou nešťastnou živou chobotnici. Nacpěte ji do malého pytle tak, aby všechna chapadla zůstala uvnitř.

Bobřík krmení:
Pořiďte si velkou plastovou konvici na mléko. Naplňte ji do poloviny vodou. Zavěste ji na provaze na strop a rozhoupejte ji. Pokuste se do hubičky konvice nacpat po lžičkách navhlčené ovesné vločky a dělejte při tom ze sebe letadýlko. Potom obsah konvice vyprázdněte na zem.

Bobřík ponocování:
Připravte si malý látkový pytel a naplňte ho 4 až 5 kg písku. Nechte důkladně nasáknout vodou. V 8 večer začněte s pytlem v náručí tancovat a zpívat mu a vydržte do 9. Odložte pytel a nastavte si budík na 10 hodin večer. Vstaňte, vezměte si pytel a přezpívejte mu všechny písničky, co znáte. Vymyslete asi 10 dalších a také mu je zpívejte do 4 v noci. Dejte si budík na 5 hodin. Až zazvoní, vstaňte a spěchejte udělat snídani. Tak to dělejte pět let. Tvařte se vesele.

Bobřík kondice (pro ženy):
Přišijte si k šatům vpředu velký pytel fazolí. Noste je tak 9 měsíců. Potom 10 fazolí vyndejte.

Bobřík kondice (pro muže):
Jděte do nejbližší drogerie. Položte peněženku na pult a řekněte prodavači, ať si poslouží. Přejděte do nejbližší samoobsluhy. Zajděte za vedoucím a zařiďte, ať mu automaticky posílají vaši výplatu. Kupte si noviny. Vraťte se domů a naposledy si je v klidu přečtěte.

Závěrečný bobřík:
Najděte manžele, kteří už mají malé děti. Vykládejte jim, jak zařídit, aby byly poslušnější, klidnější, snášenlivější, chodily na nočník a chovaly se slušně u stolu. Doporučte jim co nejvíc věcí, které mohou u dětí zlepšit. Zdůrazněte jim, že nikdy nesmějí dětem dovolit, aby se proti nim vzbouřily.


Co skrývá archiv

13. 7. 1999

Vážená slečno Cameronová,

děkujeme Vám za Váš dopis. Jsme potěšeni, že Vám můžeme oznámit, že stará škola, kde studoval Váš otec, stále ještě stojí a že jsme v archivu našli výroční zprávy, jež nám umožnily rekonstruovat celou akademickou dráhu Vašeho pana otce. Někteří učitelé si dokonce Vašeho otce dosud pamatují, k čemuž se ještě dostaneme.

Na Vaši první otázku odpovídáme, že na všech dochovaných fotografiích je Váš otec dobře oblečen. Počasí je zde mírné a sníh leží obvykle od prosince do března, nikoli po celý školní rok. Popis podmínek, za nichž se "probíjel" ráno do školy, je, jak jste předpokládala, poněkud přehnaný. Kupodivu se zachovaly i záznamy o jízdách školního autobusu, z nichž vyplývá, že Váš otec byl jeho pravidelným pasažérem, a dokonce že jeho rodiče připláceli deset dolarů měsíčně za zajíždění autobusu přímo k jejich domu.

Jsem si jist, že byly dny, kdy byl Váš otec velmi "lehce oděn", jak podle Vašich slov tvrdí, ale na všech dochovaných fotografiích nosí tytéž džíny "do zvonu" s bílými šňůrami sahajícími až na zem, vodorovnými dírami na kolenou a bez přezky na opasku. Na tričku má nápis zvýrazněný gesty rukou. Vlasy mu visí až k pasu a vypadají, jako by byly nedávno vystaveny silnému větru - možná jezdil v autobusu u otevřeného okna.

Pokud se týká akademické dráhy a "soustředění na základní věci", je třeba mít v patrnosti, že "základní věci" tehdy mohly obsahovat  i některé z volitelných předmětů, jejichž výuku Váš otec navštěvoval. Patřily mezi ně "Osobní občanství", "Ekologie" a předmět s názvem "Důležitost". Nemáme záznamy o tom, co bylo obsahem těchto předmětů. Dostupné záznamy odhalují, že Váš otec opravdu studoval geometrii, jak tvrdí. Navštěvoval ji ve druhém ročníku, znovu ve třetím ročníku a ještě jednou v posledním ročníku - geometrie byla podmínkou pro absolvování školy.

Pokud se týká pana Mugginse, který učil Vašeho otce v předmětu "Problémy moderních mezilidských vztahů", pan Muggins nechce polemizovat s tvrzením, že Váš otec vždy měl domácí úkoly udělané včas; rád by jenom zdůraznil, že bez ohledu na to, kdy je dělal, odevzdával je vždy se zpožděním. Váš otec dokonce utkvěl panu Mugginsovi v paměti mimořádně drzými omluvami za to, že nebyl připraven, například tvrzením, že jejich dům musel být evakuován, protože byl infikován čínským syndromem.

Musím bohužel konstatovat, že Váš otec nebyl předsedou studentské samosprávy. Možná si Váš otec studentskou samosprávu plete s partou výrostků, kteří si říkali "ulejváci" a projevovali se tím, že vysedávali v hale a vydávali hlasité vzdechy, kdykoli kolem procházela hezká dívka. Váš otec byl náhradníkem místopředsedy tohoto klubu a pokud je nám známo, je jediným jeho členem, který si v současné době neodpykává trest v některém federálním vězení.

Snadno jsme mohli prověřit tvrzení Vašeho otce, že jeho jméno je vyryto nad školními vraty. Vezměte prosím na vědomí, že teď, když jsme ho tam objevili, budeme ho muset nechat odstranit a opravit omítku, což bude stát přibližně 300 dolarů. Uvítali bychom, kdyby Váš otec souhlasil s úhradou této škody, aniž bychom do této věci museli zatahovat právníky.

Tabule cti, na niž se Váš otec zřejmě odvolával, nevisí nad vraty, ale vedle mé kanceláře. Otázku, zda je na ní jméno Vašeho otce, ponechávám nezodpovězenou.

Velice Vám děkuji za Váš dopis, který nás velmi pobavil. Nezapomeňte otce pozdravovat od pana Mugginse.


Názorná lekce

11. 3. 1999

V jedné škole v Oregonu nastal nečekaný problém. Spousta děvčat začala používat rtěnku a líčila se na WC. To by nevadilo - jenomže holky si zvykly po namalování přitisknout rty na zrcadlo, které bylo plné otisků a školnice ho musela denně čistit.

Nakonec se ředitelka rozhodla, že s tím musí něco udělat. Svolala všechna děvčata na záchod a zavolala školnici. Řekla, že vyčistit zrcadlo je pracné, jak jim ostatně školnice názorně předvede.  Ta popadla mop na dlouhé tyči, namočila ho do záchodové mísy a šmudlala a šmudlala, až bylo zrcadlo čisté.

Od té doby se na zrcadle neobjevil jediný otisk rtů.


Dětská logika

12. 2. 1999

Učitelka: Jirko, jdi k mapě a najdi nám na ní Ameriku.
Jirka: Tady je.
Učitelka: A děti, víte, kdo objevil Ameriku?
Třída: Jirka!


Učitelka: Jak se můžeme chránit před chorobami přenášenými kousnutím hmyzu?
Pepík: Nekousat hmyz.


Učitelka: Řekněte nějakou větu, která začíná slovem "já".
Monika: Já je ...
Učitelka: Ne, Moniko, to je špatně. Říkáme "já jsem".
Monika: Já jsem zájmeno osobní.


Maminka: Proboha, proč jsi snědl ty peníze, co jsem ti včera dala?
Kluk (popotahuje): Vždyť jsi říkala, že je mám na oběd!


Co mě naučila maminka

15. 1. 1999
Logiku:
"Když spadneš z té houpačky a zlomíš si vaz, tak se mnou nepůjdeš nakupovat!"
Medicinu:
"Jestli nepřestaneš takhle šilhat, zůstane ti to."
Telepatii:
"Obleč si ten svetr; já dobře vím, kdy je ti zima."
Nebát se:
"Na co myslíš? ... Odpověz, když se te ptám! ... Neodmlouvej!!!"
Humor:
"Az ti ta sekačka ufikne prsty na noze, tak ne abys utíkal za mnou!"

Vývoj maminky:

4. 12. 1998

V průběhu času se vyvíjejí nejenom děti, ale i jejich matky:

