2. Kdykoli přijdu do styku s druhými, budu se učit myslet na sebe jako na nejnižšího ze všech a z hloubi svého srdce s úctou považovat druhé za vyšší.

Pěstujete-li lásku, soucit a podobné postoje pro své vlastní blaho a hledáte štěstí jen pro sebe, jste spoutáni sobeckým hlediskem, které nevede k dobrým výsledkům. Měli byste zaujmout altruistický postoj a zhloubi svého srdce usilovat o štěstí druhých.

Pýcha, se kterou ve své sebelásce pohlížíte na sebe jako na nadřazeného a na ostatní jako na nižší, je hlavní překážkou toho, abyste si vypěstoval altruistický postoj vážnosti a lásky k druhým. Je proto důležité používat proti pýše lék, a ať jste kýmkoli, považovat se za nižšího než ti druzí. Zaujmete-li pokorné stanovisko, vaše dobré vlastnosti vzrostou, kdežto jste-li plni pýchy, neexistuje žádná cesta, jak dosáhnout štěstí. Budete druhým závidět, zlobit se na ně a shlížet na ně shora; tím se vytvoří nepřátelské ovzduší a společnost bude ještě nešťastnější.

Jsme na sebe pyšní a cítíme se ostatním nadřazeni jen na základě falešných důvodů, a naopak můžeme čelit pýše tím, že uvažujme o dobrých vlastnostech těch druhých a o svých vlastních nedostatcích. Vezměte si například mouchu, která tu bzučí kolem nás. Z jednoho hlediska jsem lidská bytost, mnich a jsem samozřejmě mnohem důležitější než tato malá moucha. Ale viděno z jiné strany nijak nepřekvapuje, že se tato slabá, nízká moucha, kterou neustále zdolává zatemnělost ducha, nevěnuje náboženské praxi; neoddává se ostatně ani špatným skutkům, prováděným důmyslnými metodam. Na druhé straně mohu já, lidská bytost se všemi lidskými možnostni a vysoce vyvinutým mozkem, svých schopností zneužívat. Kdybych tedy já, o němž se předpokládá, že jsem náboženský člověk, mnich, lidská bytost a pěstitel altrustických aspirací, použil svých schopností nesprávným způsobem, byl bych mnohem horší než ta moucha. Uvažujete-li tímto způsobem, automaticky to pomůže.

Zachovávat si pokorný pohled na sebe sama, abych potíral svou pýchu, však neznamená podléhat vlivu těch, kdo se oddávají páchání zla. Takové lidi je třeba zarazt a volat k odpovědnosti; ale třebaže je někdy nutné někomu důrazně odpovědět, je třeba i to učinit s pocitem úcty.


Jinam: