Po chvíli se ozvalo otráveně: "Dneska to policajt nemá lehký!"
"Co to povídal?" zašeptal Ford užasle.
"Že to policajti dneska nemaj lehký."
"To je snad jeho problém, ne?"
"Taky bych řekl."

"Hej, vy tam, poslouchejte!" zavolal Ford. "Máme dost svých vlastních problémů z toho, že po nás střílíte. Tak nám laskavě neházejte na hlavu ještě vaše problémy, pokud chcete, abychom to všichni zvládli!"

Další odmlka. Pak se z megafonu ozvalo:

"Helejte, hoši, uvědomte si, že nemáte co činit s nějakýma dvoubitovýma pistolnickýma blbečkama s nízkým čelem, prasečíma očkama a mizivou slovní zásobou! My jsme totiž docela inteligentní a slušní chlápci. Kdybyste nás poznali ve společnosti, určitě bysme vám byli sympatický! Tak třeba o mně nikdo nemůže říct, že bych jen tak nazdařbůh střílel do lidí a pak se vytahoval v zaplivanejch kosmickejch putykách! Já střílím lidi nazdařbůh a pak se celý hodiny svíjím výčitkama svědomí před svou dívkou!"

"A já zas píšu romány!" vpadl mu do řeči jeho kolega. "Sice mi ještě žádnej nevydali, ale tím spíš si dejte bacha, jsem děěěsně naštvanej!"
Fordovy oči hrozily vypadnutím: "Co jsou tihle dva zač?"
"Nevím," odpověděl Zafod, "ale připadalo mi lepší, když stříleli."
"tak vylezete po dobrým nebo vás máme rozstřílet na cimprcampr?"
"Co byste radši?" křikl Ford.

V příští milisekundě se vzduch kolem nich začal znovu škvařit. Jeden vraždomatický blesk za druhým sjížděl do krytu počítače před nimi. kanonáda trvala několik nesnesitelných vteřin. Potom zmlkla, jen její ozvěna doznívala v náhlém skorotichu.

"Jste tam ještě?" houkl jeden z policajtů.
"Jo," zavolali.
"Dělali jsme to hrozně neradi," halasil druhý policajt.
"Vypadalo to na to," odpověděl Ford.
"Tak poslouchej, Bíblbroxi, a koukej poslouchat dobře!"
"Pročpak?" hulákal Zafod.

"Protože pro tebe máme ohromně inteligentní a zajímavej nápad! A taky humánní!" řval policajt. "Buď se všichni vzdáte a necháte se trochu zmlátit - teda zase ne moc, protože zásadně vodmítáme nesmyslný násilí -, nebo vyhodíme do povětří celou tuhle planetu a nejspíš eště jednu nebo dvě další, kterejch jsme si všimli po cestě!"

"To je šílenství!" vykřikla Trillian. "To nemůžete udělat!"
"Ale můžem," řval policajt." Že jo?" obrátil se ke svému soudruhovi.
"Se ví! Budem holt muset, to je bez debaty," hulákal druhý. "Proč ale?" naléhala Trillian.
"Protože sou jistý věci, který člověk dělat prostě musí, i když je osvícenej liberální policajt a ví co je senzitivita a tak dál..."


Douglas Adams, Stopařův průvodce po galaxii,

(The Hitch Hiker's Guide to the Galaxy)

Z Adamskovského soudku je i toto skutečně překvapivé odhalení. Hádejte, jakou hodnotu má Hubbleova konstanta?


Jinam: