předchozí - obsah části - obsah

Doprava

Silniční doprava

Nákladní doprava
V ČR je asi 55 tis km silnic, dálnice a rychlostní komunikace tvoří asi 770 km (údaje z roku 1997). Pokud jde o množství přepraveného nákladu:

  1. do roku 1989 výkon silniční nákladní dopravy narůstal
  2. od 1989 do 1994 výkon poklesl (vlivem útlumu v průmyslu, zejména těžkém),
  3. nyní výkon opět narůstá.
Vzrůstá podíl drobných přepravců. Z hlediska environmentální zátěže jde zejména při dopravě na větší vzdálenosti o neefektivní druh dopravy (ve srovnání s železnicí či lodní dopravou), má však řadu praktických výhod, díky nimž je stále častěji preferována:

Osobní doprava
Trendy jsou obdobné jako ve vyspělých zemích:

  1. nárůst individuální dopravy (i ve městech, kritická je situace v Praze)
  2. pokles počtu přepravených osob v MHD
  3. Vzniká začarovaný kruh: pokles počtu přepravených osob - rušení spojů - další pokles počtu přepravených osob ...
  4. Stát podporuje tzv. základní dopravní obslužnost ("2 spoje v pracovní den") dotacemi autobusových dopravců a ČD
Kromě toho typické pro ČR (i v jiných postkomunistických zemích):
  1. rapidní nárůst počtu osobních automobilů na počet obyvatel
  2. nedostatečná silniční dopravní infrastruktura (řídká síť dálnic a rychlostních komunikací),
  3. zanedbaná silniční dopravní infrastruktura (špatný stav silnic a dalších dopravních staveb, nedostatek prostředků na údržbu a opravy)
  4. nedostatečné napojení na mezinárodní silniční síť
  5. malé využívání kombinované přepravy (železnice-silnice)

Železniční doprava

ČR patří k zemím s relativně hustou železniční sítí, celková dálka momentálně provozovaných tratí je přes 9400 km.
  1. Hlavní tahy byly budovány již v 19. století (první "klasická" železnice u nás r. 1837), převážná většina ostatních tratí do první světové války - hlavní směry: "do Vídně".
  2. Po vzniku ČR budování lepšího propojení českých zemí a Slovenska a budování nových tratí na Slovensku. Hlavní tahy jsou "východ - západ".
  3. Dobudování a částečná modernizace (zejména elektrifikace a zabezpečovací zařízení) železniční sítě proběhlo v padesátých letech - v ČR např. trať 250: Brno - Tišnov - Křižanov - Žďár n.S., tratě v seveočeském uhelném revíru a především strategický tah západ - východ: Praha - Česká Třebová - (Přerov) - Bohumín - Košice (- Čierná n. Tisou - Čop).
Z hlediska současného drážního provozu:

Letecká doprava

Celosvětově podíl letecké přepravy (zejména osobní) vzrůstá, v ČR jde však pouze o zlomek přepravního výkonu osobní dopravy. Letecká doprava se jednak
  1. podílí na produkci skleníkových plynů (přestože je spotřeba leteckého petroleje absencí spotřebních daní nepřímo dotována) a také
  2. působí znečištění ve vyšších vrstvách atmosféry než doprava pozemní.
  3. Z energetického hlediska jde o nejnáročnější dopravu.

Alternativou slučující výhody letecké dopravy s nižší energetickou náročností by mohlo být použití moderních vzducholodí, použitelných hlavně pro přepravu rozměrných nákladů na velké i kratší vzdálenosti. Energeticky jsou podstatně efektivnější než letadla těžší než vzduch.

Lodní (říční a námořní) doprava

Výhody:

Nevýhody: Pro ČR má ekonomický význam především nákladní říční doprava, osobní doprava má spíše mimoprodukční funkce (zábava, volný čas). Lodní doprava v ČR sleduje podobný osud jako železniční doprava s tím, že lodní doprava byla ještě více závislá na (nyní utlumované) přepravě surovin a paliv (typicky uhlí do elektráren - např. Chvaletice). Pokud jde o dopravu námořní, ČR přišla o flotilu námořních lodí kuponovou privatizací.

Celkově představuje v ČR lodní doprava téměř zanedbatelný zlomek přepravních výkonů, v určitých odvětvích a lokalitách má však nezastupitelný význam.

Ostatní

Zejména v průmyslu, ale i pro osobní dopravy se používají (obvykle elektřinou poháněné):
  1. výtahy
  2. lanové dráhy
  3. pásové dopravníky
Tato dopravní zařízení (zejména výtahy, i osobní) se vyznačují vysokou efektivitou přeměny vstupní elektrické energie na požadovanou mechanickou energii. Patří tedy po stránce provozní k environmentálně vhodným druhům dopravy. Přijatelnost z hlediska vlivu na ŽP je však třeba posuzovat i pro K environmentální příznivým dopravním technologiím patří i poněkud kuriozní způsoby dopravy drobných zásilek:
  1. potrubní pošta - nevýhodou je velká počáteční investice i údržba (systém existuje dodnes např. v Praze mezi poštami nebo i jinde v budovách bank). Výhodou je možnost rychlého a spolehlivého zasílání originálů dokumentů.
  2. poštovní holubi

Shrnutí vlivu dopravy na ŽP

Při posuzování vlivu dopravy na ŽP je třeba rozlišovat:
předchozí - obsah části - obsah