"Domácí počítače" nedávné minulosti

Magda Krejčířová, 1999

Vlastníš-li Amigu, budou se ti posmívat, že máš hračku a ne počítač. Vlastníš-li Atari, sklidíš posměch, že máš počítač s rádoby grafikou. Vlastníš-li Commodore-64, budou se ti vysmívat, že máš počítač dobrý tak teda pro mateřskou školu. Vlastníš-li Macintosh, budu se ti pošklebovat, že máš zbytečně luxusní počítač. Vlastníš-li IBM PC, budou si z tebe utahovat pro tvou zaostalost. Vlastníš-li workstation, sklidíš úsměšky, že máš nezaběhaný operační systém. Vlastníš-li nějaký jiný počítač, budu že ti smát, že máš zastaralého exota ...

[Z Murphyho zákonů]

V roce 1969 došlo k události, která se stala významným mezníkem v rozvoji výpočetní techniky. Byl totiž vynalezen mikroprocesor. Vynález mikroprocesoru předznamenal vznik a vývoj domácích a osobních počítačů, které společně řadíme do kategorie mikropočítačů. Domácí počítače byly určeny pro neprofesionál ní využití v domácnosti, pro hraní počítačových her nebo při výuce na základních a středních školách.

Éru domácích počítačů zahájil v roce 1980 anglický konstruktér Cleve Sinclair, který uvedl na trh počítač ZX-80, jehož cena nepřesahovala hranici 100 liber. Během následujícího roku se prodalo 150 tisíc kusů těchto počítačů. Následovaly zdokonalené typy ZX-81 a ZX-Spectrum, které ve své době spolu s počítači Commodore-64 zaplavily Evropu. Expanze domácích počítačů se nevyhnula ani našim výrobcům: poruchové a nekompatibilní počítače PMD 85 a IQ 151 byly prokletím našeho školství... Profesionál se sice může pousmát nad výkonem a provedením domácích počítačů, skutečností však zůstává, že tyto přístroje sehrávají nezastupitelnou roli při odstraňování počítačové negramotnosti. Ostatně "moderní domácí počítače", například Atari ST či Commodore Amiga, představují systémy vynikající zejména propracovaným grafickým prostředím a velkou měrou se zasluhují o to, že hranice mezi oběma kategoriemi mikropočítačů je stále méně zřetelná.

IQ 151

Konstrukce mikropočítače IQ 151 byla pokusem o vyvinutí počítače vhodného pro použití ve školách. Tento záměr se, bohužel, nezdařil. Přesto se vyráběl a do škol kupoval. Svými nevhodnými vlastnostmi moc užitku nedal, spíše naopak. Byl především určen pro technické výpočty, méně vhodný je pro zpracování ekonomických úloh, především úloh s rozsáhlými soubory dat. V 80. letech s výrobou začal podnik ZPA Nový Bor a dodavatelem v oblasti školství byl Komenium.

  • CPU/Frekvence: Intel 8080A/2 Mhz nebo TESLA MHB 8080
  • ROM: 6 K (EPROM)
  • RAM: 32 KB lze rozšířit až na 64 KB (pak bylo možné pracovat s operačním systémem MIKROS)
  • Vnější paměť: jakýkoliv magnetofon s patřičným konektorem (např. kazetový magnetofon TESLA M710A, K-10)
  • Displej: TV
  • Text displej: 32 x 32
  • Grafický displej: semigrafika
  • Barvy: mono
  • Operační systém: ROM monitor, BASIC, AMOS, MIKROS
  • Vstupní zařízení: klávesnice obsahující celkem 71 barevně odlišných kláves
  • Výstupní zařízení: CONSUL 2112 nebo 2113, souřadnicový zapisovač MINIGRAF 0507 (Aritma), SESTYK (na připojení dálnopisu), tiskárnu
  • grafický modul: GRAFIK pro práci s grafikou 256x512 bodů

Pomocí speciálních modulů zasouvaných zezadu lze připojit interpretr jazyka BASIC modul BASIC G, modul VIDEO, modul STAPER umožňuje připojení tiskárny, souřadnicový zapisovač nebo další podobná zařízení (maximálně 5 modulů).

