Rumunsko 98

Banát a Semenic

Obecné kecy o cestování po Rumunsku a odkazy na moje další cestopisy najdete na tu.

Zde najdete zážitky a zkušenosti z mojí cesty do Rumunska, kde jsem byl v létě 98. Nebyl jsem tam samozřejmě sám, ale s Kudrnou a hlavně pak s Lukášem, Výbojem a Pilíkem (dohromady nám říkali "Mladí a neklidní").

Co tady najdete:

Banát a Semenic

Tato část rumunských Karpat nepatří k žádným velehorám. My jsme spíše chodili podél řek a občas jsme přešli nějaký kopeček. Nalézá se zde celkem dost krasových útvarů (jeskyně, vodopády) a hlavně krásná rumunská příroda (mě nejvíce fascinovali místní louky, na kterých roste mnohonásobně více druhů květin než u nás). Co je na Banátu nejvíce zajímavé, jsou asi české vesnice. Uprostřed Rumunska tady prostě žijí Čechové, kteří jsem přišli před více než sto lety a nyní zde žijí způsobem, jakým se žilo tak před 60 lety u nás na vesnicích (to je pouze můj odhad). Dnes však již mladí jezdí do Čech (potkali jsme i auto s českou dálniční známkou) a tak bůh ví, jak to s těmito vesnicemi dopadne.

Organizační záležitosti

Jeli jsme s cestovní kanceláří Kudrna. Protože jsme jeli až na poslední chvíli, tak jsme to měli celkem levně (jim jsme platili asi 1800, celkem to přišlo asi na 2400). Jinak zájezd probíhal asi takto: dojeli jsme na výchozí místo, dostali jsme černobílé kopie map (pokud ale znáte rumunské mapy a představíte si jejich černobílou kopii, tak je vám jasné, že bychom podle nich daleko nedošli) a řekli nám, že příští sobotu v šest jede z Carašovy autobus zpátky. Kdo chtěl mohl jít sám (to ale nikdo nechtěl) a ostatní (tj. všichni) šli s průvodcama. Protože průvodci trasu znali a věděli, kde se dá spát, kde je voda a podobné "detaily", my jsme "jenom" chodili a kochali se přírodou. Celkem nás tam bylo asi dvacet a během dne jsme se vždy roztáhli, takže to nebylo ani nijak masové, jak by se někdo mohl u zájezdu s cestovkou obávat. Naopak jsme poznali zajímavé lidi a věčer u ohýnku příjemně pokecali. Pokud nechcete jet do Rumunska na vlastní pěst, tak vám tento způsob doporučuji.

Fotky

Fotky nemám, protože se mi pokazil foťák a všechno se to vyfotilo na na jeden snímek, který není příliš zajímavý.

Přibližný denní program a jídelníček:


Moje zápisky:

Den 0

Odjezd: Brno -> Bratislava -> Maďarsko -> Rumunsko

Den 1

Přijíždíme do Temešváru, prohlídka náměstí a kostela. Zjišťujeme, že za 140 lei, které jsem našel doma asi nic nekoupíme... Projíždíme Rumunskem dále : Dacie, krávy, povozy (i se značkama), Dacie, kukuřice, obilí, Dacie, koně, ovce, kukuřice, Dacie, rozbitý silnice, vláčky bez lokomotiv, rezavý vodojemy, móc vody v Dunaji ... Vystupujeme, koupeme se v Dunaji a odcházíme do Sv. Heleny, kde táboříme na fotbalovém hřišti. Průběžně se přejídáme morušema.

Den 2

První pochod směr Gernik (vedro, pastviny, bizardní stromy). Po cestě jeskyně Turecká díra (velká, s krápníkama - sice ne moc velký, ale může se na ně šahat). Spíme u mlýnků - kvalitní, dřevěné a zřejmě i funkční. Príma sprcha pod vodopádem (ne příliš teplá).

Den 3

Pokračujeme přes Rovensko (poslední česká vesnice kterou procházíme, nějvětší kopec trasy (asi)) k řece Něře podél které pokračujeme dál (skvělé rumunské mosty, ne příliš stabilní, o to zábavnější). Pěkné skály okolo.

Den 4

Ráno výprava k Lacu Dracului (jezero Draci oko, ve skále, fakt pěkný). Pokračujeme podél řeky, skály, cesta vytesaná do skály. Krásný dlouhý houpavý most, cesta na druhé straně však nepokračuje... Věčer se nám nepodařilo dostat do rezervace, kde jsme měli přespat (prý první neúplatný Rumun, kterého naši průvodci potkali). Koupání v krásné tůňce. V noci solidní bouřka.

Den 5

Procházíme rezervací, krásný velký vodopád, kaskády. Překonáváme několik brodů a trochu jsme se rozdělili (někteří šli příliš dopředu). Stopujeme do Aniny (někteří jeli 5 km autem, někteří 15 autobusem... kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp) a tam oslavujeme zápis na vysokou školu, který sice proběhl v naší nepřítomnosti, ale doufáme, že proběhl. Večer přespáváme v koňské ohradě, protože jsme nestihli dojít k naplánovanému tábořišti.

Den 6

Setkáváme se s těmi, co nám včera utekli a pokračujeme po zrušené úzkokolejce (zrušené tak kvalitně, že tam není ani jeden pražec). Úzkou cestu nám blokuje pastavec s početným stádem ovcí a cestu komplikuje přechod přes starý železniční most v korunách stromů, ze kterého zbyla jen konstrukce. Noc trávíme v klidu u ohýnku pod hvězdami. Pozn. Všude okolo kouzelný rumunský světlušky, který nesvítí, ale blikají.

Den 7

Pokračujeme již jen kousek přes jeden kopeček k další řece a novému tábořišti. Zbytek dne trávíme procházením koryta (spousta krásných skal) a lozením po skalách (a někteří i padáním ze skal do studené vody). Večer dojídáme zbylé jídlo...

Den 8

Pokračujeme kaňónem směrem k našemu cíli v Carašově. Cestou ještě jedna prímová jeskyně. V Carošově v hospodě koukáme na fotbal (MS ve Francii) a utrácíme zbylé Lei. Po té tři hodiny čekáme na autobus, který se trochu opozdil a pak již jedeme domů...

Den 9

Rumunsko -> Brno