Obhajoby tezí disertačních prací v roce 2005

Mgr. Jan Hubený

Název:	PDE-based image processing in 3D confocal microscopy
Školitel:	doc. RNDr. Michal Kozubek, Ph.D.
Oponenti:	prof. RNDr. Ivana Horová, CSc. (PřF MU Brno) prof. Ing. Mirko Navara, DrSc. (FEL ČVUT Praha)
Datum obhajoby:	20. prosince 2005

Záměr disertační práce:

Úplné porozumění a pochopení organizace genetického materiálu v buněčných jádrech je jednou z největších výzev současné molekulární biologie. Znalost prostorového uspořádáni DNA a proteinů v jádře může posloužit k lepšímu rozpoznání a léčení abnormálních stavů, které mohou vést k vážným onemocněním celého organismu (rakovina, leukémie).

Výzkum v této oblasti je prováděn hlavně pomocí optických konfokálních mikroskopů. K analýze digitálních obrazových dat jsou potřebné spolehlivé, přesné a automatické segmentační metody.

Hlavním přínosem této práce bude navržení nové segmentační metody použitelné k analýze 3D obrazových dat pořízených konfokálním mikroskopem. Pro předzpracování obrazu bude nová metoda používat nelineární difúzní filtrování. K vlastní segmentaci objektů využijeme implicitní aktivní kontury. Cílem bude navrhnout metodu co možná nejvíce automatickou, přesnou a zároveň dostatečně rychlou pro použití na běžném počítači. V neposlední řadě porovnáme chování a výsledky metody s již existujícími metodami.
Teze disertační práce byly obhájeny.

Mgr. Vladimír Ulman

Název:	Correspondence Establishing in Image Data of Live Cell Studies
Školitel:	doc. RNDr. Michal Kozubek, Ph.D.
Oponenti:	doc. Ing. Jiří Sochor, CSc. (FI MU Brno) doc. Ing. Pavel Zemčík, Dr. (FIT VUT Brno)
Datum obhajoby:	20. prosince 2005

Záměr disertační práce:

Pořizování a analýza časových snímků biologického preparátu při studiu živých buněk je stále více a více populární přístup v buněčné biologii. Sledování procesů v živé buňce umožňuje získat více informací o chování buňky. Vývoj a zlepšování optických zařízení umožňuje stále lepší pořizování obrazových dat. Zlepšuje se především rozlišení dat a zmenšují se prodlevy mezi jednotlivými snímky. To prakticky znamená, že každý experiment vygeneruje velké množství obrazových dat, které je nutné zpracovat a analyzovat.

Zpracování prostorově-časových dat a extrahování pozorovaných objektů je v současné době prováděno klasickými segmentačními metodami, které lze většinou aplikovat pouze na určitý druh experimentů. Cílem práce je proto prozkoumat a vyvinout nové, případně upravit stávající, metody zaměřené na tento nový typ obrazové informace. Hlavním cílem práce je ale nalézt spolehlivé řešení stanovování korespondence objektů v takových datech, která umožňuje sledování zvolených objektů mezi jednotlivými časovými snímky. Praktickým výstupem práce bude sada algoritmů realizujících automatickou segmentaci a sledování zvolených objektů.
Teze disertační práce byly obhájeny.

Mgr. Tomáš Brázdil

Název:	Verification of Probabilistic Recursive Sequential Programs
Školitel:	doc. RNDr. Antonín Kučera, Ph.D.
Oponenti:	prof Javier Esparza (FMI Stuttgart) doc. RNDr. Petr Jančar, CSc.(VŠB - TU OStrava)
Datum obhajoby:	20. prosince 2005

Záměr disertační práce:

