Lysohlávka česká (Psilocybe bohemica), dříve P. coprinifacies nebo P. mairei. Od roku 1984 je v zahraničí pokládána za totožnou s P. cyanescens.


Již staré aztécké a později novodobé mexické kmeny Indiánů Střední Ameriky používaly při rituálních obřadech a v lidovém lékařství plodnice drobných lupenatých hub s tmavými výtrusy a nazývali je teonanacatl, tj. maso bohů. Tyto houby byly a jsou dosud významnou součástí náboženských kultů Indiánů v Mexiku, v oblasti Oaxaca. Misionáři se snažili pohanské zvyky vymýtit, proto je domorodci chovali v tajnosti.

Jako první Evropan popsal v 16. století teonanacatl a jeho účinky španělský mnich Sahagún. Konzumování těchto hub bylo i významnou součástí korunovační slavnosti Montezumy v roce 1502. Hernandéz, osobní lékař španělského krále Filipa II., který zkoumal lékařské znalosti maxických Indiánů, uvádí tři druhy omamných hub. Přesto byly naše nynější znalosti o druzích a chemii "svatých hub Mexika" získány nedávno. Zavinil to částečně americký etnobotanik Safford, který v roce 1915 tvrdil, že nejde o houby, nýbrž o kaktus peyote (Lophophora williamsi). V tomto kaktusu byl prokázán meskalin, který je známým halucinogenem a má poněkud podobné účinky jako některé lysohlávky. Již v r. 1919 tvrdil B.P.Reko, že v Mexiku rostou halucinogenní houby, ale až Weitlauer v r. 1936 to doložil vzorky.

Studiem psychotropních účinků mexických hub se zabýval R.E. Schultes z Haewardské Univerzty v Cambridge a později R.G. Wasson se spolupracovníky, mykologem R. Hemem z Paříže a fytochemikem A. Hofmannem ze Sandoz laboratoří v Baselu. V šedesátých letech určil R. Hem tyto houby jako lysohlávky (Psilocybe). A. Hofmann izoloval z lysohlávky mexické (P. Mexicana) první látku s psychotropními účnky a nazval ji psilocybin. Psilocybin je 4-fosforyloxy-N,N-dimetyltryptamin. Jeho defosforylovaná forma je psilocin, který je nestálý. Účinky obou alkaloidů jsou blízké účinkům dietylamidu kyselny lysergové (LSD), která je obsažena v námelu. Psilocybin a jemu podobné sloučeniny (psilocin, baeocystin, norbaeocystin) byly prokázány v řadě druhů lysohlávek z Mexika, Austrálie, Nové Guiney a Evropy, dál v některých druzích rodů kuželka (Conocybe), kropenatec (Panaeolus), křehutka (Psathyrella), šupinovka (Gymnopillus) a štítovka (Pluteus).

V Československu byl psilocybin prokázán např. v lysohlávce kopinaté (Psilocybe semilanceata) nebo lysohlávce české a byly porovnávány účinky obou těchto druhů. Halucinogenní účinky těchto hub jeví se jako potenciálně perspektivní v psychodiagnostice a snad i v psychoterapii, je však třeba varovat před požitím podobných hub bez lékařského příkazu, neboť jde o látky toxické. Podrobnosti ve speciální literatuře (např. Hoffer a Osmond: The Hallucinogens, 1967 Academic Press).


The Food of the Gods


Jinam: