Tento článek má být kolokviální prací. Styl psaní tomu ale neodpovídá. Ten je zvolen pro čtenáře na Internetu. Měl-li by být odpřednášen použil bych jiný styl.
Toto téma jsem si vybral hned z několika důvodů, takový ten "nejhorší" důvod by mohl být, že již nebylo volné jiné téma, které by mě zaujalo, ale ten pravý důvod je ten, že když už člověk něco někomu přednáší a nebo vysvětluje, měl by podle mě o tom něco vědět, a to při mé skromnosti si myslím, že může být případ tohoto tématu.
Nejdříve jsem měl představu takovou, že něco najdu na Internetu a trochu to upravím podle svých názorů. To však nebyl nejlepší nápad, protože pokud budete hledat něco o začátcích výpočetní techniky, nebudete mít žádných větších problémů, ale PC se zatím mezi historii nepočítají a tak čistě výklad faktů "prošpikuji" svými zkušenostmi, se kterými jiný do této problematiky zasvěcený člověk nemusí souhlasit. Některé, obvzláště úvodní kapitoly jsou překladem z jiných www stránek, ale v tom případě uvedu odkaz na originál. Ještě předem se omlouvám za případné pravopisné chyby, svůj pokrok již spatřuji v tom, že při psaní používám háčky a čárky. Poslední poznámka na úvod, pokud procházíte tuto stránku, tak z obsahu můžete pomocí odkazů přímo skočit na jednotlivé kapitoly. Při čtení se předpokládá, že scrolujete postupně dolů. Někde jsem i viděl poslední poznámku z posledních poznámek, pro ty kteří nevědí, co to je, tak ji tady pro ilustraci uvádím. Navštivte stránky toho, díky němuž vznikl tento text. Podle mě jsou velmi zdařilé. Kucera - personal page
Nevím přesně kdo zavedl pojem generace počítačů. Rozdíl mezi generacemi počítačů jsou asi takové jako mezi vývojovými stádii člověka. První generaci bych přirovnal k "HOMO HABILIS" a čtvrtou k "HOMO SAPIENS". To čemu říkáme rozdíl generací mezi lidmi je u počítačů spíše něco jako upgrade stejného stroje o lepší nebo horší program. Ale u počítačů se zavedl pojem generace, a tudíž ho budeme v dalším chápat tak jak je zvykem.
První generace počítačů 1945-1956. Pro tuto generaci je charakteristickým rysem použití elektronek. Typickým představitelem těchto počítačů je ENIAC vyrobený ve spolupráci americké vlády a Pennsylvánskou univerzitou. Skládal se z 18000 elektronek 70000 odporů a 5 milionů pájených spojů. Počítač byl masívní kousek, který ke svému provozu potřeboval 160kW zdroj energie což je zhruba tisickrát více než dnešní PC. Byl také však tisíckrát rychlejší než MARK I.
Vynalezením tranzistoru 1948 se prudce změnil další vývoj počítačů. Tyto tranzistory nahradily velké elektronky nejen v počítačích, ale i v televizích, radiích. První tranzistor pracoval jako součástka v počítači od roku 1956, což počítáme za počátek éry počítačů druhé generace, která trvala až do roku 1971. Prvním z těchto počítačů byl LARC od firmy IBM. Druhá generace počítačů udělala pokrok i v softwarové části. Dá se říct, že psaní porgramů ve strojovém kódu bylo nahrazeno něčím čemu by se dalo říct assembler. Ten umožnil zkrácení a zpřehlednění dosud dlouhého a nepřehledného programování ve strojovém kódu. Komě toho vznikly první jazyky vyšší úrovně, jako COBOL (Common Business-Oriented Language) a FORTRAN (Formula Translator), které přetrvaly skoro dodnes. S touto generací vzniklo spousta nových typů povolání (programátor, analytik, experti na různé počítačové systémy).
Ačkoliv tranzistory jsou velkým zlepšením elektronek, stále ještě takové počítače generovaly obrovské množství tepla, které ničilo citlivé vnitřní části počítačů. Krystal křemíku však vyřešil tento problém. Jack Kilby, inženýr firmy Texas Instruments, vyvinul integrovaný obvod (IO) v roce 1958. Tento IO kombinoval tři elektronické komponenty do malého silikonového disku vyrobeného právě z křemíku. Později vědci vměstnali více součástek do jednoho čipu. Pro počítače z toho plynulo, že se začaly zmenšovat, právě díky těmto redukcím. Čím více součástek se vešlo do jednoho čipu, tím byly menší. Ze softwarového vývoje ve třetí generaci je nejvýznamější používání operačních systémů, které umožňovaly běh mnoha různých programů zároveň s jedním centrálním, který monitoroval a koordinoval zdroje počítače.
Výsledkem výzkumu integrovaných obvodů, vývojem nových technologií a vysokým stupněm integrace bylo to, že na začátku této generace bylo až 500 komponent v jednou čipu, v 80 letech již stovky a tisíce. V současné době se toto číslo pohybuje v řádech miliónů. Pozn. Kdesi jsem dokonce v nějakém odborném časopisu četl o tom, jak se brousí jednotlivé vrstvy atomů... Počátek této generace se udává kolem roku 1971, kdy Intel uvedl na trh čip Intel 4004, který byl o krok dál, nejen díky stupni integrace, ale i díky tomu, že ovládal všechny komponenty počítače (CPU, pamět a I/O zařízení). Zatímco předchozí integrované obvody byly vyrobeny vždy pro speciální případ, tak tento mohl být využíván různými způsoby. A taky se brzy takovéto čipy dostaly z počítačů /jako takových/ do mikrovlných trub, televizí, do automobilového průmyslu, prostě všude.
***
Konečně se dostáváme k počítačům, které všichni známe. Je to s největší pravděpodobností i ten, na kterém si prohlížíte tuto WWW stránku. Ale i tato generace má svoje začátky a dříve než dospějeme k páté generaci, dozvíte se něco právě o těchto začátcích. Protože můj otec pracoval ve firmě, tehdy ještě státním podniku ZPA v Brně, měl přístup k počítačům, a ne jen že měl přístup, ale na nich i pracoval. Jakmile velikost počítačů klesla na rozumnou míru /může je převézt jedna osoba osobním autem/ tak se počítače dostaly i ke mně. Úplně první stroje, se kterými jsem se setkal, byli počítače firmy SINCLAIR ZX-80 a ZX-Spectrum. To byla ve své době úplná bomba, a to hlavně díky jeho velikosti a vlastnosti, že výstup měl na běžný televizor, který každý člověk měl už doma. Tyto počítače byly velikosti běžné klávesnice, každá klávesa měla minimálně 4 významy, a "pyšnili" se pamětí o velikosti do 48kB. Většina lidí mého věku a mladších, tzn. těch, kteří přišli poprvé do styku až s počítači 4. generace, má první zkušenosti s počítačovými hrami. Kde můžete lépe otestovat výkon takového stroje, než právě ve hrách? Proto mě celkem překvapilo, že počítač, který podle mého otce měl být o kus dál PMD-85, a později PP 01, neměl ani barevný výstup, byl řádově 4x větší a jeho cena byla tehdy 30.000 Kč, asi 5x větší než u ZX-Specter. Mimochodem na internetu můžete ještě teď najít spoustu emulátorů pro "staré dobré spectrum". Na spectrech jsem si jen hrál, ale jak na PMD tak i PP jsem již začal programovat. Původně jen tak, že jsem pomocí PEEK a POKE hledal a měnil nastavení životů ve hrách. Takový nejjednodušší postup spočíval v tom, že najdete v celém programu např. všechna čísla 3, ty změníte na 10 a uvidíte co se stane. PMD mělo přídavný modul BASIC, čili po zapnutí, pokud byl zasunut tento modul do počítače, počítač najel do režimu BASIC. Jinak se ohlásil výzvou "?" což znamenalo prompt operačního systému. Zde se dalo použít pár základních příkazů DUMP, JUMP, atd.
PC je zkratka od Personal Computer, u nás jsem se setkal i s pojmem "pecka" nebo "pécéčko" nejčastěji a správně se používá "pí sí". Osobní počítače jsou celkem novinka, protože ze začátku počítačů měli přední odborníci představu, že na celém světě bude všeho všudy tak 5 superpočítačů, a jejich výkon bude stačit. Jak je dnes vidět, i mistr tesař se utne a začalo to tím, kdy první PC, tak jak je chápeme dnes my, spatřilo světlo světa. V roce 1981 totiž firma IBM uvedla na trh první osobní počítač s procesorem INTEL 8088. viz. obrázek z archívu firmy IBM.
Nyní se omezím pouze na jednu větev osobních počítačů a to tu se kterou jsem přišel do styku. Pod pojmem osobní počítač většina lidí dnes rozumí počítače typu PC-AT a PC-ATX, Tyto počítače mají stavebnicovou strukturu a každý díl, i když může být od různých výrobců, musí mít standardní rozměry. Kromě toho existují notebooky a technologické počítače, které jsou svými rozměry atypické, ale patří také ke klanu PC. Osobní počítače MAC ztotožňované s firmou APPLE do pojmu PC nepočítám, i když většinou se Macy za PC považují. Stejně tak pod pojem PC nezahrnujeme Power PC, ALPHA a počítače s RICS procesory. Pod pojmem PC označuji počítače, které se označují jako "PC IBM-kompatibilní".
Cena |
Popis konfigurace |
TNS-PC AT 286-12MHz |
První počítač řady PC, se kterým jsem přišel do styku a na kterém jsem měl možnost pracovat. Tento počítač vyrábělo slušovické JZD, měl jako příslušenství EGA Monitor 14" s paměti 4x256kB tedy 1MB RAM, Počítač měl 40MB disk a 5,25" disketovou mechaniku 360kB. Z nainstalovaných programů byl vybaven OS MS-DOS 3.0 /tři instalační diskety/, Norton Commander 3.0. Cena tohoto počítače byla 300.000 Kč. |
| TNS-PC AT 386-16MHz | Kolem roku 1989 jsem se dostal k počítačům 386, cena byla kolem 60.000 Kč za HW a sestava obsahovala následující: EGA-VGA Multi-Scan Monitor 14" s paměti 4x1MB tedy 4MB RAM. Z nainstalovaných programů byl vybaven MS-DOS 4.1, Norton Commander 3.0, později 4.0, T602 2.1., kterou jsme později upgradovali na verzi 3.1. Pro programování jsme měli zakoupen Turbo Pascal 5.5 včetně doplňků a různých knihoven. Windows tehdy ještě verze 3.0 byl nepříliš používaným programem. Jako tabulkový kalkulátor jsem používal Quattro Pro. Dalo by se skoro říct, že většina věcí, na které se nyní používá počítač, již tento stroj zvládl. Počítače 386 se pak na chvíli zastavily a docházelo k postupnému narůstání frekvencí z původní 386-12MHz SX až na poslední model 386-40MHz DX. Přitom cena těchto strojů neustále klesala až se dostala na hranici 35.000 Kč za kterou od roku 1992 se dá pořídit vždy optimální konfigurace v danou chvíli. |
| PC AT 486 | První 486-ky byly ještě SX, (levnější, "neplnohodnotné"), ty brzy skončily. Taktovací frekvence u těchto procesorů /PC se pojmenovávaly podle procesorů/ byla od 33 MHz, běžně 66 MHz, ke konci této řady byly tzv. 486-DX2 na 100 MHz. 486DX měli již v sobě matematický koprocesor, což se výrazně projevilo v programech typu AutoCADu. Vznikly dvě nové sběrnice, kde dosavadní ISA a EISA byla, hlavně u grafických karet a řadičů nahrazena rychlejší VL-BUS a PCI. V době kdy bylo vhodné kupovat počítače řady 486DX2 na 66MHz stál tento počítač 35.000 Kč. Od této doby až do dnes, je možné sledovat trend, že optimální počítač stojí v rozmezí 30.000 Kč - 40.000 Kč. |
| PC Pentium | Když se cena počítače s procesorem Pentium dostala na hranici 35.000 Kč, měl přibližně následující konfiguraci: běžně obsahoval 32 MB RAM, procesor měl takt zpočátku 60 MHz (ten však měl v sobě chybu, která byla brzy odhalena), ale optimální byly frekvence od 100MHz po 150 MHz podle toho, v jakém období jste stroj pořizovali. Zvedl se důraz na přídavné zařízení, prosadila se PCI sběrnice, VL-BUS zanikla. Grafické karty začaly mít běžně 2 až 4 MB paměti místo dosavadních 512 kB, byl zaznamenán rapidní nárůst rychlosti CD-ROM. Vznik nových typů her. |
| PC Pentium II | V současné době, jsou optimální PC s označením Pentium II. První tyto stroje měly frekvenci 233 MHz. Dnes je běžná frekvence 350 MHz, vyšší procesory jsou ještě cenově nevýhodné, Běžnou součástí takového počítače je 64 MB RAM, 8 MB grafická karta 40x rychlostní CD-ROM, zvuková karta, připadně i síťová karta. PC má požadovaný výkon ke zpracování zvuku, je vhodné pro domácí použití, televizi, radio karty aj. |
Definice počítačů páté generace je něco obtížného, protože tyto počítače jsou teprve v plenkách. Takovým představitelem je vymyšlený HAL9000 z novely 2001: Vesmírná odysea od Arthura C. Clarka. HAL vykonával všechny funkce potřebné pro život a předpovídané u počítačů 5. generace. Pomocí umělé inteligence HAL mohl řešit úkoly, konverzovat s lidmi, používat visuální vstupy a učit se ze svých zkušeností. Bohužel HAL byl trochu příliš lidský a dostal něco jako psychickou poruchu a zmocnil se velení na vesmírné lodi a zabil většinu lidí na palubě. K tomu mají dnešní počítače daleko, ale první krůčky v některých oblastech již můžeme pozorovat.
Těžko říct, pro každého je PC něco jiného. Obecně se dá říct, že PC dostálo svému názvu a stal se z něho doslova osobní počítač. Zatím sice není úplně v každé domácnosti jako třeba televize nebo vysavač, ale každý živnostník ho má, každá firma, každý úřad a tím pádem skoro každý člověk přichází do styku s počítači. V ekonomice je jedním z pravidel i to, že pokud má nějaká firma něco, co jiná nemá, např. dokonaleší technické vybavení nebo novou technologii výroby, měla by být konkurenceschopnější než ta druhá, co používá běžné prostředky. To se dá říci i o práci na počítačích, kteréžto ve spojení s Internetem jsou bezesporu mohutným nástrojem a tak jednou ze správných odpovědí na otázku z nadpisu této kapitoly je nejspíše: PC dnes je NUTNOSTÍ.
Určitě si mnozí z Vás, obzvláště ti znalejší, při čtení této stránky všimli, že jsem jakoby ztotožnil pojmy PC a počítač. U nás je takový stav, že většina lidí si pod pojmem počítač představí PC, pod pojmem PC ještě navíc nějaký stroj s procesory řady INTEL 80x6, nebo INTEL Pentium, a dokonce existují i uživatelé, kteří k těmto pojmům automaticky přiřadí i pojem WINDOWS. Podle toho jak moc Vám připadly tyto pojmy stejné, tak takový jste "odborník na počítače!".
Aktualizováno 28.května 1999