Životní prostředí

Globální environmentální problémy

Jak už bylo zmíněno, jednoznačně hlavním problémem jsou globální klimatické změny (global climat change), známé také jako globální oteplování (global warming). Většina vědců (byť ne všichni) má za příčinu oteplování uvolňování tzv. skleníkových plynů (zejména CO2) do atmosféry v důsledku lidské činnosti, zejména při spalování fosilních paliv. Důsledky oteplování mohou být velmi vážné - prvním důsledkem je tání ledovců, zvýšení hladiny moří a tím zatopení nízko položených oblastí - extrémně jsou ohroženy např. tichomořské korálové ostrovy, jimž hrozí zánik. Dalšími následky klimatických změn bude vysychání rozsáhlých oblastí - např. v Africe, Střední Asii a posun vegetačních pásem ve všech oblastech, Evropu nevyjímaje. K tomu je nutno připočíst zvýšení frekvence přírodních katastrof typu El Niňo, rozsáhlých záplav v monzunových oblastech i v mírném pásmu (jen v okolních zemích: ČR 1997, Polsko 2001, Maďarsko 2001) apod.

Dalším globálním problémem je odlesňování, netýkající se zdaleka jen deštných lesů v Jižní Americe i rovníkové Africe, ale i lesních porostů v Kanadě, Rusku atd. Rychlým ekonomickým růstem jsou ohroženy pralesní porosty jihovýchodní Asie (Indonésie, Malajsie, Thajsko...).

Globálním problémem je degradace půd způsobená jednak intenzivním zemědělstvím (masivní anorganické hnojení, těžká technika), tak i naopak zemědělstvím extenzivním (spásání polopouštních a stepních porostů v pásmu Sahelu, kácení deštných lesů a následné zakládání rychle degradujících plantáží). Dalším degradujícím faktorem je eroze (např. na odlesněných půdách).

Problémem globálního dosahu je také znečištění, a to jak vzduchu, tak i vod a půd. Polutanty pocházejí nejen z průmyslové výroby, ale i ze zemědělství a především dopravy všeho druhu. Velmi nebezpečné je lokální znečištění ve velkých rychle rostoucích aglomeracích rozvojového světa (megapolis jižní, východní a jihovýchodní Asie, Latinské Ameriky), které postihuje zejména ty nejchudší. Globální dopady má znečištění těžkými kovy a nebezpečnými organickými látkami (pesticidy, PCB).

Neobnovitelné zdroje

Spotřeba energie přináší řadu problémů - její výroba je zajišťována z valné části spalováním fosilních paliv (tedy spotřebou neobnovitelného zdroje) a typicky s sebou nese produkci skleníkových plynů.

Výroba energie z jiných než fosilních zdrojů také není bez problémů: vodní elektrárny vyžadují stavbu přehrad obvykle s rozsáhlými ekologickými, ale často též sociálními důsledky (zábor orné půdy, likvidace původních porostů, vystěhování obyvatelstva atd.). Jaderné elektrárny (kromě toho že také spotřebovávají neobnovitelný zdroj) představují kromě potenciálního rizika havárie nevyřešený problém s ukládáním vyhořelého paliva. Většina stávajících jaderných elektráren navíc "nespaluje" jaderné palivo dostatečně efektivně. Obnovitelné zdroje dosud představují ve světové výrobě energie nepodstatný zlomek.

Distribuce a spotřeba vyrobené energie je velmi nerovnoměrná - třetina světového obyvatelstva nemá částečně nebo vůbec přístup k elektřině, dokonce i ve vyspělých zemích trpí jistá část - zejména staršího obyvatelstva - nedostatkem energie pro zajištění slušné životní úrovně a je nucena žít v tzv. "chladných obydlích" (cold homes), viz např. [UKSDAR2001].

Za uplynulé půlstoletí narostla spotřeba neobnovitelných zdrojů několikanásobně (fosilní paliva, nerostné suroviny). Nebezpečí představuje o exploatace obnovitelných zdrojů, vedoucí k jejich degradaci - intenzivní rybolov, těžba dřeva, spotřeba vody, intenzivní zemědělství.

předchozí - obsah části - obsah - další