Pravděpodobnostní metody jsou často používány při návrhu, analýze a verifikaci počítačových systémů, které vykazují nějaký druh nejistoty, jako je například házení mincí v náhodnostních algoritmech, možnost selhání podsystému(například vinou chyby v komunikaci) nebo nedostatečná specifikace některých komponent. Dosavadní vývoj verifikačních metod se zaměřoval především na konečně-stavové pravděpodobnostní systémy, které ovšem nemohou vždy věrně modelovat reálné situace. Proto se zamýšlená disertační práce zaměří na verifikaci širší třídy pravděpodobnostních systémů, konkrétně na pravděpodobnostní rekurzivní sekvenční programy reprezentované pomocí pravděpodobnostních zásobníkových automatů. V práci budou studovány především otázky rozhodnutelnosti a složitosti verifikace těch vlastností pravděpodobnostních zásobníkových automatů, které jsou vyjádřitelné v pravděpodobnostních temporálních logikách. Dále budou v práci zavedeny nové limitní vlastnosti běhů pravděpodobnostních systémů a bude studována možnost jejich verifikace pro pravděpodobnostní zásobníkové automaty. Cílem disertační práce je vyvinout teoretické nástroje pro specifikaci a verifikaci pravděpodobnostních rekurzivních sekvenčních programů.
Teze disertační práce byly obhájeny.

Mgr. Lukáš Kokrment

Název:	Efektivní metody strojového učení pro analýzu microarray dat
Školitel:	prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc.
Oponenti:	doc. Mgr. Jiří Damborský, Dr. (PřF MU Brno) doc. RNDr. Luboš Popelínský, Ph.D.(FI MU Brno)
Datum obhajoby:	20. prosince 2005

Záměr disertační práce:

Tyto teze disertační práce se zabývají metodami pro zpracování dat z microarray experimentů. Microarrays jsou jednou z nejzajímavějších technologií, které se v posledních letech objevily na poli výzkumu v oblasti bioinformatiky, molekulární biologie a medicíny, a které umožnily efektivně zkoumat geny a jejich chování a provádět dříve obtížně realizovatelné experimenty s tisíci geny najednou. Mezi hlavní oblasti využití této technologie patří např. identifikace či klasifikace onemocnění, identifikace podtypů daného onemocnění, prediktivní toxikologie nebo výzkum genových sítí zachycujících interakce mezi jednotlivými geny (/gene regulatory networks/).

Díky microarrays je získáváno značné množství dat týkajících se především genové exprese, jejichž vyhodnocování je bez použití výpočetní techniky prakticky nemožné. Pro velké množství úloh, z nichž některé byly zmíněny v předchozím odstavci, lze s výhodou využít technik strojového učení (/machine learning)/ případně vyhledávání znalostí (/knowledge discovery/).

Ve své prácí bych se rád zaměřil na dva hlavní problémy, konkrétně na shlukovou analýzu (učení bez učitele) a na úlohu klasifikace prováděnou nad microarray daty (učení s učitelem).

Při shlukové analýze se snažíme hledat skupiny objektů (v našem případě genů), které jsou si nějakým způsobem podobné. Jako příklady metod, které jsou více či méně úspěšně používány pro shlukovou analýzu můžeme uvést algoritmus k-means, hierarchické clusterování, samoorganizační mapy (/self-organizing maps/) případně samoorganizační stromy (/self organizing trees/).

Při klasifikaci hledáme na základě nějakých známých trénovacích dat způsob, jak zařazovat nové objekty do tříd, podle jejich vlastností (může nám jít např. o identifikaci onemocnění apod.). Metody používané pro úlohu klasifikace na základě microarray dat zahrnují např. umělé neuronové sítě, SVM (/support vector machines/), bayesovské sítě aj.

Úspěšnost všech výše uvedených metod ovlivňuje značné množství faktorů. U microarrays se jedná především o kvalitu dat, které vznikají na základě biologických experimentů a jsou tedy zatíženy šumem, chybějící hodnotami apod. Charakteristickým problémem microarray dat je také jejich velká dimenzionalita, kdy zkoumáme expresi tisíců genů, avšak pouze v několika málo případech či experimentech. Z těchto důvodů je při analýze microarray dat nezbytná také kvalitní příprava a předzpracování dat.

Cílem této práce tedy bude modifikace a optimalizace stávajících algoritmů pro použití s microarray daty, zjištění možností jejich aplikace za různých podmínek a ověření funkčnosti na dostupných datech.
Teze disertační práce byly obhájeny.

RNDr. Miroslav Křipač

Název:	Adaptive Request Management Systems
Školitel:	prof. RNDr. Jiří Zlatuška, CSc.
Oponenti:	Ing. Ondřej Felix, CSc. prof. RNDr. Jaroslav Pokorný, CSc. (MFF UK Praha)
Datum obhajoby:	20. prosince 2005

Záměr disertační práce:

Informační systémy v současné době stále častěji těží z vlastností webových technologií, které mohou přinést značné zvýšení kvality poskytovaných služeb. Provozovatelé takových systémů využívají možnost podstatného usnadnění správy aplikací, které je dáno zjednodušením jeho klientské části ve srovnáním s tradičními architekturami. Koncoví uživatelé pak mohou využít širších možností otevřeného přístupu do systému odkudkoliv, čímž dochází k eliminaci prostředníků mezi systémem a koncovým uživatelem. Implementace rozsáhlé informační infrastruktury založené výhradně na webovém přístupu však může přinést další problémy. Jednou z podstatných komplikací, který se objevují zejména při provozu rozsáhlých informačních systémů neomezených pouze na prezentaci údajů spravovaných uvnitř tradičních transakčních systémů, je problém otevřenosti těchto systémů obecně velkému počtu současně přistupujících uživatelů.

Cílem této disertační práce je navržení vhodné alternativní architektury rozsáhlého webového systému s bezprostředním zpracováním požadavků, která umožní snadno automaticky adaptovat mechanismus správy jednotlivých operací na základě aktuálního rozložení uživatelských požadavků a celkového stavu systému. V práci jsou mimo jiné zkoumány různé možnosti detekce celkového stavu systému s ohledem na možné přetížení a dále metody sémantické klasifikace požadavků, které umožňují automaticky přizpůsobit zpracování požadavku dle jeho skutečného vlivu na chod systému. Tento způsob tak umožní snadnější optimalizaci jednotlivých systémových zdrojů nejen pro běžný provoz, ale také pro nárazové provozní špičky, při kterých často dochází k přetížení a celkovému snížení propustnosti či spolehlivosti systému.
Teze disertační práce byly obhájeny.

Mgr. Lukáš Hejtmánek

Název:	Scalable and Distributed Data Storage
Školitel:	doc. RNDr. Luděk Matyska, CSc.
Oponenti:	doc. Ing. Jan Staudek, CSc. (FI MU Brno) RNDr. Filip Zavoral, Ph.D.(KSI MFF UK Praha)
Datum obhajoby:	12. května 2005

Záměr disertační práce:

Se stále zrychlující se výpočetní silou procesorů vzrůstá zájem o zpracování rozsáhlých dat. Bohužel není řešitelné ukládat data na jediný uzel, protože narážíme na kapacitní omezení a výkonnostní limity. Vedle samotného zpracování dat roste potřeba data sdílet. Speciální novou oblastí je mobilní počítání. Přenosné počítače se svým výkonem vyrovnají silným pracovním stanicím, ale stále postrádají možnost uložit velké objemy dat. Tyto argumenty nás vedou k síťovým a distribuovaným souborovým systémům. Distribuované systémy obvykle poskytují dostatečně velkou úložnou kapacitu, dostatečný výkon a mohou mít řadu dalších zajímavých vlastností, které mohou být využity různými skupinami uživatelů. V tezích dizertační práce je šest takových skupin uvedeno. Jedná se o podporu disconnected operací, tj. stavu, kdy klientská stanice je odpojena od sítě, ale uživatel je stále schopen částečně pracovat se soubory původně uloženými v distribuovaném systému. Dále je uvedena podpora extrémně velkých souborů, pro které je zapotřebí několik uzlů, aby mohly být uloženy. Podpora migrace a replik, kde se jedná o moľnost transparentně přesouvat data mezi úložnými uzly a vytvářet jejich kopie. Podpora streamovaných souborů, kde se jedná o možnost nekonečně dlouhých souborů, jejichž počáteční obsah postupně mizí. Podpora multimediálních souborů, která spočívá v rozpoznání formátu uloženého souboru a možností jeho změny, či změny kódování. A podpora volitelného verzování souborů a adresářů. Těmito případy se snažíme pokrýt prostor potenciálního použití. Našim cílem je vybudovat distribuované datové úložiště, které je použitelné pro celý uvedený prostor, vytvořit jeho formální model a ukázat, že takový systém je reálně vybudovatelný.
Teze disertační práce byly obhájeny.

Mgr. Radek Pelánek

Název:	State Space Exploration
Školitel:	doc. RNDr. Ivana Černá, CSc.
Oponenti:	Willem Visser (NASA, USA) Ing. Tomáš Vojnar, Ph.D.(FIT VUT Brno)
Datum obhajoby:	12. května 2005

Záměr disertační práce:

Prohledávání stavového prostoru je obecná technika na řešení problémů. Lze ji aplikovat v mnoha různých oblastech, například na ověřování programů, plánování autonomních agentů, plánování produkčních linek, modelování genetických sítí, či řešení hádanek. Úspěšné použití nástroje k prohledávání stavového prostoru může zachránit lidské životy, velký obnos kapitálu a nebo alespoň ulehčit stres. Každé drobné zlepšení této techniky je tedy bohatě znásobeno širokým použitím.

Většina problémů, které se touto technikou snažíme řešit, je z teoretického pohledu nezvládnutelná. Pouze specifické vlastnosti problémů vyskytujících se v praxi a chytré metody, které dokáží těchto specifických vlastností využít, dělají prohledávání stavového prostoru efektivním. Cílem této práce je dále posunout limity této techniky a být tak schopen ověřovat správnost větších systémů, prohledávat vesmír více autonomně, naplánovat rychlejší výrobu, rozumnět lépe přírodě a řešit těžší hádanky.
Teze disertační práce byly obhájeny.

Mgr. Pavel Cenek

Název:	Hybrid Dialogue Management in Frame-Based Dialogue Systems Exploiting VoiceXML
Školitel:	doc. PhDr. Karel Pala, CSc.
Oponenti:	dr. Martin Rajman (EPFL Lausanne, Švýcarsko) prof. Ing. Václav Matoušek, CSc.(FAV ZČU Plzeň)
Datum obhajoby:	6. ledna 2005

Teze disertační práce byly obhájeny.

Mgr. Tomáš Hnilica

Název:	Architektura webových aplikací orientovaných na služby
Školitel:	prof. RNDr. Jaroslav Král, DrSc.
Oponenti:	doc. Ing. Mária Bieliková, PhD.(FIIT STU Bratislava) RNDr. Tomáš Pitner, Dr.(FI MU Brno)
Datum obhajoby:	6. ledna 2005

Záměr disertační práce:

Vývoj informačních systémů založených na webových technologiích je jedním z hlavních trendů současnosti. Existuje velké množství aplikačních frameworků, které vývoj výrazně usnadňují. Středem zájmu zde je efektivní vývoj aplikací a jejich rozdělení do logických částí tak, aby na vývoji mohlo pracovat více vývojářů společně a aby byla oddělena aplikační logika od prezentační vrstvy. Vedoucím paradigmatem je MVC (Model-View-Controller). Dalším trendem při vývoji informačních systémů je architektura orientovaná na služby (SOA). Tento princip je již déle známý, ale s příchodem webových technologií nabývá na významu. SOA ve webovém prostředí znamená Webové služby, protokol SOAP, WSDL, XSLT – všechny založené na XML. Vedle mnoha výhod SOA architektury je zajímavá možnost vyvíjet systémy pracující na více libovolných platformách. Cílem této práce je navrhnout architekturu aplikačního frameworku, který bude vhodný pro tvorbu webových aplikací pracujících nad souborem dat relačního charakteru a otevřený pro SOA systémy. Aplikace nad tímto frameworkem musí být plnohodnotnou webovou aplikací pro prohlížeč na straně klienta a zároveň službou, kterou budou využívat SOA systémy. Jedním z předmětů práce je průzkum schopností moderních prohlížečů pracovat s XML daty a SOAP voláními a tyto využít při tvorbě klienta navrhovaného frameworku.
Teze disertační práce nebyly obhájeny.

Mgr. Jiří Hroza

Název:	Automatizovaná podpora filtrace elektronických textových dokumentů metodami strojového učení
Školitel:	prof. Ing. Pavel Zezula, CSc. (Ing. Jan Žižka, CSc.)
Oponenti:	doc. RNDr. Luboš Popelínský, PhD. (FI MU Brno) doc. Ing. Jaroslav Zendulka, CSc.(FIT VUT Brno)
Datum obhajoby:	6. ledna 2005

Záměr disertační práce:

Se vzrůstající dostupností velkého množství elektronických dokumentů přichází i potřeba efektivních metod jejich filtrace. Ta umožní automatizovaně vybírattextové dokumenty, které budou pro uživatele relevantní. Jeden z možných přístupů je použití klasifikačních metod strojového učení. Zmiňme například umělé neuronové sítě, naivní Bayesův klasifikátor, support vector machines,k-nejbližších sousedů. Ty jsou schopny se z reprezentativního vzorku dokumentů uživatelova zájmu a nezájmu naučit automatizovaně filtrovat nové neznámé dokumenty. Jejich úspěšnost ale ovlivňuje mnoho faktorů, jako například podobnost oddělovaných kategorií, různé předzpracování dokumentů, atp. Velmi často se stává, že máme k dispozici příklady, které reprezentují pouze jednu třídu zajímavých dokumentů. Proto bude kladen zvláštní důraz na použití modifikácí stávajících algoritmů, které umožňují učení se pouze z pozitivních příkladů. Cílem této práce je prozkoumat možnosti použití těchto metod za různých podmínek a ověřit je na dostupných testovacích textových sadách.

Teze disertační práce byly obhájeny.

Mgr. Vít Kovalčík

Název:	Techniky rychlého zobrazení rozsáhlých scén
Školitel:	doc. Ing. Jiří Sochor, CSc.
Oponenti:	doc. Ing. Pavel Zemčík, Dr. (FIT VUT Brno) doc. Ing. Jiří Žára, CSc.(FEL ČVUT Praha)
Datum obhajoby:	6. ledna 2005

Záměr disertační práce:

Každý rok se na trhu objevují novější a rychlejší počítače, ale i přes jejich vysoký výkon, stále nejsou schopny zobrazit složité 3D scény jen za použití "hrubé síly". Existují jednoduché metody zobrazování, které zajistí, že scéna bude na obrazovku vykreslena správně, ale tyto metody ztrácejí mnoho strojového času při práci s objekty, které ve výsledném obrázku nejsou vidět. Proto vznikly algoritmy provádějící tzv. okluzní odstřel. Tyto algoritmy dokáží zjistit, které objekty jsou z pozice pozorovatele skryté za jinými. Těmito skrytými objekty se nemusíme při zobrazování zabývat, což znamená výrazné urychlení a lepší zážitek uživatele při průchodu těmito scénami. Díky rychlému rozvoji techniky je možné stávající algoritmy vylepšovat a využívat například funkcí nových grafických karet. Většina stávajích algoritmů se také věnuje spíše statickým scénám s minimem pohybujících se objektů. Cílem této práce je vytvořit vlastní systém pro rychlé zobrazování dynamických scén, zahrnující algoritmus pro okluzní odstřel, přizpůsobený tomuto typu scén.

Teze disertační práce byly obhájeny.

Mgr. Miroslav Kubásek

Název:	The Design and Evaluation of Caching Techniques for Web Services
Školitel:	prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc.
Oponenti:	doc. RNDr. Milan Berka, CSc.(KPNQwest Czechia s.r.o, Brno) RNDr. Tomáš Pitner, Dr.(FI MU Brno)
Datum obhajoby:	6. ledna 2005

Záměr disertační práce:

Technologie webových služeb byly vyvinuty za účelem komunikace a spolupráce business aplikací pomocí sítě Internet. Standardy popisující webové služby slouží k tomu, aby mohly být tyto služby zveřejňovány, aby je uživatel mohl najít a jednoduše použít ve svých aplikacích. Z pohledu internetových portálů můžeme webové služby rozdělit na dvě kategorie. První kategorii tvoří "tradiční", nebo-li datově orientované webové služby a druhou pak tvoří webové služby s uživatelským rozhraním. Záměrem disertační práce je navrhnout nové metody pro vytváření webových služeb, které budou zahrnovat jak rozhraní pro služby datově orientované, tak i rozhraní pro webové služby s uživatelským rozhraním. Navrhované metody budou postaveny jak na existujících standardech (WSDL, SOAP, UDDI), tak i na specifikacích, které teprve vznikají (WSRP, WSIA, WSXL). Navrhovaný systém se bude skládat z části dodavatelské, která odpovídá poskytovateli webových služeb (WSRP), a z části zákaznické, která představuje aplikaci, která v sobě integruje poskytované webové služby. Komunikace mezi těmito dvěma částmi bude probíhat pomocí SOAP - WSRP API. Navrhovaný systém bude implementován za pomocí skriptovacího jazyka PHP a stane se tak první referenční implementací technologie WSRP na této platformě.

2. verze tezí disertační práce byla obhájena.

Mgr. Vojtěch Řehák

Název:	On Extensions of Process Rewrite Systems
Školitel:	doc. RNDr. Mojmír Křetínský, CSc.
Oponenti:	doc. RNDr. Antonín Kučera, PhD. (FI MU Brno) dr. Richard Mayr (University of North Carolina, USA)
Datum obhajoby:	6. ledna 2005

Záměr disertační práce:

Zamýšlená disertační práce se zaměří na vlastnosti procesových přepisovacích systémů (PRS). Práce představí nové rozšíření hierarchie procesových přepisovacích systémů o konečně stavovou jednotkou (wPRS) a porovná vyjadřovací sílu těchto tříd s dosud známými rozšířeními. Dále bude práce studovat hranice rozhodnutelnosti a složitosti zajímavých problémů vztahujících se k ověřování vlastností modelů, či jiným metodám formální verifikace. Ze zajímavých problémů jmenujme například problém dosažitelnosti, či problémy rozhodování silné a slabé bisimulace. Cílem práce je rozšířit vyjadřovací sílu známých modelů o přirozeně motivované možnosti, které však v rozumné míře zachovají rozhodnutelnost zmiňovaných problémů a složitostní odhady algoritmů řešících tyto problémy.

Teze disertační práce byly obhájeny.

Mgr. Stanislav Bartoň

Název:	Indexing Techniques for Searching Complex Relationships in RDF Graphs
Školitel:	prof. Ing. Pavel Zezula, CSc.
Oponenti:	Ing. Vojtěch Svátek, Dr. (VŠE Praha) Ing. Július Štuller, CSc.(AV ČR Praha)
Datum obhajoby:	6. ledna 2005

Záměr disertační práce:

Jedním způsobem jak získávat informace ze Sémantického webu je hledání entit podle zadaných kritérií Tento přístup je často nazýván paradigma Query-for-Attribute. Dalším způsobem jak získávat znalosti ze Sémantického webu je hledání sémantických asociací mezi entitami obsaženými v Sémantickém webu. Takovéto hledání nemůže být dosaženo běžnými databázovými prostředky, protože struktura prohledávaných dat není předem známa. V běžných databázích, když je dotaz zadáván, uživatel zná strukturu požadovaných entit a vztahy mezi nimi, avšak v paradigmatu, které bude představeno níže, jsou dotazovány právě vztahy mezi entitami. Výsledkem dotazu tedy nejsou další entity, které jsou v nějakém daném vztahu, ale vztahy mezi zkoumanými entitami. Tento přístup je prezentován jako paradigma Query-for-Relationship. Problém hledání vztahů mezi entitami může být převeden na problém hledání cest v grafech, které splňují určité požadavky. K řešení tohoto problému lze použít různé techniky, jako například grafové algoritmy, algoritmy pro výpočet tranzitivního obalu relace nebo specializovaných indexačních struktur. Tato práce je zaměřena na vývoj nové indexační techniky pro hledání cest v grafech, která kombinuje myšlenky všech dříve zmíněných přístupů. Navrhovaná struktura podporuje dotazy na cesty představované třídou Ró-operátorů. Je vhodná k distribuované a paralelní implementaci.

Teze disertační práce byly obhájeny.

Mgr. Lukáš Svoboda

Název:	Návrh systému zodpovídání otázek
Školitel:	doc. PhDr. Karel Pala, CSc.
Oponenti:	doc. Ing. Jan Černocký, Dr. (FIT VUT Brno) doc.RNDr. Ivan Kopeček, CSc.(FI MU Brno)
Datum obhajoby:	6. ledna 2005

Záměr disertační práce:

Cílem mé disertační práce je vytvořit funkční v praxi použitelný QA systém. Tato oblast se rozvíjí již řadu let, avšak do dnešní doby neexistuje v praxi používaný systém komunikující v českém jazyce. doménově nezávislý, s možností přistupovat do mnoha specifických databází a encyklopedií. Z části se jedná o propojení existujících modulů nebo implementaci používaných algoritmů. Na druhou stranu je český jazyk v mnoha směrech specifický a je třeba existující algoritmy přizpůsobit jeho požadavkům. Výsledný QA systém bude přístupný na www pro možnosti širšího použití.

Teze disertační práce byly obhájeny.