Hlavní strana Technický popis Fotogalerie


V této tabulce naleznete:
historický vývoj psacích strojů (tmavé řádky tabulky)
VERSUS
historický vývoj počítačů (řádky tabulky mající barvu pozadí).


Ve Fotogalerii si můžete prohlédnout fotografie některých níže zmíněných psacích strojů, ale i pár dalších.

A v Technickém popisu vysvětlení pojmu loubek a člunek.

Snad před 5 tisíci lety Abakus - počítací pomůcka založená na systému korálků, které na tyčích či žlábcích kloužou nahoru a dolů.
1714 Za otce myšlenek sestrojit psací stroj se považuje inženýr londýnské vodárny Henry Mill, který obdržel patent "na stroj nebo-li umělý způsob psáti písmena nebo slova po sobě na papír neb pergamen, a to tak jasně a přesně, že se nerozeznají od tisku". Ani stroj ani jeho popis se však nezachovaly.
1753 - 1760 Za vynálezce psacího stroje je někdy označován němec Friedrich von Knaus, který ale sestrojil spíše stroj rozmnožovací - druhé popřípadě třetí pero provádí tytéž čáry jako pero první, rukou vedené pero první.
1775 Wolfgang von Kempelen z Prešpurku (dnešní Bratislavy), sestrojil psací stroj (písmena otiskovával barveným papírem), který používala Marie von Paradis, slepá vnučka Marie Terezie.
1784 Sestrojil psací stroj Anglický inženýr Jenkins.
1805 Francouzský tkadlec hedvábí Joseph-Marie Jacquard použil děrné štítky k řízení chodu tkacího stavu.
1808 Ital Pellegrinus Turri, který se pokládá za původce uhlového papíru, sestrojil stroj pro osleplou hraběnku.
Zhruba 1810 Psací stroj pro slepce sestrojil člověk jménem Knie, zakladatel ústavu zrakově postižených v polské Vratislavi.
1820 Bádenský lesník Drais sestavil stroj - skříň se 16 čtyřhrannými klávesami, papírový pásek procházel pod nimi tažen hodinovým strojem a stiskem klávesy se na něj otiskla písmena. Když požádal o patent, byl bádenskou vládou s posměškem odmítnut, ale do dějin se mu přeci jen podařilo vstoupit a to jako konstruktér jednoho z prvních bicyklů
1822 Charles Babbage se začal zabývat konstrukcemi parních počítacích strojů.
1823 Seriózní vynález, nazvaný Tachigrafo, předvedl také italský vynálezce Pietro Conti z Cilavegua, který od něj roku 1823 dokonce zakoupila francouzská Akademie věd, a to za 600 franků.
1833 Francouz Xavier Progin dosáhl patentu prvního stroje s převodem. Měl ve svém koši 66 typových pák s dvojicí písmen bez kláves. Páky stály v kruhu, za horní háčkovitý konec se zatáhlo a tím se druhé rameno sklopilo na papír, který ležel na spodní desce.
1833 Charles Babbage předvedl švédské akademii návrh stroje na řešení diferenciálních rovnic.
1837 - 1885 Ital Giuseppe Ravizza sestrojil 17 modelů strojů a mnohé jeho součástky se používaly ještě na počátku 20. století. Např. zhotovil tkanou pásku pro barvení typů (dříve se používal řemeny nasycené barvou). Jeho poslední model, který se již hodně přibližoval stroji Remington měl podobu skříně s dvěmi řadami klavírových kláves, typy byly seřazeny v kruhu a tiskly do společného tiskacího středu. Ravizza také usiloval o viditelné písmo (stroj, který tiskne před očima písaře) a částečně se mu to povedlo.
1839 - 1843 Slepý Francouz Pierre Foucald přišel s novinkou - mezerník a systém typových tyčinek.
1843 - 1845 Tiskací stroj Američana Charlese Thurbera byl první, který se podobal psacímu stroji. Papír šel přes válec, tisk obstarávalo kolo s písmeny, které v činnosti uváděl úhoz na klávesu. Model z roku 1845 již byl s viditelným písmem.
1856 A. E. Beech způsobil důrazný pokrok svou konstrukcí psacího stroje, který měl kolmé typové páky, klávesy pro úhoz prstem a barvící pásku. Papír táhl pomocí provazu hodinový strojek.
1856 Stroj Johna H. Coppera první tiskl úhozem proti kolu nebo kruhu. Měl válce s kolečky pro posunování papíru, pohyb kola byl zajištěn klikou.
1857 Dr. Samuel W. Francis z New Yorku posadil na svém stroji klávesnici níže než pásku. Navíc měl stroj vozík, který byl tažen perem.
1863 B. Livernor dosáhl patentu stroje v přenosné skříňce. Tento stroj byl zvláštní tím, že vytvořil vlastní abecedu (písmena se sestavovala z celkem 6 značek - viz. obrázek ve Fotogalerii ), právě proto, aby mohl mít menší rozměry (6 kláves).
1867 Velký skok ve výrobě psacích strojů, kdy Tomáš Hall dal patentovat stroj, který měl prstové páky pro psaní jednotlivých písmen, spojovací kloub, zarážecí kroužek, aby se docílil stejnoměrný tisk, automatický nárazník, který zamezil další pohyb vozíku, když bylo dopsáno až ke kraji, zařízení, jímž se mohla určit délka jednotlivého pohybu papíru.