Programové vybavení bylo velmi nedostatečné, ze začátku pouze assembler a Basic, s postupem času se začaly objevovat výukové programy. Protože daný interpretr jazyka Basic, ve kterém byly tyto výukové programy v naprosté většině tvořeny, byl nevhodný, byla tvorba programu velice obtížná, ne-li nemožná.

Jeden z mála programů pro vyžití ve školní sféře byl TEXTIQ, který sloužil při vkládání a využívání textových bází, byl ale původně určen pro vědeckotechnické výpočty.

Zjednodušená paměť RAM:

A -- oblast pro systémové proměnné, obsazuje ji sám počítač nebo překladač vyššího programovacího jazyka, některé adresy v této oblasti může obsadit i programátor a tím měnit některé pracovní parametry počítače. Tyto adresy paměti RAM obsazuje počítač sám automaticky vhodnými hodnotami po zapnutí. Určité adresy této oblasti paměti slouží jako registry počítače a využívají se při programování ve strojovém kódu. RAM pro monitor

B -- oblast, v níž jsou uloženy programy v jazyce BASIC -- RAM pro Basic

C - oblast paměti pro proměnné, až již číselné, řetězcové nebo pro číselná a řetězcová pole

D - oblast USR, využitelná pro programy ve strojovém kódu

E -- oblast paměti pro obrazovku tzv. VIDEORAM

Práce s počítačem v režimu MONITOR

Pod tímto termínem rozumíme práci při vypnutém překladači programovacího jazyka v našem případě jazyka BASIC. V tomto režimu je možno pracovat pouze s tzv. příkazy monitoru. Je nutno vkládat veškeré číselné údaje v soustavě hexadecimální. Režim umožňoval výpis obsazení jednotlivých paměťových míst, měnit a naplnit jejich obsah, přesunovat obsah paměťového místa na jiné nebo přehrání obsahu úseku paměti z magnetofonového záznamu do počítače.

Jelikož jsem naštěstí nebo naneštěstí neměla čest ve svém životě potkat žádný stroj s IQ 151, tak mi nezbývá než na názory na tento prastroj zajít do nejbližšího či vzdálenějšího okolí.

CITUJI:

Byl jediný počítač o kterém jsem věděl naprosto všechno, počínaje hardwarem (blikající obrazovka = je mu teplo = rozmontovat a zastrkat vylezlé šváby zpátky), přes software až po jeho neutuchající schopnost v zimních nocích vytopit svým teplem půlku kabinetu.

... jsem se dostal ke skvělému polyfunkčnímu počítači IQ 151. Tento stroj totiž nejen počítal, ale mohl též vařit vodu na kávu či čaj nebo mohl sloužit jak topné těleso ...

... když jsem se poprvé setkal v jisté instituci s velice bojovným názvem po nějakém revolucionáři s českou parodií na počítač, s IQ 151 a později i se slovenskou parodií na počítač, s PMD 85.

... IQ 151, 151 byl index trpělivosti operátora ...

Pamatuji až moc dobře slogan o druhé gramotnosti, naivní představu několika nadšených propagátorů, že dobře bude, až se všichni žáci středních nebo dokonce základních škol naučí programovat (na IQ 151 jiný nástroj k šíření druhé gramotnosti tehdy k dispozici nebyl). Hlavním výsledkem jejich tehdejšího úsilí je to, že v Česku i Slovensku znatelně přibylo lidí, kteří programování a počítače upřímně nenávidí.

AMOS

Před několika lety, když tuzemský elektrotechnický průmysl ještě zásoboval naše školství tím nejlepším, co dokázal vyrobit - tedy občas i fungujícími 8bitovými školními mikropočítači IQ 151 - rozhodlo se několik nadšenců na pražské Matematicko-fyzikální fakultě (většinou studenti specializace "Teoretická kybernetika, matematická informatika a teorie systému") udělat z této drahé hra čky použitelný počítač a napsat pro něj plnohodnotný operační systém, včetně překladačů. Ani aktivní odpor tehdy kompetentních činitelů i části odborné veřejnosti jim v tom nedokázal zabránit, a tak světlo světa spatřil operační systém AMOS. S odchodem mikropočítačů IQ 151 do muzeí a depozitářů sice opět ze světa zmizel, ale mnohé jeho myšlenky a koncepční rysy jsou dodnes aktuální.

Povězme si co bojovný název AMOS vlastně skrývá. Představuje, jak se už v programátorské branži stalo zvykem, zkratku věty: Autonomní Mikropočítačový Operační Systém neboli anglicky Almost Memory Oriented System. Já bych řekla anglicky volená slova začínající a, m, o, s. Přívlastky "autonomní" v angličtině "almost memory oriented" mají zdůraznit, že se jedná o operační systém, který může i se svými překladači pracovat rovněž na počítači bez pružných disků.

BASIC

1. verze

Basic (Beginner's All-Purpose Symbolic Instruction Code) vyvinutý v roce 1964 vznikl "rozšířením" kalkulačkových příkazů o příkazy skoku a cyklů, popř. i příkazy pro vstup a výstup.

2. verze

Byl vyvinut v USA na vysoké škole v Dartmouth v roce 1960 za účelem výuky programování začínajícících jazykem pro osobní počítače. Basic patří mezi tzv. interpretační jazyky, u kterých speciální program - interpreter - zpracovávají textový soubor zdrojového kódu. Jsou úžasně pomalé. Patří mezi ně také prakticky všechny makro jazyky a skripty.

Na mnoha počítačích, jako jsou Didaktik, Commodore aj., je jediným programovacím jazykem a někdy nahrazuje i operační systém. Hlavní oblastí jeho použití jsou jednoduché programy s převažujícími numerickými výpočty. Ačkoliv je to jednoduchý jazyk, je každá jeho verze mírně odlišná.

Popsala bych tu teď základní vlastnosti jazyka Basic pro IQ.

Je určen především pro programování úloh z oblasti vědeckotechnických výpočtů a matematiky, je vhodný i pro zpracování ekonometrických a statistických úloh, ale již méně vyhovuje pro programování ekonomických úloh, vyžadujících práci s rozsáhlými soubory dat a mající požadavky na kvalitní velkokapacitní paměti.

Basic je interpretační překladač a umí pracovat ve dvou režimech zpracování, v přímém režimu a programovém režimu.

Přímý režim zpracování je následující: příkazy, které má provést jsou zadávány bez označení řádku, tedy přímo, každý příkaz je okamžitě po jeho zadání proveden. Tedy v tomto režimu je počítač využíván spíše jako kalkulačka.

Programový režim: příkazy řadíme do příkazových řádků, označených číslem řádku. Celý program je pak uložen do paměti a naráz se spustí.

PMD-85

Byl mikropočítač vyvinutý a vyráběný podnikem Tesla Piešťany. Paměť počítače se skládala ze tří bloků. První tvoří paměť RAM 32 kB, kterou lze označit u mikropočítače této kategorie jako malý. Dalším blokem je paměť ROM 4 kB se základním programem -- monitorem, je zde vidět, že ho vytvořil nezkušený programátor, a uživatelům poskytuje pouze velice málo použitelných služeb. Třetí blok představuje paměť RAM 16 kB, která obsahuje zobrazovanou grafickou informaci v rastru 288x256 bodů. Umožňuje vykreslení 48 znaků do 32 řádek při použití matice 6x8 znaků na znak.

Standardním periferním zařízením je pouze kazetový magnetofon. Jako další periferii lze připojit tiskárnu, souřadnicový zapisovač, měřící přístroje atd. A jak je u nás zvykem, výrobce vyrábí pouze mikropočítač a o zajištění jeho softwarového vybavení se nestará. Přesto vzniklo několik programů jako assembler, Forth, Prolog, Lisp, grafický editor, hry. Neodpustím si ještě jednu malou poznámku, kterou jsem vyčetla v jednom časopisu: Opravy provádí Tesla Eltos ve lhůtách několika měsíců a vzhledem k vysoké poruchovosti je tato skutečnost velice nemilá.

Vyžíval programovacích jazyků Karel a Žofka, které sloužily jako výukové programy na pochopení programování. Karel byl jazyk, ve kterém jste pomocí příkazů ovládali malého robota. Žofka byla želva, která v písku po sobě zanechávala stopy.

  • CPU/Frekvence: Intel 8080A/2 Mhz
  • ROM: 4 Kbyte
  • RAM: 48 KByte
  • Displej: TV
  • Text displej: 48 x 25
  • Grafický displej: 288 x 256
  • Barvy: 4
  • Zvuk: 1 kanál mono
  • Operační systém: : ROM monitor, BASIC

S počítačem PMD-85 jsem se setkala v pátě třídě a byl to můj úplně první pohled na něco, co jsem naprosto nechápala a mám pocit, že nechápu dodnes. Bylo to asi hodinové setkání, které mne doživotně poznamenalo. Jedinné co si pamatuji, bylo neustálé kontrolování počítače, jak moc hřeje a pak většinou následovalo protipožární zaopatření = vypnutí počítače.

A teď opět názor těch, kteří si tuto "mašinu" pořádně proklepli.

Byla to nespolehlivá obluda s překvapující architekturou. BASIC jste museli natahovat z ROM-ky, videoramka zabrala 16 kB (pozor, třetinu RAM!), ale zobrazovala obsah pouze z 12 kB. První verze měla klávesnici, při které jste nevěděli, zda ?klik? vydala ona nebo prasknutá kost v prstě. Druhá verze byla, samozřejmě, s první prakticky nekompatibilní, ale měla aspoň tu výhodu, že to, co jste nahráli na magnetofon, jste aspoň občas přečetli.

PMD-85-2

Změna výrobce, stává se jím Tesla Bratislava a následná inovace počítače, která spočívala v lepším provedením klávesnice a v několika přerušených spojích a doplněných drátových propoj kách na plošném spoji. Dále vyměněn monitor v paměti ROM, odstranění některých nedostatků a chyb z původní verze, avšak jiné nové vznikly. Hlavním výsledkem je nekompatibilita s&nbs p;původním verzí počítače v některých důležitých rysech, což způsobuje nepřenositelnost většiny programů. Praktické využití je značně omezeno nedostatkem programů a periferních zařízení. Jako domácí počítač je nevhodný.

PMD-85-3

Umožňoval navíc zobrazení v barvě.

ATARI

Počítače Atari se k nám dostaly prostřednictvím PZO Tuzex, který je k nám dovážel ze zahraničí. Velmi rychle se ujal v domácnostech. Byl to veliký skok ve všech oblastech: grafika, zvuky, velké množství programů a her. Oficiálním dealerem byla americká firma JRC, která již v současnosti neexistuje.



1983: Atari 130/400/600/800/XE/XL

  • Procesor 6502C
  • Rychlost procesoru 1.79 Mhz (NTSC) 1.77 Mhz (PAL)
  • RAM 64 Kb
  • ROM 24 Kb Text displej:40 *24
  • Displej:TVTV/RGB
  • Grafický displej320 * 192 (2 barvy)160 * 192 (4 barvy)
  • Barvy: 256
  • Zvuk: 4 kanály mono
  • Interfaces: 4 joystiky
  • O.S. verze XL Atari O.S
  • Cartridge port(s) 1 Adress space : 16 KB
  • Funkční klávesy Reset, option, select, start, help,

Programy se nahrávaly z magnetofonu přenosovou rychlostí 600 baudů (potom někdo v ČSSR vymyslel Turbo 2000 s přenosovou rychlostí 2048 baudů).

 

1985: 260/520/1040 STe

První počítač řady Atari ST se objevily na veřejnosti během roku 1985. Byly to vůbec první šestnáctibitové počítače dostupné domácím uživatelům. Označeni ST znamená SixTeen (šestnáct). Jiné prameny praví, že ST znamená Sam Tramiel (jméno prezidenta společnosti Atari) nebo Sixteen/Thirty Two (to mělo označovat schopnosti procesoru Motorola 68000, který mel šestnáctibitovou vnější a dvaatřicetibitovou vnitřní sběrnici). Počítače ST byly vybaveny novým operačním systémem zvaným TOS (The Operating System), který se zpočátku zaváděl z diskety a teprve později byl umístěn do paměti ROM. Nejzajímavější součástí TOSu bylo grafické uživatelské rozhraní GEM (Graphics Environment Manager) vyvinuté firmou Digital Research. V počítačích základní rady ST se postupně objevil TOS 1.0 - 1.4

  • Motorola 68000 na 8 Mhz
  • RAM 256 KB, 512 KB nebo 1 MB
  • později ROM 192 KB
  • zobrazení na TV nebo RGB monitoru 320x200 v 16 barvách nebo 640x200 ve 4 barvách
  • na speciálním monochromatickém monitoru rozlišení 640x400 při 72 Hz
  • zabudované MIDI, vstupy a joysticky, floppy disk, ACSI, sériové a paralelní rozhraní
  • DMY pro přistup k periferiím (harddisk, laserová)
  • 3 kanálový zvukový generátor Yamaha
  • operační systém TOS integrovaný s grafickým uživatelským rozhraním GEM
  • myš

1987: Mega ST 2/4

Pokračováním počítačů ST byla řada Mega ST. Jednalo se vlastně o mírně upravené ST, určené pro trh s osobními počítači. Dodávaly se s TOSem 1.02 a některými novými vlastnostmi:

  • BLITTER (čip pro přesuny dat v paměti určeným zejména pro grafiku)
  • interní expanzní sběrnice
  • oddělená klávesnice
  • 2 nebo 4 MB RAM
  • slot pro koprocesor



1987: Stacy

Po Mega ST se na trhu objevil přenosný model (laptop) STacy. Tento model se dodával s TOSem 1.04 a od ST se lišil pouze provedením (počítač byl integrovaný s LCD obrazovkou, klávesnicí a akumu látory do jednoho pouzdra, obsahoval TrackBall a umožňoval připojení interního harddisku).

1990: 1040 STe

Počítače STe byly přímým pokračováním řady ST s rozšířenými grafickými i zvukovými možnostmi. Přitom zůstaly plně kompatibilní. Dodávaly s TOSem 1. 6. Základní ST bylo rozšířeno o :

  • stereo 8- bit PCM zvuk
  • paleta 1096 barev ( místo 512 )
  • hardwarový vertikální i horizontální scrolling
  • podpora GENLOCKu
  • dva nove porty pro joysticky s podporou světelného pera, analogových joystiků, tytéž jsou dnes použity v Jaguaru
  • ROM 256 KB
  • paměťové sloty SIMM umožňující rozšíření až na 4 MB

Řada ST byla zajímavým pokusem posunout počítače Atari ST, ale jednalo se vcelku o velmi nešťastný tah. Nejednalo se totiž o tolik zajímavý počítač, aby na něj přešli majitele starších ST. Snad stačilo zvýšit takt procesoru, umožnit připojení levných standardních harddisků i monitoru a všechno mohlo být jinak. Tyto rysy vsak přinesl Falcon o několik let později.



1990: Mega STe

Brzy po uvedení profesionálních počítačů TT se začala vyrábět řada Mega STE. Jednalo se vlastně o menší sourozence plnokrevných 32 bitových TT.

  • Motorola 68000 na 16 Mhz
  • volitelné matematicky koprocesor 68881
  • RAM až 4 MB
  • ROM 256 KB
  • grafika 320x200 16 barev, 640x400 monochromně 72 Hz
  • zabudované MIDI, vstupy na joystiky, SCSI, 2x sériové, 1x paralelní rozhraní, VME bus
  • 8-bit PCM zvuk



1990: TT030

Téměř současně s řadou STe se objevil počítač TT. Jednalo se o plně dvaatřicetibitový (TT= Thirty Two) osobní počítač. V té době se mohl klidně honosit označením " výkonná pracovní stanice". TT bylo opravdu velkoryse navrženo, o čemž svědčí i technické parametry:

  • Motorola 68030 na 32 Mhz
  • matematicky koprocesor 68882, 32 Mhz
  • RAM až 10 MB ST RAM + volitelné rychlá TT RAM (až 16 MB)
  • ROM 256 KB
  • grafika 320x480 256 barev, 1280x960 monochromně 72 Hz
  • zabudované MIDI, vstupy na joystiky, SCSI, 2x sériové, 1x paralelní rozhraní, VME bus 8 - bit PCM zvuk

Právě počítač TT umožnil rozmach profesionálního DTP na ATARI a dodnes se jedna o zatím nejvýkonnější počítač ATARI



1991: ST Book

Atari poněkud nečekaně rozšířilo řadu ST o subnotebook. ST Booky se ale nikdy nezačaly sériové vyrábět a prodávaly se pouze v Evropě (prý jich je ne světě jen 700 kusu). ST Book splňoval všechno, co se od notebooku očekává: byl malý, lehký a vydržel dlouhou dobu v provozu bez dobíjeni akumulátoru. Dodnes nikdo neví, proč se vlastně ATARI rozhodlo skončit s výrobou ST Booku. Technické parametry se příliš neliší od základní rady ST:

  • Motorola 68000, 8 Mhz
  • RAM až 4 MB
  • 640x400 monochromně 72 Hz na LCD displeji
  • zabudované MIDI, vstupy na joysticky, 2x sériové, 1x paralelní rozhraní
  • interní harddisk

ST Book zůstává jediným zástupcem ATARI v oblasti notebooku



1993: Falcon030

V roce 1993 se na trhu objevily první počítače Falcon030. Tento počítač mel byt prvním členem nové generace počítačů s operačním systémem Atari TOS.

  • Motorola 68030 na 16 Mhz
  • RAM 4 nebo 14 MB
  • ROM 512 KB
  • zobrazeni na TV, RGB i VGA monitoru v rozlišení až 768x480 v 65,563 barvách
  • zabudované MIDI, vstupy na joysticky, SCSI2, sériové a paralelní rozhraní, DSP port
  • DSP Motorola 56001 na 32 MHZ s 96 KB SRAM
  • zvukové převodníky pro vstup i vystup 16 bitu stereo

Zároveň s Falconem se objevil i nadějné vypadající MultiTOS, který se vsak již vrátil do oblasti Public Domain, kam ostatně patří.

Většina názorů na počítače Atari se stahuje k jednomu výsledku, a to "... je sqělou herní konzolí...". K těmto přesvědčením pomohla velmi výborná grafika, ale také neocenitelné zvukové módy. Myslím si, že programátor mohl lehce a snadno do svých programů zapojit dostačující grafické zobrazení, které bylo doprovázeno mnoha zajímavými zvuky. Vzpomeňme třeba na program bouřky, který se objevoval v manuálech. Připadalo mi to velmi neskutečné.