Činnost: Při prvním dítěti: Při druhém dítěti: Při třetím dítěti:
Oblékání: Začnete nosit mateřské šaty, jakmile vám doktor potvrdí, že jste těhotná. Co nejdéle nosíte běžné oblečení. Mateřské šaty jsou vaším běžným oblečením.
Jméno dítěte: Prohlížíte kalendář a zkoušíte si vyslovovat a psát různá jména. Někdo by měl pojmenovat své dítě po pratetičce Františce, tak proč bych to nemohla být já? Naslepo píchnete do kalendáře.
Příprava na porod: Trénujete dýchání s přímo nábožným zanícením. Tréninkem dýchání se nezatěžujete, protože od minula víte, že to není k ničemu. Už v osmém měsíci požádáte o epidurální injekci.
Výbavička: Probíráte se šatičkami dlouho před porodem, zkoušíte, jak barevně ladí a skládáte je úhledně do připravené skříňky. Prohlédnete si, zda jsou šatičky po prvním dítěti čisté a ty s nejhoršími skvrnami vyhodíte. A proč by kluk nemohl nosit růžovou, vždyť z toho nemá rozum.
Starosti: Při první známce nepokoje (zavrnění, zamračení) dítě vezmete do náruče. Dítě pochováte, když hrozí, že by jeho řev mohl probudit to starší, které konečně usnulo. Tříletou sestřičku naučíte natahovat samočinné houpání kolébky.
Činnosti s dítětem: Chodíte s ním do gymnastiky pro matky s kojenci, do plavání pro kojence a na pohádky pro nejmenší. Chodíte s ním do gymnastiky pro matky s kojenci. Chodíte s ním nakupovat a do prádelny.
Hlídání: Poprvé, když necháte dítě se slečnou na hlídání, během večera jí pětkrát telefonujete. Při odchodu si vzpomenete, že byste jí měla nechat telefon, kde vás najde. Slečně necháte vzkaz, že vás nemá volat, pokud neuvidí krev.
Doma: Značkou část dne strávíte díváním na děťátko. Část dne strávíte dozorem, jestli ho ta starší nemačká, nešťouchá nebo nebije. Část každého dne strávíte schováváním před těma harantama.

Dobré - zlé - ještě horší:

24. 11. 1998
Zlé:
V synově pokoji jste našla pornografický film.
Ještě horší:
Vystupujete v něm.

Zlé:
Vaše děti jsou sexuálně aktivní.
Ještě horší:
Vzájemně.

Dobré:
Učitelka má ráda vašeho syna.
Zlé:
V sexuálním smyslu.

Dobré:
Jdete se podívat na striptýz.
Zlé:
Na plakátě je Vaše dcera.

Dobré:
Váš přítel intenzivně cvičí.
Zlé:
Aby se vešel do vašich šatů.

Dobré:
Vaše dcera má zodpovědný přístup k sexu - bere Antigest.
Zlé:
Je jí 11.

Dobré:
Žena vás vítá ve dveřích nahá.
Zlé:
Vy jste doma, ona přichází.

Vše lze vysvětlit vědecky:

11. 6. 1998

Kluk: Proč slunce zapadá?
Tatínek: To máš jak s horkovzdušným balonem. V poledne je největší horko, a tak je slunce vysoko. K večeru se ochladí a slunce přistane.

K: A proč se pohybuje od východu k západu?
T:
Slyšel jsi už o "slunečním větru"?

K: Proč při západu slunce obloha zčervená?
T:
Slunce klesne tak nízko, že zapálí kyslík ve vzduchu.

K: Kam to jde slunce, když zapadá?
T:
Samozřejmě na západ. Konkrétně na Divoký západ, do Arizony.

K: Fakt?
T:
Samozřejmě. Viděls někdy na obrázku, jak jsou tam skály od něj červené?

K: A nepopálí tam lidi?
T:
Kdepak. Když slunce zapadne, tak se vypne.

K: A nespálí celou Arizonu při zapadání?
T:
Na to je moc malé. Podrž si v natažené ruce desetník - vždyť je stejně velký jako slunce!

K: Ale já jsem někde slyšel, že je slunce obrovské!
T:
Nesmíš taky všemu věřit.

K: Tak jak to, že slunce vyjde ráno na východě, když zapadá v Arizoně?
T:
No, už je nejvyšší čas, abys šel spát.


Davidové

30. 1. 1998

Na sociální odbor přijde žena a žádá o podporu. Úřednice se jí ptá: "Kolik máte dětí?"

"Deset."

"Jak se jmenují?"

"David, David, David, David, David, David, David, David, David a David."

"Samí Davidové? Není to trochu nepraktické? Co když si hrají před domem a chcete je zavolat domů?"

"No tak zavolám 'Davide, pojď domů' a oni přiběhnou."

"A když je voláte k večeři?"

"Tak řeknu 'Davide, večeře je na stole'."

"A co když chcete zavolat jenom jednoho?"

"Nic jednoduššího - zavolám ho příjmením."


Spolehlivá dieta

16. 1. 1998

Dlouhé roky je známo, že skoro všechna dvouletá děcka jsou štíhlá. Z toho vychází následující levná a různorodá dieta. Před jejím vyzkoušením se raději poraďte s lékařem ... jinak byste za ním asi museli zajít během její aplikace.

