1. S odhodláním dosáhnout
nejvyššího blaha pro všechny živé bytosti,
jež převyšují i klenot plnící každé přání,
budu se učit považovat je za nanejvýš drahé.

Nejen že nesmíte jiné živé bytosti opomíjet, musíte je pojímat jako poklad, jehož prostřednictvím lze dosáhnout dočasných i konečných cílů, a důsledně k nim chovat lásku. Ty druhé musíte považovat za dražší a důležitější, než jste vy sám. Na počátku si vytváříte altruistické aspirace na nejvyšší osvícení práve v závoslosti na živých bytostech - na těch druhých. Průběhem doby zvyšujete opět v závislosti na živých tvorech toto dobré myšlení víc a víc a konáte skutky cesty, abyste dosáhli osvícení. A na konci dosahujete buddhovství zase kvůli živým bytostem. protože živé bytosti jsou cílem i základem celého tohoto obdivuhodného vývoje, jsou důležitější než klenot, který splní každé přání, a měli byste s nimi vždy jednat s úctou, laskavostí a láskou.

Třeba si myslíte: "Má mysl je plná škodlivých emocí - jak bych to mohl dokázat?" Vaše mysl však dělá jen to, čemu přivykla. Co nejsme zvyklí dělat, připadá nám obtížné, ale když si to osvojíme, stává se snadným i to, co kdysi bylo těžké. Proto říká Šántidéva v Konání bódhisattvovských skutků: "Neexistuje nic, čemu byste časem nemohli přivyknout."

Další díl.


Jinam: