Počátky výpočetní techniky v bývalém Československu jsou spojeny s pracovištěm, které po většinu své existence neslo název Výzkumný ústav matematických strojů. Založili jej lidé, kteří se již během druhé světové války a těsně po ní dostali v USA do styku s tehdy vznikajícími prvními počítači. Nejvýznačnější osobností byl profesor Svoboda. Ve VÚMSu vznikl první československý samočinný počítač (SAPO) i naše první počítače první, druhé i třetí generace (EPOS, EPOS2, EC 1021) a řada dalších počítačů a dalších prostředků výpočetní techniky. Některé z nich zůstaly jen jako prototypy či byly vyrobeny přímo ve VÚMSu jen v několika exemplářích (SAPO, EPOS, řídicí počítač ŘÍP, velký analogový počítač VEDA), jiné byly v různých podnicích vyráběny sériově (komerční verze EPOS2 pod názvem ZPA 600, malý samočinný počítač MSP, analogový počítač MEDA, minipočítače řady ADT, počítače tzv. jednotné řady EC102x). VÚMS ke svým počítačům navrhoval (zejména zpočátku) i software a přídavná zařízení. Velkého úspěchu dosáhl zejména s velkými grafickými zařízeními Digigraf a Digipos. Vyvinuté počítače měly v mnoha případech unikátní koncepci (ztrojená aritmetická jednotka a pětiadresové instrukce u SAPO, hardwarově řešené multiprogramování a výhradně dekadická aritmetika používající kód zbytkových tříd u EPOSu aj. Tragédií VÚMSu byl po dlouhé roky trvající požadavek, že všechna zařízení musejí být vyráběna z československých součástek, v krajním případě ze součástek vyráběných v jiných zemích sovětského bloku. Vhodná součástková základna této provenience přitom v mnoha případech nebyla k dispozici a výsledná zařízení byla proto nespolehlivá. Tyto problémy a politické důvody vedly k rozsáhlé emigraci klíčových pracovníků včetně prof. Svobody, zejména do Spojených států. |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
|