1867 - 1872 Hans Rasmus Malling a Johan Hansen - jejich "psací koule" byla poháněna elektřinou, byl zařízen samočinný pohyb papíru, řádkování, zvonkový signál, také první mezerníkové kolo. Tento stroj byl také první, který byl vyráběn po továrnicku, tedy ve větším počtu exemplářů.
1873 Byl pro obchodní účely, u firmy E.Remington & son v USA, vyroben první REMINGTON, vynález Ch.L.Sholesa z Milwaukee, obchodníka Gliddena z Ohia a soudního úředníka S.W.Soule.
1878 Začátek psaní přes textilní pásku (do té doby přes uhlový papír). Trojice vynálezců prvního REMINGTONU vyráběla pásky takto: svitek saténové nebo hedvábné stužky namočili do inkoustu a večer jej v kancelářích rozvěsili po židlích, aby do rána uschly.
1884 Začala výroba stroje J.B.Hammonda, který sestavil již v roce 1880. Typy jsou umístěny na člunku, který se otáčí, aby postavil žádané písmeno proti papíru, který pak dostane od rubu náraz kladívkem.
1888 Začátek výroby strojů značek Columbia v USA, Kosmopolit v německém Hamburgu (jeho typy jsou na pružné gumové desce, tlačítkem se posunou do psací polohy a přitisknou na papír.
1889 Charles Spiro uspokojivě rozřešil viditelné písmo na svém stroj Bar-Lock. Měl také prvý automatický přepínač pásky a vozík, který jel až za tiskací bod. Páky ale měly svislou polohu, proto se musel písař neustále nahýbat, aby viděl, co píše.
1891 Začátek výroby strojů značky Fitch. Jeho typové páky, seřazené střechovitě vzadu nad válcem, sklouzly po soustředném vedení nejdříve na plstěný, barvou nasycený váleček a odtud na papír.
1896 H.L. a F.X. Wagnerové sestavili stroj Underwood, který znamenal velký převrat. Vodorovné hlavní páky byly spojeny se svislými táhly, jež uvádí v ohyb typová ramínka, uložená vodorovně v koši. Vozík s válcem jezdí v kolejnicích. Bylo již zajištěno viditelné písmo.
1909 Probíhaly přípravy na zavádění Hollerithových počítacích zařízení pro německé sčítaní lidu v roce 1910. Současně se také již instalovala první děrnoštítková zařízení na sběr a zpracování dat.
1908 Použita dvoubarevná páska firmou Remington.
1908 Německý výrobek Mignon měl typový loubek jako Hammond, na němž byly v několika řadách vyryta písmena. Místo klávesnice byla tabulka, na níž byla písmena napsána. Tisk na papír se provede zvláštní tenkou tyčinkou, která je spojena s loubkem. Na papír se otiskne to písmeno, na které bylo v tabulce písmen zamířeno.
1925 První elektický psací stroj Remington
1941 Konrad Zuse dokončuje svůj digitální programový automat V3, později přejmenován na Z3, první fungující programovatelný kalkulátor na světě, který pracoval naprosto bezchybně.
Březen 1951 Eckert a Mauchly dokončili UNIVAC - první počítač ve pojených státech, který si mohl kdokoli (kdo na to měl) zakoupit
1958 Začátek výroby strojů značky Consul, průměrná roční produkce 40 tisíc strojů.
1964 Zahájena výroba elektrických psacích strojů Consul.
1967 Angličan Norman Kitz realizoval svou Anitou Mark 8 první elektronický osobní počítač (PC-personal computer) - ovládal sotva více než 4 základní početní operace. Záhy však přišly na trh stroje se zaprogramovanými vyššími matematickými funkcemi - odmocninami, logaritmy, goniometrickými funkcemi atd. Jejich extrémně rychlé rozšíření po celém světě způsobilo vytlačení logaritmických pravítek a tabulek z mnoha oblastí.
1972 Inženýr Bushnell v USA vynalezl první počítačovou hru.
Kolem r. 1983 Stolní počítače nacházejí stále větší uplatnění v kancelářích. Pro jejich vývoj je typické, že cena počítačů stále drasticky klesá a že je k dispozici stále více speciálně uživatelsky orientovaných programů, které usnadňují laikům využití moderních počítačů. Tak existují četné programy pro účetnictví, pro vedení skladu, pro řízení osobní agendy, pro zpracování textu, pro řešení statistických úloh a mnoho dalších směrů lidské činnosti.
Konec 20. století Dnešní elektrické psací stroje jsou již vybaveny:
* displejem
* textovou pamětí - můžeme tedy ukládat korespondenci do textových, frázových nebo formátových souborů, kterých může být i několik desítek. Z těchto souborů je možné dopisy zpětně nejen vytisknout, ale také editovat (měnit bloky textu, vyhledávat slova, mazat, kopírovat nebo bloky libovolně přesouvat)
* korekční pamětí - umožňuje okamžitou opravu znaku, vymazání a opravu celého slova nebo řádku.
Dvoubarevný popis klávesnice usnadňuje obsluhu a urychluje využití všech funkcí. Jednoduchou výměnou typového kolečka lze změnit typ písma.