Archiv zpráv a událostí

Frank Mittelbach, jedna z klíčových osobností světové digitální typografie a dlouholetý koordinátor vývoje sázecího systému LaTeX, přijel do Brna, aby převzal čestný doktorát Masarykovy univerzity. Tuto příležitost využil také k setkání s akademickými pracovníky a studenty Fakulty informatiky Masarykovy univerzity a k tomuto rozhovoru o systému LaTeX.

LaTeX používají výzkumníci a studenti po celém světě již desítky let. Co podle vás přispělo k jeho trvalé relevanci a důvěře akademické obce?

LaTeX si udržel svou pozici díky bezkonkurenční schopnosti vytvářet přesné a vysoce kvalitní dokumenty, přičemž umožňuje autorům soustředit se na obsah a strukturu namísto detailů formátování.

Důvěra v něj pramení z jeho stabilní spolehlivosti, staré dokumenty se i po desítkách let stále bezchybně kompilují, a také z jeho možností rozšíření pomocí tisíců balíčků a hladké integrace s nástroji, jako jsou systémy pro správu verzí a platformy pro spolupráci.

V akademickém prostředí, kde je reprodukovatelnost a dlouhodobá životnost nejdůležitější, žádný jiný systém nedosahuje takové spolehlivosti ani typografické kvality, jakou nabízí LaTeX. A jak se akademické publikování vyvíjí směrem k otevřené vědě a reprodukovatelnému výzkumu, LaTeX má dobrou pozici k tomu, aby zůstal ústředním prvkem.

Když se dnes podíváte na LaTeX, v čem je největší rozdíl oproti době, kdy jste se poprvé zapojil do jeho vývoje?

Všechno se změnilo, až na LaTeX, v jistém smyslu. LaTeX byl po čtyři desetiletí jakousi pevnou veličinou, zatímco okolní svět se dramaticky proměňoval. To neznamená, že by LaTeX sám o sobě zůstal nezměněn; v reakci na své prostředí a uživatele se značně vyvinul. A hodně se rozrostl: z nástroje určeného hlavně pro anglicky mluvící matematiky a informatiky se stal nástrojem, který slouží lidem po celém světě v různých oborech a má přes 5000 doplňků. Během této proměny si zachoval své základní hodnoty a zároveň se přizpůsobil novým potřebám.

Můžete nám tuto evoluci přiblížit podrobněji?

Když jsem se začal zabývat počítači a TeXem/LaTeXem, neexistoval internet, počítače s Windows atd. Pak se postupně internet objevil, ale zpočátku počítače z různých zemí nedokázaly správně rozpoznat soubory vytvořené v jiných zemích a LaTeX musel najít způsoby, jak tuto mezeru překlenout a umožnit mezinárodní komunikaci.

Poté se počítače stávaly stále rychlejšími a díky tomu dokázaly řešit složitější úkoly. Když jsem začínal s TeXem, těšili jsme se z toho, že dokázal stránku vysázet za méně než půl minuty, a tisk na jehlové tiskárně trval ještě déle. Dnes jsou lidé netrpěliví, pokud zpracování dokumentu o deseti stránkách zabere více než pár sekund.

V průběhu let se objevila nová zařízení, počínaje mainframy, stroji s Unixem, Vaxy atd., a to jak na univerzitách, tak v průmyslu. Poté přišly PC, Macy a následně kapesní zařízení, jako jsou smartphony a tablety. A v podstatě na všech z nich byl TeX, a s ním i LaTeX, nějakou formou implementován a používán.

Souběžně se vznikem a podporou těchto nových zařízení se LaTeX vyvinul od univerzitních instalací na mainframech a středně velkých počítačích (centralizované instalace spravované administrátory, ale používané jednotlivými uživateli) k lokální instalaci na PC atd. (spravované jednotlivými uživateli) a poměrně nedávno také k servisnímu přístupu na internetu (opět spravovanému administrátory), např. u společností jako Overleaf. Napříč všemi těmito různými platformami LaTeX plynule podporuje spolupráci.

Kromě tohoto neustálého vývoje systému LaTeX se v poslední době věnujete především přístupnosti, konkrétně pro uživatele podpůrných technologií. Přibližte nám prosím proč? 

Informace by měly být co nejlépe dostupné všem, nejen určitým skupinám. Je pravda, že technologický pokrok obvykle zpočátku prospívá jen některým lidem či skupinám.

Po desetiletí se vydávání publikací v oblasti STEM soustředilo na přesnou vizuální prezentaci na papíře nebo na obrazovce, zatímco jiné formy přístupu byly často opomíjeny, částečně proto, že stávající řešení nefungovala dobře pro komplexní vědecký materiál a neexistoval dostatečný komerční ani jiný tlak na vývoj lepších řešení.

Vyloučení kohokoliv z akademické diskuse je nepřijatelné, takže zlepšení přístupnosti představuje jak morální povinnost, tak praktický přínos. Umožňuje lepší přístup i opětovné využití pro všechny, nejen pro osoby se zdravotním postižením.

Co bylo největší výzvou při zajišťování skutečné přístupnosti matematiky v digitálních dokumentech?

Nejtěžší nebyly ve skutečnosti technické výzvy jako takové. Hlavním problémem bylo, že standardy přístupnosti pro PDF, které měly umožnit skutečnou přístupnost matematických dokumentů, nebyly po dlouhou dobu řádně implementovány v komerčních ani open source řešeních, hlavně proto, že v praxi bylo takových dokumentů velmi málo. V důsledku toho zpočátku všechny pracovní postupy pro zpracování našich vylepšených digitálních dokumentů selhaly.

Značná část práce proto spočívala v tom, že jsme tlačili na průmysl, aby se touto otázkou zabýval. Tato stránka zůstává důležitá, i když se situace zlepšila.

Jak vnímáte proměnu vědeckého publikování v době, kdy otevřenost, sdílení dat a online dostupnost nabývají na významu?

Vědecké publikování směřuje k modelu, v němž je článek pouze jednou ze složek výsledků výzkumu. Narůstá význam dat, kódu, doplňkových materiálů a přístupných formátů, což je zdravý vývoj. Otevřené pracovní postupy mohou zlepšit transparentnost a opětovné využití, ale pouze pokud jsou také udržitelné a technicky spolehlivé. Myslím si, že LaTeX zůstane důležitý, protože velmi dobře podporuje strukturovaný, reprodukovatelný a vysoce kvalitní obsah, a tyto vlastnosti přirozeně zapadají do otevřené vědy.

Setkal jste se v průběhu let s nějakým překvapivým nebo nečekaným použitím LaTeXu, s něčím, co vám obzvláště utkvělo v paměti?

Největším překvapením pro mě vždy bylo, jak široce se LaTeX rozšířil mimo akademické jádro. Lidé jej používají pro dopisy, prezentace, zkušební testy, životopisy, technické i netechnické příručky, romány, hry, notové zápisy a dokonce i pro vysoce specializované pracovní postupy, u kterých bych to nikdy nepředpokládal. Tento záběr je pozoruhodný, protože ukazuje, že LaTeX není jen matematický nástroj, ale obecný systém pro vysoce kvalitní strukturované dokumenty.

Zcela nedávno jsem narazil na německou společnost, která vytváří veškerou produktovou dokumentaci pro desítky produktových řad ve více než 150 jazycích na základě dat uložených v databázích, přičemž jako ústřední nástroj svých automatizovaných pracovních postupů využívá právě LaTeX. Kvalita výsledků byla působivá a podle jejich technického ředitele by přesnost, kvalita a rychlost uvedení na trh, kterých dosáhli, nebyly možné bez LaTeXu jako ústřední složky.

Foto: Frank Mittelbach obdržel čestný doktorát na Masarykově univerzitě (19. března 2026)

Když se ohlédnete za spoluprací mezi mezinárodní komunitou LaTeXu a Masarykovou univerzitou, co považujete za její nejvýznamnější přínosy?

Obecně lze říci, že Masarykova univerzita vždy byla skutečným domovem digitální typografie a komunity LaTeXu.

Zejména vývoj pdfTeXu a vyhodnocení a integrace HZ algoritmu do TeXu, které provedl Hàn Thế Thành v rámci své magisterské a doktorské práce pod vedením prof. Jiřího Zlatušky, byly nesmírně důležité. Tato práce ve své době podpořila rozmach ve využívání TeXu. Bez ní by TeX a v širším smyslu i LaTeX pravděpodobně postupem času ztratily na významu a dnes by mohly být zcela na okraji zájmu.

Co byste poradil studujícím a začínajícím výzkumníkům, kteří chtějí LaTeX efektivně využívat a vidí v něm užitečný nástroj, nikoli jen nutnost pro psaní diplomových prací a článků?

Studentům bych doporučil naučit se základy co nejdříve, ale pořádně, např. absolvovat kurz jako https://learnlatex.org nebo si přečíst kvalitní, pečlivě sestavenou knihu pro začátečníky, a do pokročilejších funkcí se pouštět teprve až je budou potřebovat.

LaTeX oceníte nejlépe, když ho využíváte k vylepšení struktury, konzistence a obsahu, spíše než k formátování. Pokud v LaTeXu píšete pravidelně, používáte šablony, správu verzí a několik dobře zvolených balíčků, rychle se z něj stane nástroj, který šetří čas a omezuje chyby. Klíčem není usilovat o dokonalost hned od začátku, ale vybudovat si pracovní postup, který vám pomůže psát lépe a spolehlivěji.

Foto: Návštěva Fakulty informatiky MU (18. března 2026)

Co byste si přál, aby si studenti a akademici Masarykovy univerzity odnesli z vaši návštěvy?

Rád bych, aby si odnesli tři věci:

• Za prvé, že kvalitní nástroje jsou důležité, protože formují způsob, jakým přemýšlíme, píšeme a sdílíme znalosti.

• Za druhé, že přístupnost a kvalita nejsou volitelnými doplňky, ale součástí odpovědné vědecké komunikace.

• A konečně, že má smysl jít za svými nápady a vizemi i když trvá dlouho, než přinesou ovoce. Součástí tohoto procesu je dosažení dílčích výsledků a jejich zdokonalování na základě zpětné vazby a nových poznatků. Nečekejte, až budou věci dokonalé (to se nikdy nestane), a možná ani nepochopíte, v čem dokonalost spočívá, pokud své nápady nepodrobíte kritice ostatních a podle toho je nevylepšíte.

Děkuji za rozhovor a těším se, že vás opět přivítáme na FI MU.

Autorka: Marta Vrlová, Oddělení vnějších vztahů a spolupráce s partnery FI MU

Foto:  Markus Kohz (upraveno s pomocí AI), Jitka Janů a FI MU