První den

Snídaně:
Smažené vejce, topinka s džemem. Dvě sousta vejce (použijte prsty), zbytek hoďte na zem. Jedno sousto topinky, zbytek džemu rozmažte po tváři a šatech.
Oběd:
Čtyři pastelky (na barvě nezáleží), hrst rozdrcených bramborových lupínků, sklenice mléka (třikrát si usrkněte a zbytek rozlejte.
Večeře:
Čokoládová tyčinka, dva desetníky a padesátník, 4 doušky zvětralého piva.
Zákusek před spaním:
Osmažte topinku a hoďte ji v kuchyni na zem.

Druhý den

Snídaně:
Zvedněte oschlou topinku ze země v kuchyni a snězte ji. Zapijte půlkou lahve vanilkové příchuti nebo lahvičkou stolního oleje.
Oběd:
Půlka fialové rtěnky a cigareta (sníst - ne vykouřit). Podle chuti kostka ledu.
Svačina:
Olízat lízátko; až bude lepkavé, upustit venku do prachu. Zvedněte a olízejte do čista. Vraťte se s ním domů a upusťte na koberec.
Večeře:
Kamínek nebo fazole (strčit do nosu). Vylijte kolu do šťouchaných brambor a jezte lžičkou.

Třetí den

Snídaně:
Dva lívance se spoustou sirupu. Jezte prsty a ty si utírejte o vlasy. Sklenice mléka: půlku vypijete, do druhé nacpete lívance. Po snídani odlepte z koberce lízátko, olízejte a hoďte na křeslo s nejhezčím polštářem.
Oběd:
Tři zápalky, pomazánka z buráků, chleba s marmeládou. Několik soust vyplivněte na podlahu. Sklenici mléka vylejte na stůl a vylízejte.
Večeře:
Miska zmrzliny, hrst lupínků, troška vína, káva.

Závěrečný den

Snídaně:
Čtvrt tuby zubní pasty (libovolný druh), kousek mýdla, oliva. Misku vloček zalijte mlékem a posypte práškovým cukrem. Až jsou vločky nasáklé, vypijte mléko a vločkami nakrmte psa.
Oběd:
Vylízejte lupínky z podlahy v kuchyni a z koberce v obýváku. Najděte to lízátko a dojezte ho.
Večeře:
Sklenice špaget s čokoládovým mlékem. Sežvýkané maso nechte na talíři. Jako zákusek maskara.

Moc práce

12. 12. 1997

Zazvoní telefon. Zvedne ho tříletý klouček. Z telefonu se ozve: "Můžu mluvit s maminkou?"

"Chlapeček do telefonu zašeptá: "Ona má moc práce."

"Tak s tatínkem."

"Taky má moc práce."

"A je u vás doma ještě někdo?"

"Jo, policajt."

"A mohl bych mluvit s ním?"

Další zašeptání: "Ten má taky práci."

"A není tam ještě někdo?"

Opět se ozve šepot: "Ještě hasiči."

"A může teda mluvit s někým z hasičů?"

"Oni mají taky práci."

"A co tam všichni dělají?"

"Hledají mě."


Co mě naučily mé děti:

4. 4. 1997

Jak se peče vánoční cukroví:

Pusť troubu. Vezmi mísu, vařečku a suroviny. Vymasti plech. Vylouskej ořechy. Ukliď 18 kostek ze stavebnice a 7 autíček z kuchyňského stolu. Odměř 2 lžíce mouky. Vyjmi Petříkovy ruce z mouky. Umyj z nich mouku. Odměř ještě jednu lžíci mouky jako náhradu za tu, co leží na podlaze. Nasyp přes sítko mouku, prášek do pečiva a sůl. Dojdi pro smeták a lopatku a zameť střepy z mísy, kterou Petřík shodil. Vezmi jinou mísu. Zvedni telefon. Vrať se. Vezmi vymaštěný plech. Pokus se z něj dostat sůl. Najdi Petříka. Vezmi jiný plech a vymasti jej. Zvedni telefon. Vrať se do kuchyně a podívej se na Petříka. Odstraň z mísy špinavé ruce. Umyj z nich lepkavou hmotu. Vezmi vymaštěný plech a vytřešti oči nad centimetrovou vrstvou skořápek z ořechů. Vystartuj na prchajícího Petříka a shoď mísu. Umyj podlahu, stůl, zeď, nádobí a Petříka. Zavolej do cukrárny. Lehni si.


Ostatní kategorie: