INFORMAČNÍ PRÁVO

Zákon č. 412/2005 Sb.,

o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti

Úvod

Systém ochrany utajovaných skutečností umožní minimalizovat počet skutečností utajovaných ve veřejném zájmu, zajistí jim nejvyšší možnou ochranu a zabezpečí přístup k těmto skutečnostem pouze osobám, které je nezbytně potřebují k výkonu svého povolání nebo funkce. Dále vytváří předpoklady pro výměnu utajovaných skutečností v rámci mezinárodních styků.

Právo Evropského společenství oblast ochrany utajovaných skutečností nereguluje. Proto související zákonodárství přihlíželo k právní úpravě a zkušenostem některých zemí Evropské unie, zejména Spolkové republiky Německo a Dánska a současně jsou využity i některé postupy, uplatňované v Severoatlantické alianci a Západoevropské unii. Do předchozího zákona byly v modifikované podobě převzaty některé principy a instituty, například systém klasifikace utajovaných skutečností, institut bezpečnostních prověrek fyzických osob a organizací, prostředky ochrany utajovaných skutečností, oblast průmyslové bezpečnosti a pravidla pro ochranu utajovaných skutečností, předávaných v rámci mezinárodních styků.

Předchozí zákon, tj. zákon č. 148/1998, o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů byl schválen dne 11. 6. 1998, de 2. 7. 1998 byl vyhlášen ve Sbírce zákonů ČR a nabyl účinnosti dnem 1. 10. 1998. Za 7 let své platnosti byl 17krát novelizován.

Zkušenosti z aplikace tohoto zákona a prováděcích právních předpisů ukázaly, že stávající právní úprava je poměrně složitá, nepřehledná, nejasně strukturovaná, neužívá jednoznačnou terminologii, a tak ve svém celku vyvolává potíže při své aplikaci. Dále postrádá některé základní instituty, které by zajišťovaly právní jistotu zúčastněných subjektů. Procesní úprava v oblasti rozhodování Národního bezpečnostního úřadu je nedostatečná, a to jednak ve vztahu k výše uvedené právní jistotě osob, ale také ve vztahu k možnosti Úřadu či jiného subjektu provádějícího řízení o vydání osvědčení, potvrzení či dokladu zamezit zbytečnému prodlužování tohoto procesu. Nedostatečnost procesní úpravy byla předmětem kritiky jak ze strany subjektů bezpečnostních prověrek, tak orgánů státu, kdy zejména nejasné postavení statutárního orgánu v procesu prověřování vede k nejednotnému přístupu k problematice ochrany utajovaných skutečností. Nedostatky procesní úpravy konstatoval též Ústavní soud, jehož zásadní nález vyvolal významnou novelizaci stávajícího zákona.

Jako velmi závažné se zde jeví rovněž přetěžování kapacit Úřadu v oblasti personální bezpečnosti způsobené zejména velkým počtem žádostí statutárních orgánů o vydání osvědčení bez vyjasněné personální koncepce v oblasti ochrany utajovaných skutečností. Toto se projevuje především navrhováním osob na neodpovídající stupně utajení, které se v průběhu již započaté bezpečnostní prověrky často mění.

Proto byl stávající zákon prakticky nahrazen následující zcela novou komplexní normou.

Obsah uvedené právní úpravy

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila vládní návrh zákona o ochraně utajovaných skutečností a o bezpečnostní způsobilosti dne 21. 9. 2005. Dne 18. 10. 2005 byl vyhlášen ve Sbírce zákonů ČR.

Zákon nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2006.

Jeho současná podoba je následující:

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje zásady pro stanovení informací jako informací utajovaných, podmínky pro přístup k nim a další požadavky na jejich ochranu, zásady pro stanovení citlivých činností a podmínky pro jejich výkon a s tím spojený výkon státní správy.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) utajovanou informací informace v jakékoliv podobě zaznamenaná na jakémkoliv nosiči označená v souladu s tímto zákonem, jejíž vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu České republiky nebo může být pro tento zájem nevýhodné, a která je uvedena v seznamu utajovaných informací (§ 139),

b) zájmem České republiky zachování její ústavnosti, svrchovanosti a územní celistvosti, zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, mezinárodních závazků a obrany, ochrana ekonomiky a ochrana života nebo zdraví fyzických osob,

c) porušením povinnosti při ochraně utajované informace porušení povinnosti uložené tímto zákonem nebo na základě tohoto zákona,

d) orgánem státu organizační složka státu podle zvláštního právního předpisu¹⁾, kraj²⁾, hlavní město Praha³⁾ a obec⁴⁾ při výkonu státní správy ve věcech, které stanoví zvláštní právní předpis; orgánem státu se rozumí i Bezpečnostní informační služba⁵⁾, Vojenské zpravodajství⁶⁾ a Česká národní banka⁷⁾,

e) odpovědnou osobou

1. u ministerstva ministr,

2. u jiného ústředního správního úřadu ten, kdo stojí v jeho čele,

3. u organizační složky státu, zřízené jinou organizační složkou státu, ten, kdo je odpovědnou osobou u organizační složky státu vykonávající funkci jejího zřizovatele,

4. u dalších organizačních složek státu ten, kdo stojí v jejich čele,

5. u Bezpečnostní informační služby a Vojenského zpravodajství ředitel,

6. u České národní banky guvernér,

7. u kraje ředitel krajského úřadu,

8. u hlavního města Prahy ředitel Magistrátu hlavního města Prahy,

9. u statutárního města tajemník magistrátu,

10. u dalších měst a obcí tajemník jejich úřadu, a není-li jej, starosta,

11. u organizační složky územního samosprávného celku ten, kdo je odpovědnou osobou u územního samosprávného celku vykonávajícího funkci jejího zřizovatele,

12. u právnických osob neuvedených v bodech 6 až 10 statutární orgán; jedná-li podle zvláštního právního předpisu⁸⁾ jménem těchto jiných právnických osob více osob, které jsou statutárním orgánem, nebo osoba, která statutárním orgánem není, pak je odpovědnou osobou pouze ta z nich, která je jednáním ve věcech upravených tímto zákonem pověřena, a

13. podnikající fyzická osoba⁹⁾,

f) původcem utajované informace orgán státu, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, u nichž utajovaná informace vznikla, nebo Úřad průmyslového vlastnictví podle § 70 odst. 4,

g) cizí mocí cizí stát nebo jeho orgán anebo nadnárodní nebo mezinárodní organizace nebo její orgán,

h) neoprávněnou osobou fyzická nebo právnická osoba, která nesplňuje podmínky přístupu k utajované informaci stanovené tímto zákonem,

i) poučením písemný záznam o seznámení fyzické osoby s jejími právy a povinnostmi v oblasti ochrany utajovaných informací a s následky jejich porušení,

j) bezpečnostním standardem utajovaný soubor pravidel, ve kterém se stanoví postupy, technická řešení, bezpečnostní parametry a organizační opatření pro zajištění nejmenší možné míry ochrany utajovaných informací,

k) bezpečnostním provozním módem prostředí, ve kterém informační systém pracuje, charakterizované stupněm utajení zpracovávané utajované informace a úrovněmi oprávnění uživatelů.

ČÁST DRUHÁ

OCHRANA UTAJOVANÝCH INFORMACÍ

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 3

Újma zájmu České republiky a nevýhodnost pro zájmy

České republiky

(1) Újmou zájmu České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí poškození nebo ohrožení zájmu České republiky. Podle závažnosti poškození nebo ohrožení zájmu České republiky se újma člení na mimořádně vážnou újmu, vážnou újmu a prostou újmu.

(2) Mimořádně vážná újma zájmu České republiky vznikne vyzrazením utajované informace neoprávněné osobě nebo zneužitím utajované informace, které může mít za následek

a) bezprostřední ohrožení svrchovanosti, územní celistvosti nebo demokratických základů České republiky,

b) rozsáhlé ztráty na lidských životech nebo rozsáhlé ohrožení zdraví obyvatel,

c) mimořádně vážné nebo dlouhodobé poškození ekonomiky České republiky,

d) značné narušení vnitřního pořádku a bezpečnosti České republiky,

e) mimořádně vážné ohrožení významných bezpečnostních operací nebo činnosti zpravodajských služeb,

f) mimořádně vážné ohrožení činnosti nebo existence Organizace Severoatlantické smlouvy, Evropské unie nebo členského státu,

g) mimořádně vážné ohrožení bojeschopnosti ozbrojených sil České republiky, Organizace Severoatlantické smlouvy nebo jejího členského státu nebo členského státu Evropské unie, nebo

h) mimořádně vážné poškození diplomatických nebo jiných vztahů České republiky k Organizaci Severoatlantické smlouvy, Evropské unii nebo členskému státu.

(3) Vážná újma zájmu České republiky vznikne vyzrazením utajované informace neoprávněné osobě nebo zneužitím utajované informace, které může mít za následek

a) ohrožení svrchovanosti, územní celistvosti a demokratických základů České republiky,

b) značnou škodu České republiky ve finanční, měnové nebo hospodářské oblasti,

c) ztráty na lidských životech nebo ohrožení zdraví obyvatel,

d) narušení vnitřního pořádku a bezpečnosti České republiky,

e) vážné ohrožení bojeschopnosti ozbrojených sil České republiky, Organizace Severoatlantické smlouvy nebo jejího členského státu nebo členského státu Evropské unie,

f) vážné ohrožení významných bezpečnostních operací nebo činnosti zpravodajských služeb,

g) vážné ohrožení činnosti Organizace Severoatlantické smlouvy, Evropské unie nebo členského státu,

h) vážné narušení diplomatických vztahů České republiky k Organizaci Severoatlantické smlouvy, Evropské unii nebo členskému státu nebo jinému státu, nebo

i) vážné zvýšení mezinárodního napětí.

(4) Prostá újma zájmu České republiky vznikne vyzrazením utajované informace neoprávněné osobě nebo zneužitím utajované informace, které může mít za následek

a) zhoršení vztahů České republiky s cizí mocí,

b) ohrožení bezpečnosti jednotlivce,

c) ohrožení bojeschopnosti ozbrojených sil České republiky, Organizace Severoatlantické smlouvy nebo jejího členského státu nebo členského státu Evropské unie,

d) ohrožení bezpečnostních operací nebo činnosti zpravodajských služeb,

e) ohrožení činnosti či existence Evropské unie nebo jejího členského státu,

f) zmaření, ztížení anebo ohrožení prověřování nebo vyšetřování zvlášť závažných trestných činů¹⁰⁾ nebo usnadnění jejich páchání,

g) vznik nezanedbatelné škody České republice, nebo

h) závažné narušení ekonomických zájmů České republiky.

(5) Nevýhodné pro zájmy České republiky je vyzrazení utajované informace neoprávněné osobě nebo zneužití utajované informace, které může mít za následek

a) narušení činnosti ozbrojených sil České republiky, Organizace Severoatlantické smlouvy nebo jejího členského státu nebo členského státu Evropské unie,

b) zmaření, ztížení anebo ohrožení prověřování nebo vyšetřování ostatních trestných činů než uvedených v odstavci 4 písm. f) nebo usnadnění jejich páchání,

c) poškození významných ekonomických zájmů České republiky nebo Evropské unie nebo jejího členského státu,

d) narušení důležitých obchodních nebo politických jednání České republiky s cizí mocí, nebo

e) narušení bezpečnostních nebo zpravodajských operací.

§ 4

Stupně utajení

Utajovaná informace se klasifikuje stupněm utajení

a) Přísně tajné, jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může způsobit mimořádně vážnou újmu zájmům České republiky,

b) Tajné, jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může způsobit vážnou újmu zájmům České republiky,

c) Důvěrné, jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může způsobit prostou újmu zájmům České republiky,

d) Vyhrazené, jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může být nevýhodné pro zájmy České republiky.

§ 5

Druhy zajištění ochrany utajovaných informací

Ochrana utajovaných informací je zajišťována

a) personální bezpečností, kterou tvoří výběr fyzických osob, které mají mít přístup k utajovaným informacím, ověřování podmínek pro jejich přístup k utajovaným informacím, jejich výchova a ochrana,

b) průmyslovou bezpečností, kterou tvoří systém opatření k zjišťování a ověřování podmínek pro přístup podnikatele k utajovaným informacím a k zajištění nakládání s utajovanou informací u podnikatele v souladu s tímto zákonem,

c) administrativní bezpečností, kterou tvoří systém opatření při tvorbě, příjmu, evidenci, zpracování, odesílání, přepravě, přenášení, ukládání, skartačním řízení, archivaci, případně jiném nakládání s utajovanými informacemi,

d) fyzickou bezpečností, kterou tvoří systém opatření, která mají neoprávněné osobě zabránit nebo ztížit přístup k utajovaným informacím, popřípadě přístup nebo pokus o něj zaznamenat,

e) bezpečností informačních nebo komunikačních systémů, kterou tvoří systém opatření, jejichž cílem je zajistit důvěrnost, integritu a dostupnost utajovaných informací, s nimiž tyto systémy nakládají, a odpovědnost správy a uživatele za jejich činnost v informačním nebo komunikačním systému a

f) kryptografickou ochranou, kterou tvoří systém opatření na ochranu utajovaných informací použitím kryptografických metod a kryptografických materiálů při zpracování, přenosu nebo ukládání utajovaných informací.

HLAVA II

PERSONÁLNÍ BEZPEČNOST

Podmínky přístupu fyzické osoby k utajované informaci

stupně utajení Vyhrazené

§ 6

(1) Fyzické osobě lze umožnit přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené, jestliže jej nezbytně potřebuje k výkonu své funkce, pracovní nebo jiné činnosti, je držitelem oznámení o splnění podmínek pro přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené (dále jen "oznámení"), osvědčení fyzické osoby (§ 54) nebo dokladu (§ 80) a je poučena, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak (§ 58 až 62).

(2) Oznámení se vydá fyzické osobě, která

a) je způsobilá k právním úkonům v plném rozsahu,

b) dosáhla alespoň 18 let věku,

c) je bezúhonná.

(3) Splnění podmínek podle odstavce 2 ověřuje a oznámení fyzické osobě vydává ten, kdo je vůči ní v rámci služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu odpovědnou osobou, nebo jí určená osoba. Jde-li o fyzickou osobu, vůči níž není odpovědná osoba podle věty první, splnění podmínek podle odstavce 2 ověřuje a oznámení fyzické osobě vydá Národní bezpečnostní úřad (dále jen "Úřad") na základě písemné žádosti.

§ 7

(1) Podmínka způsobilosti k právním úkonům se prokazuje prohlášením fyzické osoby o způsobilosti k právním úkonům. Podmínka věku se prokazuje občanským průkazem nebo cestovním dokladem fyzické osoby. Podmínka bezúhonnosti se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů¹¹⁾ a v případě cizince i obdobným dokladem státu, jehož je cizinec státním občanem, jakož i státu, v němž cizinec pobýval nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců. Doklady k ověření bezúhonnosti nesmějí být starší než 3 měsíce od jejich vydání.

(2) Doklady podle odstavce 1 předkládá fyzická osoba.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví vzor prohlášení fyzické osoby o způsobilosti k právním úkonům.

§ 8

Bezúhonnost

Podmínku bezúhonnosti splňuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena za spáchání úmyslného trestného činu nebo trestného činu vztahujícího se k ochraně utajovaných informací, pokud se na ni nehledí, jako by odsouzena nebyla.

§ 9

(1) Před prvním přístupem k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené ten, kdo je vůči fyzické osobě v rámci služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu osobou odpovědnou, zajistí její poučení. Jde-li o fyzickou osobu, vůči níž není odpovědná osoba podle věty první, zajistí poučení odpovědná osoba toho, kdo přístup k utajované informaci umožní. Poučení podepisuje fyzická osoba a ten, kdo poučení provedl; jeden výtisk poučení jí předá a jeden výtisk uloží¹²⁾.

(2) Ten, kdo vydal oznámení, je povinen každé 3 roky ode dne jeho vydání ověřovat splnění podmínek stanovených v § 6 odst. 2 písm. a) a c); ověřovat splnění těchto podmínek je oprávněn i před uplynutím této lhůty, existují-li důvodné pochybnosti o tom, že osoba přestala některou z nich splňovat.

(3) Platnost oznámení zaniká

a) doručením písemného vyrozumění toho, kdo oznámení vydal, že fyzická osoba přestala splňovat podmínku uvedenou v § 6 odst. 2 písm. a) nebo c),

b) skončením služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu, ve kterém byl fyzické osobě umožněn přístup k utajovaným informacím,

c) vznikem služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu, ve kterém má být fyzické osobě umožněn přístup k utajovaným informacím, pokud oznámení vydal Úřad podle § 6 odst. 3,

d) úmrtím nebo prohlášením osoby za mrtvou,

e) odcizením nebo ztrátou,

f) takovým poškozením, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, nebo

g) doručením písemného vyrozumění toho, kdo oznámení vydal, že fyzická osoba nesplnila ve stanovené lhůtě povinnost podle § 10 odst. 2 písm. b).

(4) Při zániku platnosti oznámení podle odstavce 3 písm. a) a g) je ten, kdo oznámení vydal, povinen zajistit, aby fyzická osoba neměla přístup k utajované informaci, a o tomto zániku je povinen fyzickou osobu písemně vyrozumět. V písemném vyrozumění uvede důvod zániku platnosti oznámení. Při zániku platnosti oznámení podle odstavce 3 písm. b), c), d) nebo f) je ten, kdo oznámení vydal, povinen o tomto zániku učinit písemný záznam, který uloží¹²⁾.

(5) Přístup fyzické osoby k utajované informaci není dotčen zánikem platnosti oznámení podle odstavce 3 písm. e) a f); ten, kdo oznámení vydal, v tomto případě na základě písemné žádosti vydá do 5 dnů od doručení žádosti nové oznámení, které nahrazuje oznámení původní.

(6) Při zániku platnosti oznámení podle odstavce 3 písm. a) je fyzická osoba povinna odevzdat oznámení do 5 dnů ode dne doručení písemného vyrozumění a v případě zániku platnosti oznámení podle odstavce 3 písm. b) nebo c) do 5 dnů ode dne tohoto zániku tomu, kdo oznámení vydal.

(7) V případě zániku platnosti oznámení se má za to, že fyzická osoba poučena není.

(8) Prováděcí právní předpis stanoví vzor oznámení a poučení.

Poučení osoby provede statutární orgán fyzické osoby a není-li jej, ten kdo fyzické osobě přístup k utajované informaci umožní. Toto poučení je další podmínkou přístupu k utajované informaci. Zároveň se stanoví povinnost odpovědné osoby kdykoliv ověřovat splnění podmínek, nejdéle však jednou za tři roky, kdy musí dotyčná osoba předložit prohlášení fyzické osoby o způsobilosti k právním úkonům a aktuální výpis z evidence Rejstříku trestů. Dobu tří let považuje předkladatel za přiměřenou pro ochranu utajovaných informací a zároveň nezatěžující nadbytečnými úkony fyzickou osobu, která má mít přístup k utajované informaci. Zároveň stanoví důvody zániku platnosti oznámení podle § 6.

Ustanovení dále řeší postup statutárního orgánu a fyzické osoby v případě, kdy fyzická osoba přestala splňovat podmínky pro vydání oznámení.

§ 10

(1) Podmínky uvedené v § 6 odst. 2 písm. a) a c) musí fyzická osoba, která je držitelem oznámení, splňovat po celou dobu přístupu k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené.

(2) Fyzická osoba podle odstavce 1 je povinna

a) písemně sdělovat tomu, kdo vydal oznámení, změnu týkající se podmínek uvedených v § 6 odst. 2 písm. a) a c) a dále změnu údajů, které se v oznámení uvádějí, a to ve lhůtě 5 dnů ode dne, kdy tato změna nastala,

b) v případech podle § 9 odst. 2 předložit ve stanovené lhůtě na žádost toho, kdo vydal oznámení, výpis z evidence Rejstříku trestů¹¹⁾ a prohlášení fyzické osoby o způsobilosti k právním úkonům; tyto doklady nesmějí být starší než 3 měsíce.

Podmínky přístupu fyzické osoby k utajované informaci stupně

utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné

§ 11

(1) Fyzické osobě lze umožnit přístup k utajované informaci stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné, jestliže jej nezbytně potřebuje k výkonu své funkce, pracovní nebo jiné činnosti, je držitelem platného osvědčení fyzické osoby (§ 54) příslušného stupně utajení a je poučena, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak (§ 58 až 62).

(2) Před prvním přístupem k utajované informaci stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné ten, kdo je vůči fyzické osobě v rámci služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu osobou odpovědnou, zajistí její poučení. Jde-li o fyzickou osobu ve vztahu, vůči níž není odpovědná osoba podle věty první, zajistí poučení odpovědná osoba toho, kdo fyzické osobě přístup k utajované informaci umožní. Poučení podepisuje fyzická osoba a ten, kdo poučení provedl; jeden výtisk poučení jí předá, jeden výtisk uloží¹²⁾ a jeden zašle Úřadu. Povinnost zaslání jednoho výtisku poučení Úřadu se nevztahuje na zpravodajské služby České republiky¹³⁾ (dále jen "zpravodajské služby") v případech podle § 140 odst. 1 písm. a) a na Ministerstvo vnitra v případech podle § 141 odst 1.

(3) Poučení ředitele Úřadu a ředitele Bezpečnostní informační služby provede předseda vlády; pro podpis, předání a uložení výtisku poučení platí odstavec 2 obdobně.

(4) V případě zániku platnosti osvědčení fyzické osoby (§ 56 odst. 1) se má za to, že fyzická osoba poučena není.

Ustanovení stanoví základní zásadu "potřebu znát" pro přístup k utajované informaci stupně utajení Důvěrné, Tajné a Přísně tajné. Tato zásada je realizována tím, že fyzické osobě se umožní přístup k utajované informaci, kterou potřebuje k výkonu své funkce, pracovní nebo jiné činnosti. Další podmínkou přístupu je platné osvědčení na takový stupeň utajení, který odpovídá minimálně stupni utajení informace, ke které bude mít fyzická osoba přístup a její poučení pro tento stupeň utajení. Poučení provádí odpovědná osoba, není-li jí pak ten, kdo přístup umožní.

§ 12

Podmínky pro vydání osvědčení fyzické osoby

(1) Osvědčení fyzické osoby Úřad vydá fyzické osobě, která

a) je státním občanem České republiky nebo státním občanem členského státu Evropské unie nebo Organizace Severoatlantické smlouvy,

b) splňuje podmínky uvedené v § 6 odst. 2,

c) je osobnostně způsobilá,

d) je bezpečnostně spolehlivá.

(2) Podmínky uvedené v odstavci 1 musí fyzická osoba splňovat po celou dobu platnosti osvědčení fyzické osoby (§ 55).

§ 13

Osobnostní způsobilost

(1) Podmínku osobnostní způsobilosti splňuje fyzická osoba, která netrpí poruchou či obtížemi, které mohou mít vliv na její spolehlivost nebo schopnost utajovat informace.

(2) Osobnostní způsobilost podle odstavce 1 se ověřuje na základě prohlášení k osobnostní způsobilosti a v případech stanovených tímto zákonem (§ 106) i na základě znaleckého posudku o osobnostní způsobilosti.

(3) Zpravodajská služba u svých příslušníků, zaměstnanců a uchazečů o zaměstnání nebo o přijetí do služebního poměru v případech podle § 140 odst. 1 písm. a) a Ministerstvo vnitra v případech podle § 141 odst. 1 ověřuje osobnostní způsobilost na základě prohlášení k osobnostní způsobilosti nebo na základě psychologického vyšetření psychologickým pracovištěm zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra; pro účely žádosti podle § 94 na stupeň utajení Přísně tajné se osobnostní způsobilost ověřuje na základě psychologického vyšetření.

Z hlediska ochrany utajovaných informací je nezbytné, aby osoba, která má mít přístup k utajovaným informacím, splňovala určité osobnostní předpoklady. V ustanovení se vymezují potíže psychické povahy, které mohou negativně ovlivnit úsudek nebo chování osoby. Cílem posuzování osobnostní způsobilosti je zjistit, zda u osoby neexistují poruchy v chování nebo jiné obtíže psychického charakteru, které by mohly mít vliv na její schopnost odpovídajícím způsobem zajistit ochranu utajovaných informací.

Osobnostní způsobilost se bude hodnotit na základě prohlášení k osobnostní způsobilosti a v případech stanovených zákonem bude zjišťována znaleckým posudkem o osobnostní způsobilosti. Znalecký posudek je obligatorně vyžadován pouze v případě řízení o vydání osvědčení pro stupeň utajení Přísně tajné s ohledem za závažnost újmy, která by mohla při nedodržení ochrany utajované informace tohoto druhu vzniknout. Zároveň se zde stanovuje výjimka pro zpravodajské služby a Ministerstvo vnitra, kde toto ověřování bude probíhat na jejich specializovaných pracovištích.

§ 14

Bezpečnostní spolehlivost

(1) Podmínku bezpečnostní spolehlivosti splňuje fyzická osoba, u níž není zjištěno bezpečnostní riziko.

(2) Bezpečnostním rizikem je

a) závažná nebo opakovaná činnost proti zájmům České republiky, nebo

b) činnost, spočívající v potlačování základních práv a svobod, anebo podpora takové činnosti.

(3) Za bezpečnostní riziko lze též považovat

a) zařazení do složky bývalé Státní bezpečnosti s rozvědným nebo kontrarozvědným zaměřením, zpravodajské správy Generálního štábu Československé lidové armády nebo odboru vnitřní ochrany Sboru nápravné výchovy anebo prokazatelnou spolupráci s bývalou Státní bezpečností nebo zpravodajskou správou Generálního štábu Československé lidové armády nebo odborem vnitřní ochrany Sboru nápravné výchovy,

b) užívání jiné identity,

c) úmyslné porušení právních předpisů, na jehož základě může nastat újma zájmu České republiky,

d) chování, které má vliv na důvěryhodnost nebo ovlivnitelnost osoby a může ovlivnit její schopnost utajovat informace,

e) styky s osobou, která vyvíjí nebo vyvíjela činnost proti zájmu České republiky,

f) pravomocné odsouzení pro trestný čin,

g) uvedení nepravdivé informace nebo zamlčení informace rozhodné pro objektivní zjištění skutečného stavu věci v řízení podle části čtvrté nebo nenahlášení změny údajů uvedených v příloze k této žádosti o vydání osvědčení fyzické osoby (§ 94) nebo v jiném materiálu poskytnutém Úřadu v příloze k této žádosti,

h) porušení povinnosti při ochraně utajovaných informací, nebo

i) zřejmě nepřiměřené finanční nebo majetkové poměry vzhledem k řádně přiznaným příjmům fyzické osoby.

V odstavci 3 je uveden taxativní výčet fakultativních rizik, která umožňují při jejich posuzování uvážení správního orgánu. Při posuzování těchto rizik se bude správní orgán zabývat hodnocením řady okolností, při výskytu tohoto rizika v závislosti na individuálních poměrech, jako je např. četnost výskytu rizika, dobou, která od výskytu případného rizika uplynula, chováním osoby apod. Rizikem nemusí být pouze úmyslná činnost proti státním zájmům, ale i nevědomé konání, které je způsobilé přivodit újmu zájmům České republiky, např. trvalé soužití s osobami, které takovouto činnost úmyslně vykonávají. Rizika se budou zjišťovat zpětně s ohledem na požadovaný stupeň utajení uvedený v žádosti fyzické osoby o vydání osvědčení.

(4) Bezpečnostní rizika uvedená v odstavci 2 a odstavci 3 písm. a) se v případě žádosti podle § 94 zjišťují za období od 15 let věku; bezpečnostní rizika uvedená v odstavci 3 písm. b) až i) se zjišťují 10 let zpětně od podání žádosti pro stupeň utajení Důvěrné, 15 let zpětně pro stupeň utajení Tajné a 20 let zpětně pro stupeň utajení Přísně tajné, nebo za období od 15 let věku podle toho, které z nich je kratší.

(5) K bezpečnostnímu riziku uvedenému v odstavci 3 písm. b) se nepřihlíží, pokud fyzická osoba užívala jinou identitu ze zákonného důvodu.

(6) Při posuzování, zda skutečnost uvedená v odstavci 3 je bezpečnostním rizikem, se přihlíží k tomu, do jaké míry může ovlivnit schopnost utajovat informace, k době jejího výskytu, k jejímu rozsahu, charakteru a k chování fyzické osoby v období uvedeném v odstavci 4.

(7) Zpravodajská služba u svých příslušníků, zaměstnanců a uchazečů o zaměstnání nebo o přijetí do služebního poměru může při posuzování bezpečnostního rizika podle odstavce 3 provést fyziodetekční vyšetření, pokud zjištěné skutečnosti vyvolávají pochybnosti o schopnosti fyzické osoby utajovat informace.

HLAVA III

PRŮMYSLOVÁ BEZPEČNOST

Podmínky přístupu podnikatele k utajované informaci a formy

přístupu podnikatele k utajované informaci

§ 15

Podnikateli lze umožnit přístup k utajované informaci, jestliže jej nezbytně potřebuje k výkonu své činnosti a je držitelem platného osvědčení podnikatele (§ 54) příslušného stupně utajení, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 58 až 62).

Obdobně jako u fyzických osob, tak i zde jsou stanoveny podmínky, za kterých může mít podnikatel přístup k utajované informaci. I u podnikatele musí být uplatňována zásada "potřebuje znát"; další nezbytnou podmínkou je rovněž platné osvědčení podnikatele.

Výkonem činnosti podnikatele pro přístup k utajovaným informacím je myšlena obchodní činnost či závazek vyplývající z obchodního zákoníku, živnostenského zákona popřípadě jiných zákonů či mezinárodních smluv, na základě které je zřejmé, že podnikatel pro splnění svých obchodních či jiných závazků vyplývajících ze smluvního vztahu, se bude muset bezpodmínečně seznamovat s utajovanými informacemi.

§ 16

Podmínky pro vydání osvědčení podnikatele

(1) Osvědčení podnikatele Úřad vydá podnikateli,

a) který je ekonomicky stabilní,

b) který je bezpečnostně spolehlivý,

c) který je schopen zabezpečit ochranu utajovaných informací a

d) pokud odpovědná osoba a prokuristé jsou držiteli platného osvědčení fyzické osoby nejméně pro takový stupeň utajení, pro který žádá podnikatel o vydání osvědčení podnikatele, nebo jsou držiteli platného oznámení v případě, že má být vydáno osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Vyhrazené.

(2) Podmínky uvedené v odstavci 1 musí podnikatel splňovat po celou dobu platnosti osvědčení podnikatele (§ 55).

§ 17

Ekonomická stabilita

(1) Podmínku ekonomické stability nesplňuje podnikatel,

a) který byl zrušen¹⁴⁾,

b) kterému byla povolena ochranná lhůta¹⁵⁾,

c) na jehož majetek byl prohlášen konkurs¹⁶⁾ nebo návrh na prohlášení konkursu byl zamítnut pro nedostatek majetku nebo konkurs byl zrušen pro nedostatek majetku,

d) u kterého bylo soudem povoleno nucené vyrovnání nebo na něhož byl soudem návrh na nucené vyrovnání zamítnut, nebo

e) u kterého byla zavedena nucená správa.

(2) Za ekonomicky nestabilního lze též považovat podnikatele,

a) který má splatný nedoplatek na pojistném na sociální zabezpečení, na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo na pojistném na veřejné zdravotní pojištění, včetně penále,

b) který má splatný nedoplatek na dani z příjmů, na dani z přidané hodnoty či na jiných daních včetně příslušného penále z dlužné částky, popřípadě na vyměřeném clu, včetně případných úroků,

c) který trvale či opakovaně neplní finanční povinnosti vůči státu, fyzickým nebo právnickým osobám, nebo

d) u něhož bylo rozhodnuto o exekuci na jeho majetek.

§ 18

Bezpečnostní spolehlivost

(1) Podmínku bezpečnostní spolehlivosti nesplňuje podnikatel, u něhož bylo zjištěno bezpečnostní riziko.

(2) Bezpečnostním rizikem je činnost statutárního orgánu nebo jeho člena, člena kontrolního orgánu nebo prokuristy proti zájmům České republiky.

(3) Za bezpečnostní riziko lze též považovat

a) uvedení nepravdivé informace nebo zamlčení informace rozhodné pro objektivní a úplné zjištění skutečného stavu věci při ověřování podmínek pro vydání osvědčení podnikatele nebo nenahlášení změny údajů uvedených v žádosti podle § 96 nebo v jiném materiálu poskytnutém Úřadu k této žádosti,

b) kapitálové, finanční nebo obchodní vztahy k jiným fyzickým nebo právnickým osobám anebo k cizí moci, které vyvíjejí nebo vyvíjely činnost proti zájmům České republiky,

c) personální nestabilitu ve statutárním nebo v kontrolním orgánu nebo v osobách prokuristů,

d) je-li podnikatel akciovou společností s jinou formou akcií, než jsou akcie znějící na jméno,

e) je-li společníkem, který má rozhodující vliv na volbu nebo jmenování statutárního nebo kontrolního orgánu podnikatele, akciová společnost s jinou formou akcií, než jsou akcie znějící na jméno,

f) porušení povinnosti při ochraně utajovaných informací,

g) pravomocné odsouzení fyzické osoby, která je společníkem podnikatele, pro úmyslný trestný čin,

h) úmyslné porušení právních předpisů osobami oprávněnými jménem podnikatele nebo za podnikatele jednat, na jehož základě může nastat újma zájmu České republiky, nebo

i) vztah cizího státního příslušníka zaměstnaného podnikatelem k fyzickým osobám nebo právnickým osobám nebo k cizí moci, které vyvíjely nebo vyvíjejí činnost proti zájmům České republiky.

§ 19

Způsobilost zabezpečit ochranu utajovaných informací

Podmínku způsobilosti zabezpečit ochranu utajovaných informací nesplňuje podnikatel, který není schopen zajistit a dodržovat jednotlivé druhy zajištění ochrany utajovaných informací podle tohoto zákona v závislosti na příslušném stupni utajení a formě výskytu utajované informace.

§ 20

Formy přístupu podnikatele k utajované informaci

(1) Podnikatel má přístup k utajované informaci,

a) která u něho vzniká, nebo je mu poskytnuta, nebo

b) která u něho nevzniká, ani mu není poskytována, ale ke které mají přístup zaměstnanci podnikatele nebo osoby jednající jménem podnikatele nebo za podnikatele, a to v souvislosti s výkonem pracovní nebo jiné činnosti pro podnikatele na základě smlouvy.

(2) V případě přístupu podle odstavce 1 písm. b) musí podnikatel splňovat podmínku podle § 16 odst. 1 písm. c) pouze zajištěním ochrany utajované informace personální bezpečností [§ 5 písm. a)].

Ustanovení vymezuje formy přístupu podnikatele k utajované informaci. Utajovaná informace se může u podnikatele vyskytnout v materiální podobě, a to jestliže u něj přímo vzniká nebo je mu poskytnuta. Podnikatel však prostřednictvím svých zaměstnanců, v souvislosti s výkonem jejich pracovní nebo jiné činnosti pro podnikatele, může mít k utajované informaci přístup, aniž je mu poskytnuta na nějakém nosiči. V tomto případě se jedná o přístup podnikatele k utajované informaci v nemateriální podobě. Toto má vazbu na rozsah ověřování podmínek pro vydání osvědčení podnikatele, kdy v případě pod písmenem b) není podnikatel povinen zajistit například fyzickou bezpečnost, neboť v prostorách, které užívá k výkonu své podnikatelské činnosti, nebude takováto utajovaná informace ukládána. Uvedené se odrazí i na samotném osvědčení podnikatele.

HLAVA IV

ADMINISTRATIVNÍ BEZPEČNOST

Vyznačování údajů a evidence utajované informace

§ 21

(1) Na informaci, která naplňuje znaky § 4 a je uvedena v seznamu utajovaných informací, je původce povinen vyznačit svůj název, stupeň jejího utajení, její evidenční označení a datum jejího vzniku, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Na utajované informaci poskytnuté České republice cizí mocí vyznačí orgán státu, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, pokud tuto utajovanou informaci evidují jako první (§ 77 až 79), stupeň utajení, který je uveden v § 4, a to v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a na jejímž základě je utajovaná informace poskytována, včetně případné zkratky podle této smlouvy (například zkratka "EU", "EURA" nebo "NATO"), nebo v souladu s požadavkem cizí moci nebo se stupněm utajení cizí mocí na poskytnuté utajované informaci vyznačeným; název původce a datum vzniku utajované informace se nevyznačuje.

(3) Na utajované informaci, která vyžaduje zpřísněné podmínky při zajišťování jednotlivých druhů ochrany utajovaných informací (dále jen "zvláštní režim nakládání") v oblastech stanovených zejména mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, nebo předpisy mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, se vyznačí též příslušné doplňující označení (například označení "KRYPTO", jde-li o utajovanou informaci z oblasti kryptografické ochrany, a označení "ATOMAL", jde-li o utajovanou informaci z oblasti zbraní hromadného ničení).

(4) Nelze-li na informaci údaje podle odstavců 1 až 3 vyznačit, uvedou se tak, aby je bylo možné kdykoliv zjistit.

(5) Utajovaná informace se eviduje v administrativních pomůckách určených prováděcím právním předpisem; v nich se zaznamenává též její předávání, přebírání nebo jiný pohyb.

(6) Opis, kopie nebo překlad utajované informace stupně utajení Přísně tajné nebo výpis z ní mohou být vyhotoveny pouze na základě písemného souhlasu původce; jde-li o utajovanou informaci stupně utajení Tajné nebo Důvěrné, mohou být vyhotoveny pouze s písemným souhlasem přímo nadřízené osoby.

(7) Utajovanou informaci lze přepravovat nebo přenášet pouze v přenosných schránkách nebo v uzavřeném obalu v závislosti na jejím stupni utajení a na jejím nosiči; přepravovat ji lze pouze prostřednictvím kurýrní služby nebo držitele poštovní licence¹⁷⁾.

(8) Převzetí utajované informace příjemce potvrdí, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 23 odst. 1). Formu potvrzení při převzetí utajované informace stupně utajení Vyhrazené v rámci orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby stanoví odpovědná osoba.

(9) Utajovanou informaci lze v průběhu její skartační lhůty, stanovené podle zvláštního právního předpisu¹⁸⁾, zapůjčit pouze fyzickým osobám, které jsou k orgánu státu, právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě ve služebním poměru nebo v pracovněprávním, členském či obdobném vztahu.

(10) Při vyřazování utajované informace ve skartačním řízení se postupuje podle zvláštního právního předpisu¹⁸⁾.

§ 22

(1) Stupeň utajení se na utajované informaci vyznačí při jejím vzniku, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 70).

(2) Vyznačení stupně utajení na utajované informaci musí být zachováno po celou dobu trvání důvodů utajení. Bez souhlasu původce nebo poskytující cizí moci nesmí být stupeň utajení změněn nebo zrušen.

(3) Vyžaduje-li to charakter utajované informace, musí původce vyznačit na utajované informaci dobu, po kterou bude informace utajována; stupeň utajení zaniká uplynutím vyznačené doby.

(4) Stupeň utajení původce neprodleně zruší nebo změní po zjištění, že pominul důvod pro utajení informace, důvody pro utajení neodpovídají stanovenému stupni utajení nebo byl-li stupeň utajení stanoven neoprávněně, a na utajované informaci toto zrušení nebo změnu jejího stupně utajení vyznačí.

(5) Původce je povinen prověřit, zda důvod pro utajení informace trvá, a to nejméně jednou za pět let ode dne jejího vzniku.

(6) Provedl-li původce zrušení nebo změnu stupně utajení podle odstavce 4, oznámí tuto skutečnost neprodleně písemně adresátům utajované informace. Adresáti utajované informace oznámí neprodleně písemně tuto skutečnost všem dalším adresátům, kterým utajovanou informaci zpřístupnili.

(7) Adresát po obdržení oznámení podle odstavce 6 na utajované informaci zrušení nebo změnu stupně utajení vyznačí.

(8) Zanikl-li původce, provede zrušení nebo změnu stupně utajení podle odstavce 4 a oznámení podle odstavce 6 jeho právní nástupce, a není-li jej, nebo nesplňuje-li právní nástupce podmínky přístupu k utajované informaci, Úřad.

§ 23

(1) Povinnost stanovená v § 21 odst. 8 se nevztahuje na předávání utajované informace do stupně utajení Tajné mezi zpravodajskými službami a obdobnými službami cizí moci uskutečňované v rámci spolupráce podle zvláštního právního předpisu¹⁹⁾ v případech, kdy postup podle § 21 odst. 8 nelze dodržet, s výjimkou utajovaných informací vyžadujících zvláštní režim nakládání.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví

a) způsob vyznačování náležitostí na utajované informaci podle § 21 odst. 1 až 4 a § 22 odst. 1, 3, 4 a 7, zejména ve vazbě na stupeň utajení utajované informace a nosič utajované informace,

b) druhy administrativních pomůcek uvedených v § 21 odst. 5, a to v podobě knih, sešitů nebo listů, jejich náležitosti a organizační a technické požadavky na jejich vedení,

c) náležitosti souhlasu k pořizování opisu, kopie, výpisu a překladu utajované informace (§ 21 odst. 6), způsob vyznačování náležitostí na nich a způsob pořizování výpisu,

d) podrobnosti k přepravě, přenášení, převzetí a zapůjčování utajované informace podle § 21 odst. 7 až 9 a k další s tím související manipulaci s ní, včetně organizačního zajištění těchto činností, požadavků na přenosné schránky a obaly a vyznačování příslušných náležitostí na nich, a to zejména ve vazbě na stupeň utajení utajované informace a nosič utajované informace.

(3) Ustanovení této hlavy se nevztahují na zpracování a přenos utajovaných informací v informačních systémech a kryptografických prostředcích.

Administrativní bezpečnost je stěžejní bezpečností, jejímž prostřednictvím je zajišťována ochrana utajované informace. Především je zde řešeno vyznačování údajů na utajované informaci a evidence utajované informace. Jednou ze základních a zcela nezbytných zásad je, že každá utajovaná písemnost musí být zaevidována v příslušné administrativní pomůcce, kterou je např. jednací protokol. Na každé utajované informaci, resp. na jejím nosiči, musí být vyznačen příslušný stupeň utajení. Nebude-li možné takto učinit, bude se příslušný stupeň utajení deklarovat jiným způsobem. Na nosiči utajované informace bude možné vyznačit i dobu, po kterou se bude informace utajovat. Tento princip by měl přispět k omezení utajování v případech, kdy důvod utajení již pominul. Ustanovení upravuje i odpovědnost Úřadu v případě, kdy zanikne původce utajované informace.

Příslušným stupněm utajení se bude rovněž označovat utajovaná informace cizí moci poskytnutá České republice nebo utajovaná informace cizí moci, k jejíž ochraně se Česká republika zavázala. Takto se nebudou označovat všechny strany, ale pouze první strana, kde se vyznačí český ekvivalent příslušného stupně utajení. Povinnost tohoto označení má ten, kdo takovou utajovanou informaci zaeviduje v České republice jako první. Podrobnosti tohoto označování stanoví prováděcí předpis. Převodníky stupňů utajení jsou obsaženy v jednotlivých mezinárodních smlouvách, týkajících se oblasti ochrany utajovaných informací.

Ve zvláštních případech se bude na utajované informaci, resp. jejím nosiči vyznačovat, vedle stupně utajení i doplňující označení. Půjde o zvláštní režim nakládání s utajovanou informací. Půjde např. o utajované informace charakteru "KRYPTO", "ATOMAL" apod.

HLAVA V

FYZICKÁ BEZPEČNOST

§ 24

(1) Pro zabezpečení ochrany utajovaných informací v rámci fyzické bezpečnosti se určují objekty, zabezpečené oblasti a jednací oblasti.

(2) Objektem je budova nebo jiný ohraničený prostor, ve kterém se nachází zabezpečená oblast nebo jednací oblast.

(3) Zabezpečenou oblastí je ohraničený prostor v objektu.

(4) Jednací oblastí je ohraničený prostor v objektu. Utajovanou informaci stupně utajení Přísně tajné nebo Tajné lze pravidelně projednávat pouze v jednací oblasti.

(5) Utajovaná informace se zpracovává

a) v zabezpečených oblastech,

b) v objektu mimo zabezpečenou oblast, pokud je zajištěno, že k utajované informaci nemá přístup neoprávněná osoba, nebo

c) v odůvodněných případech s písemným souhlasem odpovědné osoby nebo bezpečnostního ředitele mimo objekt, pokud je zajištěno, že k utajované informaci nemá přístup neoprávněná osoba.

(6) Utajovaná informace se ukládá v zabezpečené oblasti a v ní popřípadě v trezoru, uzamykatelné skříni nebo jiné schránce za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.

§ 25

(1) Zabezpečené oblasti se podle nejvyššího stupně utajení utajované informace, která se v nich ukládá, zařazují do kategorií

a) Přísně tajné,

b) Tajné,

c) Důvěrné, nebo

d) Vyhrazené.

(2) Zabezpečené oblasti se podle možnosti přístupu k utajované informaci zařazují do tříd

a) třída I, kdy vstupem do této oblasti dochází k seznámení s utajovanou informací,

b) třída II, kdy vstupem do této oblasti nedochází k seznámení s utajovanou informací.

(3) Vstup do zabezpečené oblasti a výstup z ní musí být kontrolovány opatřeními podle § 27. Neoprávněná osoba může vstoupit pouze do zabezpečené oblasti třídy II, a to s osobou, která má do této oblasti vstup povolen.

§ 26

Projednávání utajovaných informací

(1) Odpovědná osoba je povinna zajistit, aby v jednací oblasti podle § 24 odst. 4 nedocházelo k ohrožení nebo úniku projednávaných utajovaných informací.

(2) Ke splnění povinnosti podle odstavce 1 je odpovědná osoba povinna požádat Úřad o provedení kontroly, zda v jednací oblasti nedochází k nedovolenému použití technických prostředků určených k získávání informací. Tuto kontrolu Úřad zajistí v součinnosti se zpravodajskými službami a Policií České republiky (dále jen "policie"). Pro své potřeby si zpravodajské služby a policie kontrolu provádějí samy.

(3) Vstup do jednací oblasti a výstup z ní musí být kontrolován opatřeními podle § 27. Neoprávněná osoba může vstoupit do jednací oblasti pouze s osobou, která má do této oblasti vstup povolen.

§ 27

Opatřeními fyzické bezpečnosti jsou

a) ostraha,

b) režimová opatření,

c) technické prostředky.

§ 28

(1) Ostraha se nepřetržitě zajišťuje u objektu, ve kterém se nachází zabezpečená oblast kategorie

a) Přísně tajné, nejméně 2 osobami u objektu,

b) Tajné, nejméně 1 osobou u objektu a 1 další osobou, které kombinace opatření podle § 30 odst. 1 písm. b), c) a f) umožní rychlý zásah, je-li provádění ochrany utajovaných informací narušeno,

c) Důvěrné, nejméně 1 osobou, které kombinace opatření podle § 30 odst. 1 písm. b) a c) umožní rychlý zásah, je-li provádění ochrany utajovaných informací narušeno.

(2) U objektu, ve kterém se nachází zabezpečená oblast nejvýše kategorie Vyhrazené, se ostraha zajišťuje v rozsahu stanoveném odpovědnou osobou.

(3) U objektu, ve kterém se nachází jednací oblast, v níž se pravidelně projednávají utajované informace stupně utajení Přísně tajné, se ostraha zajišťuje nejméně 2 osobami u objektu; u objektu, ve kterém se nachází jednací oblast, v níž se pravidelně projednávají utajované informace stupně utajení Tajné, nejméně 1 osobou u objektu a 1 další osobou, které kombinace opatření podle § 30 odst. 1 písm. b), c), d) a f) umožní rychlý zásah, je-li provádění ochrany utajovaných informací narušeno.

(4) Ostraha se zabezpečuje zaměstnanci orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, o jejichž objekt jde, příslušníky ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů anebo zaměstnanci bezpečnostní ochranné služby.

§ 29

Režimová opatření stanoví oprávnění osob a dopravních prostředků pro vstup a vjezd do objektu, oprávnění osob pro vstup do zabezpečené oblasti a jednací oblasti a způsob kontroly těchto oprávnění a dále způsob manipulace s klíči a identifikačními prostředky, které se používají pro systémy zabezpečení vstupů podle § 30 odst. 1 písm. b), a způsob manipulace s technickými prostředky a jejich používání. Režimová opatření stanoví též oprávnění při výstupu osob a výjezdu dopravních prostředků z objektu a pro jejich kontrolu, podmínky a způsob kontroly pohybu osob v objektu, zabezpečené oblasti a jednací oblasti a způsob kontroly a vynášení utajovaných informací z objektu, zabezpečené oblasti a jednací oblasti.

§ 30

(1) Technickými prostředky jsou zejména

a) mechanické zábranné prostředky,

b) elektrická zámková zařízení a systémy pro kontrolu vstupů,

c) zařízení elektrické zabezpečovací signalizace,

d) speciální televizní systémy,

e) tísňové systémy,

f) zařízení elektrické požární signalizace,

g) zařízení sloužící k vyhledávání nebezpečných látek nebo předmětů,

h) zařízení fyzického ničení nosičů informací,

i) zařízení proti pasivnímu a aktivnímu odposlechu utajované informace.

(2) Bodové ohodnocení (§ 31 odst. 1) se přiřazuje certifikovaným technickým prostředkům [§ 46 odst. 1 písm. a)] a odpovědnou osobou schváleným necertifikovaným technickým prostředkům.

(3) Technické prostředky uvedené v odstavci 1 lze v případě účasti České republiky v mezinárodním ozbrojeném konfliktu, mezinárodní záchranné nebo humanitární akci, v případě vyhlášení válečného stavu, v případě stavu nebezpečí, nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu²⁰⁾ a při činnostech ozbrojených sil České republiky v rámci vojenského cvičení nahradit zvýšenou ostrahou, než jaká je uvedena v § 28, prováděnou příslušníky ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů na základě zvláštních právních předpisů²¹⁾.

§ 31

(1) Míra zabezpečení jednací oblasti a zabezpečené oblasti opatřeními fyzické bezpečnosti se určuje pomocí bodových hodnot těchto opatření v závislosti na vyhodnocení rizik; bodové hodnoty a nejnižší míra zabezpečení jsou stanoveny prováděcím právním předpisem.

(2) Opatření fyzické bezpečnosti nebo kombinace více těchto opatření musí odpovídat alespoň nejnižší míře zabezpečení jednací oblasti nebo zabezpečené oblasti a stanoví se v závislosti na vyhodnocení rizik a na stupni utajení utajovaných informací, které jsou v jednací oblasti pravidelně projednávány, nebo na kategorii zabezpečené oblasti.

(3) Opatření podle odstavce 2 stanoví odpovědná osoba v projektu fyzické bezpečnosti.

(4) Hodnocení rizik musí být prováděno průběžně a v případě potřeby musí být míra opatření fyzické bezpečnosti upravena.

(5) Orgán státu, právnická osoba a podnikající fyzická osoba jsou povinni zajistit a pravidelně ověřovat, zda použitá opatření fyzické bezpečnosti odpovídají projektu fyzické bezpečnosti a právním předpisům v oblasti ochrany utajovaných informací.

§ 32

Projekt fyzické bezpečnosti

(1) Projekt fyzické bezpečnosti v případech, kdy se v objektu nacházejí zabezpečené oblasti kategorie Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné, obsahuje

a) určení objektu a zabezpečených oblastí, včetně jejich hranic a určení kategorií a tříd zabezpečených oblastí,

b) vyhodnocení rizik,

c) způsob použití opatření fyzické bezpečnosti,

d) provozní řád objektu a

e) plán zabezpečení objektu a zabezpečených oblastí v krizových situacích.

(2) Projekt fyzické bezpečnosti v případech, kdy se v objektu nachází zabezpečená oblast pouze kategorie Vyhrazené, obsahuje

a) určení objektu a zabezpečených oblastí, včetně jejich hranic a určení kategorií a tříd zabezpečených oblastí a

b) způsob použití opatření fyzické bezpečnosti.

(3) Projekt fyzické bezpečnosti v případech, kdy se v objektu nachází jednací oblast, obsahuje

a) určení objektu a jednací oblasti, včetně jejich hranic,

b) vyhodnocení rizik,

c) způsob použití opatření fyzické bezpečnosti,

d) provozní řád objektu a

e) plán zabezpečení objektu a jednací oblasti v krizových situacích.

(4) Projekt fyzické bezpečnosti se ukládá u odpovědné osoby nebo bezpečnostního ředitele.

§ 33

Zmocňovací ustanovení

Prováděcí právní předpis stanoví

a) způsob ukládání utajovaných informací v závislosti na stupni jejich utajení (§ 24 odst. 6),

b) organizační požadavky na provádění ostrahy (§ 28) a zabezpečení jednací oblasti nebo zabezpečené oblasti touto ostrahou, včetně určení kategorie osob uvedených v § 28 odst. 4, a to v závislosti na stupni utajení utajovaných informací, které jsou v jednací oblasti pravidelně projednávány, nebo na kategorii zabezpečené oblasti,

c) podrobnosti režimových opatření (§ 29),

d) požadavky na technické prostředky, uvedené v § 30 odst. 1, a zabezpečení jednací oblasti nebo zabezpečené oblasti těmito prostředky, v závislosti na stupni utajení utajovaných informací, které jsou v jednací oblasti pravidelně projednávány, nebo na kategorii zabezpečené oblasti,

e) bodové ohodnocení jednotlivých opatření fyzické bezpečnosti a bodovou hodnotu nejnižší míry zabezpečení jednací oblasti nebo zabezpečené oblasti, včetně základní metody hodnocení rizik (§ 31 odst. 1 a 2),

f) četnost a způsob zápisu o ověřování, zda použitá opatření fyzické bezpečnosti odpovídají projektu fyzické bezpečnosti a právním předpisům v oblasti ochrany utajovaných informací, v závislosti na stupni utajení utajovaných informací (§ 31 odst. 5),

g) obsah provozního řádu objektu a plánu zabezpečení objektů, zabezpečených oblastí a jednacích oblastí v krizových situacích [§ 32 odst. 1 písm. d) a e) a § 32 odst. 3 písm. d) a e)].

HLAVA VI

BEZPEČNOST INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH SYSTÉMŮ

§ 34

Informační systém

(1) Informačním systémem nakládajícím s utajovanými informacemi se pro účely tohoto zákona rozumí jeden nebo více počítačů, jejich programové vybavení, k tomu patřící periferní zařízení, správa tohoto informačního systému a k tomuto systému se vztahující procesy nebo prostředky schopné provádět sběr, tvorbu, zpracování, ukládání, zobrazení nebo přenos utajovaných informací (dále jen "informační systém").

(2) Informační systém musí být certifikován Úřadem [§ 46 odst. 1 písm. b)] a písemně schválen do provozu odpovědnou osobou.

(3) Nakládat s utajovanou informací lze pouze v informačním systému splňujícím podmínky podle odstavce 2.

(4) Schválení informačního systému do provozu podle odstavce 2 musí odpovědná osoba písemně oznámit Úřadu do 30 dnů od tohoto schválení.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví

a) požadavky na informační systém a podmínky jeho bezpečného provozování v závislosti na stupni utajení utajovaných informací, s nimiž nakládá, a na bezpečnostním provozním módu a

b) obsah bezpečnostní dokumentace informačního systému.

§ 35

Komunikační systém

(1) Komunikačním systémem nakládajícím s utajovanými informacemi (dále jen "komunikační systém") se pro účely tohoto zákona rozumí systém zajišťující přenos těchto informací mezi koncovými uživateli a zahrnující koncové komunikační zařízení, přenosové prostředí, kryptografické prostředky, obsluhu a provozní podmínky a postupy.

(2) Komunikační systém nelze provozovat bez projektu bezpečnosti komunikačního systému schváleného Úřadem. O schválení projektu bezpečnosti komunikačního systému písemně žádá u Úřadu orgán státu, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která jej bude provozovat.

(3) Nakládat s utajovanou informací lze pouze v komunikačním systému splňujícím podmínky podle odstavce 2.

(4) Projekt bezpečnosti komunikačního systému obsahuje

a) bezpečnostní politiku komunikačního systému,

b) organizační a provozní postupy provozování komunikačního systému,

c) provozní směrnice pro bezpečnostní správu komunikačního systému a

d) provozní směrnice uživatele komunikačního systému.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví

a) obsah žádosti o schválení projektu bezpečnosti komunikačního systému a

b) náležitosti projektu bezpečnosti komunikačního systému a způsob a podmínky jeho schvalování.

HLAVA VII

OCHRANA UTAJOVANÝCH INFORMACÍ V KOPÍROVACÍM ZAŘÍZENÍ,

ZOBRAZOVACÍM ZAŘÍZENÍ NEBO PSACÍM STROJI S PAMĚTÍ

§ 36

(1) Při zpracování utajované informace v elektronické podobě v kopírovacím zařízení, zobrazovacím zařízení nebo psacím stroji s pamětí, které nejsou součástí informačního nebo komunikačního systému, musí být zajištěna ochrana této utajované informace.

(2) Orgán státu, právnická osoba a podnikající fyzická osoba jsou povinni v případech podle odstavce 1 zpracovat bezpečnostní provozní směrnici kopírovacího zařízení, zobrazovacího zařízení nebo psacího stroje s pamětí.

(3) Zpracovávat utajovanou informaci v zařízeních podle odstavce 1 lze pouze v souladu s jejich bezpečnostní provozní směrnicí.

(4) V bezpečnostní provozní směrnici podle odstavce 2 jsou uvedeny

a) způsob provozování kopírovacího zařízení, zobrazovacího zařízení nebo psacího stroje s pamětí a

b) provozní směrnice uživatele kopírovacího zařízení, zobrazovacího zařízení nebo psacího stroje s pamětí.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví podmínky bezpečného provozování kopírovacího zařízení, zobrazovacího zařízení nebo psacího stroje s pamětí v závislosti na stupni utajení utajovaných informací.

HLAVA VIII

KRYPTOGRAFICKÁ OCHRANA

§ 37

(1) Kryptografickým materiálem je kryptografický prostředek, klíčový materiál nebo kryptografická písemnost.

(2) Kryptografickým prostředkem je utajovaný technický prostředek nebo softwarový produkt používaný ke kryptografické ochraně nebo prostředek nebo zařízení používané k výrobě nebo testování klíčového materiálu. Kryptografický prostředek musí být certifikován Úřadem [§ 46 odst. 1 písm. c)].

(3) Klíčovým materiálem je kryptografický klíč na odpovídajícím nosiči. Kryptografickým klíčem je utajovaný proměnný parametr nezbytný k jednoznačnému zašifrování, dešifrování nebo autentizaci dat.

(4) Kryptografickou písemností je listina nebo nosné médium obsahující utajované informace kryptografické ochrany.

(5) Kryptografickým pracovištěm je pracoviště určené k výrobě nebo testování klíčových materiálů, ukládání kryptografického materiálu nebo k distribuci a evidenci kryptografického materiálu. Kryptografické pracoviště musí splňovat bezpečnostní standardy a musí být do provozu schváleno odpovědnou osobou.

(6) Kryptografické pracoviště určené k výrobě nebo testování klíčového materiálu nebo které je centrálním distribučním a evidenčním místem kryptografického materiálu orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, musí být před schválením do provozu odpovědnou osobou certifikováno Úřadem [§ 46 odst. 1 písm. d)].

(7) Orgán státu, právnická osoba a podnikající fyzická osoba, které vykonávají kryptografickou ochranu, musí vést evidence kryptografického materiálu, pracovníků kryptografické ochrany, provozní obsluhy kryptografických prostředků a kurýrů kryptografického materiálu.

(8) Evidence podle odstavce 7 musí být vedeny v administrativních pomůckách kryptografické ochrany.

(9) Administrativními pomůckami kryptografické ochrany se rozumí pomůcky pro evidování, předávání, přebírání a jiné zaznamenávání pohybu kryptografického materiálu a pomůcky pro evidování pracovníků kryptografické ochrany, provozní obsluhy kryptografického prostředku a kurýrů kryptografického materiálu.

§ 38

Výkon kryptografické ochrany

(1) Výkonem kryptografické ochrany se rozumí

a) její bezpečnostní správa,

b) speciální obsluha kryptografického prostředku, nebo

c) výroba klíčového materiálu.

