Program main(){printf("%d\n",1234);} Kompilace na Linuxu/i386 dává následující rozdíl: main: pushl %ebp movl %esp, %ebp - subl $16, %esp + subl $8, %esp + subl $8, %esp pushl $1234 pushl $.LC0 call printf + addl $16, %esp leave ret Kompilátor vyoptimalizoval uložení parametrů na zásobník a jejich vybrání po návratu z volané funkce. Podobně na IRIXu je napřiklad vidět, že neoptimalizující kompilátor nevyužívá opožděné větvení (delayed branch) a příslušná místa "vycpává" instrukcemi "nop", zatímco optimalizující kompilátor přeskládává instrukce tak, aby se opožděné větvení využilo.