Merliní trilogie Mary Stewardové je vskutku pozoruhodná: je to výjimka potvrzující pravidlo o zvěrstvech, která vzniknou, chytne-li se mýtu beletrista. Nejpřesnějším popiskem jejího umění zaujmout se zdá být výraz spell-binding.

Kouzelník Merlin (The Crystal Cave):

...někdo tiše hovořil; králův hlas, Ambrosiův hlas. Nějakou dobu mluvil; slyšel jsem ho nejasně, jako ozvěnu v dáli.
"... a dokud bude král ležet pod tímto kamenem, království nepadne. Neboť tak dlouho a ještě déle než stáli předtím, budou Tanečníci stát znovu a zalévat je bude světlo z živých nebes. A ja přinesu zpět velký kámen a položím jej na hrob, a to bude srdce Británie, a od té chvíle budou všichni králové králem jedním a všchni bohové jedním Bohem. A ty budeš v Británii opět žít, neboť my všichni společně stvoříme krále, jehož jméno bude znít tak dlouho, dokud budou stát tyto kameny, a bude něčím více než symbolem; bude štítem a živoucím mečem."
To nebyl králův hlas; byl to můj vlatní. Král stále seděl proti mně u stolu plného map, jeho ruce spočívaly klidně na papírech a oči pod svraštělým obočím byly temné. Mezi námi skomírala lampa a chvěla se v průvanu ode dveří.
Podíval jsem se na něho, zrak se mi pomalu jasnil. "Co jsem říkal?"
Pokýval hlavou, usmál se a sáhl po džbánu.
Řekl jsem rozmrzele: "Přišlo to na mne jako mdloby na samodruhou ženu. Odpusť. A pověz mi, co jsem říkal."
Dal jsi mi království. A dal jsi mi nesmrtelnost. Co si přát více? A teď se napij, Ambrosiův proroku."
"Nechci víno. Je tu voda?"
"Tady." vstal. "A teď musíš jít spát a já také. Časně ráno odjíždím do Mariduna. Opravdu nemám nic vyřídit?"
"Řekni Cadalovi, že ti má dát stříbrný kříž s ametysty."
Na okamžik jsme se na sebe zahleděli. Řekl vlídně: "Tak dobrou noc."
"Jak se dává dobrou noc králi, který byl obdařen nesmrtelností?"
Vrhl na mne zvláštní pohled. "Setkáme se ještě?"
"Setkáme se ještě, Ambrosie."
A tehdy jsem pochopil, že jsem mu vlastně věštil smrt.


A ještě kousek ze závěrečného dílu. Věnování, úvodní slova a Merlinova píseň, která je založena na anglo-saxon básni Wonderer.

The Last Enchantment

To one who was dead and is alive again,
who was lost, and is found.

Chapter 1:
Not every king would care to start his reign with the wholesale massacre of children. That is what they whisper of Arthur, even though in other ways he s held up as the type itself of the noble ruler, the protector alike of high and lowly...

He who is companionless
Seeks often times the mercy
The Grace
Of the Creator, God.
Sad, sad the faithful man
Who outlives his lord.
He sees the world stand waste
As a wall blown on by the wind,
as an empty castle, where the snow
Sifts through the window-frames,
Drifts on the broken bed
And the black hearth-stone.

Alas, the bright cup!
Alas, the hall of feasting!
Alas the sword that kept
The sheep-fold and the apple orchard
Safe from the claw of the wolf!
The wolf slayer is dead
The law-giver, the law-upholder is dead,
While the sad wolf's self, with the eagle, and the raven,
Come as kings, instead.


Jinam: