Zakon o civilni sluzbe

ZÁKON ze dne 12. prosince 1991 o civilní službě


Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

§ 1 Úvodní ustanovení

(1) Civilní službou je služba, kterou je občan podléhající služební povinnosti [1] povinen podle tohoto zákona vykonat, jestliže z důvodů svědomí nebo náboženského vyznání [2] odmítá vykonávat vojenskou základní (náhradní) službu nebo vojenská cvičení. [3]

(2) Občan vykonává civilní službu formou pomocných činností v organizacích státu, obcí a u nevýdělečných nestátních právnických osob (dále jen "organizace"), zejména ve zdravotnictví, v sociálních službách, či ochraně životního prostředí, při likvidaci následků živelních pohrom a v jiných obecně prospěšných činnostech.

(3) Civilní služba pro odvedence [4]) je o polovinu delší než vojenská základní (náhradní) služba [5] a pro vojáky v záloze o polovinu delší než nevykonaná vojenská cvičení. [6]

(4) Vláda České a Slovenské Federativní Republiky může délku civilní služby zkrátit nařízením.

(5) Výkonem civilní služby nesmějí občanu, který ji vykonává, vzniknout neodůvodněné výhody proti těm občanům, kteří vykonávají vojenskou základní (náhradní) službu nebo vojenská cvičení.


ČÁST PRVNÍ

Postup při odepření výkonu vojenské služby

§ 2

(1) Prohlášení o odepření výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo vojenských cvičení (dále jen "prohlášení") z důvodů uvedených v § 1 odst. 1 může písemně podat jen:

a) odvedenec nejpozději do 30 dnů od ukončení odvodního řízení [7]

b) odvedenec, jemuž byl povolen odklad vojenské základní služby, nejpozději do 5 dnů po skončení důvodu, pro který mu byl odklad povolen,

c) voják na trvalé dovolené nejpozději do 5 dnů po skončení důvodu, pro který byl na trvalou dovolenou propuštěn,

d) voják v záloze) v době do 31. ledna kalendářního roku.

(2) K prohlášením podaným po lhůtách se nepřihlíží.

(3) V prohlášení musí být uvedeny důvody a skutečnosti, jimiž chce občan své tvrzení doložit.

(4) Prohlášení podává občan okresní nebo jí na roveň postavené vojenské správě podle místa svého trvalého pobytu (dále jen "příslušná vojenská správa").

(5) Splňuje-li prohlášení náležitosti uvedené v odstavcích 1 a 3, postoupí je příslušná vojenská správa do 5 dnu od doručení úřadu stanovenému nařízením vlády České republiky nebo vlády Slovenské republiky (dále jen "příslušnýúřad").

(6) Občan může prohlášení až do dne doručení povolávacího příkazu k výkonu civilní služby odvolat, a to písemným podáním příslušné vojenské správě. Odvolání podléhá souhlasu příslušné vojenské správy. Odvolat prohlášení lze pouze jednou.

(7) Příslušná vojenská správa vyrozumí do 30 dnů o rozhodnutí o odvolání prohlášení občana a příslušný úřad. Proti rozhodnutí příslušné vojenské správy není přípustné odvolání.

(8) Příslušný úřad vyrozumí o dni nástupu občana do civilní služby příslušnou vojenskou správu.

(9) Příslušná vojenská správa propustí občana, z vojska [9] ke dni jeho nástupu do civilní služby a zašle o tom do 10 dnů písemné vyrozumění občanu a příslušnému úřadu.


ČÁST DRUHÁ

Povolání, nastoupení a výkon civilní služby

§ 3

Povolání do civilní služby

(1) Občané, kteří jsou povinni vykonat civilní službu, mohou být do této služby povolání nejdříve po dovršení 18 let věku. Povinnost vykonat civilní službu místo vojenské základní (náhradní) služby trvá do 31. prosince roku, ve kterém občan dovrší 38 let věku; povinnost vykonat civilní službu místo vojenských cvičení trvá do 31. prosince roku, ve kterém občan dovrší 60 let věku.

(2) Občané, kteří mají vykonat civilní službu, jsou povinni uposlechnout povolávacího příkazu, dostavit se v určeném termínu na stanovené místo v určené organizaci a plnit řádně úkoly s výkonem této služby spojené.

(3) Povolávací příkaz k nastoupení civilní služby vydává příslušný úřad, a to zpravidla do 2 let od podání prohlášení. Proti, povolávacímu příkazu není přípustné odvolání.

(4) Povinnost občana nastoupit a vykonávat civilní službu v příslušné organizaci vzniká dnem, kterým příslušný úřad přidělil povolávacím příkazem občana k výkonu služby v této organizaci, a končí dnem uvedeným v rozhodnutí příslušného úřadu o ukončení tohoto přidělení.

(5) Dnem nástupu občana k výkonu civilní služby začíná občanu běžet období nepřetržitého trvání této služby, pokud nedojde k jejímu přerušení podle § 4.

(6) Občanu přísluší náhrada jízdného při nástupu k výkonu civilní služby a při návratu z ní. Náhradu poskytuje organizace, ve které bude nebo byla tato služba vykonávána.

§ 4

Odklad, přerušení, zproštění a prominutí výkonu civilní služby a převedení do jiné organizace

(1) Občanům lze na jejich žádost z důvodů zdravotních, rodinných, sociálních a jiných zvláštního zřetele hodných povolit odklad nebo přerušení výkonu civilní služby.

(2) Příslušný úřad může na žádost organizace z důvodů zřetele hodných nástup do civilní služby odložit, její výkon přerušit, případně převést občana k výkonu civilní služby do jiné organizace.

(3) Výkon civilní služby se odloží, případně přeruší po dobu trvání vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody.

(4) Příslušný úřad povoluje odklad nebo přerušení výkonu civilní služby tak, aby její výkon občan nastoupil nejpozději v roce, v němž dovrší 25 let věku, a jde-li o studující vysokých škol, po ukončení studia, nejpozději však do roku, v němž dovrší 30 let věku, pokud povinnost k jejímu výkonu nevznikla později.

(5) Příslušný úřad zprostí občana civilní služby, pokud se stal trvale neschopným k jejímu výkonu ze zdravotních důvodů.

(6) Občanům, kteří bez vlastní viny do 31. prosince roku, v němž dovršili 30 let věku, nenastoupili civilní službu nahrazující vojenskou základní (náhradní) službu, může příslušný úřad vykonání civilní služby prominout.

(7) Poslancům zákonodárných sborů se výkon civilní služby odloží, případně přeruší po dobu, po kterou jsou poslanci zákonodárných sborů.

(8) U funkcionářů politických stran a politických hnutí a u kandidátů na poslance do zákonodárných sborů se nástup do civilní služby odloží, případně se výkon této služby přeruší po dobu volební kampaně až do skončení voleb.

(9) Odborovým funkcionářům se výkon civilní služby odloží po dobu trvání stávky nebo stávkové pohotovosti.

(10) Občané povinní vykonat civilní službu, kteří mají trvalé bydliště v cizině, se po dobu pobytu v cizině k výkonu civilní služby nepovolávají. Jsou však povinni ji vykonat po návratu z ciziny.

§ 5

Práva a povinnosti občana při výkonu civilní služby

(1) Výkon práv a svobod občanů vykonávajících civilní službu, zaručených, Listinou základních práv a svobod, [2] může být omezen zákonem jen v případech v Listině základních práv a svobod uvedených.

(2) Občan je povinen podle pokynů organizace osobně vykonávat v organizaci všechny činnosti v souladu s tímto zákonem, pokud pro něj nejsou nevhodné vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a fyzickým schopnostem.

(3) Občan může opustit obec, kde vykonává civilní službu, jen se souhlasem vedoucího organizace nebo jeho statutárního zástupce.

(4) Občan vykonávající civilní službu nesmí být výdělečně činný ani být členem orgánů společností vykonávajících podnikatelskou činnost.

(5) Na povinnosti občana vyplývající z výkonu činnosti podle odstavce 2 se přiměřeně vztahují ustanovení zákoníku práce o základních povinnostech pracovníků. [10]

§ 6

Následky porušení povinností občana při výkonu civilní služby

(1) Při závažném nebo opětovném porušení povinností vyplývajících pro občana z výkonu civilní služby může vedoucí organizace navrhnout příslušnému úřadu, aby prodloužil dobu trvání civilní služby. Příslušný úřad může dobu trvání civilní služby prodloužit i opakovaně, vždy nejvýše o 14 dnů.

(2) V případě zaviněné nepřítomnosti občana při výkonu civilní služby prodlouží příslušný úřad dobu trvání civilní služby o takto zameškanou dobu.

(3) Proti rozhodnutí úřad podle odstavců 1 a 2 se může občan odvolat.

(4) Odvolací úřad může na žádost občana prominout povinnost vykonat prodlouženou dobu trvání civilní služby, o níž bylo rozhodnuto podle odstavců 1 a 2.

(5) Ustanovením předchozích odstavců není dotčena odpovědnost za trestné činy podle jiných právních předpisů. [ll]

§ 7

Povinnosti organizace

(1) Organizace, v níž se vykonává civilní služba, je povinna zajistit občanu tuto službu konajícímu bezplatné ubytování, poskytnout mu bezplatně pracovní oděv, stravu nejméně třikrát denně v hodnotě stravovací normy vojáka v základní službě a služné ve výši odpovídající služnému vojína v základní službě. Organizace poskytne občanu též přiměřený příspěvek na ošacení.

(2) Odmítne-li občan vykonávající civilní službu vyhovující bezplatné ubytování nebo stravování, jež mu organizace nabídne, nemá nárok na náhradu.

(3) Pokud organizace nemůže zajistit bezplatné ubytování nebo stravování, hradí občanu, který u ní vykonává civilní službu, skutečné náklady vynaložené na jeho přiměřené [12] ubytování nebo stravování anebo mu poskytne stanovenou paušální částku.

(4) Využije-li občan možnosti ubytovat se v bytě u osoby blízké, nemá nárok na úhradu nákladů za ubytování.

(5) Pokud pracovníku organizace při výkonu práce náleží podle mzdových předpisů příplatky. Za práci ve ztížených podmínkách ;nebo ve zdravotně škodlivém prostředí, nebo pokud má pracovník z tohoto důvodu nárok na dodatkovou dovolenou, je organizace povinna poskytnout tyto příplatky nebo dodatkovou dovolenou za stejných podmínek i občanu vykonávajícímu civilní službu ve stejných podmínkách.

§ 8

Doba výkonu činnosti a služební pohotovost

(1) Vedoucí organizace může nařídit občanu služební pohotovost; přitom musí být občanu zachována doba nepřetržitého odpočinku podle odstavce 2.

(2) Doba skutečného výkonu činnosti a doba nařízené služební pohotovosti tvoří služební směnu. Občan má nárok na nepřetržitý odpočinek mezi dvěma služebními směnami v rozsahu nejméně 8 hodin a jednou týdně na nepřetržitý odpočinek v rozsahu nejméně 24 hodin.

(3) Skutečný výkon činnosti v civilní službě nesmí překročit týdenní pracovní dobu stanovenou v pracovněprávních předpisech pro obdobnou práci; do skutečného výkonu činnosti se nezapočítává doba služební pohotovosti.

§ 9

Řádná a zvláštní dovolená

(1) Řádná dovolená se občanům v civilní službě poskytuje v rozsahu odpovídajícím dovolené vojáka v základní službě. Občané vykonávající civilní službu místo vojenských cvičení [6] nemají v té době nárok na řádnou dovolenou.

(2) Nástup řádné dovolené určuje vedoucí organizace. [3]

(3) Vedoucí organizace může občanu v civilní službě poskytnout zvláštní dovolenou z důvodů a v rozsahu, které odpovídají zvláštní dovolené poskytované vojákům v základní (náhradní) službě.


ČÁST TŘETÍ

Ustanovení přechodná, společná a závěrečná

Přechodná ustanovení

§ 10

Délka civilní služby pro občany, kteří před účinností tohoto zákona odmítli výkon vojenské činné služby podle § 2 odst. 1 zákona č. 3/1990 Sb., o civilní službě, je pro odvedence [4] o polovinu delší než vojenská základní (náhradní) služba [5] a pro vojáky v záloze o polovinu delší než nevykonaná vojenská cvičení. [6]

§ 11

(1) Ministr obrany České a Slovenské Federativní Republiky může z vojska propustit osoby, které byly před účinností zákona č. 73/1990 Sb., o civilní službě, pravomocně odsouzeny za odmítnutí výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo vojenských cvičení motivované důvody svědomí nebo náboženského vyznání.

(2) Příslušný úřad může vykonání civilní služby prominout osobám, které byly před účinností zákona č. 73/1990 Sb., o civilní službě; pravomocně odsouzeny za odmítnutí výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo vojenských cvičení motivované důvody svědomí nebo náboženského vyznání.

Ustanovení společná a závěrečná

§ 12

Za branné pohotovosti státu [4] občané nemohou prohlášení podávat.

§ 13

V řízení podle tohoto zákona postupují příslušné úřady podle obecných předpisů správního řízení, [15] pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 14

(1) Podrobnosti výkonu civilní služby stanoví vláda České republiky a vláda Slovenské republiky nařízením.

(2) Odpovědnost občana v civilní službě za škodu způsobenou organizaci a odpovědnost organizace za škodu způsobenou občanovi v civilní službě upravují obecně závazné právní předpisy ve stejném rozsahu, jako je upravena odpovědnost za škodu mezi vojáky základní služby a vojenskou správou.

§ 15

Zrušují se § 1 až 11 a 16 až 19 zákona č. 7/1990 Sb., o civilní službě.

§ 16

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.


Havel v. r.

Dubček v. r.

Čalfa v. r.


[1] § 20 odst. 1 zákona č. 92/1949 Sb., branný zákon, ve znění pozdějších předpisů.

[2] Ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod jako ústavní zákon Federálního shromáždění České a Slovenské Republiky.

[3] § 20 odst. 2 písm. a), b), f) branného zákona.

[4] § 21 branného zákona

[5] § 27 odst. 2 branného zákona, § 1 písm. a) nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 230/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 17/1990 Sb., o změně doby trvání základní vojenské služby.

[6] § 39 branného zákona.

[7] Oddíl I vládního nařízení č. 21/1958 Sb., jímž se provádí branný zákon.

[8] § 38 vládního nařízení č. 21/1958 Sb.

[9] § 22 odst. 1 písm. e) branného zákona.

[10] § 73 zákoníku práce

[11] § 272a až 272d zákona č. 175/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon.

[12] Náklady na stravu nejméně 3x denně v hodnotě stravovací normy vojáka v základní službě, totéž se týká nákladů na ubytování.

[13] § 108 zákoníku práce.

[14] § 47 až 49 branného zákona.

[15] Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).


Digitalizace - Richard Nikel, E-mail: kneil@informatics.muni.cz


This page has been accesed times.