(2) Výkon kryptografické ochrany provádí pracovník kryptografické ochrany, který je

a) k výkonu kryptografické ochrany pověřen odpovědnou osobou,

b) držitelem platného osvědčení fyzické osoby a

c) držitelem osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti pracovníka kryptografické ochrany (dále jen "osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti").

§ 39

Zvláštní odborná způsobilost pracovníka kryptografické ochrany

a zkouška zvláštní odborné způsobilosti

(1) Zvláštní odborná způsobilost pracovníka kryptografické ochrany (dále jen "zvláštní odborná způsobilost") se ověřuje zkouškou zvláštní odborné způsobilosti (dále jen "odborná zkouška") a prokazuje se osvědčením o zvláštní odborné způsobilosti.

(2) Zvláštní odborná způsobilost zahrnuje souhrn znalostí právních a provozních předpisů a bezpečnostních standardů z oblasti kryptografické ochrany utajovaných informací a schopnost jejich aplikace.

(3) Odbornou zkouškou se ověřuje úroveň teoretických a praktických znalostí podle odstavce 2.

(4) Odborná zkouška se skládá u Úřadu nebo u jím pověřeného orgánu státu [§ 137 písm. q)], a to před zkušební komisí. Zkušební komisi jmenuje ředitel Úřadu nebo odpovědná osoba pověřeného orgánu státu a má 3 členy, včetně jejího předsedy.

(5) Přihlášku k odborné zkoušce podává písemně odpovědná osoba orgánu státu nebo podnikatele u Úřadu nebo u jím pověřeného orgánu státu, který podané přihlášky eviduje podle data doručení. Odborná zkouška se musí konat do 6 měsíců od podání přihlášky. Úřad nebo jím pověřený orgán státu písemně oznámí tomu, kdo o odbornou zkoušku požádal, termín a místo konání odborné zkoušky; oznámení musí být odesláno nejpozději 20 dnů přede dnem konání odborné zkoušky. Ten, kdo při odborné zkoušce nevyhověl, ji může vykonat opakovaně. Opakovaná zkouška může být vykonána nejdříve po uplynutí 5 pracovních dnů ode dne neúspěšně vykonané zkoušky.

(6) Osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti vydává Úřad nebo jím pověřený orgán státu na dobu 5 let. Úřad nebo jím pověřený orgán státu vede evidenci těchto osvědčení.

(7) K provádění odborné zkoušky a vydávání osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti může Úřad uzavřít s orgánem státu smlouvu podle § 52 o zajištění těchto činností.

§ 40

Provozní obsluha kryptografického prostředku

(1) Provozní obsluhou kryptografického prostředku se rozumí výkon uživatelských funkcí kryptografického prostředku.

(2) Osoba, která provádí provozní obsluhu kryptografického prostředku podle odstavce 1, musí

a) být k této obsluze pověřena odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou,

b) splňovat podmínky přístupu k utajované informaci podle § 6 odst. 1 nebo § 11 odst. 1 a

c) být k této obsluze zaškolena.

§ 41

Manipulace s kryptografickým materiálem

(1) Manipulací s kryptografickým materiálem se rozumí způsob přenášení, přepravy, zapůjčování, ukládání nebo jiného nakládání s ním, včetně jeho vyřazování.

(2) Kryptografický materiál lze evidovat a manipulovat s ním jen způsobem a prostředky, které zajistí ochranu kryptografického materiálu a splňují požadavky, které stanoví prováděcí právní předpis.

§ 42

Přeprava kryptografického materiálu a vývoz

kryptografického prostředku

(1) Přepravu kryptografického materiálu provádí kurýr kryptografického materiálu. Kurýrem kryptografického materiálu je osoba, která

a) byla k přepravě pověřena odpovědnou osobou,

b) je držitelem platného osvědčení fyzické osoby, nejméně pro stupeň utajení přepravovaného kryptografického materiálu,

c) byla k přepravě zaškolena.

(2) Přepravu kryptografického materiálu stupně utajení Přísně tajné, Tajné a Důvěrné provádí kurýr kryptografického materiálu v doprovodu nejméně 1 osoby, která musí být k této činnosti pověřena odpovědnou osobou nebo jí k pověřování zmocněnou osobou a která musí být kurýrem poučena o způsobu a prostředcích přepravy.

(3) Z území České republiky lze vyvážet certifikovaný kryptografický prostředek [§ 46 odst. 1 písm. c)] pouze na základě povolení Úřadu. Za vývoz se nepovažuje používání certifikovaného kryptografického prostředku mimo území České republiky orgánem státu.

(4) Povolení podle odstavce 3 lze udělit na základě písemné žádosti. Povolení se vydává na vývoz konkrétního kryptografického prostředku a obsahuje též účel vývozu. Úřad povolení nevydá, jestliže by vývozem byla ohrožena utajovaná informace České republiky nebo utajovaná informace, k jejíž ochraně se Česká republika zavázala; tuto skutečnost písemně oznámí žadateli o povolení. Na udělení povolení není právní nárok.

(5) Úřad vede evidenci povolení udělených podle odstavce 3.

§ 43

Kompromitace kryptografického materiálu

(1) Kompromitací kryptografického materiálu se rozumí nakládání s kryptografickým materiálem, které způsobilo nebo by mohlo způsobit porušení ochrany utajované informace.

(2) Kompromitaci kryptografického materiálu je orgán státu, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba povinna neprodleně oznámit Úřadu.

§ 44

Zmocňovací ustanovení

Prováděcí právní předpis stanoví

a) náležitosti přihlášky k odborné zkoušce,

b) podrobnosti složení a jednání zkušební komise,

c) způsob provádění, organizování a hodnocení odborné zkoušky,

d) vzor osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti,

e) minimální požadavky na zajištění bezpečnostní správy kryptografické ochrany,

f) podrobnosti zajišťování provozu kryptografického prostředku,

g) způsob zaškolování provozní obsluhy kryptografického prostředku a kurýra kryptografického materiálu a vzor potvrzení o zaškolení provozní obsluhy kryptografického prostředku a kurýra kryptografického materiálu,

h) podrobnosti způsobu vyznačování náležitostí na utajované informaci z oblasti kryptografické ochrany, zejména podle druhu kryptografického materiálu,

i) druhy a náležitosti administrativních pomůcek kryptografické ochrany a požadavky na vedení těchto pomůcek,

j) bližší požadavky na způsob a prostředky manipulace s kryptografickým materiálem,

k) obsah žádosti pro udělení povolení pro vývoz certifikovaného kryptografického prostředku z území České republiky a náležitosti povolení.

Kompromitující elektromagnetické vyzařování

§ 45

(1) Kompromitující elektromagnetické vyzařování je elektromagnetické vyzařování elektrických a elektronických zařízení, které by mohlo způsobit únik utajované informace stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné.

(2) Ochranou utajovaných informací před jejich únikem kompromitujícím elektromagnetickým vyzařováním je zabezpečení elektrických a elektronických zařízení, zabezpečené oblasti nebo objektu.

(3) Je-li ochrana utajované informace před únikem kompromitujícím elektromagnetickým vyzařováním zabezpečena stínicí komorou, musí být tato komora certifikována Úřadem [§ 46 odst. 1 písm. e)].

(4) Stínicí komorou je uzavřený elektromagneticky stíněný prostor zabraňující šíření elektromagnetického vyzařování mimo tento prostor.

(5) Ověřování způsobilosti elektrických a elektronických zařízení, zabezpečené oblasti nebo objektu k ochraně před únikem utajované informace kompromitujícím elektromagnetickým vyzařováním zajišťuje Úřad při certifikaci informačního systému nebo kryptografického prostředku nebo na základě písemné žádosti orgánu státu nebo podnikatele.

(6) K provádění měření možného úniku utajovaných informací podle odstavce 5 může Úřad uzavřít s orgánem státu nebo podnikatelem smlouvu podle § 52 o zajištění této činnosti.

(7) K provádění měření zařízení, zabezpečené oblasti nebo objektu podle odstavce 5, které jsou provozovány nebo užívány zpravodajskými službami, jsou oprávněny zpravodajské služby. V těchto případech není vyžadováno uzavření smlouvy podle § 52. Pro potřeby certifikace informačního systému nebo kryptografického prostředku předají zpravodajské služby Úřadu protokoly o provedeném měření včetně jeho výsledku.

(8) Při provádění měření podle odstavce 7 jsou zpravodajské služby povinny dodržovat ustanovení tohoto zákona, prováděcích právních předpisů a bezpečnostních standardů Úřadu.

HLAVA IX

CERTIFIKACE

§ 46

Společná ustanovení

(1) Certifikace je postup, jímž Úřad

a) ověřuje způsobilost technického prostředku k ochraně utajovaných informací,

b) ověřuje způsobilost informačního systému k nakládání s utajovanými informacemi,

c) ověřuje způsobilost kryptografického prostředku k ochraně utajovaných informací,

d) ověřuje způsobilost kryptografického pracoviště pro vykonávání činností podle § 37 odst. 6, nebo

e) ověřuje způsobilost stínicí komory k ochraně utajovaných informací.

(2) Zjistí-li Úřad způsobilost podle odstavce 1, certifikát technického prostředku, certifikát informačního systému, certifikát kryptografického prostředku, certifikát kryptografického pracoviště nebo certifikát stínicí komory vydá.

(3) Certifikáty podle odstavce 2 jsou veřejnými listinami.

(4) Certifikát technického prostředku obsahuje

a) evidenční číslo certifikátu,

b) název a typové označení technického prostředku,

c) identifikaci výrobce technického prostředku obchodní firmou (dále jen "firma") nebo názvem, identifikačním číslem a sídlem, jde-li o právnickou osobu, nebo jménem, příjmením, rodným číslem a místem trvalého pobytu, jde-li o osobu fyzickou,

d) identifikaci držitele certifikátu technického prostředku podle písmene c),

e) hodnocení technického prostředku,

f) datum vydání a dobu platnosti certifikátu a

g) otisk úředního razítka a podpis oprávněného zástupce Úřadu nebo v případě vydání tohoto certifikátu v elektronické podobě elektronický podpis oprávněného zástupce Úřadu podle zvláštního právního předpisu²²⁾.

(5) Certifikát informačního systému, certifikát kryptografického prostředku, certifikát kryptografického pracoviště a certifikát stínicí komory obsahuje

a) evidenční číslo certifikátu,

b) identifikaci držitele certifikátu podle odstavce 4 písm. c),

c) datum vydání a dobu platnosti certifikátu a

d) otisk úředního razítka Úřadu a podpis oprávněného zástupce Úřadu nebo v případě vydání těchto certifikátů v elektronické podobě elektronický podpis oprávněného zástupce Úřadu podle zvláštního právního předpisu²²⁾.

(6) Certifikát informačního systému vedle náležitostí podle odstavce 5 obsahuje stupeň utajení utajovaných informací, pro který byla způsobilost informačního systému ověřena.

(7) Certifikát kryptografického prostředku vedle náležitostí podle odstavce 5 obsahuje

a) identifikaci kryptografického prostředku,

b) identifikaci výrobce kryptografického prostředku podle odstavce 4 písm. c) a

c) stupeň utajení utajovaných informací, pro který byla způsobilost kryptografického prostředku schválena.

(8) Certifikát kryptografického pracoviště vedle náležitostí podle odstavce 5 obsahuje

a) identifikaci a specifikaci umístění kryptografického pracoviště a

b) rozsah způsobilosti kryptografického pracoviště.

(9) Certifikát stínicí komory vedle náležitostí podle odstavce 5 obsahuje

a) identifikaci stínicí komory, pro kterou je vydáván,

b) identifikaci výrobce stínicí komory podle odstavce 4 písm. c) a

c) stupeň utajení utajovaných informací, pro který byla způsobilost stínicí komory schválena.

(10) Není-li Úřadem zjištěna způsobilost podle odstavce 1, rozhodne o nevydání certifikátu. Proti rozhodnutí o nevydání certifikátu podle odstavce 1 písm. b) a c) není odvolání přípustné.

(11) Úřad rozhoduje o zániku platnosti certifikátu v případech uvedených v § 47 odst. 4 písm. b), § 48 odst. 4 písm. d), § 49 odst. 5 písm. b), § 50 odst. 4 písm. d) a § 51 odst. 4 písm. d). Odvolání podané proti rozhodnutí Úřadu o zániku platnosti certifikátu nemá odkladný účinek. Proti rozhodnutí Úřadu o zániku platnosti certifikátu informačního systému a certifikátu kryptografického prostředku není odvolání přípustné.

(12) Jestliže platnost certifikátu zanikla podle § 47 odst. 4 písm. b), § 48 odst. 4 písm. b) a d), § 49 odst. 5 písm. b), § 50 odst. 4 písm. b) a d) nebo § 51 odst. 4 písm. b) a d), je držitel certifikátu povinen do 5 dnů ode dne doručení oznámení Úřadu odevzdat certifikát Úřadu.

(13) Přílohou certifikátu informačního systému, kryptografického prostředku, kryptografického pracoviště nebo stínicí komory je certifikační zpráva, která obsahuje zásady a podmínky jejich provozování. V příloze certifikátu technického prostředku mohou být stanoveny podmínky jeho používání.

(14) Úřad ověřuje způsobilost technického prostředku podle odstavce 1 písm. a) na základě posudku vlastností technického prostředku (dále jen "posudek").

(15) K vydávání posudku podle odstavce 14 a k provádění dílčích úloh při ověřování způsobilosti podle odstavce 1 písm. b) až e) může Úřad uzavřít s orgánem státu nebo podnikatelem smlouvu podle § 52 o zajištění těchto činností; to neplatí, jde-li o ověřování způsobilosti informačního systému, kryptografického prostředku nebo pracoviště anebo stínicí komory, které mají být provozovány zpravodajskými službami.

(16) Seznam orgánů státu a podnikatelů, s nimiž Úřad uzavřel smlouvu podle § 52, zveřejňuje Úřad ve Věstníku Úřadu.

(17) K provádění dílčích úloh při ověřování způsobilosti podle odstavce 1 písm. b) až e), které z důvodu utajení nelze provést Úřadem, jde-li o informační systém, kryptografický prostředek, kryptografické pracoviště nebo stínicí komoru, které mají být provozovány zpravodajskými službami, jsou oprávněny tyto zpravodajské služby. V těchto případech zpravodajské služby předají Úřadu protokoly o provedení dílčích úloh, včetně jejich výsledků.

(18) Při provádění dílčích úloh podle odstavce 17 jsou zpravodajské služby povinny dodržovat ustanovení tohoto zákona, prováděcích právních předpisů a bezpečnostních standardů Úřadu.

(19) Účastníkem řízení o certifikaci nebo o zrušení platnosti certifikátu je žadatel podle § 47 odst. 1, § 48 odst. 1, § 49 odst. 1, § 50 odst. 1 a § 51 odst. 1.

§ 47

Žádost o certifikaci technického prostředku a platnost

certifikátu technického prostředku

(1) O certifikaci technického prostředku písemně žádá u Úřadu výrobce, dovozce, distributor nebo uživatel technického prostředku. K žádosti se přiloží posudek podle § 46 odst. 14 a dokumentace nezbytná pro provedení certifikace technického prostředku.

(2) Dobu platnosti certifikátu technického prostředku stanoví Úřad nejdéle na dobu 5 let.

(3) Seznam certifikovaných technických prostředků, kromě technických prostředků certifikovaných na žádost uživatele technického prostředku, je zveřejňován ve Věstníku Úřadu.

(4) Platnost certifikátu technického prostředku zaniká

a) uplynutím doby jeho platnosti, nebo

b) rozhodnutím Úřadu o zániku platnosti certifikátu v případě, že vyráběný technický prostředek nesplňuje požadavky tohoto zákona a prováděcích právních předpisů nebo není ve shodě s posuzovaným technickým prostředkem.

(5) Zanikla-li platnost certifikátu technického prostředku podle odstavce 4, Úřad tento technický prostředek vyřadí ze seznamu zveřejňovaného podle odstavce 3.

(6) Technický prostředek používaný k ochraně utajovaných informací lze nadále používat i po uplynutí doby platnosti jeho certifikátu.

(7) Úřad může při certifikaci technického prostředku přihlédnout k certifikátu nebo obdobnému dokumentu technického prostředku vydanému oprávněným pracovištěm cizí moci.

§ 48

Žádost o certifikaci informačního systému a platnost

certifikátu informačního systému

(1) O certifikaci informačního systému písemně žádá u Úřadu orgán státu nebo podnikatel, který bude informační systém provozovat.

(2) Ten, kdo o certifikaci informačního systému podle odstavce 1 požádal, předkládá v průběhu certifikace na žádost Úřadu dokumentaci nezbytnou pro provedení certifikace.

(3) Dobu platnosti certifikátu informačního systému stanoví Úřad. Platnost certifikátu informačního systému je pro stupeň utajení

a) Přísně tajné a Tajné nejdéle 2 roky,

b) Důvěrné nejdéle 3 roky a

c) Vyhrazené nejdéle 5 let.

(4) Platnost certifikátu informačního systému zaniká

a) uplynutím doby jeho platnosti,

b) zánikem platnosti osvědčení podnikatele,

c) zrušením orgánu státu, nebo

d) rozhodnutím Úřadu o zániku platnosti certifikátu, přestal-li být informační systém způsobilý k nakládání s utajovanými informacemi.

(5) Má-li být informační systém používán i bezprostředně po uplynutí doby platnosti jeho certifikátu, je žadatel podle odstavce 1 povinen požádat Úřad o certifikaci informačního systému. Opakovaná žádost musí být Úřadu doručena nejméně 6 měsíců před uplynutím doby platnosti původního certifikátu informačního systému.

(6) Úřad je povinen rozhodnout o certifikaci informačního systému do 1 roku od zahájení řízení o certifikaci, ve zvlášť složitých případech do 2 let; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit ředitel Úřadu, nejvýše však o 6 měsíců.

§ 49

Žádost o certifikaci kryptografického prostředku a platnost

certifikátu kryptografického prostředku

(1) O certifikaci kryptografického prostředku písemně žádá u Úřadu výrobce, dovozce, distributor nebo uživatel kryptografického prostředku. Žádá-li o certifikaci kryptografického prostředku podnikatel, musí být držitelem platného osvědčení podnikatele pro přístup k utajované informaci podle § 20 odst. 1 písm. a).

(2) Úřad žádost podle odstavce 1 rozhodnutím odmítne, není-li v souladu se záměry České republiky v oblasti zajišťování ochrany utajovaných informací kryptografickou ochranou. Proti rozhodnutí podle věty první není odvolání přípustné a nelze jej ani přezkoumat soudem.

(3) Ten, kdo o certifikaci kryptografického prostředku podle odstavce 1 požádal, předkládá v průběhu certifikace na žádost Úřadu kryptografický prostředek v potřebném počtu a dokumentaci nezbytnou pro provedení certifikace.

(4) Dobu platnosti certifikátu kryptografického prostředku stanoví Úřad na dobu nejdéle 5 let.

(5) Platnost certifikátu kryptografického prostředku zaniká

a) uplynutím doby jeho platnosti, nebo

b) rozhodnutím Úřadu o zániku platnosti certifikátu, přestal-li být kryptografický prostředek způsobilý k ochraně utajovaných informací.

(6) Má-li být kryptografický prostředek používán i bezprostředně po uplynutí doby platnosti jeho certifikátu, je žadatel podle odstavce 1 povinen požádat Úřad o certifikaci kryptografického prostředku. Opakovaná žádost musí být Úřadu doručena nejméně 6 měsíců před uplynutím doby platnosti původního certifikátu kryptografického prostředku.

(7) Úřad může při certifikaci kryptografického prostředku přihlédnout k certifikátu nebo obdobnému dokumentu kryptografického prostředku vydanému oprávněným pracovištěm cizí moci.

(8) Řízení o certifikaci kryptografického prostředku lze též přerušit současně s odesláním žádosti adresované zahraničnímu subjektu o informaci nezbytnou pro spolehlivé zjištění stavu věci.

(9) Pro lhůty pro vydání rozhodnutí platí § 48 odst. 6.

§ 50

Žádost o certifikaci kryptografického pracoviště a platnost

certifikátu kryptografického pracoviště

(1) O certifikaci kryptografického pracoviště písemně žádá u Úřadu orgán státu nebo podnikatel, u kterého má být kryptografické pracoviště provozováno. Žádá-li o certifikaci kryptografického pracoviště podnikatel, musí být držitelem platného osvědčení podnikatele.

(2) Ten, kdo o certifikaci kryptografického pracoviště podle odstavce 1 požádal, předkládá v průběhu certifikace na žádost Úřadu dokumentaci nezbytnou pro provedení certifikace.

(3) Dobu platnosti certifikátu kryptografického pracoviště stanoví Úřad na dobu nejdéle 3 let.

(4) Platnost certifikátu kryptografického pracoviště zaniká

a) uplynutím doby jeho platnosti,

b) zánikem platnosti osvědčení podnikatele,

c) zrušením orgánu státu, nebo

d) rozhodnutím Úřadu o zániku platnosti certifikátu, přestalo-li být kryptografické pracoviště způsobilé pro vykonávání určených činností.

(5) Má-li být kryptografické pracoviště využíváno i bezprostředně po uplynutí doby platnosti jeho certifikátu, je žadatel podle odstavce 1 povinen požádat Úřad o certifikaci kryptografického pracoviště. Opakovaná žádost musí být Úřadu doručena nejméně 6 měsíců před uplynutím doby platnosti původního certifikátu kryptografického pracoviště.

(6) Úřad je povinen rozhodnout o certifikaci kryptografického pracoviště do 6 měsíců od zahájení řízení o certifikaci, ve zvlášť složitých případech do 1 roku; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit ředitel Úřadu, nejvýše však o 3 měsíce.

§ 51

Žádost o certifikaci stínicí komory a platnost certifikátu

stínicí komory

(1) O certifikaci stínicí komory písemně žádá u Úřadu orgán státu nebo podnikatel, u kterého je stínicí komora používána.

(2) Ten, kdo o certifikaci stínicí komory podle odstavce 1 požádal, předkládá v průběhu certifikace na žádost Úřadu dokumentaci nezbytnou pro provedení certifikace.

(3) Dobu platnosti certifikátu stínicí komory stanoví Úřad na dobu nejdéle 5 let.

(4) Platnost certifikátu stínicí komory zaniká

a) uplynutím doby jeho platnosti,

b) zánikem platnosti osvědčení podnikatele,

c) zrušením orgánu státu, nebo

d) rozhodnutím Úřadu o zániku platnosti certifikátu, přestala-li být stínicí komora způsobilá k ochraně utajovaných informací.

(5) Má-li být stínicí komora používána i bezprostředně po uplynutí doby platnosti jejího certifikátu, je žadatel podle odstavce 1 povinen požádat Úřad o certifikaci stínicí komory. Opakovaná žádost musí být Úřadu doručena nejméně 12 měsíců před uplynutím doby platnosti původního certifikátu stínicí komory.

(6) Pro lhůty pro vydání rozhodnutí platí § 50 odst. 6.

§ 52

Smlouva o zajištění činnosti

(1) Smlouva o zajištění činnosti (dále jen "smlouva") uvedená v § 39 odst. 7, § 45 odst. 6 a § 46 odst. 15 se uzavírá na dobu určitou nebo neurčitou. Smlouva musí mít písemnou formu. Projev vůle účastníků smlouvy musí být na téže listině.

(2) Smlouvu lze uzavřít s orgánem státu nebo podnikatelem na základě jejich písemné žádosti, a to pouze tehdy, budou-li činnosti, jež jsou předmětem smlouvy,

a) prováděny odborně způsobilými zaměstnanci státu nebo podnikatele,

b) zajištěny u orgánu státu nebo podnikatele organizačně, technicky a materiálně.

(3) Smlouvu s podnikatelem lze dále uzavřít pouze tehdy, je-li

a) jeho sídlo nebo místo podnikání na území České republiky,

b) držitelem platného osvědčení podnikatele příslušného stupně utajení; tato podmínka neplatí, má-li být uzavřena smlouva k vydávání posudku uvedená v § 46 odst. 15.

(4) Smlouva musí obsahovat

a) označení účastníků smlouvy,

b) vymezení předmětu smlouvy a jeho rozsahu,

c) práva a povinnosti účastníků smlouvy,

d) způsob kontroly prováděné Úřadem podle odstavce 6,

e) způsob a podmínky odstoupení účastníků od smlouvy,

f) souhlas se zveřejněním technického prostředku ve Věstníku Úřadu, jde-li o smlouvu k vydávání posudku uvedenou v § 46 odst. 15.

(5) V podmínkách podle odstavce 4 písm. e) musí být též stanoveno, že Úřad odstoupí od smlouvy v případě, že druhý účastník smlouvy poruší povinnost stanovenou tímto zákonem, prováděcími právními předpisy nebo uzavřenou smlouvou.

(6) Úřad kontroluje, zda druhý účastník smlouvy dodržuje ustanovení tohoto zákona, prováděcích právních předpisů a uzavřené smlouvy.

(7) Změnit obsah smlouvy lze pouze písemnou dohodou účastníků smlouvy.

(8) Smlouvu lze vypovědět pouze písemnou formou.

(9) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se v ostatním přiměřeně ustanovení obchodního zákoníku.

§ 53

Zmocňovací ustanovení

Prováděcí právní předpis stanoví

a) náležitosti žádosti o certifikaci technického prostředku, certifikaci informačního systému, certifikaci kryptografického prostředku, certifikaci kryptografického pracoviště a certifikaci stínicí komory,

b) náležitosti opakované žádosti o certifikaci informačního systému, certifikaci kryptografického prostředku, certifikaci kryptografického pracoviště a certifikaci stínicí komory,

c) dokumentaci nezbytnou k provedení certifikace technického prostředku, certifikace informačního systému, certifikace kryptografického prostředku, certifikace kryptografického pracoviště a certifikace stínicí komory,

d) vzory certifikátu technického prostředku, certifikátu informačního systému, certifikátu kryptografického prostředku, certifikátu kryptografického pracoviště a certifikátu stínicí komory,

e) pravidla pro stanovení doby platnosti certifikátu technického prostředku,

f) pravidla a způsob používání technického prostředku po uplynutí doby platnosti jeho certifikátu,

g) způsob a podmínky provádění certifikace informačního systému, certifikace kryptografického prostředku, certifikace kryptografického pracoviště a certifikace stínicí komory a jejich opakování,

h) obsah certifikační zprávy podle § 46 odst. 13,

i) náležitosti žádosti o ověření způsobilosti elektrických a elektronických zařízení, zabezpečené oblasti nebo objektu k ochraně před únikem utajované informace kompromitujícím elektromagnetickým vyzařováním a způsob hodnocení jejich způsobilosti a

j) náležitosti žádosti orgánu státu nebo podnikatele o uzavření smlouvy podle § 52.

HLAVA X

OSVĚDČENÍ FYZICKÉ OSOBY, OSVĚDČENÍ PODNIKATELE,

ZVLÁŠTNÍ PŘÍSTUP A ZPROŠŤOVÁNÍ MLČENLIVOSTI

Osvědčení fyzické osoby a osvědčení podnikatele

§ 54

(1) Osvědčení fyzické osoby a osvědčení podnikatele jsou veřejnými listinami.

(2) Osvědčení fyzické osoby obsahuje

a) jméno, příjmení, rodné příjmení,

b) den, měsíc, rok a místo narození,

c) rodné číslo,

d) státní občanství,

e) uvedení nejvyššího stupně utajení utajované informace, pro přístup k níž osvědčení fyzické osoby opravňuje,

f) datum vydání a dobu platnosti a

g) otisk úředního razítka a podpis oprávněného zástupce Úřadu nebo v případě vydání tohoto osvědčení v elektronické podobě elektronický podpis oprávněného zástupce Úřadu podle zvláštního právního předpisu²²⁾.

(3) Osvědčení podnikatele obsahuje

a) identifikaci podnikatele firmou nebo názvem, identifikačním číslem a sídlem, jde-li o právnickou osobu, a jde-li o osobu fyzickou, údaje podle odstavce 2 písm. a) až d),

b) označení nejvyššího stupně utajení utajované informace, pro přístup k níž osvědčení podnikatele opravňuje,

c) formu přístupu podle § 20,

d) datum vydání a dobu platnosti a

e) otisk úředního razítka a podpis oprávněného zástupce Úřadu nebo v případě vydání tohoto osvědčení v elektronické podobě elektronický podpis oprávněného zástupce Úřadu podle zvláštního právního předpisu²²⁾.

§ 55

(1) Platnost osvědčení fyzické osoby a osvědčení podnikatele je pro stupeň utajení

a) Přísně tajné 5 let,

b) Tajné 7 let a

c) Důvěrné 9 let.

(2) Platnost osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Vyhrazené je 12 let.

§ 56

(1) Platnost osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele zaniká

a) uplynutím doby jeho platnosti,

b) dnem vykonatelnosti rozhodnutí Úřadu (§ 123 odst. 3, § 126 odst. 4) o zrušení jeho platnosti (§ 101),

c) úmrtím fyzické osoby, nebo byla-li prohlášena za mrtvou,

d) zrušením, zánikem nebo přeměnou²³⁾ podnikatele,

e) ohlášením jeho odcizení nebo ztráty,

f) takovým poškozením, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,

g) změnou údajů v něm obsažených, nebo

h) skončením služebního poměru příslušníka zpravodajské služby nebo pracovního poměru zaměstnance zpravodajské služby, nebo přestane-li být fyzická osoba osobou uvedenou v § 141 odst. 1.

(2) Při zániku platnosti osvědčení podnikatele podle odstavce 1 písm. a), b) a d) je podnikatel povinen utajovanou informaci, která mu byla poskytnuta, odevzdat tomu, kdo mu ji poskytl nebo do jehož působnosti náleží; nelze-li tak učinit, je povinen odevzdat ji Úřadu. Utajované informace, které u podnikatele vznikly, je povinen předat orgánu státu, do jehož působnosti utajované informace náleží, není-li jej, Úřadu. Odevzdání a předání utajované informace podle tohoto odstavce je podnikatel povinen provést neprodleně po zániku platnosti osvědčení podnikatele.

(3) Při zániku platnosti osvědčení fyzické osoby podle odstavce 1 písm. a) a b) je odpovědná osoba nebo ten, kdo provedl poučení, povinen zajistit, aby tato fyzická osoba neměla přístup k utajované informaci.

(4) Přístup fyzické osoby nebo podnikatele k utajované informaci není dotčen zánikem platnosti osvědčení fyzické osoby nebo podnikatele podle odstavce 1 písm. e) až g); Úřad v tomto případě na základě písemné žádosti vydá do 5 dnů od doručení žádosti nové osvědčení, které nahrazuje osvědčení původní.

§ 57

Osvědčení fyzické osoby pro cizí moc a osvědčení

podnikatele pro cizí moc

(1) Na základě písemné žádosti fyzické osoby nebo odpovědné osoby podnikající právnické osoby vydá Úřad

a) osvědčení fyzické osoby pro cizí moc, nebo

b) osvědčení podnikatele pro cizí moc.

(2) Osvědčení podle odstavce 1 je veřejnou listinou.

(3) Osvědčení podle odstavce 1 obsahuje náležitosti uvedené v § 54 s tím, že označení nejvyššího stupně utajení utajované informace, pro přístup k níž toto osvědčení opravňuje, se uvádí včetně zkratky ve smyslu § 21 odst. 2.

(4) Osvědčení podle odstavce 1 potvrzuje, že u jeho držitele bylo provedeno bezpečnostní řízení podle části čtvrté a je držitelem platného osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele daného stupně utajení; v případě osvědčení podnikatele potvrzuje též formy přístupu podnikatele k utajované informaci podle § 20.

(5) Osvědčení podle odstavce 1 se vydává na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu, na kterou je vydáno osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele.

(6) Zanikne-li platnost osvědčení fyzické osoby nebo platnost osvědčení podnikatele, nejde-li o zánik podle § 56 odst. 1 písm. e) a f), zaniká též platnost osvědčení uvedeného v odstavci 1.

(7) Platnost osvědčení podle odstavce 1 zaniká též takovým poškozením, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné, nebo je-li porušena jeho celistvost, anebo ohlášením jeho odcizení nebo ztráty.

(8) Držitel osvědčení podle odstavce 1, jehož platnost zanikla podle odstavce 6, je povinen odevzdat jej do 5 dnů Úřadu.

Zvláštní přístup k utajované informaci

§ 58

(1) Osobami, které mají přístup k utajované informaci všech stupňů utajení bez platného osvědčení fyzické osoby a poučení, jsou

a) prezident republiky,

b) poslanci a senátoři Parlamentu,

c) členové vlády,

d) Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv,

e) soudci a

f) prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu.

(2) Osoby uvedené v odstavci 1 mají přístup k utajované informaci ode dne zvolení nebo jmenování do funkce po dobu jejího výkonu a v rozsahu nezbytném pro její výkon.

(3) Přístup k utajovaným informacím bez platného osvědčení fyzické osoby lze umožnit fyzické osobě jednající ve prospěch zpravodajské služby²⁴⁾, informátorovi²⁵⁾ nebo fyzické osobě, které je poskytována zvláštní ochrana podle zvláštního právního předpisu²⁶⁾, nebo příslušníku zpravodajské služby, který je zařazen v záloze zvláštní²⁷⁾. Poučení této osoby provede ten, kdo jí přístup k utajované informaci umožní.

(4) Zvláštní právní předpis²⁸⁾ stanoví, které fyzické osoby a za jakých podmínek mají přístup k utajované informaci bez platného osvědčení fyzické osoby v trestním řízení, v občanském soudním řízení a v soudním řízení správním, a to v rozsahu nezbytném pro uplatnění jejich práv a plnění povinností v těchto řízeních. Přístup k utajovaným informacím lze v těchto případech umožnit pouze na základě poučení podle odstavce 5.

(5) Poučení podle § 2 písm. i) u osob uvedených v odstavci 4 provede ten, o němž to stanoví zvláštní právní předpis²⁸⁾. Poučení se provede přiměřeně způsobem uvedeným v § 9 odst. 1; poučení musí dále obsahovat spisové označení věci, která je předmětem řízení, a poučení o tom, že údaje o osobách, které mají přístup k utajované informaci podle odstavce 4, jsou Úřadem evidovány a mohou být využity způsobem stanoveným tímto zákonem.

§ 59

Jednorázový přístup k utajované informaci

(1) Na základě písemné žádosti odpovědné osoby může Úřad ve výjimečných a odůvodněných případech vydat souhlas s jednorázovým přístupem k utajované informaci se stupněm utajení o jeden vyšším, než na který je vydáno platné osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele, a to na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 6 měsíců.

(2) Souhlas podle odstavce 1 lze podnikateli vydat pouze pro přístup k utajované informaci podle § 20 odst. 1 písm. b).

(3) Souhlas s jednorázovým přístupem podle odstavce 1 může u příslušníků zpravodajských služeb vydat ředitel příslušné zpravodajské služby a v případech příslušníků policie podle § 141 odst. 1 ministr vnitra, a to na základě písemné žádosti příslušného služebního funkcionáře.

(4) Žádost podle odstavce 1 obsahuje

a) zdůvodnění jednorázového přístupu,

b) označení oblasti utajovaných informací, ke kterým má být jednorázový přístup umožněn,

c) kopii osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele,

d) požadovanou dobu jednorázového přístupu a

e) v případě podnikatele písemný souhlas poskytovatele utajované informace s vydáním souhlasu podle odstavce 1.

(5) Úřad vydá souhlas podle odstavce 1 neprodleně, nejpozději do 5 dnů ode dne doručení žádosti. Odpovědná osoba, která po vydání souhlasu Úřadu umožní přístup fyzické osoby k utajované informaci podle odstavce 1 nebo 3, provede její poučení.

(6) Na udělení souhlasu k jednorázovému přístupu k utajované informaci není právní nárok a lze jej téže osobě udělit jen jednou.

(7) Jednorázový přístup nelze umožnit k utajované informaci Evropské unie nebo Evropského společenství pro atomovou energii.

V praxi se mohou vyskytnout případy, kdy bude nutné umožnit přístup fyzické osobě nebo podnikateli k utajovaným informacím o jeden stupeň utajení vyšším, než na který jim bylo vydáno osvědčení. Mohou to být případy, kdy podnikatel bude zajišťovat eliminaci hrozby státnímu zájmu nebo eliminaci hrozícího nebezpečí obecnému zájmu a pro eliminaci těchto hrozeb je nezbytné bezodkladně seznámit podnikatele s utajovanou informací vyššího stupně utajení. Jsou stanoveny podmínky takového přístupu. Princip je plně v souladu s bezpečnostními standardy Organizace Severoatlantické smlouvy. Je upraven postup jak Úřadu, tak statutárního orgánu v případě požadavku o tento způsob přístupu. Předpisy Evropské unie takovýto přístup neumožňují (odstavec 7).

§ 60

(1) V případě účasti České republiky v mezinárodním ozbrojeném konfliktu nebo v mezinárodní záchranné nebo humanitární akci, v případě vyhlášení válečného stavu a v případě stavu nebezpečí, nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu²⁰⁾ lze umožnit přístup k utajované informaci fyzické osobě, která není držitelem osvědčení fyzické osoby nebo nemá přístup k utajovaným informacím stupně utajení Vyhrazené, nebo podnikateli, který není držitelem osvědčení podnikatele.

(2) Přístup fyzické osoby podle odstavce 1 lze umožnit pouze v případě, že neexistují pochybnosti o důvěryhodnosti fyzické osoby a o její schopnosti utajovat informace.

(3) V případě přístupu podle odstavce 1 je odpovědná osoba povinna zajistit poučení fyzické osoby. Hrozí-li nebezpečí z prodlení nebo z důvodu jiné naléhavosti a významu konkrétního úkolu, lze poučení nahradit ústním seznámením fyzické osoby s jejími povinnostmi v oblasti ochrany utajovaných informací a s následky jejich porušení.

(4) O přístupu podle odstavce 1 je odpovědná osoba povinna zpracovat písemný záznam. Tento písemný záznam spolu s poučením zašle odpovědná osoba neprodleně Úřadu; bylo-li poučení nahrazeno ústním seznámením podle odstavce 3 věty druhé, uvede se tato skutečnost v písemném záznamu. Je-li přístup podle odstavce 1 umožněn zpravodajskou službou, písemný záznam podle věty první a části věty druhé za středníkem ani poučení se Úřadu nezasílají, ale ukládají se u příslušné zpravodajské služby.

(5) Je-li podnikateli umožněn přístup k utajované informaci podle odstavce 1, je jeho odpovědná osoba povinna o přístupu zpracovat písemný záznam, který neprodleně zašle Úřadu.

(6) Přístup podle odstavce 1 nelze umožnit k utajované informaci Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii.

Stanoví se situace a podmínky, za kterých lze umožnit přístup k utajovaným informacím fyzické osobě nebo podnikateli, kteří dosud nemají vydané osvědčení. Tento způsob přístupu je zcela výjimečný, realizace tohoto přístupu se předpokládá pouze na základě zákonem stanovených důvodů. Uvedený princip je v souladu s bezpečnostními standardy Organizace Severoatlantické smlouvy. V legislativě EU není princip přístupu k utajovaným informacím v mimořádných situacích bez předchozího provedení bezpečnostní prověrky z obecného hlediska nijak upraven, ustanovení Části I - bod 19 Bezpečnostní směrnice Rady EU pouze ukládá vypracovat předem plány na ochranu utajovaných informací v mimořádných situacích na lokální i národní úrovni. Z tohoto důvodu není umožněn tento mimořádný přístup k utajovaným informacím EU.

§ 61

Jednorázový přístup k utajované informaci podle § 59 a přístup podle § 60 nelze umožnit k utajované informaci stupně utajení Přísně tajné nebo k utajované informaci, na kterou se vztahuje zvláštní režim nakládání.

§ 62

Přístup k utajované informaci na základě uznání

bezpečnostního oprávnění vydaného úřadem cizí moci

(1) Přístup k utajované informaci lze umožnit fyzické osobě, která je poučena, nebo podnikateli i v případech, kdy Úřad uzná bezpečnostní oprávnění vydané úřadem cizí moci, který má v působnosti ochranu utajovaných informací (dále jen "bezpečnostní oprávnění"). Úřad bezpečnostní oprávnění uzná, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.

(2) Uznání podle odstavce 1 Úřad provede na základě žádosti nepodnikající fyzické osoby nebo podnikatele, kteří jsou držiteli bezpečnostního oprávnění. Žádost obsahuje

a) jméno, příjmení a akademický titul držitele bezpečnostního oprávnění,

b) datum a místo narození a adresu trvalého pobytu držitele bezpečnostního oprávnění,

c) státní občanství držitele bezpečnostního oprávnění,

d) u podnikatele jeho identifikaci firmou nebo názvem, identifikačním číslem a sídlem, jde-li o právnickou osobu, nebo jménem, příjmením a místem trvalého pobytu, jde-li o osobu fyzickou,

e) důvod, proč má být provedeno uznání podle odstavce 1,

f) dobu, na kterou má být uznání provedeno, a

g) podpis držitele bezpečnostního oprávnění a adresu, na kterou má být uznání podle odstavce 1 doručeno.

(3) K žádosti podle odstavce 2 je nutné připojit úřední překlad bezpečnostního oprávnění nebo jeho ověřenou kopii.

(4) Uznání podle odstavce 1 Úřad zašle držiteli bezpečnostního oprávnění.

(5) Uznání podle odstavce 1 musí obsahovat

a) údaje podle odstavce 2 písm. a) až d),

b) identifikaci bezpečnostního oprávnění vydaného úřadem cizí moci,

c) označení nejvyššího stupně utajení utajované informace, pro přístup k níž uznání podle odstavce 1 opravňuje,

d) u podnikatele formu přístupu podle § 20,

e) datum vydání a dobu platnosti,

f) otisk úředního razítka a podpis oprávněného zástupce Úřadu nebo v případě vydání tohoto uznání v elektronické podobě elektronický podpis oprávněného zástupce Úřadu podle zvláštního právního předpisu²²⁾.

Zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost

§ 63

(1) V řízení před orgánem státu může, na žádost tohoto orgánu, odpovědná osoba orgánu státu, do jehož oblasti věcné působnosti utajovaná informace náleží, fyzickou osobu zprostit povinnosti zachovávat mlčenlivost (dále jen "zproštění mlčenlivosti"), nestanoví-li tento zákon jinak (odstavec 8 a § 133 odst. 2).

(2) V případě, že orgán státu zanikne bez právního nástupce, může zproštění mlčenlivosti provést ředitel Úřadu.

(3) Pro potřeby řízení podle odstavce 1 zproštění mlčenlivosti dále provádí

a) prezident republiky u předsedy vlády, prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu, předsedy a místopředsedy Ústavního soudu, předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu, předsedy a místopředsedy Nejvyššího správního soudu, vedoucího Kanceláře prezidenta republiky, Veřejného ochránce práv, zástupce Veřejného ochránce práv, guvernéra a viceguvernérů České národní banky,

b) Poslanecká sněmovna u poslanců,

c) Senát u senátorů,

d) předseda Poslanecké sněmovny u vedoucího Kanceláře Poslanecké sněmovny,

e) předseda Senátu u vedoucího Kanceláře Senátu,

f) předseda vlády u ministrů a vedoucích ostatních ústředních správních úřadů,

g) předseda Ústavního soudu u soudců Ústavního soudu,

h) ministr spravedlnosti u soudců neuvedených v písmenu g), státních zástupců a přísedících a vláda u ředitele Bezpečnostní informační služby.

(4) Týká-li se povinnost zachovávat mlčenlivost věci, kterou projednává orgán Parlamentu, může zproštění mlčenlivosti fyzické osoby provést Poslanecká sněmovna nebo Senát po vyjádření odpovědné osoby orgánu státu, do jehož oblasti věcné působnosti utajovaná informace náleží.

(5) Před zproštěním mlčenlivosti podle odstavce 3 je třeba požádat o vyjádření odpovědnou osobu orgánu státu, do jehož oblasti věcné působnosti utajovaná informace náleží.

(6) Zproštění mlčenlivosti se nevyžaduje u prezidenta republiky.

(7) Zproštění mlčenlivosti se vztahuje pouze na příslušnou utajovanou informaci, a to v nezbytně nutném rozsahu a na dobu nezbytně nutnou. Zproštění mlčenlivosti se provádí písemně. Stupeň utajení utajované informace není zproštěním mlčenlivosti dotčen.

(8) Zproštění mlčenlivosti lze odepřít v případech, kdy by tím mohlo dojít k mimořádně vážné nebo vážné újmě zájmům České republiky anebo k ohrožení života či zdraví osob.

Zmocňovací ustanovení

§ 64

Prováděcí právní předpis stanoví vzor

a) osvědčení fyzické osoby a osvědčení podnikatele,

b) žádostí o vydání osvědčení fyzické osoby pro cizí moc a osvědčení podnikatele pro cizí moc a

c) žádosti o uznání bezpečnostního oprávnění fyzické osoby a žádosti o uznání bezpečnostního oprávnění podnikatele.

Vymezuje se postup zprošťování povinnosti mlčenlivosti u jednotlivých okruhů osob a současně se stanoví podmínky takovéhoto zproštění. Posiluje se úloha vedoucího orgánu státu, do jehož působnosti utajovaná informace náleží, který rozhoduje, resp. vyjadřuje se k možnosti zproštění povinnosti mlčenlivosti. U prezidenta republiky se zproštění povinnosti mlčenlivosti nevyžaduje a rozhodování o tomto se ponechává na jeho vůli. V případech, kdy by mohlo dojít k ohrožení, zejména bezpečnostních zájmů republiky, lze zproštění povinnosti mlčenlivosti odepřít. Prováděcí předpis upraví náležitosti vzorů osvědčení a dalších dokumentů.

HLAVA XI

POVINNOSTI PŘI OCHRANĚ UTAJOVANÝCH INFORMACÍ

§ 65

Obecné povinnosti

(1) Každý je povinen neprodleně odevzdat nalezenou utajovanou informaci nebo utajovanou informaci získanou v rozporu s tímto zákonem anebo osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele, osvědčení fyzické osoby pro cizí moc nebo osvědčení podnikatele pro cizí moc (dále jen "nalezená písemnost") Úřadu, policii nebo zastupitelskému úřadu České republiky.

(2) Každý, kdo měl nebo má přístup k utajované informaci, je povinen zachovávat o ní mlčenlivost a nesmí k ní umožnit přístup neoprávněné osobě.

(3) Každý, kdo podal žádost podle § 94, je povinen neprodleně oznámit Úřadu změny údajů, které jsou v ní uvedeny.

(4) Každý je povinen při výkonu státní kontroly Úřadem plnit pokyny kontrolního pracovníka při provádění neodkladných opatření podle § 144 odst. 1.

Ustanovení ukládá povinnosti při ochraně utajovaných informací bez ohledu na to, zda je osoba držitelem platného osvědčení fyzické osoby nebo nikoliv. Jedná se o základní, obecné povinnosti každého občana. Jedná se o povinnosti, jejichž uložení a plnění je nezbytné pro zajištění celého systému ochrany utajovaných informací. Tato ustanovení mají rovněž značný preventivní význam. Aby byla zajištěna komplexní ochrana utajovaných informací, zákon ukládá některé povinnosti i ostatním fyzickým osobám. Jedná se například o povinnost dodržovat pokyny, příkazy nebo zákazy vydané orgánem státu nebo podnikatelem a to v souladu se zákonem, povinnost odevzdat nalezenou utajovanou informaci a povinnost zachovávat mlčenlivost.

§ 66

Povinnosti fyzické osoby, která má přístup k utajovaným

informacím, a fyzické osoby, která je držitelem osvědčení

fyzické osoby

(1) Fyzická osoba, která má přístup k utajovaným informacím, je povinna

a) dodržovat povinnosti při ochraně utajovaných informací,

b) odevzdat tomu, kdo osvědčení fyzické osoby vydal, do 5 dnů své osvědčení fyzické osoby, jehož platnost zanikla podle § 56 odst. 1 písm. b), f) a g),

c) neprodleně písemně oznámit tomu, kdo osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení fyzické osoby pro cizí moc vydal, ztrátu nebo odcizení svého osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení fyzické osoby pro cizí moc,

d) neprodleně oznámit Úřadu změny údajů, které byly uvedeny v její žádosti fyzické osoby podle § 94 odst. 2 písm. a), c) a d),

e) neprodleně oznamovat tomu, kdo provedl její poučení podle § 9 odst. 1 nebo § 11 odst. 2, porušení povinností stanovených tímto zákonem,

f) účastnit se proškolení podle § 67 odst. 1 písm. b).

(2) Na fyzickou osobu, která je držitelem osvědčení fyzické osoby, ale nemá přístup k utajované informaci, se vztahují pouze povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. b) až d).

§ 67

Povinnosti odpovědné osoby

(1) Odpovědná osoba je povinna

a) zajistit poučení fyzické osoby,

b) zajistit jednou ročně provedení proškolení fyzických osob, které mají přístup k utajované informaci, z právních předpisů v oblasti ochrany utajovaných informací,

c) zajistit ověřování splnění podmínek pro přístup fyzické osoby k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené,

d) schválit informační systém do provozu a písemně tuto skutečnost oznámit Úřadu,

e) pověřit fyzickou osobu k činnosti nebo k výkonu kryptografické ochrany,

f) kontrolovat dodržování dalších povinností stanovených tímto zákonem.

§ 68

Povinnosti podnikatele, který je držitelem

osvědčení podnikatele

Podnikatel, který je držitelem osvědčení podnikatele, je povinen

a) do 5 dnů ode dne doručení pravomocného rozhodnutí Úřadu podle § 101 odst. 2 doručit Úřadu osvědčení podnikatele, jehož platnost byla Úřadem zrušena,

b) neprodleně oznámit Úřadu ztrátu nebo odcizení osvědčení podnikatele nebo osvědčení podnikatele pro cizí moc,

c) neprodleně písemně oznamovat Úřadu změny údajů uvedených podle § 97 písm. a) a b) v bezpečnostním dotazníku podnikatele,

d) oznamovat Úřadu vždy k 1. listopadu kalendářního roku všechny změny údajů uvedených v žádosti podnikatele podle § 96 odst. 2 písm. a) a b) a tyto změny doložit způsobem uvedeným v § 96 odst. 2 písm. c),

e) zabezpečit ochranu utajovaných informací při zániku platnosti osvědčení podnikatele.

§ 69

Povinnosti právnické osoby a podnikající fyzické osoby,

které mají přístup k utajované informaci, a orgánu státu

(1) Právnická osoba a podnikající fyzická osoba, které mají přístup k utajované informaci, a orgán státu jsou povinni

a) zajistit ochranu utajovaných informací podle tohoto zákona a mezinárodních smluv,

b) zpracovávat a vést přehled míst nebo funkcí, na kterých je nezbytné mít přístup k utajovaným informacím včetně utajovaných informací Evropské unie, Organizace Severoatlantické smlouvy a utajovaných informací vyžadujících zvláštní režim nakládání, s uvedením stupně utajení, nebo které nelze vykonávat bez osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti podle tohoto zákona (§ 39); tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů na úseku odborné způsobilosti²⁹⁾,

c) neprodleně písemně oznámit Úřadu skutečnost, která může mít vliv na vydání nebo na platnost osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele,

d) zajistit vytvoření podmínek pro označování, evidenci, zapůjčování, ukládání, přepravu, další manipulaci a vyřazování utajované informace a utajované informace se zvláštním režimem nakládání v souladu s prováděcím právním předpisem,

e) provozovat jen informační systém, který je certifikován Úřadem a písemně schválen do provozu,

f) zastavit provoz informačního systému, který nesplňuje podmínky stanovené v certifikační zprávě, a zajistit ochranu utajované informace v něm a o těchto skutečnostech informovat Úřad,

g) provozovat jen komunikační systém, jehož projekt bezpečnosti byl schválen Úřadem,

h) zastavit provoz komunikačního systému, který nesplňuje podmínky stanovené v projektu bezpečnosti komunikačního systému, a o této skutečnosti informovat Úřad,

i) používat pro kryptografickou ochranu jen prostředek, který je certifikován Úřadem, a používat kryptografické pracoviště jen k účelu, ke kterému bylo certifikováno a schváleno do provozu,

j) vést evidenci fyzických osob, které mají přístup k utajované informaci, evidenci kryptografického materiálu, evidenci pracovníků kryptografické ochrany, evidenci provozní obsluhy kryptografického prostředku, evidenci kurýrů kryptografického materiálu a evidenci případů neoprávněného nakládání s utajovanou informací,

k) hlásit porušení povinnosti při ochraně utajované informace nebo povinnosti uložené mezinárodní smlouvou v oblasti ochrany utajovaných informací a přijetí opatření k odstranění příčin a nepříznivých následků porušení Úřadu; tato povinnost se nevztahuje na zpravodajské služby v případech podle § 140 odst. 1 písm. a) a na Ministerstvo vnitra v případech podle § 141 odst. 1, s výjimkou případů porušení ochrany utajovaných informací Organizace Severoatlantické smlouvy nebo Evropské unie,

l) zřídit registr poskytovaných utajovaných informací (§ 79) a hlásit změny v něm Úřadu v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem,

m) provést jednou ročně kontrolu utajovaných informací vedených v registru poskytovaných utajovaných informací za uplynulý kalendářní rok a oznámit její výsledek Úřadu, spolu s uvedením počtu utajovaných informací a jejich stupňů utajení; toto oznámení nezasílají zpravodajské služby,

n) předat utajovanou informaci poskytnutou cizí mocí nebo zahraničním partnerem právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby k zaevidování Úřadu nebo Ministerstvu zahraničních věcí podle § 79 odst. 4,

o) zasílat v případech stanovených tímto zákonem utajované informace cizí moci prostřednictvím ústředního registru (§ 79 odst. 2),

p) zajistit písemné pověření fyzické osoby k přístupu k utajované informaci se zvláštním režimem nakládání označené "ATOMAL",

q) kontrolovat dodržování dalších povinností stanovených tímto zákonem.

(2) Povinnost uvedená v odstavci 1 písm. c) se nevztahuje na zpravodajské služby v případech podle § 140 odst. 1 písm. a) a na Ministerstvo vnitra v případech podle § 141 odst. 1.

§ 70

Povinnosti při ochraně průmyslového vlastnictví

(1) Každý, kdo Úřadu průmyslového vlastnictví podává přihlášku vynálezu, užitného vzoru nebo topografie polovodičového výrobku (dále jen "přihlašovatel"), je povinen na přihlášce vyznačit návrh stupně utajení, domnívá-li se, že předmět přihlášky obsahuje utajovanou informaci. Je-li přihlašovatelem právnická osoba, uvede v přihlášce jméno, příjmení a funkci nebo postavení odpovědné osoby.

(2) Úřad průmyslového vlastnictví přihlášku podle odstavce 1 předloží Úřadu, který po vyjádření ústředního správního úřadu, do jehož oblasti věcné působnosti předmět přihlášky náleží, návrh stupně utajení potvrdí, změní nebo, neobsahuje-li předmět přihlášky utajovanou informaci, návrh zamítne; nenáleží-li předmět přihlášky do oblasti věcné působnosti žádného ústředního správního úřadu, vyjádření se nevyžaduje.

(3) Úřad potvrzení nebo změnu návrhu stupně utajení provedené podle odstavce 2 oznámí Úřadu průmyslového vlastnictví ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení přihlášky Úřadu, popřípadě mu v téže lhůtě sdělí, že návrh stupně utajení zamítl, a přihlášku mu vrátí; v oznámení Úřad zároveň uvede, zda přihlašovatel splňuje podmínky přístupu k utajované informaci.

(4) Úřad průmyslového vlastnictví stupeň utajení oznámený podle odstavce 3 vyznačí na přihlášce a neprodleně jej oznámí přihlašovateli, který tento stupeň utajení stanoveným způsobem (§ 21 a 22) vyznačí na předmětu přihlášky; je-li přihlašovatelem nepodnikající fyzická osoba, Úřad průmyslového vlastnictví má postavení původce. Sdělení podle odstavce 3 Úřad průmyslového vlastnictví přihlašovateli neprodleně oznámí též.

(5) Obsahuje-li předmět přihlášky podle odstavce 1 utajovanou informaci a nesplňuje-li přihlašovatel podmínky přístupu k utajované informaci tohoto stupně utajení, Úřad průmyslového vlastnictví provede, je-li přihlašovatelem fyzická osoba, její poučení, a je-li přihlašovatelem právnická osoba, poučení odpovědné osoby přihlašovatele; odpovědná osoba přihlašovatele poučí všechny fyzické osoby, které v rámci právnické osoby přihlašovatele přístup k předmětu přihlášky měly nebo jej nezbytně potřebují; poučením se tyto osoby považují za osoby splňující podmínky přístupu k utajované informaci, obsažené v předmětu této přihlášky. Ustanovení § 9 odst. 1 věty poslední a § 11 odst. 2 věty třetí platí obdobně.

§ 71

Bezpečnostní ředitel

(1) Orgán státu, u kterého utajovaná informace vzniká nebo kterému je poskytnuta, a dále právnická osoba a podnikající fyzická osoba, které mají přístup k utajované informaci, jsou povinni zřídit a obsadit funkci bezpečnostního ředitele. Funkci bezpečnostního ředitele může vykonávat i odpovědná osoba sama; jinak je bezpečnostní ředitel přímo podřízen odpovědné osobě.

(2) Orgán státu, právnická osoba a podnikající fyzická osoba podle odstavce 1 jsou povinni do 15 dnů ode dne obsazení funkce bezpečnostního ředitele oznámit písemně Úřadu jméno, příjmení a rodné číslo osoby vykonávající tuto funkci.

(3) Bezpečnostní ředitel zajišťuje a plní povinnosti stanovené mu písemně odpovědnou osobou v rozsahu tohoto zákona; odpovědnost odpovědné osoby za ochranu utajovaných informací není jmenováním bezpečnostního ředitele dotčena.

(4) Funkci bezpečnostního ředitele může vykonávat pouze fyzická osoba, která splňuje podmínky přístupu k utajovaným informacím takového stupně utajení, ke kterým bude mít při výkonu této funkce přístup.

(5) Funkci bezpečnostního ředitele nelze vykonávat u více orgánů státu nebo podnikatelů souběžně.

V zájmu zajištění funkčnosti systému ochrany utajovaných informací se ukládá povinnost jmenovat bezpečnostního ředitele. Smyslem přímé podřízenosti bezpečnostního ředitele odpovědné osobě je zajištění přímé, nezprostředkované vzájemné vazby. Toto postavení je nezbytné s ohledem na odpovědnost odpovědné osoby za oblast ochrany utajovaných informací. Bezpečnostní ředitel je osobou, na níž odpovědná osoba může část svých pravomocí při zajišťování ochrany utajovaných informací přenášet. Právní úprava této oblasti je oproti dosavadnímu znění částečně pozměněna a doplněna o jednoznačné funkční vymezení bezpečnostního ředitele u podnikatele a je dále uvedeno, že funkci bezpečnostního ředitele nelze vykonávat u více podnikatelů souběžně. Zde se navrhovatel snaží o snížení rizika nedostatečného výkonu funkce bezpečnostního ředitele, možného střetu zájmů a rizika zneužití utajované informace cestou funkce bezpečnostního ředitele. Tato úprava zároveň nevylučuje, aby funkce bezpečnostního ředitele byla funkcí kumulovanou, neboť striktním požadavkem na zřízení samostatné funkce bezpečnostního ředitele by mohlo dojít k přílišné tvrdosti vůči drobným podnikatelům s malým počtem zaměstnanců. Rovněž je zde zdůrazněna nutnost splnění podmínek pro přístup k utajované informaci pro výkon funkce bezpečnostního ředitele.

§ 72

Personální projekt

(1) Ministerstva a další ústřední správní úřady každoročně zpracovávají personální projekt.

(2) Personální projekt obsahuje

a) zhodnocení stavu v personální bezpečnosti za uplynulý rok a

b) předpokládaný počet fyzických osob, u kterých bude nutné v následujícím roce provést řízení podle § 92 písm. a), a to s rozlišením podle stupňů utajení.

(3) Personální projekt zasílají ministerstva a další ústřední správní úřady Úřadu vždy do 31. října příslušného kalendářního roku.

(4) Personální projekty předloží Úřad spolu se svým vyjádřením vládě vždy do 30. listopadu příslušného kalendářního roku ke schválení.

HLAVA XII

POSKYTOVÁNÍ UTAJOVANÝCH INFORMACÍ V MEZINÁRODNÍM STYKU

§ 73

Podmínky poskytování utajovaných informací

Utajovanou informaci lze v mezinárodním styku poskytovat, není-li v § 74 stanoveno jinak,

a) jde-li o utajovanou informaci stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné, na základě písemné žádosti orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a písemného povolení Úřadu,

b) jde-li o utajovanou informaci stupně utajení Vyhrazené, na základě písemné žádosti právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a písemného souhlasu ústředního správního úřadu, do jehož oblasti věcné působnosti utajovaná informace náleží; nenáleží-li utajovaná informace do oblasti věcné působnosti žádného ústředního správního úřadu, na základě písemného souhlasu Úřadu.

§ 74

Podmínky poskytování utajovaných informací mezi orgánem

státu a cizí mocí

(1) Splnění podmínek podle § 73 písm. a) při poskytování utajované informace mezi orgánem státu a cizí mocí se nevyžaduje

a) je-li uzavřena mezinárodní smlouva v oblasti ochrany utajovaných informací, kterou je Česká republika vázána,

b) vyplývá-li poskytování utajovaných informací ze závazku členství České republiky v Evropské unii, nebo

c) je-li utajovaná informace poskytována podle zvláštního právního předpisu³⁰⁾.

(2) Utajovanou informaci stupně utajení Vyhrazené lze mezi orgánem státu a cizí mocí poskytovat bez souhlasu uvedeného v § 73 písm. b).

§ 75

Žádost o povolení nebo o souhlas

(1) Žádost podle § 73 obsahuje, je-li žadatelem orgán státu, označení cizí moci, které má být utajovaná informace poskytnuta, a je-li žadatelem právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, označení zahraničního partnera a důvody, pro které se o povolení nebo o souhlas žádá.

(2) Přílohou žádosti právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby o povolení nebo souhlas podle § 73 musí být její smlouva se zahraničním partnerem, obsahující podmínky ochrany poskytovaných utajovaných informací a seznam poskytovaných utajovaných informací.

§ 76

Povolení a souhlas při poskytování utajovaných informací

(1) Před vydáním povolení podle § 73 písm. a) si Úřad vždy vyžádá písemné stanovisko Ministerstva zahraničních věcí a příslušné zpravodajské služby a dále ústředního správního úřadu, do jehož oblasti věcné působnosti utajovaná informace náleží, nežádá-li o povolení tento orgán státu; nenáleží-li utajovaná informace do oblasti věcné působnosti žádného ústředního správního úřadu, stanovisko se nevyžaduje. Žádá-li o povolení právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, Úřad si od ní vyžádá bezpečnostní oprávnění jejího zahraničního partnera vydané úřadem cizí moci, do jehož působnosti náleží ochrana utajovaných informací v zemi zahraničního partnera.

(2) Ministerstvo zahraničních věcí, příslušná zpravodajská služba a ústřední správní úřad poskytnou Úřadu stanovisko podle odstavce 1 ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení jeho žádosti.

(3) Úřad vydá povolení § 73 písm. a) ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení žádosti orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby; v případě, kdy by utajovaná informace byla jejím poskytnutím ohrožena, Úřad žádosti nevyhoví a tuto skutečnost žadateli v uvedené lhůtě písemně oznámí.

(4) Ústřední správní úřad nebo Úřad vydá souhlas podle § 73 písm. b) ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení žádosti právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby; v případě, kdy by utajovaná informace byla jejím poskytnutím ohrožena, ústřední správní úřad nebo Úřad žádosti nevyhoví a tuto skutečnost žadateli v uvedené lhůtě písemně oznámí.

(5) Na vydání povolení a na udělení souhlasu podle § 73 není právní nárok.

(6) Úřad vede přehled povolení vydaných podle § 73 písm. a).

§ 77

Způsob poskytování utajovaných informací

(1) Poskytování utajované informace stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné v mezinárodním styku se uskutečňuje prostřednictvím registru uvedeného v § 79 odst. 2, pokud není v odstavcích 2 až 5, v § 78 nebo v mezinárodní smlouvě stanoveno jinak.

(2) Na poskytování utajované informace mezi zpravodajskou službou a obdobnou službou cizí moci v rámci spolupráce uskutečňované podle zvláštního právního předpisu¹⁹⁾ se odstavec 1 nevztahuje. O poskytování utajované informace v těchto případech rozhoduje odpovědná osoba zpravodajské služby.

(3) Na poskytování utajovaných informací mezi Ministerstvem obrany, Ministerstvem spravedlnosti, soudy, státními zastupitelstvími, policií nebo celními orgány a obdobnými orgány cizí moci se odstavec 1, stanoví-li mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nebo zvláštní právní předpis³¹⁾ jinak, nevztahuje.

(4) Orgány státu a policie vedou evidenci utajovaných informací poskytovaných podle odstavců 2 a 3.

(5) Ustanovení odstavce 1, § 73 a § 78 odst. 3 se nepoužijí, jde-li o poskytování utajované informace v mezinárodním styku v případech podle § 60 odst. 1.

§ 78

Způsob poskytování utajovaných informací Evropské unie

v jejím rámci a mimo něj

(1) Poskytování utajované informace stupně utajení Tajné nebo Důvěrné mezi Českou republikou a členskými státy Evropské unie nebo mezi Českou republikou a orgány Evropské unie, která se týká vzájemné spolupráce členských států Evropské unie podle smlouvy o založení Evropské unie nebo smlouvy o založení Evropských společenství, se uskutečňuje prostřednictvím registru vedeného Ministerstvem zahraničních věcí podle § 79 odst. 3.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na poskytování utajované informace, která vyžaduje zvláštní režim nakládání podle § 21 odst. 3.

(3) Má-li být Českou republikou poskytnuta v mezinárodním styku utajovaná informace Evropské unie státu, který není členem Evropské unie, vyžádá si Úřad souhlas příslušného orgánu Evropské unie.

§ 79

Registry poskytovaných utajovaných informací

(1) V registrech utajovaných informací se eviduje a ukládá nebo odesílá utajovaná informace stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné poskytovaná v mezinárodním styku.

(2) Úřad zřizuje a vede ústřední registr utajovaných informací uvedených v odstavci 1 jím nebo jemu přímo poskytnutých a utajovaných informací, které se poskytují jeho prostřednictvím podle § 77 odst. 1 (dále jen "ústřední registr").

(3) Orgán státu, právnická osoba a podnikající fyzická osoba zřizují a vedou registr utajovaných informací uvedených v odstavci 1 jimi nebo jim poskytnutých (dále jen "registr"); v registru Ministerstva zahraničních věcí se vedou též utajované informace, které se poskytují jeho prostřednictvím podle § 78 odst. 1. Zřízení registru schvaluje Úřad na základě písemné žádosti orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby; to neplatí pro zpravodajské služby. Úřad je oprávněn před vydáním souhlasu provést kontrolu skutečností uvedených v žádosti o zřízení registru, případně dalších skutečností a podmínek, souvisejících se zřízením registru.

(4) Neposkytne-li cizí moc nebo zahraniční partner právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby utajovanou informaci uvedenou v odstavci 1 způsobem uvedeným v § 77 odst. 1 nebo § 78 odst. 1, orgán státu, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba předají poskytnutou utajovanou informaci k zaevidování v ústředním registru, nebo v případě utajované informace podle § 78 odst. 1 v registru Ministerstva zahraničních věcí, neprodleně po jejím poskytnutí.

(5) Orgán státu, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba oznamují Úřadu změny v registru v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.

(6) Úřad vede přehled zřízených registrů a provádí kontrolu jejich činnosti.

(7) Prováděcí právní předpis stanoví

a) organizaci a činnost ústředního registru,

b) obsah písemné žádosti o zřízení registru,

c) podmínky zřízení, obsah a způsob vedení registru a

d) rozsah změn v registru, oznamovaných Úřadu.

ČÁST TŘETÍ

BEZPEČNOSTNÍ ZPŮSOBILOST

§ 80

Citlivá činnost

(1) Citlivou činností se rozumí činnost stanovená tímto zákonem (§ 88) nebo zvláštním právním předpisem³²⁾, jejímž zneužitím by mohlo dojít k ohrožení zájmu České republiky.

(2) Citlivou činnost může vykonávat fyzická osoba, která je bezpečnostně způsobilá nebo která je držitelem platného osvědčení fyzické osoby.

(3) Bezpečnostně způsobilá je osoba, která je držitelem platného dokladu o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby (dále jen "doklad").

§ 81

Podmínky pro vydání dokladu

(1) Doklad Úřad vydá fyzické osobě, která

a) je způsobilá k právním úkonům v plném rozsahu,

b) dosáhla alespoň 18 let věku,

c) je bezúhonná,

d) je osobnostně způsobilá a

e) je spolehlivá.

(2) Podmínka způsobilosti k právním úkonům se ověřuje z prohlášení fyzické osoby o způsobilosti k právním úkonům. Podmínka věku se ověřuje občanským průkazem nebo cestovním dokladem fyzické osoby. Podmínka bezúhonnosti se ověřuje výpisem z evidence Rejstříku trestů¹¹⁾ a v případě cizince i obdobnou písemností státu, jehož je cizinec státním občanem, jakož i státu, v němž cizinec pobýval v posledních 2 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců. Písemnosti k ověření bezúhonnosti nesmějí být starší než 3 měsíce. Podmínka osobnostní způsobilosti se ověřuje způsobem uvedeným v § 13 odst. 2.

§ 82

Bezúhonnost

Podmínku bezúhonnosti pro účely bezpečnostní způsobilosti splňuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena za spáchání úmyslného trestného činu, pokud se na ni nehledí, jako by odsouzena nebyla.

§ 83

Osobnostní způsobilost

Podmínku osobnostní způsobilosti pro účely bezpečnostní způsobilosti splňuje fyzická osoba, která netrpí poruchou či obtížemi, které mohou mít vliv na její spolehlivost vykonávat citlivou činnost.

§ 84

Spolehlivost

(1) Podmínku spolehlivosti splňuje fyzická osoba, u níž nebyla zjištěna negativní okolnost.

(2) Negativní okolností je činnost fyzické osoby proti zájmu České republiky.

(3) Za negativní okolnost lze též považovat

a) uvedení nepravdivé informace, zamlčení informace rozhodné pro objektivní zjištění skutečného stavu věci při ověřování podmínek pro vydání dokladu nebo nenahlášení změny údajů v žádosti podle § 99 nebo v jiném materiálu, poskytnutém Úřadu v příloze k této žádosti,

b) pravomocné odsouzení pro trestný čin, nebo

c) chování, ovlivnitelnost nebo nedůvěryhodnost fyzické osoby, která může vést ke zneužití výkonu citlivé činnosti.

(4) Negativní okolnosti uvedené v odstavcích 2 a 3 se zjišťují za období 10 let zpětně od podání žádosti podle § 99, nebo za období od 15 let věku podle toho, které z nich je kratší.

(5) Při posuzování, zda okolnost podle odstavce 3 je negativní okolností, se přihlíží k tomu, do jaké míry může ovlivnit výkon citlivé činnosti, k době jejího výskytu, k jejímu rozsahu a charakteru a k chování fyzické osoby v období uvedeném v odstavci 4.

§ 85

Doklad

(1) Doklad je veřejnou listinou. Platnost dokladu je 5 let.

(2) Doklad musí obsahovat

a) jméno, příjmení, rodné příjmení,

b) den, měsíc, rok a místo narození,

c) rodné číslo,

d) státní občanství,

e) datum vydání a dobu platnosti a

f) otisk úředního razítka a podpis oprávněného zástupce Úřadu nebo v případě vydání dokladu v elektronické podobě elektronický podpis oprávněného zástupce Úřadu podle zvláštního právního předpisu²²⁾.

(3) Platnost dokladu zaniká

a) uplynutím doby jeho platnosti,

b) dnem vykonatelnosti rozhodnutí Úřadu (§ 123 odst. 3, § 126 odst. 4) o zrušení jeho platnosti (§ 101),

c) úmrtím fyzické osoby, která je držitelem dokladu, nebo jejím prohlášením za mrtvou,

d) ohlášením jeho odcizení nebo ztráty,

e) takovým poškozením, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, nebo

f) ohlášením změny údajů v něm obsažených.

(4) Výkon citlivé činnosti není dotčen zánikem platnosti dokladu podle odstavce 3 písm. d), e) a f); Úřad v tomto případě na základě písemné žádosti vydá do 5 dnů od doručení žádosti nový doklad, který nahrazuje původní doklad.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví vzor dokladu.

§ 86

Povinnosti právnické osoby, podnikající fyzické osoby

a orgánu státu

Právnická osoba, podnikající fyzická osoba a orgán státu jsou povinni

a) zajistit výkon citlivé činnosti fyzickou osobou, která je držitelem platného dokladu,

b) vést evidenci fyzických osob, které jsou držiteli dokladu a jsou vůči nim ve služebním poměru nebo v pracovněprávním, členském či obdobném vztahu, a

c) oznámit písemně Úřadu skutečnost, která může mít vliv na rozhodnutí o vydání nebo zrušení (§ 101) platnosti dokladu.

§ 87

Povinnosti fyzické osoby

(1) Fyzická osoba, která je držitelem dokladu, je povinna

a) odevzdat Úřadu do 5 dnů doklad, jehož platnost zanikla podle § 85 odst. 3 písm. b), e) nebo f),

b) neprodleně písemně oznámit Úřadu ztrátu nebo odcizení dokladu,

c) neprodleně písemně oznámit Úřadu změny údajů v dokladu a

d) neprodleně písemně oznámit Úřadu změny údajů uvedených v žádosti podle § 99 odst. 2 písm. a), b) a d).

(2) Každý je povinen neprodleně odevzdat nalezený doklad Úřadu, policii nebo zastupitelskému úřadu České republiky.

(3) Každý, kdo podal žádost podle § 99, je povinen neprodleně písemně oznámit Úřadu změny údajů, které byly v žádosti o doklad uvedeny.

§ 88

Výkon citlivé činnosti pro potřeby zpravodajských služeb

(1) Za citlivé činnosti se pro potřeby zpravodajské služby považují úkony osob neuvedených v § 140 odst. 1 písm. a) prováděné pro zpravodajskou službu na základě dohody v souvislosti s výkonem státní správy nebo z jiného důvodu.

(2) Podmínky bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby, která má vykonávat citlivou činnost pro zpravodajskou službu, ověřuje zpravodajská služba.

(3) Zpravodajská služba ověřuje podmínky podle § 81 z vlastního podnětu v rozsahu nezbytném pro výkon citlivé činnosti. Bezpečnostní řízení se neprovádí a doklad se nevydává.

(4) Zpravodajská služba umožní fyzické osobě výkon citlivé činnosti, pokud splní podmínky podle § 81, a to na dobu nutnou k provedení této činnosti.

ČÁST ČTVRTÁ

BEZPEČNOSTNÍ ŘÍZENÍ

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 89

Obecné zásady bezpečnostního řízení

(1) Úřad v bezpečnostním řízení (dále jen "řízení") postupuje tak, aby byl úplně a přesně zjištěn stav věci v rozsahu, který je nezbytný pro rozhodnutí.

(2) Při řízení musí být šetřena osobní čest a důstojnost všech osob řízením dotčených.

(3) V řízení se jedná a písemnosti se vyhotovují v českém jazyce, pokud nejde o výkon práv příslušníka národnostní menšiny podle zvláštního právního předpisu³³⁾. Písemnosti vyhotovené v cizím jazyce musí účastník řízení předložit v originálním znění a současně v úředně ověřeném překladu do jazyka českého³⁴⁾.

(4) Úřad vytváří podmínky, aby z důvodu zdravotního postižení účastníka řízení nedošlo k újmě či zkrácení jeho práv.

(5) Řízení je neveřejné.

(6) Účastník řízení se může dát zastupovat advokátem nebo jiným zástupcem, kterého si zvolí. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Účastník může mít pouze jednoho zástupce. U osobních úkonů je zastoupení vyloučeno.

(7) Účastník řízení a jeho zástupce mají před vydáním rozhodnutí právo nahlížet do bezpečnostního svazku a činit si z něj výpisy, s výjimkou té části bezpečnostního svazku (§ 124), která obsahuje utajovanou informaci.

§ 90

Vyloučení z řízení

(1) Zaměstnanec Úřadu bezprostředně se podílející na řízení (dále jen "úřední osoba"), o kterém lze důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníku řízení nebo jeho zástupci takový zájem na průběhu a výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o jeho nepodjatosti, je vyloučen ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohl výsledek řízení ovlivnit.

(2) Vyloučena je též úřední osoba, která se účastnila řízení v téže věci na jiném stupni řízení.

(3) Účastník řízení může namítnout podjatost úřední osoby ve lhůtě do 15 dnů ode dne, kdy se o úřední osobě podílející se na řízení dozvěděl. V námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí uvedeno, proti které úřední osobě námitka směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o její nepodjatosti a jakými důkazy může být jeho tvrzení prokázáno. K později podané námitce se nepřihlíží.

(4) Úřední osoba, která se dozví o okolnostech nasvědčujících tomu, že je podjatá, je povinna o nich neprodleně uvědomit svého nadřízeného. Do doby, než nadřízený rozhodne, zda je vyloučena, může úřední osoba provádět jen takové úkony, které nesnesou odkladu.

(5) Proti rozhodnutí o vyloučení úřední osoby není rozklad přípustný.

(6) Odstavce 1 a 3 až 5 se užijí obdobně i pro účast znalců a tlumočníků v řízení.

Cílem tohoto institutu je dosažení co největší míry objektivity při rozhodování a minimalizace rizik, které s sebou může případná podjatost osoby, podílející se na řízení ze strany Úřadu, přinášet. Dále je cílem tohoto ustanovení posílit odpovědnost osob vykonávajících veřejnou správu a tím docílit její zprůhlednění vůči všem třetím osobám. Jednoznačně upravená možnost vznést námitku podjatosti posiluje právní jistotu občana, který je účastníkem bezpečnostního řízení.

§ 91

V řízení Úřad rozhoduje o žádostech podle § 94, 96 a 99 a o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu podle § 101.

§ 92

Účastník řízení

Účastníkem řízení je

a) v řízení o žádostech podle § 94 nebo 99 fyzická osoba, která žádá o vydání osvědčení fyzické osoby nebo dokladu, nebo osoba, pro kterou je podle § 93 odst. 1 písm. b) žádáno o vydání osvědčení fyzické osoby,

b) v řízení o žádosti podle § 96 podnikatel, který žádá o vydání osvědčení podnikatele,

c) v řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu podle § 101 držitel těchto veřejných listin.

HLAVA II

PRŮBĚH ŘÍZENÍ

§ 93

Zahájení řízení

(1) Řízení je zahájeno dnem, kdy je

a) Úřadu doručena písemná žádost podle § 94, 96 nebo 99,

b) Úřadu doručena žádost orgánu Evropské unie o vydání osvědčení fyzické osoby - státního občana České republiky, který je zaměstnancem orgánu Evropské unie,

c) držiteli osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu doručeno písemné oznámení Úřadu o zahájení řízení o zrušení platnosti těchto veřejných listin (§ 101),

d) účastníku řízení doručeno rozhodnutí ředitele Úřadu o rozkladu (§ 125) vydané podle § 131 odst. 3.

(2) O zahájení řízení podle odstavce 1 písm. c), jde-li o řízení o zrušení osvědčení fyzické osoby nebo dokladu, uvědomí Úřad též odpovědnou osobu držitele těchto veřejných listin.

Žádost fyzické osoby

§ 94

(1) Žádost o vydání osvědčení fyzické osoby (dále jen "žádost fyzické osoby") obsahuje písemné zdůvodnění nutnosti jejího přístupu k utajované informaci s uvedením stupně utajení, které potvrdí odpovědná osoba nebo ten, kdo bude utajovanou informaci fyzické osobě poskytovat.

(2) Fyzická osoba k žádosti podle odstavce 1 přiloží

a) vyplněný dotazník fyzické osoby v listinné i elektronické podobě,

b) originály písemností nebo jejich ověřené kopie dosvědčující správnost údajů uvedených v dotazníku, které má v držení,

c) prohlášení k osobnostní způsobilosti,

d) prohlášení o způsobilosti k právním úkonům a

e) jednu fotografii o rozměrech 35 x 45 mm odpovídající současné podobě fyzické osoby, zobrazující ji v čelném pohledu s výškou obličejové části hlavy od očí k bradě minimálně 13 mm, bez brýlí s tmavými skly s výjimkou nevidomých, v občanském oděvu a bez pokrývky hlavy, není-li její použití odůvodněno důvody náboženskými nebo zdravotními; v takovém případě nesmí pokrývka hlavy zakrývat obličejovou část způsobem znemožňujícím identifikaci fyzické osoby.

(3) Přílohy podle odstavce 2 se považují za součást žádosti fyzické osoby.

(4) Má-li mít fyzická osoba přístup k utajované informaci i bezprostředně po uplynutí doby platnosti jejího dosavadního osvědčení fyzické osoby, je povinna písemně požádat Úřad o vydání nového osvědčení fyzické osoby, a to před uplynutím doby platnosti dosavadního osvědčení fyzické osoby ve lhůtě nejméně

a) 4 měsíců u osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Důvěrné,

b) 10 měsíců u osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Tajné a

c) 13 měsíců u osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Přísně tajné.

(5) Žádost podle odstavce 4 musí splňovat náležitosti podle odstavce 1 a musí k ní být přiloženy přílohy podle odstavce 2. V dotazníku fyzické osoby se údaje vyplní v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Písemnosti podle odstavce 2 písm. b) se k žádosti přiloží pouze v případě, došlo-li v průběhu platnosti osvědčení fyzické osoby ke změnám údajů, které tyto písemnosti obsahují.

(6) Požádá-li fyzická osoba podle odstavce 4 o vydání nového osvědčení fyzické osoby pro stejný stupeň utajení, pro který jí bylo vydáno dosavadní osvědčení fyzické osoby, zjišťují se podmínky pro vydání nového osvědčení fyzické osoby zpětně nejméně za dobu, která uplynula od vydání jejího dosavadního osvědčení fyzické osoby.

(7) Požádá-li o vydání osvědčení fyzické osoby orgán Evropské unie podle § 93 odst. 1 písm. b), fyzická osoba, o vydání jejíhož osvědčení se žádá, postupuje podle odstavců 2 až 6 obdobně.

§ 95

Dotazník fyzické osoby

(1) Dotazník fyzické osoby obsahuje tyto položky:

a) jméno, příjmení včetně předchozích a akademické tituly,

b) den, měsíc, rok a místo narození a rodné číslo,

c) státní občanství včetně předchozích,

d) adresa místa trvalého pobytu a adresy jiných míst, kde se zdržuje nebo zdržovala v posledních 10 letech,

e) číslo občanského průkazu a datum a místo jeho vydání a v případě, že jde o cizince, číslo cestovního nebo obdobného dokladu,

f) název zaměstnavatele a označení zastávané funkce, popřípadě uvedení vykonávané činnosti,

g) názvy předchozích zaměstnavatelů s uvedením data vzniku a skončení pracovněprávního vztahu nebo služebního poměru,

h) rodinný stav,

i) doba výkonu základní nebo náhradní vojenské služby, u vojáka číslo vojenské knížky, místo jejího vydání, dosažená vojenská hodnost, u nevojáka důvod zániku branné povinnosti,

j) podnikatelská činnost,

k) pobyt v zahraničí delší než 30 dnů,

l) nařízené výkony rozhodnutí,

m) trestní řízení,

n) předchozí bezpečnostní řízení,

o) příslušnost, kontakty a vazby na bývalé i současné bezpečnostní služby cizí moci nebo na její služby v oblasti zpravodajství a na složky uvedené v § 14 odst. 3 písm. a),

p) osobní, mimopracovní kontakty se státními příslušníky nečlenských států Evropské unie nebo Organizace Severoatlantické smlouvy, se státními občany České republiky žijícími v zahraničí a s cizími státními příslušníky žijícími v České republice,

q) užívání omamné nebo psychotropní látky uvedené v zákoně upravujícím oblast návykových látek³⁵⁾ a užívání alkoholu,

r) patologické hráčství,

s) léčba závislosti na látkách uvedených v písmenu q) a na alkoholu a léčba patologického hráčství,

t) názvy a místa škol po ukončení povinné školní docházky,

u) majetkové poměry,

v) příslušnost ke sdružení, nadaci a obecně prospěšné společnosti za posledních 5 let,

w) členství v orgánech právnických osob,

x) název zdravotní pojišťovny, u které je fyzická osoba pojištěna,

y) adresa pro účely doručování,

z) údaje uvedené v písmenech a) až d) u nezletilých dětí a

aa) údaje uvedené v písmenech a) až d), f) a v) u manžela (manželky) a osob starších 18 let žijících s fyzickou osobou v domácnosti³⁶⁾.

(2) Součástí dotazníku je životopis a prohlášení o pravdivosti a úplnosti údajů uvedených v dotazníku fyzické osoby.

(3) Údaje podle odstavce 1 písm. z) se nevyplňují v případě žádosti fyzické osoby pro stupeň utajení Důvěrné.

Žádost podnikatele

§ 96

(1) Žádost podnikatele obsahuje písemné zdůvodnění nutnosti přístupu podnikatele k utajované informaci s uvedením stupně utajení a formy výskytu utajovaných informací.

(2) Podnikatel k žádosti podle odstavce 1 přiloží

a) vyplněný dotazník podnikatele v listinné i elektronické podobě,

b) bezpečnostní dokumentaci podnikatele a

c) originály písemností nebo jejich ověřené kopie nutné k ověření splnění podmínek podle § 16.

(3) Přílohy podle odstavce 2 se považují za součást žádosti podnikatele.

(4) Má-li mít podnikatel přístup k utajované informaci i bezprostředně po uplynutí doby platnosti jeho dosavadního osvědčení podnikatele, je povinen písemně požádat Úřad o vydání nového osvědčení podnikatele, a to před uplynutím doby platnosti dosavadního osvědčení podnikatele ve lhůtě nejméně

a) 4 měsíců u osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Vyhrazené,

b) 7 měsíců u osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Důvěrné,

c) 10 měsíců u osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Tajné a

d) 13 měsíců u osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Přísně tajné.

(5) Žádost podle odstavce 4 musí splňovat náležitosti podle odstavce 1 a musí k ní být přiloženy přílohy podle odstavce 2. V dotazníku podnikatele se vyplní pouze ty údaje, k jejichž změnám v průběhu platnosti osvědčení podnikatele došlo a které nebyly Úřadu oznámeny podle § 68 písm. c) a d). V bezpečnostní dokumentaci podnikatele se uvedou pouze změny, které nebyly Úřadu hlášeny podle § 68 písm. d). Písemnosti podle odstavce 2 písm. c) se k žádosti přiloží pouze v případě, týkají-li se změn údajů v dotazníku, které nebyly Úřadu oznámeny podle § 68 písm. d).

§ 97

Dotazník podnikatele

Dotazník podnikatele obsahuje tyto položky:

a) údaje, které se zapisují do obchodního, živnostenského nebo obdobného rejstříku či evidence,

b) jméno a příjmení, firma a identifikační číslo společníků, pokud nejsou údajem zapsaným do obchodního rejstříku,

c) názvy bankovních ústavů a čísla bankovních účtů, a to včetně účtů zrušených v posledních 5 letech,

d) vlastní i pronajaté nemovitosti a nebytové prostory podnikatele, ve kterých se vyskytuje zabezpečená oblast podle § 25,

e) výše čistého obchodního majetku podnikatele ke dni sestavení účetní závěrky v posledních 5 letech,

f) údaje z provedených ročních účetních závěrek³⁷⁾ ověřených auditorem, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, a údaje z přiznání daně z příjmů³⁸⁾, a to za posledních 5 let,

g) poskytnuté a přijaté půjčky a úvěry v posledních 5 letech,

h) zastavený movitý i nemovitý majetek v posledních 5 letech,

i) smlouvy, jejichž předmět plnění obsahuje utajované informace,

j) označení daňového poradce firmou nebo názvem, identifikačním číslem a sídlem, jde-li o právnickou osobu, nebo jménem, příjmením, rodným číslem a místem trvalého pobytu, jde-li o osobu fyzickou,

k) zahraniční obchodní partneři s uvedením celkového finančního objemu uskutečněných obchodů v posledních 5 letech,

l) čeští obchodní partneři s uvedením celkového ročního plnění uskutečněných obchodů přesahujícího 20 % obratu v posledních 5 letech,

m) jména, příjmení, datum narození a státní příslušnost osob v pracovněprávním, členském či obdobném vztahu, které nejsou státními občany České republiky,

n) podání návrhu na konkurs,

o) podání návrhu na vyrovnání,

p) rozhodnutí o konkursu nebo vyrovnání,

q) údaje o zrušení a

r) plnění závazků vůči státu podle § 17 odst. 2 písm. a) a b).

§ 98

Bezpečnostní dokumentace podnikatele

Bezpečnostní dokumentace podnikatele stanoví systém ochrany utajovaných informací u podnikatele, musí být průběžně aktualizována a obsahuje

a) výčet utajovaných informací uložených u podnikatele s uvedením jejich původce a stupně utajení a v případě, že utajovaná informace mu byla poskytnuta nebo u něj vznikla na základě zakázky, též s uvedením specifikace této zakázky, a dále specifikaci utajovaných informací, k nimž by měl mít podnikatel přístup, s uvedením jejich původce a stupně utajení a v případě, že utajovaná informace by mu měla být poskytnuta nebo by u něj měla vzniknout na základě zakázky, též s uvedením předpokládané specifikace této zakázky,

b) analýzu možného ohrožení utajovaných informací, vhodná a účinná ochranná opatření ke snížení rizik,

c) způsoby realizace jednotlivých druhů zajištění ochrany utajovaných informací,

d) časový harmonogram realizace bezpečnostní dokumentace,

e) seznam funkcí a osob, u kterých se předpokládá přístup k utajovaným informacím, s uvedením jejich rodného čísla a stupně utajení, na který tyto osoby o vydání osvědčení fyzické osoby žádají, a u již vydaného osvědčení fyzické osoby jeho číslo a datum vydání a stupeň utajení, na který bylo vydáno.

Žádost o doklad

§ 99

(1) Žádost o doklad obsahuje písemné zdůvodnění výkonu citlivé činnosti potvrzené odpovědnou osobou.

(2) K žádosti podle odstavce 1 fyzická osoba přiloží

a) vyplněný dotazník v listinné i elektronické podobě,

b) prohlášení k osobnostní způsobilosti,

c) originály písemností nebo jejich ověřené kopie dosvědčující správnost údajů uvedených v dotazníku,

d) prohlášení o způsobilosti k právním úkonům,

e) výpis z evidence Rejstříku trestů¹¹⁾ nebo obdobnou písemnost státu, jehož je cizinec státním občanem, jakož i států, v nichž cizinec pobýval v posledních 2 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, ne starší než 3 měsíce, a

f) jednu fotografii o rozměrech 35 x 45 mm odpovídající současné podobě fyzické osoby, zobrazující ji v čelném pohledu s výškou obličejové části hlavy od očí k bradě minimálně 13 mm, bez brýlí s tmavými skly s výjimkou nevidomých, v občanském oděvu a bez pokrývky hlavy, není-li její použití odůvodněno důvody náboženskými nebo zdravotními; v takovém případě nesmí pokrývka hlavy zakrývat obličejovou část způsobem znemožňujícím identifikaci fyzické osoby.

(3) Přílohy podle odstavce 2 se považují za součást žádosti o doklad.

(4) Má-li fyzická osoba vykonávat citlivou činnost i bezprostředně po skončení doby platnosti dokladu, je povinna požádat Úřad o vydání nového dokladu nejméně 3 měsíce před skončením platnosti dokladu dosavadního.

(5) Žádost podle odstavce 4 musí splňovat náležitosti podle odstavce 1 a musí k ní být přiloženy přílohy podle odstavce 2. V dotazníku se údaje vyplní v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Písemnosti podle odstavce 2 písm. c) se k žádosti přiloží pouze v případě, došlo-li v průběhu platnosti dokladu ke změnám údajů, které tyto písemnosti obsahují.

(6) Požádá-li fyzická osoba podle odstavce 4 o vydání nového dokladu, zjišťují se podmínky pro vydání nového dokladu zpětně nejméně za dobu, která uplynula od vydání dokladu dosavadního.

§ 100

Dotazník

(1) Dotazník podle § 99 odst. 2 písm. a) obsahuje tyto položky:

a) jméno, příjmení včetně předchozích a akademické tituly,

b) den, měsíc, rok a místo narození a rodné číslo,

c) státní občanství včetně předchozích,

d) adresa místa trvalého pobytu včetně předchozích,

e) číslo občanského průkazu, datum a místo jeho vydání a v případě, že jde o cizince, číslo cestovního nebo obdobného dokladu,

f) název zaměstnavatele a označení zastávané funkce, popřípadě uvedení vykonávané činnosti,

g) názvy předchozích zaměstnavatelů s uvedením data vzniku a skončení pracovněprávního vztahu nebo služebního poměru,

h) rodinný stav,

i) doba výkonu základní nebo náhradní služby, u vojáka číslo vojenské knížky, místo jejího vydání a dosažená vojenská hodnost a u nevojáka důvod zániku branné povinnosti,

j) podnikatelská činnost,

k) nařízené výkony rozhodnutí,

l) trestní řízení,

m) příslušnost, kontakty a vazby na bývalé i současné bezpečnostní služby cizí moci nebo na její služby v oblasti zpravodajství a na složky uvedené v § 14 odst. 3 písm. a),

n) osobní, mimopracovní kontakty se státními příslušníky nečlenských států Evropské unie nebo Organizace Severoatlantické smlouvy, se státními občany České republiky žijícími v zahraničí a s cizími státními příslušníky žijícími v České republice,

o) užívání omamné nebo psychotropní látky uvedené v zákoně upravujícím oblast návykových látek³⁵⁾ a užívání alkoholu,

p) patologické hráčství,

q) léčba závislosti na látkách podle písmene o) a na alkoholu a léčba patologického hráčství,

r) majetkové poměry,

s) název zdravotní pojišťovny, u které je fyzická osoba pojištěna, a

t) adresa pro účely doručování.

(2) Součástí dotazníku uvedeného v odstavci 1 je životopis a prohlášení o pravdivosti a úplnosti údajů uvedených v tomto dotazníku.

Zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení

podnikatele nebo dokladu

§ 101

(1) Řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu Úřad zahájí, existuje-li důvodná pochybnost o tom, že držitel takovéto veřejné listiny i nadále splňuje podmínky pro její vydání (§ 12, 16 a 81).

(2) Přestal-li držitel osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu splňovat podmínky pro vydání takovéto veřejné listiny, Úřad její platnost zruší.

Společná ustanovení

§ 102

(1) Nemá-li žádost fyzické osoby, žádost o doklad nebo žádost podnikatele předepsané náležitosti, pomůže Úřad účastníku řízení formální nedostatky žádosti odstranit. Pokud nedostatky nelze odstranit na místě, Úřad neprodleně písemně vyzve účastníka řízení, aby nedostatky žádosti odstranil ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy; součástí výzvy je poučení o důsledcích včasného nedoplnění údajů pro další průběh řízení [§ 113 odst. 1 písm. c)].

(2) Na žádost účastníka řízení Úřad přijetí žádosti fyzické osoby, žádosti o doklad nebo žádosti podnikatele potvrdí.

§ 103

(1) Úřad je oprávněn požadovat od účastníka řízení upřesnění údajů uvedených v žádosti podle § 94, 96 a 99, je-li to nezbytné pro úplné a přesné zjištění skutečného stavu věci. Za tím účelem Úřad účastníka řízení písemně vyzve, aby toto upřesnění údajů ve lhůtě do 14 dnů ode dne doručení výzvy předložil Úřadu.

(2) Účastník řízení je povinen v průběhu řízení neprodleně písemně oznamovat Úřadu změny údajů uvedených v žádosti podle § 94, 96 a 99.

§ 104

Svědek

(1) Každý je povinen vypovídat jako svědek za účelem zjištění skutečného stavu věci a zjištění možných bezpečnostních rizik a dostavit se na předvolání k Úřadu. Z předvolání musí být zřejmé, kdy, kam a v jaké věci se má svědek dostavit a jaké jsou právní následky nedostavení se (§ 115 a 116). Svědek musí vypovídat pravdivě a nesmí nic zamlčet. Jako svědek nesmí být vyslechnut ten, kdo by porušil ochranu utajovaných informací nebo zákonem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn. Výpověď může odepřít jen tehdy, kdyby jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým³⁹⁾. Výpověď může rovněž odepřít osoba blízká k účastníku řízení.

(2) Úřad před výslechem zjistí totožnost svědka a poučí jej podle odstavce 1 a o právních následcích nepravdivé nebo neúplné svědecké výpovědi (§ 116).

(3) O výpovědi svědka se vyhotoví protokol. Pro vyhotovení protokolu o výpovědi svědka platí obdobně § 105 odst. 5 a 6.

(4) Úřad nahradí svědkovi prokázané hotové výdaje podle zákona upravujícího cestovní náhrady⁴⁰⁾ a ušlý výdělek. Nárok je třeba uplatnit do 5 dnů po svědecké výpovědi, jinak zaniká. O tom musí být svědek předem poučen.

(5) Jako svědek nesmí být vyslechnut příslušník policie nebo zpravodajské služby podílející se na řízení.

(6) Výpovědí svědka nelze nahrazovat úkony v řízení podle § 107 až 109.

§ 105

Pohovor

(1) Vyskytnou-li se v průběhu řízení skutečnosti, které je třeba objasnit pro zjištění skutečného stavu věci, provede Úřad s účastníkem řízení pohovor; s účastníkem řízení, který žádá o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Přísně tajné, provede Úřad pohovor vždy.

(2) Účastník řízení se k pohovoru předvolá písemně. Z předvolání musí být zřejmé, kdy, kam, v jaké věci a z jakého důvodu se má účastník řízení dostavit a jaké jsou právní následky nedostavení se [§ 113 odst. 1 písm. d)].

(3) Při pohovoru je účastník řízení povinen vypovídat osobně; advokát či jiný zástupce účastníka řízení není oprávněn do průběhu pohovoru zasahovat.

(4) Před započetím pohovoru musí být účastník řízení písemně poučen o významu a účelu pohovoru, o způsobu jeho provedení a o případných následcích nepravdivé nebo neúplné výpovědi [§ 113 odst. 1 písm. h)].

(5) O provedení pohovoru se vyhotoví protokol. Protokol musí obsahovat místo, čas a obsah pohovoru a údaje umožňující identifikaci účastníka řízení, úřední osoby a dalších osob zúčastněných na pohovoru.

(6) Protokol podepisuje účastník řízení, úřední osoba, popřípadě zapisovatel a tlumočník; podpis účastníka řízení musí být na každé straně protokolu. Odepření podpisu a důvody tohoto odepření se v protokolu zaznamenají. Pohovor může být zaznamenán na zvukový nebo obrazový nosič pouze se souhlasem účastníka řízení; záznam se provede vždy, pokud o to účastník řízení požádá. Tento záznam je součástí bezpečnostního svazku (§ 124).

(7) Při pohovoru nesmějí být sdělovány utajované informace.

(8) Pohovor s účastníkem řízení, který dlouhodobě pobývá v zahraničí, lze nahradit jeho písemným vyjádřením. Úřad této osobě sdělí skutečnosti, které mají být předmětem vyjádření. Podpis účastníka řízení musí být na každé straně písemného vyjádření.

§ 106

Znalec

(1) Pokud úřední osoba při ověřování podmínky osobnostní způsobilosti v případech podle § 13 a 83 zjistí skutečnost vyvolávající pochybnost o osobnostní způsobilosti účastníka řízení, ustanoví Úřad znalce⁴¹⁾ k vypracování znaleckého posudku o osobnostní způsobilosti.

(2) Úřad ustanoví znalce k vypracování znaleckého posudku o osobnostní způsobilosti vždy, je-li prováděno řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro přístup k utajovaným informacím stupně utajení Přísně tajné.

(3) Je-li k odbornému posouzení skutečností důležitých pro rozhodnutí třeba znaleckého posudku a nejde-li o skutečnosti podle odstavce 1 nebo 2, ustanoví Úřad znalce⁴¹⁾.

(4) Náklady k vypracování znaleckého posudku podle odstavců 1 a 3 hradí Úřad a podle odstavce 2 účastník řízení.

Úkony v řízení

§ 107

Úkony v řízení o vydání osvědčení fyzické osoby

(1) V řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Důvěrné si Úřad k ověření pravdivosti údajů poskytnutých účastníkem řízení v žádosti fyzické osoby a ke zjištění výskytu bezpečnostního rizika vyžádá potřebnou informaci od příslušného orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, pokud s ní nakládají.

(2) V řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Tajné Úřad provede úkony podle odstavce 1 a dále ověří identitu účastníka řízení; k ověření identity účastníka řízení může požádat příslušnou zpravodajskou službu, popřípadě policii. Pokud získané informace nepostačují pro zjištění úplného stavu věci, lze je ověřit nebo doplnit na žádost Úřadu šetřením příslušné zpravodajské služby nebo policie k účastníkovi řízení a k osobám starším 18 let žijícím s účastníkem řízení v domácnosti³⁶⁾.

(3) V řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Přísně tajné Úřad provede úkony podle odstavce 2 a dále požádá příslušnou zpravodajskou službu o šetření k výskytu bezpečnostních rizik v prostředí, v němž se účastník řízení pohybuje.

(4) Zpravodajské služby a policie jsou povinny žádosti Úřadu podle odstavců 2 a 3 vyhovět a podat mu zprávu o výsledcích požadovaných šetření.

(5) Pokud informace získané úkony v řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Důvěrné nepostačují pro zjištění úplného stavu věci, je Úřad oprávněn ověřit je úkony podle odstavců 2 a 3 a v řízení o vydání osvědčení fyzické osoby na stupeň utajení Tajné podle odstavce 3. V těchto případech si Úřad vyžádá písemný souhlas účastníka řízení a zároveň jej poučí o právních následcích, které nastanou, jestliže Úřad písemný souhlas neobdrží [§ 113 odst. 1 písm. e)].

(6) Je-li prováděno řízení na základě žádosti podle § 94 odst. 4, je Úřad oprávněn provést úkony podle odstavců 1 až 5. Ustanovení odstavce 5 věty druhé platí obdobně.

§ 108

Úkony v řízení o vydání osvědčení podnikatele

(1) V řízení o vydání osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Vyhrazené si Úřad ověří pravdivost údajů poskytnutých účastníkem řízení v žádosti podnikatele ke zjištění ekonomické stability, bezpečnostní spolehlivosti a k ověření schopnosti podnikatele dodržovat ochranu utajovaných informací; k tomu si vyžádá potřebnou informaci od příslušného orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, pokud s ní nakládají.

(2) V řízení o vydání osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Důvěrné Úřad provede úkony podle odstavce 1 a dále ověří vlastnické vztahy u podnikatele. Nemůže-li Úřad ověřit vlastnické vztahy u podnikatele, může o ověření požádat příslušnou zpravodajskou službu nebo policii.

(3) V řízení o vydání osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Tajné Úřad provede úkony podle odstavce 2 a dále ověří obchodní vztahy podnikatele. Nemůže-li Úřad ověřit obchodní vztahy podnikatele, může o ověření požádat příslušnou zpravodajskou službu nebo policii.

(4) Úřad v řízení o vydání osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Přísně tajné provede úkony podle odstavce 3 a další úkony k ověření významných kapitálových a finančních vztahů podnikatele. Nemůže-li Úřad ověřit významné kapitálové a finanční vztahy, může o ověření požádat příslušnou zpravodajskou službu nebo policii.

(5) Zpravodajské služby a policie jsou povinny žádosti Úřadu podle odstavců 2 až 4 vyhovět a podat mu zprávu o výsledcích požadovaných šetření.

(6) Pokud informace získané úkony v řízení o vydání osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Vyhrazené nepostačují pro zjištění úplného stavu věci, je Úřad oprávněn ověřit je úkony podle odstavců 2 až 4, v řízení o vydání osvědčení podnikatele na stupeň utajení Důvěrné podle odstavců 3 a 4 a v řízení o vydání osvědčení podnikatele na stupeň utajení Tajné podle odstavce 4. V těchto případech si Úřad vyžádá písemný souhlas účastníka řízení a zároveň jej poučí o právních následcích, které nastanou, jestliže Úřad písemný souhlas neobdrží [§ 113 odst. 1 písm. e)].

(7) Je-li prováděno řízení na základě žádosti podle § 96 odst. 4, je Úřad oprávněn provést úkony podle odstavců 1 až 6. Ustanovení odstavce 6 věty druhé platí obdobně.

§ 109

Úkony v řízení o žádosti o doklad

(1) V řízení o žádosti o doklad si Úřad vyžádá potřebné informace od příslušného orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, pokud s nimi nakládají.

(2) Pokud informace získané podle odstavce 1 nepostačují pro zjištění úplného stavu věci, lze je ověřit nebo doplnit provedením dalších nezbytných úkonů podle § 107, přiměřených účelu řízení; v těchto případech si Úřad vyžádá písemný souhlas účastníka řízení a upozorní jej na právní následky, jestliže Úřad písemný souhlas neobdrží [§ 113 odst. 1 písm. e)].

(3) Je-li prováděno řízení na základě žádosti podle § 99 odst. 4, je Úřad oprávněn provést úkony podle odstavců 1 a 2. Ustanovení odstavce 2 části věty za středníkem platí obdobně.

§ 110

(1) Po dobu platnosti osvědčení fyzické osoby, dokladu nebo osvědčení podnikatele, před vydáním osvědčení fyzické osoby pro cizí moc nebo osvědčení podnikatele pro cizí moc podle § 57 Úřad prověřuje za pomoci úkonů řízení, zda fyzická osoba nebo podnikatel i nadále splňují podmínky pro vydání osvědčení fyzické osoby, dokladu nebo osvědčení podnikatele.

(2) Na žádost bezpečnostního úřadu členského státu Organizace Severoatlantické smlouvy, Evropské unie nebo jiného státu, se kterým má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu, který má v působnosti ochranu utajovaných informací, Úřad provádí úkony řízení k osobě, která je v daném státě prověřována pro přístup k utajovaným informacím.

§ 111

Úřad je oprávněn při provádění úkonů podle § 107 a 108, § 109 odst. 1 a § 110 poskytnout orgánu státu, právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě v nezbytně nutném rozsahu potřebné osobní údaje vztahující se k vyžádané informaci.

§ 112

Přerušení řízení

(1) Úřad rozhodnutím přeruší řízení, jestliže

a) před jiným orgánem státu probíhá řízení, které řeší otázku významnou pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona,

b) účastník řízení byl Úřadem vyzván, aby ve stanovené lhůtě odstranil nedostatky žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele, žádosti o doklad nebo v rozkladu, anebo aby doplnil jiné Úřadem požadované údaje,

c) účastník řízení, jehož jménem jedná více odpovědných osob, nikoli však ve shodě, byl Úřadem vyzván, aby ve stanovené lhůtě shody dosáhl, popřípadě k jednání pověřil pouze jednu odpovědnou osobu,

d) nelze provést výslech svědka, jehož výpověď je důležitá pro zjištění skutečného stavu věci,

e) účastník řízení o přerušení požádá z důvodu, který mu dlouhodobě brání v účasti na řízení, a to na dobu nejdéle 60 dnů, nebo

f) byl ustanoven znalec pro vypracování znaleckého posudku, s výjimkou ustanovení znalce podle § 106 odst. 2.

(2) Proti rozhodnutí o přerušení řízení není rozklad přípustný.

(3) Úřad pokračuje v řízení z vlastního podnětu nebo z podnětu účastníka řízení, jakmile pominuly překážky, pro které bylo řízení přerušeno, případně jakmile uplynula lhůta uvedená v odstavci 1 písm. e). Účastníka řízení o tomto písemně vyrozumí.

(4) Po dobu přerušení řízení lhůty podle § 117 a § 131 odst. 6 neběží.

§ 113

Zastavení řízení

(1) Úřad rozhodnutím řízení zastaví, jestliže

a) účastník řízení vzal žádost fyzické osoby, žádost podnikatele, žádost o doklad nebo rozklad (§ 125) zpět,

b) účastník řízení nesplňuje podmínky stanovené v § 6 odst. 2 nebo § 81 odst. 1 písm. a), b) nebo c),

c) účastník řízení ve stanovené lhůtě neodstranil nedostatky v žádosti fyzické osoby, v žádosti podnikatele, v žádosti o doklad nebo v rozkladu (§ 125),

d) účastník řízení se bez omluvy, obsahující závažné důvody, nedostaví opětovně k pohovoru,

e) účastník řízení nedal souhlas podle § 107 odst. 5, § 108 odst. 6 nebo § 109 odst. 2,

f) účastník řízení ve stanovené lhůtě nedosáhl shody v jednání odpovědných osob, popřípadě k jednání nepověřil pouze jednu odpovědnou osobu,

g) není možné zjistit úplně a přesně skutečný stav věci proto, že účastník řízení se dlouhodobě zdržuje nebo zdržoval na území cizího státu,

h) účastník řízení podal nepravdivou nebo neúplnou výpověď nebo neposkytuje jinou nezbytnou součinnost a na základě daného stavu věci nelze rozhodnout,

i) účastník řízení zemřel, byl prohlášen za mrtvého nebo zanikl, nebo

j) odpadl důvod řízení zahájeného podle § 93 odst. 1 písm. c).

(2) Zpravodajské služby a Ministerstvo vnitra rozhodnutím řízení též zastaví, odpadl-li důvod řízení podle § 140 odst. 1 písm. a) a § 141 odst. 1 z titulu nepříslušnosti těchto orgánů státu a žádost fyzické osoby nebyla vzata zpět.

(3) Ustanovení odstavce 1 písm. j) se pro zastavení řízení o rozkladu (§ 131 odst. 1), podanému proti rozhodnutí o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu, nepoužije.

(4) Proti rozhodnutí o zastavení řízení podle odstavce 1 písm. a), b), e), f), g), i) a j) a odstavce 2 není rozklad přípustný.

Zajištění účelu a průběhu řízení

§ 114

Předvolání

(1) Úřad písemně předvolá osoby, jejichž osobní účast při projednávání věci je nutná.

(2) V předvolání Úřad upozorní osoby uvedené v odstavci 1 na právní následky nedostavení se.

§ 115

Předvedení

(1) Svědek, který se bez náležité omluvy nebo bez závažných důvodů na opětovné předvolání nedostaví k Úřadu a bez jehož osobní účasti nelze řízení provádět, může být předveden.

(2) O předvedení svědka požádá Úřad policii, o předvedení vojáků v činné službě nebo příslušníků ozbrojených sborů jejich nadřízeného.

Cílem ustanovení je zajistit rychlé rozhodování správního orgánu, resp. vytvořit takové procesní mechanismy, které by účastníku řízení dopomohly k rozhodnutí bez zbytečných průtahů proto, že správní orgán s obtížemi zjišťuje skutečnosti nezbytné pro rozhodnutí ve věci samé. Jedná se opět o převzetí standardních institutů správního řízení.

§ 116

Pořádková pokuta

(1) Úřad může uložit pořádkovou pokutu

a) do 50 000 Kč tomu, kdo ztěžuje postup řízení, zejména tím, že se bez závažných důvodů nedostaví na písemnou výzvu k Úřadu, podá nepravdivou nebo neúplnou svědeckou výpověď anebo bezdůvodně odmítá svědeckou výpověď nebo předložení listiny,

b) do 500 000 Kč orgánu státu, právnické nebo podnikající fyzické osobě za to, že na žádost neposkytne bezúplatně informace vyžádané Úřadem pro potřeby bezpečnostního řízení podle § 117 odst. 7.

(2) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit opakovaně. Úhrn uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 100 000 Kč, jde-li o pokutu podle odstavce 1 písm. a), a částku 1 000 000 Kč, jde-li o pokutu podle odstavce 1 písm. b).

(3) Pro určení výměry pokuty a její splatnosti a pro vybírání a vymáhání uložených pokut se použije § 156 odst. 3 a 7 až 9.

Lhůty, počítání času a doručování

§ 117

(1) Úřad řízení o vydání osvědčení fyzické osoby ukončí ode dne jeho zahájení ve lhůtě

a) 3 měsíců pro stupeň utajení Důvěrné,

b) 9 měsíců pro stupeň utajení Tajné a

c) 12 měsíců pro stupeň utajení Přísně tajné.

(2) Úřad řízení o vydání osvědčení podnikatele ukončí ode dne jeho zahájení ve lhůtě

a) 3 měsíců pro stupeň utajení Vyhrazené,

b) 6 měsíců pro stupeň utajení Důvěrné,

c) 9 měsíců pro stupeň utajení Tajné a

d) 12 měsíců pro stupeň utajení Přísně tajné.

(3) Úřad řízení o vydání dokladu ukončí ve lhůtě 3 měsíců ode dne jeho zahájení.

(4) Příslušná zpravodajská služba a policie postoupí Úřadu výsledky šetření provedeného podle § 107 odst. 2 věty druhé a § 107 odst. 3 ode dne doručení jeho žádosti ve lhůtě

a) 6 měsíců pro stupeň utajení Tajné,

b) 9 měsíců pro stupeň utajení Přísně tajné.

(5) Příslušná zpravodajská služba a policie postoupí Úřadu výsledky šetření provedeného podle § 108 odst. 2 až 4 ode dne doručení jeho žádosti ve lhůtě

a) 3 měsíců pro stupeň utajení Důvěrné,

b) 6 měsíců pro stupeň utajení Tajné,

c) 9 měsíců pro stupeň utajení Přísně tajné.

(6) Příslušná zpravodajská služba a policie postoupí Úřadu výsledky šetření provedeného podle § 109 odst. 2 ode dne doručení jeho žádosti ve lhůtě 2 měsíců.

(7) Orgán státu, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba je povinna ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení žádosti Úřadu podle § 107, 108 nebo 109 bezplatně vyhovět jeho žádosti o poskytnutí informace.

§ 118

(1) Nemůže-li zpravodajská služba nebo policie sdělit Úřadu výsledky šetření ve lhůtách podle § 117 odst. 4 až 6, oznámí tuto skutečnost Úřadu.

(2) Nemůže-li orgán státu, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba informaci poskytnout ve lhůtě uvedené v § 117 odst. 7, oznámí tuto skutečnost Úřadu.

(3) Nemůže-li Úřad na základě oznámení podle odstavce 1 nebo 2 rozhodnout ve lhůtách podle § 117 odst. 1 až 3, ředitel Úřadu lhůtu přiměřeně prodlouží a účastníka řízení o tom, s uvedením důvodů, písemně vyrozumí.

(4) Doba prodloužení lhůty podle odstavce 3 nesmí být delší, než je doba stanovená pro provedení řízení příslušného stupně.

K posílení právní jistoty účastníka řízení stanoví právní předpis závazné lhůty pro rozhodnutí Úřadu; zde je nová právní úprava striktnější vůči Úřadu než dosud platná úprava a zohledňuje oprávněnou potřebu účastníka řízení, aby o jeho věci orgán státu rozhodl bez jakýchkoliv průtahů a zbytečného odkladu. V souladu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení jsou stanoveny též lhůty pro třetí subjekty, od nichž Úřad požaduje informace nezbytné pro rozhodnutí ve věci. Stanovení těchto lhůt rovněž slouží posílení právních jistot účastníka řízení. V případě, kdy Úřad nebude moci dodržet zákonem určenou lhůtu pro rozhodnutí, bude účastník řízení o tomto stavu informován. Tato oznamovací povinnost se týká i subjektů poskytujících informace pro bezpečnostní řízení, které oznamují Úřadu prodlení, když nemohou splnit lhůty stanovené zákonem. Stanovení lhůt pro rozhodnutí je vedeno s úmyslem minimalizovat situace, kdy účastník řízení bez informovanosti o průběhu řízení vznáší oprávněnou námitku nečinnosti správního orgánu.

§ 119

Počítání času

(1) Do lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůty určené podle měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li takový den v měsíci, končí lhůta posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejbližší pracovní den.

(2) Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u Úřadu, anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná Úřadu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence¹⁷⁾ nebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě.

(3) V pochybnostech se považuje lhůta za zachovanou, pokud se neprokáže opak.

(4) Zmešká-li účastník řízení ze závažných důvodů lhůtu, Úřad zmeškání lhůty promine, pokud o to účastník řízení požádá do 5 dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání, a učiní-li v téže lhůtě zmeškaný úkon. Úřad může této žádosti přiznat odkladný účinek.

(5) Proti rozhodnutí o návrhu na prominutí zmeškané lhůty nelze podat rozklad.

§ 120

Doručování

(1) Rozhodnutí a jiné písemnosti (dále jen "písemnost") doručuje Úřad sám nebo prostřednictvím držitele poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence¹⁷⁾. Doručování do zahraničí se provádí prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Všechny písemnosti se doručují do vlastních rukou.

(2) Odepře-li adresát písemnost převzít, držitel poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence tuto skutečnost vyznačí na doručence spolu s datem a písemnost Úřadu vrátí. Písemnost se považuje za doručenou dnem, kdy bylo její převzetí adresátem odepřeno; doručuje-li Úřad, odepření převzetí písemnosti na ni vyznačí obdobně.

(3) Nebyl-li adresát v místě doručení zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, doručovatel uloží zásilku u Úřadu nebo v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence. Zásilka se uloží po dobu 10 dnů. Adresát se vyzve vložením oznámení do domovní schránky nebo jiným vhodným způsobem, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

(4) Neprokáže-li adresát opak, má se za to, že se v místě doručení zdržoval.

(5) Místem doručení u fyzické osoby je adresa pobytu na území České republiky určená touto osobou. Pobývá-li fyzická osoba dlouhodobě v zahraničí ve státním zájmu, může být místem doručení i adresa pobytu v zahraničí.

(6) Je-li písemnost doručována adresátu do zahraničí, lhůty podle tohoto zákona v době doručování neběží.

(7) Fyzické osobě lze písemnost doručit, kdekoli bude zastižena. Odepře-li fyzická osoba písemnost převzít, postupuje se podle odstavce 2 obdobně.

(8) Právnické osobě se písemnost doručuje na adresu jejího sídla a podnikající fyzické osobě se písemnost doručuje na adresu jejího místa podnikání. Za právnickou osobu je oprávněna písemnost převzít odpovědná osoba nebo pověřený zaměstnanec přijímající písemnosti.

Rozhodnutí

§ 121

(1) Pokud Úřad žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele nebo žádosti o doklad vyhoví, nevydává písemné rozhodnutí. V těchto případech Úřad vydá osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo doklad a doručí jej účastníku řízení; kopie založí do bezpečnostního svazku (§ 124).

(2) Pokud Úřad žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele nebo žádosti o doklad nevyhoví, vydá rozhodnutí o nevydání osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu a doručí jej účastníku řízení; kopii založí do bezpečnostního svazku.

(3) Pokud Úřad zruší platnost osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu, vydá o tom rozhodnutí a doručí jej účastníku řízení; kopii založí do bezpečnostního svazku.

(4) V případě řízení provedeného na základě žádosti příslušného orgánu Evropské unie podle § 93 odst. 1 písm. b) zašle Úřad tomuto orgánu oznámení o výsledku řízení.

Ustanovení zakládá dva druhy možného způsobu rozhodnutí ve věci samé. V případě, že je žádosti účastníka vyhověno, vydá Úřad osvědčení (popř. doklad), které je veřejnou listinou a zasílá se účastníku řízení do vlastních rukou. Tato veřejná listina nahrazuje jak výrok, tak odůvodnění správního rozhodnutí obecně. V případě, že Úřad žádosti nevyhoví, vydá písemné rozhodnutí, kde je účastník řízení obeznámen s důvody, pro něž nebylo jeho žádosti vyhověno a je poučen o možnosti opravného prostředku. Tento způsob rozhodování je zcela běžný a standardně se používá například v řízení o vydání živnostenského oprávnění, při zápisu do katastru nemovitostí apod. V případě řízení provedeného na základě žádosti příslušného orgánu Rady Evropské unie nebo Komise Evropské unie oznámí Úřad tomuto orgánu výsledek tohoto řízení.

§ 122

Náležitosti rozhodnutí

(1) Rozhodnutí se vydává v písemné podobě a obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníka řízení. Nabytí právní moci rozhodnutí doručeného účastníku řízení, který je fyzickou osobou, oznámí Úřad neprodleně odpovědné osobě tohoto účastníka. V případě zrušení platnosti dokladu, který byl vydán k obchodování s vojenským materiálem podle zvláštního právního předpisu³²⁾, oznámí Úřad nabytí právní moci rozhodnutí Ministerstvu průmyslu a obchodu.

(2) Ve výrokové části se uvede řešení otázky, která je předmětem rozhodování, a ustanovení tohoto zákona, podle nichž bylo rozhodnuto. Součástí výrokové části je i označení účastníka řízení, které umožňuje jeho identifikaci. Je-li účastníkem řízení fyzická osoba, označuje se jménem, příjmením a rodným číslem. Je-li účastníkem řízení podnikající právnická osoba, označuje se firmou nebo názvem, identifikačním číslem a sídlem. Výroková část může obsahovat i určení lhůty ke splnění ukládané povinnosti.

(3) V odůvodnění se uvedou důvody vydání rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se Úřad řídil při jejich hodnocení a při použití právních předpisů. Jsou-li některé z důvodů vydání rozhodnutí utajovanými informacemi, uvede se v odůvodnění pouze odkaz na podklady pro vydání rozhodnutí a jejich stupeň utajení. Úvahy, kterými se Úřad řídil při jejich hodnocení, a důvody vydání rozhodnutí se uvedou pouze v rozsahu, ve kterém nejsou utajovanými informacemi.

(4) V poučení se uvede, zda je možné proti rozhodnutí podat rozklad, v jaké lhůtě, od kterého dne se tato lhůta počítá, kdo rozhoduje o rozkladu, ke komu se podává, a skutečnost, že rozklad nemá odkladný účinek.

(5) Rozhodnutí musí dále obsahovat označení Úřadu, datum vyhotovení, otisk úředního razítka, jméno, příjmení, funkci a podpis zaměstnance Úřadu, který rozhodnutí vydal.

(6) Opravu zřejmých nesprávností v písemném vyhotovení rozhodnutí provede Úřad kdykoliv i bez návrhu a vyrozumí o tom účastníka řízení. Týká-li se oprava výrokové části rozhodnutí, vydá o tom Úřad opravné rozhodnutí. Proti opravnému rozhodnutí lze podat rozklad.

§ 123

Právní moc a vykonatelnost rozhodnutí

(1) Rozhodnutí je v právní moci, bylo-li doručeno a nelze-li proti němu podat rozklad.

(2) Na žádost účastníka řízení Úřad na rozhodnutí vyznačí, kdy rozhodnutí nabylo právní moci.

(3) Rozhodnutí je vykonatelné, jestliže je v právní moci nebo jestliže bylo doručeno a rozklad proti němu nemá odkladný účinek.

§ 124

Bezpečnostní svazek

(1) Bezpečnostní svazek obsahuje materiály vztahující se k řízení a hlášení změn; člení se na utajovanou a neutajovanou část.

(2) Bezpečnostní svazek zakládá, vede, doplňuje, eviduje a vyřazuje Úřad; vyřazuje se po uplynutí 20 let od data posledního pravomocného rozhodnutí v řízení.

(3) Údaje uvedené v bezpečnostním svazku je možné využívat pouze pro potřeby plnění úkolů podle tohoto zákona.

(4) Zaměstnanci Úřadu, kteří provádějí řízení, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích uvedených v bezpečnostním svazku, se kterými se seznámili při provádění tohoto řízení nebo v souvislosti s ním.

(5) Na žádost orgánů činných v trestním řízení může ředitel Úřadu zprostit v potřebném rozsahu mlčenlivosti osoby uvedené v odstavci 4.

Ustanovení upravuje nakládání s písemnostmi a veškerým důkazním materiálem shromážděným v průběhu celého bezpečnostního řízení, a to jak v prvém, tak ve druhém stupni bezpečnostního řízení. Zavedením termínu "bezpečnostní svazek" zákon prioritně zpřesňuje administrativní část rozhodovacího procesu, dále určuje, jak má být nakládáno se všemi údaji, které jsou k účastníku řízení Úřadem shromážděny, a to i po vydání osvědčení nebo dokladu. Údaje shromážděné k rozhodnutí ve věci samé jsou dle tohoto zákona průběžně doplňovány, a to po celou dobu platnosti osvědčení či dokladu. Nakládání s nimi musí být podřízeno stejnému principu ochrany osobních údajů i ochrany případných utajovaných informací, jak je tomu v průběhu bezpečnostního řízení.

HLAVA III

ROZKLAD A SOUDNÍ PŘEZKUM

Základní ustanovení, lhůty pro podání rozkladu

a jeho náležitosti

§ 125

Proti rozhodnutí Úřadu vydanému v řízení má účastník řízení právo podat rozklad, pokud se tohoto práva po doručení rozhodnutí písemně nevzdal nebo pokud tento zákon nestanoví jinak.

Rozklad, jako standardní a tradiční institut správního řízení uplatňovaný k řediteli Úřadu, je řádným opravným prostředkem. Ředitel Úřadu zde vykonává působnost správního orgánu II. stupně; jedná se o působnost nezastupitelnou jinou osobou, neboť ji zákon svěřuje výhradně osobě ředitele Úřadu. Účastník řízení svého práva na přezkoumání rozhodnutí správního orgánu prvého stupně může využít, ovšem jeho již jednou vyjádřený projev vůle akceptovat rozhodnutí správního orgánu nelze zvrátit - cílem je efektivnost řízení s ohledem na dispoziční princip bezpečnostního řízení.

Rozklad jako řádný opravný prostředek lze v zásadě uplatnit proti takovému rozhodnutí, kterým se rozhoduje ve věci samé nebo proti takovému rozhodnutí, které je pro rozhodnutí ve věci významné. Opakem jsou příklady v zákoně přímo stanovené, kdy opravný prostředek přípustný není (např. rozhodnutí Úřadu o zastavení řízení, vzal-li účastník svou žádost zpět a další).

§ 126

(1) Rozklad se podává u Úřadu do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

(2) V případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení lze rozklad podat do 3 měsíců ode dne doručení rozhodnutí.

(3) Úřad promine ze závažných důvodů zmeškání lhůty k podání rozkladu, pokud o to požádá účastník řízení do 15 dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání, a zároveň rozklad podá.

(4) Podání rozkladu proti rozhodnutí o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu nemá odkladný účinek.

(5) Jestliže účastník řízení vzal podaný rozklad písemně po uplynutí lhůty podle odstavce 1 zpět, nemůže jej podat znovu.

Ustanovení určuje lhůtu k podání řádného opravného prostředku; patnáctidenní lhůta je reflexí na základní požadavek rychlosti a hospodárnosti řízení. Naopak případné pochybení správního orgánu co do obligatorního poučení o možnosti opravného prostředku nemůže být na újmu účastníka řízení, který pochybení nezavinil, proto je v odstavci 2 lhůta prodloužena v souladu s obecně platnou procesní úpravou. Pro zmírnění tvrdosti negativního rozhodnutí Úřadu ve výjimečných životních situacích účastníka řízení je připuštěna možnost propad lhůty prolomit.

Rozkladu proti rozhodnutí Úřadu nelze s ohledem na ochranu utajovaných informací přiznat odkladný účinek. Ustanovení týkající se odkladného účinku má své opodstatnění samozřejmě jen v těch případech, kdy Úřad rozhoduje o zániku platnosti osvědčení či dokladu, neboť ten účastník řízení, který teprve žádá o vydání osvědčení či dokladu, ještě není v zásadě oprávněn se s utajovanými informacemi seznamovat.

§ 127

(1) Rozklad podaný fyzickou osobou musí obsahovat její jméno, příjmení, rodné číslo a adresu místa trvalého pobytu nebo adresu pro účely doručování, musí být datován a podepsán.

(2) Rozklad podaný podnikající právnickou osobou musí obsahovat její označení firmou nebo názvem a identifikačním číslem a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Rozklad musí být datován a podepsán osobou nebo osobami, které jsou oprávněny za podnikatele jednat.

(3) V rozkladu musí být dále uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, čeho se účastník řízení domáhá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo jiná nesprávnost napadeného rozhodnutí. Rozklad nelze podat pouze proti odůvodnění rozhodnutí.

(4) Pokud rozklad nemá předepsané náležitosti, vyzve Úřad písemně toho, kdo rozklad podal, k odstranění nedostatků. Ve výzvě stanoví lhůtu pro odstranění nedostatků, která nesmí být delší než 15 dnů, a upozorní jej na právní důsledky neodstranění těchto nedostatků [§ 113 odst. 1 písm. c)].

Ustanovení určuje obecné náležitosti podání tak, jak je tomu v procesně právních předpisech obvyklé, neboť není rozhodující označení podání, ale jeho obsah. Proto musí podavatel sám svou věc dostatečně individualizovat, neboť jeho činností, popřípadě nečinností se určuje směr činnosti správního orgánu. Cíl pomoci a poučení těm, kteří se na správní orgán obrátili, sleduje ustanovení odstavce 4 tak, aby účastníci řízení pro neznalost právního předpisu neutrpěli v řízení újmu. Vylučuje se možnost podat rozklad pouze proti odůvodnění rozhodnutí; z praxe správního řízení i soudního řízení jsou známy četné případy, kdy účastník řízení sice objektivně uznává důvodnost výroku rozhodnutí, ovšem polemizuje s obsahem odůvodnění, neboť hledá mírnější způsoby vyjádření skutečností, odůvodňujících samotný výrok rozhodnutí.

Postup Úřadu před rozhodnutím ředitele Úřadu

§ 128

(1) Úřad rozhodnutím rozklad zamítne, aniž jeho rozhodnutí podepisuje ředitel Úřadu, pokud

a) jej podle tohoto zákona nelze podat, nebo

b) byl podán po uplynutí lhůty podle § 126 odst. 1, nebylo-li její zmeškání podle § 126 odst. 3 prominuto.

(2) Proti rozhodnutí uvedenému v odstavci 1 lze podat rozklad.

Ustanovení určuje činnosti orgánu I. stupně, tedy Úřadu, po uplatnění řádného opravného prostředku, a to obdobně, jako je tomu ve správním řádu nebo občanském soudním řádu. Úřad, který napadené rozhodnutí vydal, musí před jakýmkoliv dalším postupem zkontrolovat, zda jsou splněny základní podmínky pro další řízení, zda je rozklad přípustný a zda je podán v zákonem dané lhůtě. Jeho činnost je tedy pouze procesní a nejedná se o rozhodování ve věci samé. I proti takovému procesnímu rozhodnutí Úřadu je řádný opravný prostředek přípustný.

§ 129

(1) Úřad může o rozkladu rozhodnout sám, aniž jeho rozhodnutí podepisuje ředitel Úřadu, pokud rozkladu vyhoví v plném rozsahu; vyhoví-li Úřad rozkladu, napadené rozhodnutí zruší.

(2) Proti rozhodnutí uvedenému v odstavci 1 lze podat rozklad.

(3) Nerozhodne-li Úřad o rozkladu podle odstavce 1 nebo podle § 128, předloží jej se svým stanoviskem a s veškerým spisovým materiálem do 15 dnů od doručení rozkladu řediteli Úřadu.

Ustanovení umožňuje autoremeduru, tedy možnost orgánu I. stupně, aby sám rozhodl o věci samé bez zatížení orgánu II. stupně, jak to stanoví i správní řád. Tohoto ustanovení se obecně využívá v případech, kdy v řízení u orgánu I. stupně nastala chyba buď závažná nebo zjevná a snadno odstranitelná. Základní podmínkou užití autoremedury je, že Úřad uplatněnému opravnému prostředku v plném rozsahu vyhoví. Cílem převzetí tohoto obecného institutu správního řízení je efektivnost a hospodárnost celého řízení. Rozhodnutí o rozkladu autoremedurou zůstává však rozhodnutím orgánu prvého stupně, proto je proti němu možné znovu uplatnit rozklad jako řádný opravný prostředek.

Rozhodnutí ředitele Úřadu v řízení o rozkladu

§ 130

(1) O rozkladu rozhoduje, nejde-li o postup podle § 128 odst. 1 nebo § 129 odst. 1, ředitel Úřadu na základě návrhu rozkladové komise.

(2) Členy rozkladové komise jmenuje a odvolává ředitel Úřadu. Rozkladová komise má nejméně pět členů. Více než polovina členů komise musí mít ukončené právnické vysokoškolské vzdělání. Člen rozkladové komise musí být držitelem platného osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Přísně tajné a státním občanem České republiky. Rozkladová komise je ustavena vždy na dobu 5 let; předsedou rozkladové komise je vždy jeden z členů této komise po dobu jednoho kalendářního roku. Rozkladová komise může jednat, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů; usnesení se přijímá nadpoloviční většinou jejích přítomných členů.

(3) Většinu členů rozkladové komise tvoří zaměstnanci státu zařazení v jiných orgánech státu než v Úřadu; to neplatí pro složení rozkladové komise v řízení podle § 140 odst. 1 písm. a).

(4) Členství v rozkladové komisi končí

a) uplynutím funkčního období této komise,

b) odvoláním z funkce,

c) vzdáním se funkce,

d) úmrtím nebo prohlášením osoby za mrtvou.

(5) Za činnost v rozkladové komisi nepřísluší jejímu členovi odměna. Úřad může členům rozkladové komise poskytovat náhradu cestovních výdajů podle zákona upravujícího cestovní náhrady⁴⁰⁾.

Pro dodržení zásad spravedlivého a nestranného posouzení věci samé, tedy k zajištění právních jistot účastníka řízení, rozhoduje ředitel Úřadu až na základě doporučení poradního orgánu. Jedná se opět o převzetí standardního institutu správního řízení dle správního řádu. Tento poradní orgán je složen nejen z pracovníků Úřadu, ale zejména z odborníků z jiných úřadů státní správy. Podmínkou účasti v komisi je platné osvědčení fyzické osoby na stupeň utajení Přísně tajné a státní občanství ČR všech členů komise. Činnost v rozkladové komisi je bezúplatná, člen se účastní jednání a rozhoduje bez nároku na jakoukoliv finanční odměnu, proto je komise složena výhradně ze zaměstnanců organizačních složek České republiky a obdobných institucí, u nichž je činnost v rozkladové komisi logicky odsouhlasena jejich nadřízeným. Důvodem je minimalizace dopadu nové právní úpravy na státní rozpočet. Statut rozkladové komise, který vydá ředitel Úřadu, upraví jmenování členů komise, náhradníky, způsob svolávání, způsob předkládání věci jednotlivým členům komise apod. Rozkladová komise není výkonným orgánem státní správy, tím je pouze ředitel v postavení správního orgánu II. stupně.

§ 131

(1) Řízení o rozkladu ředitel Úřadu zastaví, je-li dán důvod podle § 113, a napadené rozhodnutí zruší, stalo-li se zastavením řízení bezpředmětným; jinak napadené rozhodnutí potvrdí.

(2) Napadené rozhodnutí ředitel Úřadu zruší, pokud vyhoví v plném rozsahu rozkladu podanému proti rozhodnutí o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu.

(3) Napadené rozhodnutí ředitel Úřadu zruší a věc vrátí k novému projednání a rozhodnutí, pokud

a) byl napadený výrok vydán v rozporu s právními předpisy, nebo je jinak nesprávný, nebo

b) je zjištěno, že po vydání rozhodnutí nastaly skutečnosti, které mají vliv na rozhodnutí.

(4) Rozklad ředitel Úřadu zamítne a rozhodnutí potvrdí, pokud neshledá důvod pro postup podle odstavců 1 až 3.

(5) Ředitel Úřadu v odůvodnění rozhodnutí o rozkladu podle odstavce 3 vysloví též právní názor, kterým je při novém projednání věci Úřad vázán, pokud se tento právní názor vlivem změny právního stavu nebo skutkových okolností nestane bezpředmětným. V novém řízení může Úřad využít podkladů původního rozhodnutí, včetně podkladů rozhodnutí o rozkladu, nevylučuje-li to důvod nového řízení. Proti rozhodnutí vydanému v novém řízení lze podat rozklad, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.

(6) Ředitel Úřadu o rozkladu rozhodne do 3 měsíců ode dne doručení rozkladu.

Ustanovení zakotvuje obecně platnou zásadu odvolacího řízení, tzn. povinnost přezkoumat napadené rozhodnutí v celém rozsahu a je-li to nutné, řízení doplnit nebo zjištěné vady odstranit. Orgán II. stupně však není zavázán ani oprávněn k rozsáhlému dokazování; to by ostatně samo o sobě popíralo předchozí činnost orgánu I. stupně. Obecně platí, že pokud by orgán II. stupně prováděl celé řízení znovu v rozsahu jako přísluší orgánu stupně I., byl by účastník řízení prakticky v důsledku takového řízení zkrácen o možnost řádného opravného prostředku. Pokud by rozhodnutí orgánu I. stupně trpělo tak zásadními vadami, že je nutné provádět obsáhlé dokazování, je nutno napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit zpět k novému projednání a rozhodnutí. V řízení o rozkladu tedy nelze doplňovat řízení zásadním způsobem. V řízení o rozkladu ředitel může buď napadené rozhodnutí vydané Úřadem zrušit anebo jej potvrdit. Vzhledem k obsahu bezpečnostního řízení není ani teoreticky jiná možnost přípustná, neboť předmětem rozhodování je v zásadě rozhodnutí buď kladné anebo záporné ve vztahu k žádosti účastníka řízení.

§ 132

Dnem právní moci rozhodnutí o rozkladu podle § 129 odst. 1 anebo § 131 odst. 2 nebo 3 se platnost osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu, která v důsledku napadeného rozhodnutí zanikla, obnoví. Současně s rozhodnutím o rozkladu se účastníkovi řízení zašle zpět jeho osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo doklad, odevzdané podle § 66 odst. 1 písm. b), § 68 písm. a) nebo § 87 odst. 1 písm. a); doba platnosti osvědčení nebo dokladu zůstává zachována.

HLAVA IV

SOUDNÍ PŘEZKUM A ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ

§ 133

(1) Proti rozhodnutí ředitele Úřadu o rozkladu lze podat žalobu podle zvláštního právního předpisu⁴²⁾ ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Jde-li o rozhodnutí ředitele Úřadu podle § 131 odst. 1, lze žalobu podat jen v případě, že je podle § 113 odst. 4 proti důvodu zastavení řízení přípustný rozklad.

(2) Dokazování se v soudním řízení provádí tak, aby byla šetřena povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacích obsažených ve výsledcích šetření nebo v údajích z evidencí zpravodajských služeb nebo policie. K těmto okolnostem lze provést důkaz výslechem jen tehdy, byl-li ten, kdo povinnost mlčenlivosti má, této povinnosti příslušným orgánem zproštěn; zprostit mlčenlivosti nelze pouze v případě, kdy by mohlo dojít k ohrožení nebo vážnému narušení činnosti zpravodajských služeb nebo policie; přiměřeně se postupuje i v případech, kdy se důkaz provádí jinak než výslechem.

(3) Úřad označí okolnosti uvedené v odstavci 2, o kterých tvrdí, že ve vztahu k nim nelze zprostit mlčenlivosti, a předseda senátu rozhodne, že části spisu, k nimž se tyto okolnosti váží, budou odděleny, jestliže činnost zpravodajských služeb nebo policie může být ohrožena nebo vážně narušena; do oddělených částí spisu účastník řízení, jeho zástupce a osoby zúčastněné na řízení nahlížet nemohou. V ostatním nejsou ustanovení zvláštního právního předpisu⁴²⁾ o dokazování, označování částí spisu a nahlížení do něj dotčena.

Možnost podání žaloby podle zákona č. 150/2002 Sb. je dodržením zásady přezkoumání rozhodnutí správního orgánu nezávislým orgánem, v tomto případě soudem. Jedná se nejen o naplnění ústavních principů, ale i závazku vyplývajícího z mezinárodních smluv, tedy o praktické naplnění nezávislosti přezkoumávání rozhodnutí orgánů státu zaručované každému článkem 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a dle článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Podle závěrů Ústavního soudu uveřejněného pod č. 322/2001 Sb., dochází k omezení některých procesních práv účastníka řízení obecně zaručených dle ústavního pořádku ČR. Tato úprava zohledňuje specifičnost důkazních prostředků užívaných v bezpečnostním řízení, tedy výjimku z obecně platných procesních pravidel připouští v těch případech, kdy by mohlo dojít k rozkrytí metod práce zpravodajských služeb či k narušení vyšetřování kriminální činnosti. Tímto zvláštním ustanovením, které vylučuje, aby se s určitými druhy utajovaných informací seznámil jak účastník řízení, tak jeho zástupce, není nikterak dotčeno právo soudu na volné hodnocení důkazů. Naopak soud je oprávněn zde stanoveným procesním způsobem přezkoumat výsledky šetření zpravodajských služeb či policie, popř. údaje z jejich evidencí, pokud podléhají utajení dle tohoto ustanovení. Soud má tedy možnost, aby si sám nezávisle na dosud provedeném dokazování v rámci bezpečnostního řízení učinil závěr o zjištěných skutečnostech a dovodil z nich závěry právní. Objektivita posuzování nezávislým orgánem tedy není nijak narušena, jsou pouze omezena určitá procesní práva účastníka řízení. Návrh zákona však dodržuje zásady takového omezení, které vytyčil Ústavní soud. Opačný případ, tedy možnost účastníka řízení a jeho právního zástupce plně se seznámit s výsledky šetření zpravodajských služeb či policie, by ve svém důsledku vedla k vážnému narušení činnosti těchto orgánů, k rozkrytí jejich metod práce a vyzrazení případů, které jsou doposud v řízení a tím i k fyzickému ohrožení pracovníků těchto orgánů a zmaření činnosti těchto orgánů v konkrétních případech, které se týkají účastníka řízení (např. v rámci mezinárodní spolupráce v odhalování závažné trestné činnosti či terorismu).

§ 134

Není-li v § 125 až 132 stanoveno jinak, použijí se pro řízení o rozkladu obdobně příslušná ustanovení § 89 až 124.

HLAVA V

ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ

§ 135

Prováděcí právní předpis stanoví

a) vzor poučení podle § 58 odst. 5,

b) vzory a způsob podání žádostí podle § 93 odst. 1 písm. a),

c) seznam písemností podle § 94 odst. 2 písm. b),

d) rozsah údajů dotazníku fyzické osoby v případě žádosti podle § 94 odst. 5 a dotazníku v případě žádosti podle § 99 odst. 5,

e) vzor prohlášení k osobnostní způsobilosti,

f) vzor dotazníku fyzické osoby podle § 95,

g) seznam písemností podle § 96 odst. 2 písm. c) a jejich náležitosti a vzor dotazníku podnikatele podle § 97 a

h) seznam písemností podle § 99 odst. 2 písm. c) a vzor dotazníku podle § 100.

ČÁST PÁTÁ

VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY

§ 136

(1) Státní správu v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti vykonává Úřad, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) V čele Úřadu je ředitel, kterého jmenuje po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věcech bezpečnosti vláda, která ho též odvolává.

(3) Ředitel Úřadu je odpovědný předsedovi vlády nebo pověřenému členovi vlády.

§ 137

Úřad

Úřad jako ústřední správní úřad

a) rozhoduje o žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele a žádosti o doklad a o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele a dokladu, s výjimkou případů stanovených tímto zákonem [§ 140 odst. 1 písm. a) a § 141 odst. 1],

b) vykonává státní dozor v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti (§ 143) a metodickou činnost, s výjimkou případů stanovených tímto zákonem (§ 143 odst. 5),

c) zajišťuje zkoušky zvláštní odborné způsobilosti a vydává osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti,

d) plní úkoly v oblasti ochrany utajovaných informací v souladu se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii, Organizaci Severoatlantické smlouvy a z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána,

e) vede ústřední registr a schvaluje zřízení registrů v orgánech státu a u podnikatelů,

f) ve stanovených případech povoluje poskytování utajovaných informací v mezinárodním styku,

g) ke kurýrní přepravě utajovaných informací poskytovaných v rámci mezinárodního styku, s výjimkou utajované informace poskytované podle § 78 odst. 1, vydává na základě písemné žádosti odpovědné osoby kurýrní listy a v odůvodněných případech zajišťuje jejich přepravu,

h) zajišťuje činnost Národního střediska komunikační bezpečnosti, Národního střediska pro distribuci kryptografického materiálu, Národního střediska pro měření kompromitujícího elektromagnetického vyzařování a Národního střediska pro bezpečnost informačních systémů, které jsou jeho součástí,

i) provádí certifikace technického prostředku, informačního systému, kryptografického prostředku, kryptografického pracoviště a stínicí komory,

j) zajišťuje výzkum, vývoj a výrobu národních kryptografických prostředků,

k) vyvíjí a schvaluje národní šifrové algoritmy a vytváří národní politiku kryptografické ochrany,

l) zjišťuje kompromitující elektromagnetické vyzařování tam, kde se vyskytují nebo budou vyskytovat utajované informace,

m) zjišťuje v součinnosti se zpravodajskými službami a policií, zda v jednací oblasti nedochází nedovoleným použitím technických prostředků určených k získávání informací k ohrožení nebo únikům utajovaných informací,

n) vydává bezpečnostní standardy,

o) ukládá sankce za nedodržení povinností stanovených tímto zákonem,

p) rozhoduje v dalších věcech a plní další úkoly na úseku ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti stanovené tímto zákonem a

q) vydává Věstník Úřadu, v němž uveřejňuje seznam certifikovaných technických prostředků a seznam orgánů státu a podnikatelů, s nimiž Úřad uzavřel smlouvu podle § 52. Obsah Věstníku Úřadu se zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 138

(1) Úřad je při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněn

a) zpracovávat osobní údaje v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů podle tohoto zákona,

b) vést evidenci porušení ochrany utajovaných informací, evidenci bezpečnostních ředitelů, evidenci fyzických osob a podnikatelů, kteří mají přístup k utajovaným informacím, s výjimkou příslušníků a zaměstnanců zpravodajských služeb a vybraných policistů, evidenci fyzických osob, které jsou držiteli dokladu, evidenci pracovníků kryptografické ochrany, kurýrů kryptografického materiálu a evidenci fyzických osob, které jsou držiteli osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti,

c) vést certifikační spis informačního systému, kryptografického prostředku, kryptografického pracoviště a stínicí komory,

d) požadovat bezplatně poskytnutí informace u orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a tyto informace využívat a evidovat,

e) pro účely řízení požadovat od policie a zpravodajských služeb informace získané postupy podle zvláštního právního předpisu⁴³⁾,

f) vyžadovat opis z evidence Rejstříku trestů¹¹⁾,

g) nahlížet do trestních spisů,

h) poskytovat v nezbytném rozsahu orgánu státu, právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě potřebné osobní údaje vztahující se k vyžádané informaci,

i) uzavírat smlouvu s orgánem státu nebo podnikatelem k provádění dílčích úloh při certifikaci technických prostředků, informačních systémů, kryptografických prostředků, kryptografického pracoviště, stínicích komor, k provádění školení zvláštní odborné způsobilosti pracovníků kryptografické ochrany a zjišťování možnosti výskytu kompromitujícího elektromagnetického vyzařování tam, kde se utajované informace budou vyskytovat, a provádět výrobu kryptografických prostředků,

j) uchovávat ve svých informačních systémech údaje získané v rámci plnění úkolů podle tohoto zákona a

k) při provádění bezpečnostního řízení spolupracovat s úřadem cizí moci, který má v působnosti ochranu utajovaných informací, zejména vyžadovat informace k účastníku řízení.

(2) Úřad je povinen poskytovat zpravodajským službám a Ministerstvu vnitra jedenkrát měsíčně přehled vydaných osvědčení fyzických osob, dokladů a dále přehled fyzických osob, kterým nebylo osvědčení fyzické osoby nebo doklad vydány, a osob, kterým byla zrušena platnost osvědčení fyzické osoby nebo dokladu.

§ 139

(1) Úřad zpracovává návrh seznamu utajovaných informací. Seznam utajovaných informací vydá vláda svým nařízením.

(2) Seznam utajovaných informací klasifikuje jednotlivou utajovanou informaci do jednoho či více stupňů utajení podle § 4.

§ 140

Zpravodajské služby

(1) Zpravodajské služby

a) rozhodují o žádosti fyzické osoby u svých příslušníků, zaměstnanců a uchazečů o přijetí do služebního nebo pracovního poměru a o zrušení platnosti osvědčení této fyzické osoby,

b) na základě písemné žádosti Úřadu v rámci své působnosti provádějí úkony v řízení podle tohoto zákona.

(2) Zpravodajské služby mají při rozhodování podle odstavce 1 postavení Úřadu a odpovědná osoba zpravodajské služby postavení ředitele Úřadu. Příslušnost k úkonům se řídí podle § 5 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

(3) Zpravodajské služby jsou při plnění úkolů podle tohoto zákona povinny oznámit neprodleně Úřadu, zjistí-li okolnosti nasvědčující tomu, že držitel osvědčení fyzické osoby, držitel osvědčení podnikatele nebo dokladu přestal splňovat podmínky pro jejich vydání, neohrozí-li to zájem sledovaný zpravodajskou službou.

(4) Zpravodajské služby jsou při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněny

a) používat prostředky k získávání informací podle zvláštních právních předpisů⁴⁴⁾,

b) využívat údaje ze svých evidencí a údaje z evidencí poskytnutých Úřadem,

c) požadovat a využívat údaje z evidencí a materiálů vzniklých z činnosti bezpečnostních a vojenských orgánů československého státu,

d) zpracovávat osobní údaje,

e) vést evidence,

f) požadovat bezúplatně informace u orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a využívat je,

g) vyžadovat opis a výpis z evidence Rejstříku trestů¹¹⁾,

h) uchovávat v informačních systémech údaje získané v rámci plnění úkolů podle tohoto zákona,

i) provádět opatření k evidenční ochraně osobních údajů fyzické osoby a

j) využívat údaje z evidence osob, kterým byl umožněn přístup k utajovaným informacím podle § 58 odst. 4.

(5) Ředitel zpravodajské služby vydává souhlas podle § 59 odst. 3.

§ 141

Ministerstvo vnitra a policie

(1) Ministerstvo vnitra rozhoduje o žádosti fyzické osoby a o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby u příslušníků policie vybraných v zájmu plnění závažných úkolů policie ministrem vnitra.

(2) Ministerstvo vnitra má při rozhodování podle odstavce 1 postavení Úřadu a ministr vnitra postavení ředitele Úřadu.

(3) Ministerstvo vnitra je při plnění úkolů podle tohoto zákona dále povinno

a) oznámit neprodleně Úřadu, pokud zjistí okolnosti nasvědčující tomu, že držitel osvědčení fyzické osoby, držitel osvědčení podnikatele nebo dokladu přestal splňovat podmínky pro jejich vydání, a

b) provádět na žádost Úřadu opatření k evidenční ochraně osobních údajů držitele osvědčení fyzické osoby nebo jeho manželky, dítěte a rodičů.

(4) Při plnění úkolů podle odstavců 1 až 3 je Ministerstvo vnitra oprávněno

a) využívat údaje ze svých evidencí a údaje poskytnuté Úřadem z jeho evidencí,

b) zpracovávat osobní údaje,

c) vést evidence,

d) požadovat bezúplatně informace u orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a využívat je,

e) vyžadovat stanovisko policie k bezpečnostní spolehlivosti vybraného příslušníka policie,

f) vyžadovat opis a výpis z evidence Rejstříku trestů¹¹⁾.

(5) Policie se podílí v rámci své působnosti podle zvláštního právního předpisu³⁰⁾ na plnění úkolů Ministerstva vnitra podle odstavce 1; na základě písemné žádosti Úřadu v rámci své působnosti provádí též úkony v řízení.

(6) Policie je při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněna využívat údaje z evidence osob, kterým byl umožněn přístup k utajovaným informacím podle § 58 odst. 4.

(7) Ministr vnitra vydává souhlas podle § 59 odst. 3.

§ 142

(1) Byla-li Úřadu, policii nebo zastupitelskému úřadu České republiky odevzdána nalezená písemnost podle § 65 odst. 1 nebo doklad podle § 87 odst. 2, sepíše tento orgán záznam o odevzdání, v němž nalezenou písemnost nebo doklad označí, a uvede jméno, příjmení, rodné číslo a místo trvalého pobytu osoby, která nalezenou písemnost nebo doklad odevzdala, a podrobně okolnosti, za kterých je tato osoba získala. Policie nebo zastupitelský úřad České republiky spolu se záznamem předá nalezenou písemnost nebo doklad Úřadu. Úřad doručí utajovanou informaci jejímu původci a osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele, doklad, osvědčení fyzické osoby pro cizí moc nebo osvědčení podnikatele pro cizí moc doručí tomu, na koho jsou vydány.

(2) Pro účely předání utajované informace podle odstavce 1 se příslušník policie nebo zaměstnanec pracující na zastupitelském úřadu České republiky považuje za oprávněného k přístupu k utajované informaci v rozsahu nezbytně nutném pro sepsání záznamu a jejímu doručení Úřadu.

ČÁST ŠESTÁ

STÁTNÍ DOZOR

§ 143

(1) Státním dozorem v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti je dozor nad tím, jak orgány státu, podnikatelé a fyzické osoby (dále jen "kontrolované osoby") dodržují právní předpisy v této oblasti.

(2) Při výkonu státního dozoru se postupuje přiměřeně podle zákona upravujícího státní kontrolu⁴⁵⁾, nestanoví-li tento zákon jinak.

(3) Zaměstnanci Úřadu mají při výkonu státního dozoru (dále jen "kontrolní pracovníci") přístup k utajovaným informacím v rozsahu prováděné kontroly, prokáží-li se platným osvědčením fyzické osoby pro příslušný stupeň utajení.

(4) Úřad cizí moci, který má v působnosti ochranu utajovaných informací, je oprávněn účastnit se státního dozoru v oblasti ochrany utajovaných informací, které jsou jím poskytnuty České republice, vyplývá-li to ze závazku členství České republiky v Evropské unii, nebo stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.

(5) Státnímu dozoru podle tohoto zákona nepodléhá činnost zpravodajských služeb a činnost Ministerstva vnitra v případech podle § 141.

§ 144

Opatření k nápravě

(1) Kromě oprávnění podle zákona upravujícího státní kontrolu⁴⁵⁾ jsou kontrolní pracovníci při zjištění porušení právních předpisů v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti u kontrolované osoby oprávněni přijmout neodkladná opatření k zajištění ochrany utajovaných informací, včetně odejmutí utajované informace, opatření ke zrušení nebo změně stupně utajení utajované informace nebo k označení utajované informace stupněm utajení. O odejmutí vydají kontrolované osobě potvrzení. Rovněž jsou oprávněni požadovat, aby ve stanovené lhůtě byly odstraněny zjištěné nedostatky.

(2) Náklady spojené s provedením opatření podle odstavce 1 hradí kontrolovaná osoba.

(3) Každý je povinen vyhovět pokynům kontrolního pracovníka při provádění neodkladných opatření podle odstavce 1.

(4) Za nesplnění povinnosti podle odstavce 3 může Úřad uložit pořádkovou pokutu do 100 000 Kč. Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně. Úhrn uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 400 000 Kč. Pro určení výměry pokuty a její splatnosti a pro vybírání a vymáhání uložených pokut se použije § 156 odst. 3 a 7 až 9.

ČÁST SEDMÁ

KONTROLA ČINNOSTI ÚŘADU

§ 145

(1) Kontrolu činnosti Úřadu vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán (dále jen "kontrolní orgán").

(2) Kontrolní orgán se skládá ze 7 členů. Členem kontrolního orgánu může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny.

(3) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahuje se na jednání kontrolního orgánu a na práva a povinnosti jeho členů přiměřeně zvláštní právní předpis⁴⁶⁾.

(4) Členové kontrolního orgánu mohou vstupovat v doprovodu ředitele Úřadu nebo jím pověřeného zaměstnance do objektů Úřadu.

(5) Ředitel Úřadu předkládá kontrolnímu orgánu

a) zprávu o činnosti Úřadu,

b) zprávu o jednotlivých řízeních o žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele a žádosti o doklad a o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu [§ 137 písm. a)],

c) návrh rozpočtu Úřadu,

d) podklady potřebné ke kontrole plnění rozpočtu Úřadu,

e) vnitřní předpisy Úřadu.

(6) Kontrolní orgán není oprávněn zasahovat do personálních pravomocí vedoucích pracovníků Úřadu a nahrazovat jejich řídicí činnost.

§ 146

(1) Má-li kontrolní orgán za to, že činnost Úřadu nezákonně omezuje nebo poškozuje práva a svobody občanů nebo že rozhodovací činnost Úřadu v rámci bezpečnostního řízení je stižena vadami, je oprávněn požadovat od ředitele Úřadu potřebné vysvětlení.

(2) Každé porušení zákona zaměstnancem Úřadu při plnění povinností podle tohoto zákona, které kontrolní orgán zjistí při své činnosti, je povinen oznámit řediteli Úřadu a předsedovi vlády.

§ 147

Povinnost zachovávat mlčenlivost uložená členům kontrolního orgánu podle zákona se nevztahuje na případy, kdy kontrolní orgán podává oznámení podle § 146 odst. 2.

ČÁST OSMÁ

SPRÁVNÍ DELIKTY

§ 148

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) jako účastník bezpečnostního řízení neoznámí změnu údaje obsaženého v žádosti fyzické osoby podle § 65 odst. 3 nebo údaje obsaženého v žádosti o doklad podle § 87 odst. 3,

b) neodevzdá nalezenou písemnost podle § 65 odst. 1 nebo nalezený doklad podle § 87 odst. 2,

c) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost o utajované informaci,

d) umožní přístup k utajované informaci neoprávněné osobě,

e) vykonává v rozporu s § 71 odst. 5 funkci bezpečnostního ředitele u více orgánů státu nebo podnikatelů,

f) provádí kryptografickou ochranu, aniž je pracovníkem kryptografické ochrany splňujícím požadavky stanovené v § 38 odst. 2,

g) provádí provozní obsluhu kryptografického prostředku, aniž splňuje požadavky stanovené v § 40 odst. 2,

h) přepravuje kryptografický materiál, aniž je kurýrem kryptografického materiálu splňujícím požadavky stanovené v § 42 odst. 1 nebo 2,

i) zajistí si přístup k utajované informaci, aniž splňuje podmínky podle § 6 odst. 1 nebo § 11 odst. 1, nebo

j) vyveze z území České republiky certifikovaný kryptografický prostředek bez povolení Úřadu.

(2) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),

b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo e),

c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), g) nebo h),

d) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i),

e) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d) nebo j).

§ 149

(1) Fyzická osoba, která má přístup k utajované informaci, se dopustí přestupku tím, že

a) neeviduje nebo nezaznamenává utajovanou informaci v administrativních pomůckách podle § 21 odst. 5,

b) vyhotoví opis, kopii nebo překlad utajované informace bez souhlasu uvedeného v § 21 odst. 6,

c) předá utajovanou informaci v rozporu s § 21 odst. 8,

d) zapůjčí, přepraví nebo přenese utajovanou informaci v rozporu s § 21 odst. 7 nebo 9,

e) zruší nebo změní stupeň utajení bez souhlasu původce nebo poskytující cizí moci,

f) nesplní požadavky na zpracovávání nebo ukládání utajované informace podle § 24 odst. 5 nebo 6,

g) nakládá s utajovanou informací v informačním systému, který není certifikován Úřadem nebo není certifikován pro příslušný stupeň utajení nebo není písemně schválen do provozu odpovědnou osobou,

h) nakládá s utajovanou informací v komunikačním systému, jehož bezpečnostní projekt není schválen Úřadem nebo není schválen pro stupeň utajení odeslané utajované informace,

i) zpracovává utajovanou informaci v kopírovacím zařízení, zobrazovacím zařízení nebo psacím stroji s pamětí v rozporu s bezpečnostní provozní směrnicí vydanou podle § 36 odst. 2,

j) neeviduje kryptografický materiál v administrativních pomůckách kryptografické ochrany, nebo

k) manipuluje s kryptografickým materiálem v rozporu s § 41 odst. 2.

(2) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e), f), g) nebo h),

b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i), j) nebo k).

§ 150

(1) Fyzická osoba, která je držitelem osvědčení fyzické osoby, se dopustí přestupku tím, že

a) neodevzdá neplatné osvědčení fyzické osoby podle § 66 odst. 1 písm. b),

b) neoznámí ztrátu nebo odcizení osvědčení fyzické osoby podle § 66 odst. 1 písm. c),

c) neoznámí neprodleně změnu údaje uvedeného v příloze žádosti fyzické osoby podle § 94 odst. 2 písm. a), c) a d),

d) jako držitel osvědčení fyzické osoby pro cizí moc neodevzdá neplatné osvědčení fyzické osoby pro cizí moc podle § 57 odst. 8, nebo

e) jako držitel osvědčení fyzické osoby pro cizí moc neoznámí ztrátu nebo odcizení osvědčení fyzické osoby pro cizí moc podle § 66 odst. 1 písm. c).

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.

§ 151

(1) Fyzická osoba, která je držitelem oznámení, se dopustí přestupku tím, že

a) nesdělí změnu podmínek pro vydání oznámení uvedených v § 6 odst. 2 písm. a) a c) nebo změnu údajů v oznámení obsažených, nebo

b) neodevzdá neplatné oznámení podle § 9 odst. 6.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 30 000 Kč.

§ 152

(1) Fyzická osoba, která je držitelem dokladu, se dopustí přestupku tím, že

a) neodevzdá neplatný doklad podle § 87 odst. 1 písm. a),

b) neoznámí ztrátu nebo odcizení dokladu podle § 87 odst. 1 písm. b), nebo

c) neoznámí změnu údaje uvedeného v dokladu podle § 87 odst. 1 písm. c) nebo údaje uvedeného v žádosti o vydání dokladu podle § 87 odst. 1 písm. d).

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.

§ 153

(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, které mají přístup k utajované informaci, nebo orgán státu se dopustí správního deliktu tím, že

a) nezajistí podle § 28 odst. 2 nebo 4 ostrahu u objektu, ve kterém se nachází zabezpečená oblast kategorie Vyhrazené,

b) nezpracuje provozní směrnici kopírovacího zařízení, zobrazovacího zařízení nebo psacího stroje s pamětí podle § 36 odst. 2,

c) nezajistí písemné pověření fyzické osoby k přístupu k utajované informaci se zvláštním režimem nakládání označené "ATOMAL",

d) nezřídí a neobsadí funkci bezpečnostního ředitele podle § 71 odst. 1,

e) neoznámí podle § 71 odst. 2 jmenování bezpečnostního ředitele,

f) nevyznačí na utajované informaci náležitosti podle § 21 odst. 2 až 4,

g) jako původce vyznačí stupeň utajení na informaci, aniž je uvedena v seznamu utajovaných informací nebo aniž její vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu České republiky nebo může být pro tento zájem nevýhodné,

h) jako původce neoznámí zrušení nebo změnu stupně utajení podle § 22 odst. 6,

i) jako adresát utajované informace neoznámí změnu nebo zrušení stupně utajení podle § 22 odst. 6,

j) nezajistí podle § 28 odst. 1, 3 nebo 4 nepřetržitou ostrahu u objektu, ve kterém se nachází zabezpečená oblast nebo jednací oblast,

k) nenahlásí porušení povinnosti při ochraně utajované informace,

l) nezpracuje projekt fyzické bezpečnosti podle § 32,

m) nevede některou z evidencí stanovených v § 69 odst. 1 písm. j),

n) nepředá k zaevidování utajovanou informaci podle § 69 odst. 1 písm. n),

o) nezajistí, aby použitá opatření fyzické bezpečnosti odpovídala projektu fyzické bezpečnosti a požadavkům stanoveným podle § 31,

p) jako původce nevyznačí náležitosti podle § 21 odst. 1 a 4, ačkoli je informace uvedena v seznamu utajovaných informací a její vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu České republiky nebo může být pro tento zájem nevýhodné,

q) jako původce nezruší nebo nezmění neprodleně stupeň utajení v případech, kdy pominul důvod pro utajení informace, důvody pro utajení neodpovídají stanovenému stupni utajení nebo byl-li stupeň utajení stanoven neoprávněně,

r) nezajistí vytvoření podmínek stanovených na základě § 33 pro ukládání a § 23 odst. 2 pro evidenci, zapůjčování nebo přepravu utajovaných informací nebo utajovaných informací se zvláštním režimem nakládání nebo pro jinou manipulaci s nimi,

s) provozuje informační systém, který není certifikován Úřadem nebo není písemně schválen do provozu odpovědnou osobou,

t) provozuje komunikační systém, jehož bezpečnostní projekt není schválen Úřadem,

u) nezastaví provoz informačního systému, který nesplňuje podmínky stanovené v certifikační zprávě, nebo nezastaví provoz komunikačního systému, který nesplňuje podmínky stanovené v projektu bezpečnosti komunikačního systému,

v) používá pro kryptografickou ochranu prostředek, který není certifikován Úřadem, nebo používá kryptografické pracoviště k jinému účelu, ke kterému bylo certifikováno a schváleno do provozu,

w) nezajistí výkon kryptografické ochrany osobou, která splňuje požadavky stanovené v § 38 odst. 2,

x) nezajistí obsluhu kryptografického prostředku osobou, která splňuje požadavky stanovené v § 40 odst. 2,

y) nezajistí přepravu kryptografického materiálu osobou, která splňuje požadavky stanovené v § 42 odst. 1 nebo 2,

z) neoznámí kompromitaci kryptografického materiálu podle § 43 odst. 2,

aa) nezřídí registr nebo nenahlásí Úřadu změny v registru podle § 79 odst. 7 písm. d),

bb) neprovádí kontrolu utajovaných informací podle § 69 odst. 1 písm. m) vedených v registru nebo neoznámí její výsledek Úřadu,

cc) odešle utajovanou informaci stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné v rozporu s § 77, nebo

dd) umožní výkon citlivé činnosti fyzické osobě, která není držitelem platného dokladu.

(2) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 300 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e), f) nebo g),

b) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. h), i), j), k), l), m), n) nebo o),

c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. p), q), r), s), t), u), v), w), x), y), z), aa), bb), cc) nebo dd).

§ 154

(1) Podnikatel, který má přístup k utajované informaci, se dopustí správního deliktu tím, že

a) neodevzdá nebo nepředá utajovanou informaci podle § 56 odst. 2,

b) neaktualizuje bezpečnostní dokumentaci podnikatele podle § 98,

c) poskytne utajovanou informaci stupně utajení Vyhrazené zahraničnímu partneru v rozporu s § 73 písm. b),

d) poskytne utajovanou informaci stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné zahraničnímu partneru v rozporu s § 73 písm. a), nebo

e) vyveze z území České republiky certifikovaný kryptografický prostředek bez povolení Úřadu.

(2) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c),

b) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d) nebo e).

§ 155

(1) Podnikatel, který je držitelem osvědčení podnikatele, se dopustí správního deliktu tím, že

a) nedoručí podle § 68 písm. a) osvědčení podnikatele, jehož platnost byla zrušena,

b) neoznámí podle § 68 písm. b) ztrátu nebo odcizení osvědčení podnikatele,

c) neoznámí podle § 68 písm. c) změnu údaje uvedeného v § 97 písm. a) nebo b),

d) neoznámí podle § 68 písm. d) změnu údaje uvedeného v příloze žádosti podnikatele podle § 96 odst. 2 písm. a) a b),

e) jako držitel osvědčení pro cizí moc neodevzdá podle § 57 odst. 8 neplatné osvědčení podnikatele pro cizí moc,

f) jako držitel osvědčení pro cizí moc neoznámí podle § 68 písm. b) ztrátu nebo odcizení osvědčení podnikatele pro cizí moc, nebo

g) nezabezpečí ochranu utajované informace při zániku platnosti osvědčení podnikatele postupem podle § 56 odst. 2.

(2) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e) nebo f),

b) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. g).

§ 156

Společná ustanovení

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však zaniká do 3 let ode dne, kdy byl správní delikt spáchán.

(3) Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(4) Pro posouzení odpovědnosti za jednání v oblasti ochrany utajovaných informací, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby⁹⁾ nebo v přímé souvislosti s ním, a pro správní řízení o porušení povinnosti podnikající fyzické osoby v oblasti ochrany utajovaných informací se použijí ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti právnické osoby.

(5) Pro správní řízení o porušení povinnosti fyzické osoby v oblasti ochrany utajovaných informací, k němuž nedošlo při jejím podnikání nebo v přímé souvislosti s ním, se použijí ustanovení zákona upravujícího přestupky⁴⁷⁾.

(6) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Úřad.

(7) Pokuty vybírá Úřad a vymáhá celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

(8) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jejím uložení.

(9) Při vymáhání uložených pokut se postupuje podle zákona upravujícího správu daní⁴⁸⁾.

ČÁST DEVÁTÁ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 157

Přechodná ustanovení

(1) Utajovaná skutečnost podle dosavadních právních předpisů se považuje za utajovanou informaci podle tohoto zákona. Pokud se v dosavadních právních předpisech mluví o utajovaných skutečnostech nebo o státním a služebním tajemství, rozumí se tím utajované informace podle tohoto zákona.

(2) Stupeň utajení stanovený podle dosavadních právních předpisů se považuje za stupeň utajení stanovený podle tohoto zákona.

(3) Dnem 1. ledna 2008 se zrušují stupně utajení u utajovaných písemností vzniklých do 31. prosince 1992, pokud odpovědná osoba nestanoví v konkrétním případě do 31. prosince 2007 jinak.

(4) Písemný záznam o určení podle dosavadních právních předpisů se považuje za poučení podle tohoto zákona.

(5) Osvědčení, že navrhovaná osoba splňuje podmínky stanovené pro jeho vydání, které bylo vydáno podle dosavadních právních předpisů, se po dobu platnosti v něm uvedenou považuje za osvědčení fyzické osoby podle tohoto zákona.

(6) Doklad o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se považuje za doklad o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby podle tohoto zákona, včetně doby jeho platnosti.

(7) Oznámení o splnění podmínek pro určení navrhované osoby pro stupeň utajení Vyhrazené, které bylo vydáno podle dosavadních právních předpisů, se po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za ověření splnění podmínky způsobilosti k právním úkonům, věku a bezúhonnosti pro umožnění přístupu fyzické osoby k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené podle tohoto zákona, pokud odpovědná osoba nebo ten, kdo utajovanou informaci fyzické osobě poskytuje, provede do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona její poučení.

(8) Souhlas s určením navrhované osoby bez předchozího provedení bezpečnostní prověrky, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za souhlas s jednorázovým přístupem k utajované informaci pro stupeň utajení, pro který má být navrhované osobě vydáno osvědčení.

(9) Fyzická osoba, která se přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadních právních předpisů seznamovala s utajovanými skutečnostmi pouze na základě poučení a nebyla držitelem platného osvědčení, může mít ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přístup k utajovaným informacím pouze, je-li držitelem platného osvědčení fyzické osoby. To neplatí u osoby, která podle tohoto zákona má přístup k utajované informaci bez platného osvědčení fyzické osoby a bez poučení.

(10) Certifikát potvrzující cizí moci, že navrhované osobě bylo vydáno osvědčení nebo organizaci potvrzení, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se po dobu platnosti v něm uvedenou považuje za osvědčení fyzické osoby pro cizí moc nebo osvědčení podnikatele pro cizí moc, které potvrzuje cizí moci, že u fyzické osoby nebo podnikatele bylo provedeno bezpečnostní řízení a je držitelem platného osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele daného stupně utajení a v případě osvědčení podnikatele i formy výskytu utajované informace.

(11) Potvrzení, že podnikatel splňuje podmínky stanovené pro jeho vydání, které bylo vydáno podle dosavadních právních předpisů, se po dobu platnosti v něm uvedenou považuje za osvědčení podnikatele podle tohoto zákona.

(12) Souhlas s poskytováním utajovaných skutečností mezi organizací a zahraničním partnerem, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se považuje za povolení k poskytování utajovaných informací mezi organizací a zahraničním partnerem mimo území České republiky podle tohoto zákona.

(13) Osvědčení odborné způsobilosti pracovníka kryptografické ochrany vydané podle dosavadních právních předpisů se považuje po dobu platnosti v něm uvedenou za osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti pracovníka kryptografické ochrany podle tohoto zákona.

(14) Certifikát technického prostředku používaného k ochraně utajovaných skutečností, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se po dobu platnosti v něm uvedenou považuje za certifikát technického prostředku podle tohoto zákona.

(15) Certifikát informačního systému používaného k nakládání s utajovanými skutečnostmi, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se po dobu platnosti v něm uvedenou považuje za certifikát informačního systému podle tohoto zákona.

(16) Certifikát kryptografického prostředku používaného k ochraně utajovaných skutečností, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se po dobu platnosti v něm uvedenou považuje za certifikát kryptografického prostředku podle tohoto zákona.

(17) Utajovaný bezpečnostní standard, který byl vydán podle dosavadních právních předpisů, se považuje za bezpečnostní standard podle tohoto zákona.

(18) Bezpečnostní prověrka zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Na její dokončení se vztahuje lhůta pro provedení srovnatelného řízení o vydání osvědčení podle tohoto zákona s tím, že lhůta začíná běžet ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(19) Ověřování bezpečnostní způsobilosti zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Na jeho dokončení se vztahuje lhůta pro provedení řízení o vydání dokladu podle tohoto zákona s tím, že lhůta začíná běžet ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(20) Certifikace technického prostředku, informačního systému nebo kryptografického prostředku zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona.

(21) Stížnost proti nevydání osvědčení, potvrzení nebo dokladu podaná ve lhůtě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se vyřídí podle dosavadních právních předpisů.

(22) Opravný prostředek podaný podle dosavadních právních předpisů Kolegiu na úseku ochrany utajovaných skutečností, o kterém nebylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnuto, Kolegium již nevyřizuje. Kolegium v těchto případech všechen spisový materiál do 5 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vrátí orgánu, který mu jej předložil. Tento orgán písemně poučí účastníka řízení o tom, že proti rozhodnutí ředitele Úřadu může podat žalobu; v těchto případech lhůta pro podání žaloby běží znovu ode dne doručení písemného poučení.

(23) Proti rozhodnutí o zamítnutí stížnosti vydanému podle dosavadních právních předpisů po dni nabytí účinnosti tohoto zákona lze podat žalobu podle tohoto zákona.

(24) Řízení o uložení pokuty zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

(25) Komunikační systém, který byl provozován přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze provozovat do doby schválení jeho projektu bezpečnosti, nejdéle však po dobu 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud odpovědná osoba orgánu do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona písemně požádá o schválení jeho bezpečnostního projektu.

(26) Pracoviště, na kterém byly vykonávány činnosti kryptografické ochrany přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze používat k výkonu kryptografické ochrany do doby jeho schválení do provozu statutárním orgánem, nejdéle však po dobu 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a v případě, že pracoviště podléhá certifikaci, pokud orgán státu nebo podnikatel do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona písemně požádá o provedení jeho certifikace.

(27) Stínicí komoru, která byla Ministerstvem zahraničních věcí používána na zastupitelském úřadu České republiky k ochraně utajovaných informací přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze tímto ministerstvem používat k ochraně utajovaných informací do doby provedení její certifikace, nejdéle však po dobu 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud Ministerstvo zahraničních věcí do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona písemně požádá o provedení její certifikace.

(28) Provedení bezpečnostní prověrky fyzické osoby, bezpečnostní prověrky organizace, certifikace technického prostředku, certifikace informačního systému, certifikace kryptografického prostředku, ověření bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby, vydání certifikátu potvrzující cizí moci, že navrhované osobě bylo vydáno osvědčení nebo organizaci potvrzení, a vydání souhlasu s poskytováním utajovaných informací mezi organizací a zahraničním partnerem se řídí dosavadními právními předpisy pouze tehdy, jestliže žádost byla předána k poštovní přepravě nebo jinak doručena či podána nejpozději 45 dnů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 158

Zmocňovací ustanovení

Úřad vydá vyhlášku k provedení § 7 odst. 3, § 9 odst. 8, § 23 odst. 2, § 33, § 34 odst. 5, § 35 odst. 5, § 36 odst. 5, § 44, 53 a 64, § 79 odst. 7, § 85 odst. 5 a § 135.

§ 159

Vztah ke správnímu řádu

Správní řád se vztahuje pouze na řízení podle části druhé hlavy IX, není-li v této hlavě stanoveno jinak, a podle části osmé.

§ 160

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1. Zákon č. 164/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů.

2. Zákon č. 363/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

3. Zákon č. 386/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

4. Nařízení vlády č. 340/2002 Sb., kterým se stanoví seznam některých citlivých činností.

5. Nařízení vlády č. 385/2003 Sb., kterým se stanoví citlivá činnost pro Hradní stráž.

6. Nařízení vlády č. 31/2005 Sb., kterým se stanoví seznam citlivých činností pro civilní letectví, ve znění nařízení vlády č. 212/2005 Sb.

7. Nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností.

8. Nařízení vlády č. 89/1999 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností.

9. Nařízení vlády č. 152/1999 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění nařízení vlády č. 89/1999 Sb.

10. Nařízení vlády č. 17/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů.

11. Nařízení vlády č. 275/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů.

12. Nařízení vlády č. 403/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů.

13. Nařízení vlády č. 549/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů.

14. Nařízení vlády č. 631/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů.

15. Vyhláška č. 137/2003 Sb., o podrobnostech stanovení a označení stupně utajení a o zajištění administrativní bezpečnosti.

16. Vyhláška č. 245/1998 Sb., o osobnostní způsobilosti a vzorech tiskopisů používaných v oblasti personální bezpečnosti.

17. Vyhláška č. 397/2000 Sb., kterou se mění vyhláška č. 245/1998 Sb., o osobnostní způsobilosti a vzorech tiskopisů používaných v oblasti personální bezpečnosti.

18. Vyhláška č. 263/1998 Sb., kterou se stanoví způsob a postup ověřování bezpečnostní spolehlivosti organizace.

19. Vyhláška č. 12/1999 Sb., o zajištění technické bezpečnosti utajovaných skutečností a certifikaci technických prostředků.

20. Vyhláška č. 337/1999 Sb., kterou se mění vyhláška č. 12/1999 Sb., o zajištění technické bezpečnosti utajovaných skutečností a certifikaci technických prostředků.

21. Vyhláška č. 56/1999 Sb., o zajištění bezpečnosti informačních systémů nakládajících s utajovanými skutečnostmi, provádění jejich certifikace a náležitostech certifikátu.

22. Vyhláška č. 339/1999 Sb., o objektové bezpečnosti.

23. Vyhláška č. 136/2001 Sb., o zajištění kryptografické ochrany utajovaných skutečností, provádění certifikace kryptografických prostředků a náležitostech certifikátu.

24. Vyhláška č. 348/2002 Sb., o bezpečnostní způsobilosti fyzických osob.

§ 161

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.

____________________________________________________________

1) Například § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, § 2 odst. 7 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, § 55b odst. 3 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2002 Sb.

2) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

3) Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.

6) Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství.

7) Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.

8) Obchodní zákoník.

9) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

10) § 41 odst. 2 trestního zákona.

11) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb.

12) § 68 odst. 1 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů.

13) § 3 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky.

14) § 68 obchodního zákoníku.

15) § 5a až 5f zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

16) Zákon č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

17) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů.

18) § 7 a násl. zákona č. 499/2004 Sb.

19) § 10 zákona č. 153/1994 Sb.

20) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

21) Například § 14 odst. 3 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, § 50a odst. 1 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb.

22) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.

23) § 69 obchodního zákoníku.

24) § 18 odst. 1 zákona č. 153/1994 Sb.

§ 15 odst. 2 zákona č. 154/1994 Sb.

25) § 33f zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 1/2002 Sb. § 23f zákona č. 283/1991 Sb., ve znění zákona č. 265/2001 Sb.

26) Zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

27) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

28) Trestní řád.

Občanský soudní řád.

Soudní řád správní.

29) Například zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb., vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb.

30) Například zákon č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 137/2001 Sb.

31) Například § 47a odst. 6 zákona č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 21 odst. 1 zákona č. 137/2001 Sb.

32) Například zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

33) Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

34) Zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu okresními a obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění pozdějších předpisů.

35) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

36) § 115 občanského zákoníku.

37) § 18 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

38) § 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

39) § 116 občanského zákoníku.

40) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.

41) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

42) Soudní řád správní.

43) Zákon č. 153/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

44) Zákon č. 153/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 154/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

45) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

46) Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů.

47) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

48) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

V Brně 18. října 2005